Moderní šlechtění odrůd révy vinné na rezistenci k houbovým chorobám začalo v mnoha evropských zemích po roce 1950. Průkopníky tohoto typu šlechtění bylo především Německo, Maďarsko a země tehdejšího Sovětského svazu. Později se přidalo i Československo a Rakousko.

Mezi odrůdami, které vznikaly v různých obdobích, je možné najít určité rozdíly v rezistenci. Souvisí to především s houbovými patogeny, které v daných obdobích způsobovaly hospodářsky významné škody. Na počátku bylo proto šlechtění zaměřené primárně na odolnost k Plasmopara viticola, původci plísně révy, neboli peronospory. Později, s výskytem suchých a teplých ročníků se přidalo i šlechtění na odolnost k Erysiphe necator, původci padlí révy. V sortimentu odrůd je proto možné najít takové, které mají velmi dobrou odolnost k plísni révy, ale jsou citlivější na padlí révy. Existují, ale také odrůdy citlivější na plíseň révy a odolné k padlí révy.

Typickým příkladem takové odrůdy může být Hibernal. Poslední výzkumy ukazují, že Hibernal nedisponuje žádným ze známých genů rezistence. Disponuje ale genem rezistence proti padlí s označením Ren 3/9. Rezistence k plísni révy však musí být u Hibernalu nějak zakotvená, ale podstatně "slabším genem". Během kvetení je totiž Hibernal velmi citlivý na poškození plísní révy. V pozdějších fenofázích je však odolnost dobrá a projevují se u této odrůdy dokonce hypersenzitivní reakce na listech. Opačným případem je odrůda Rondo. Rondo má dobrou odolnost k plísni révy a disponuje i genem rezistence Rpv 10. Je však citlivé na padlí révy, protože odolnost není zajištěná žádným známým genem rezistence...

Prof. Ing. P. Pavloušek, Ph.D.