Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara & Grande – česnáček lékařský – cesnačka lekárskaAlliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara & Grande – česnáček lékařský – cesnačka lekárska (Brassicaceae) je dvouletá až vytrvalá byli-na, která roste v oblastech mírného až tropického pásma. Nachází se v Asii, Africe, Severní Americe, Evropě a najít ji můžeme také v Austrálii a na Novém Zélandu.

Nejčastěji roste na zastíněných místech v listnatých lesích nebo pod vyššími rostlinami v zahradách. Vyžaduje půdu bohatou na dusík, proto je považována za nitrofilní rostlinu. V prvním roce se vytvoří bazální růžice, takzvaná rozeta, která udržuje zelené listy přes zimu. Díky tomu můžou rostliny v druhém roce využít téměř plné intenzity světla v lesním podrostu. Na začátku jara je totiž většinou malá konkurence oproti pozdnímu jaru, a tak může A. petiolata během druhého vegetačního období rychle růst.

Je jedna z prvních rostlin, která se objevuje po tání sněhu. Listy, květy a plody této rostliny jsou jedlé. Mladé listy mají charakteristickou česnekovou štiplavou vůni a chuť, přidávají se do salátu nebo pikantních jídel. Drcená semena lze použít jako koření. V lidovém léčitelství se využívá jako diuretikum nebo antiseptikum ve formě léčivých obkladů při hojení ran a vředů na pokožce. Listy obsahují více vitaminu C než pomeranč a také hodně vitamínu A.

A. petiolata produkuje celou řadu allelochemikálií. Tyto mohou nejen potlačovat růst mykorrhizních hub symbioticky žijících s kořeny některých druhů vyšších rostlin a tím těmto rostlinám bránit přijímat z půdy důležité minerální látky, ale také chránit rostlinu proti útokům býložravců. A. petiolata je jimi poměrně málo často poškozována, a to díky produkci inhibitorů serinových proteáz. Tyto sekundární metabolity díky specifické vazbě na proteázy (trypsin a chymotrypsin) brání ve štěpení proteinů, což vede k nižší vstřebatelnosti bílkovin. Tím inhibitory proteáz snižují růst a přežití hmyzu, který se krmí na takovýchto rostlinách a jsou to významné antinutriční faktory. Mezi inhibitory proteáz v rostlinách čeledi Brassicaceae patří glukosinoláty.

A. petiolata biosyntetizuje glukosinoláty na úrovních dokonce vyšších než u příbuzných rostlin z čeledi Brass-caceae. Mezi hlavní glukosinoláty, které jsou typické pro A. petiolata, patří sinigrin. Štěpení této látky probíhá za přítomnosti enzymu myrosináza, který se uvolní z buněčných vakuol až po poškození pletiva. Při štěpení sinigrinu je hlavním produktem allylisothiokyanát. Isothiokyanáty jsou látky zodpovědné za charakteristickou štiplavou vůni, kterou cítíme po rozemnutí listů. Při konzumaci je můžeme pocítit jako ostrou chuť.

...

doc. PharmDr. R. Kubínová, Ph.D., T. Zavřelová


Predplatné

Sponzori

Inzercia

You-Tube kanál Herby

Kanál Herby