Břečťan popínavý, brečtan popínavý

ROZŠÍŘENÍ: Břečťan je rozšířen v Eurasii a Severní Americe. U nás roztroušeně v kamenitých lesích, na skalách, v křovinách, na starých stromech, zdech, ve zříceninách apod. od nížiny do horského pásma na území celého státu, zejména však v bučinách; zřídka však kvete a přináší klíčivé plody.

POPIS: Keř lianovitě popínavý pomocí příčepivých vzdušných kořínků, které vyrůstají na dotekové straně stonku a přidržují se podkladu (zdí, stromu, apod.).

Stonek je rozvětvený, po zemi plazivý nebo lianovitě šplhající (kořenová liána), až 20 m dlouhý.

Listy jednoduché, trvale zelené, vstřícné, kožovité, v dospělosti lysé a lesklé, dvoutvárné; na nekvetoucích větvích ze srdčité báze dlanitě 3 5 laločné, jinak celokrajné, s bělavou žilnatinou, na kvetoucích větvích vejčité a široce kopinaté, celokrajné, dlouze zašpičatělé.

Květy včetné, drobné, v polokulovitých okolících. Kvete v srpnu až říjnu, někdy až do poloviny prosince.

Plody jsou kulaté, černě zbarvené bobule, dozrávající na jaře příštího roku.