Jírovec maďal – pagaštan konský (Aesculus hippocastanum L., Hippocastanaceae) je statný strom dorůstající do výšky 30 – 40 m, který se může dožít až 250 let. Velmi nápadné jsou jak jeho více než 20 cm dlouze řapíkaté listy složenéz 5 – 7 lístků, tak vzpřímená květenství s obvykle více než 100 jednotlivými bílými květmi. Jírovec, lidově známější pod označením kaštan, byl dříve často vysazován jako solitéra v parcích či do stromořadí v ulicích a alejí podél cest. Jejich plody – kaštany s oblibou sbírají děti, s menším nadšením také myslivci jako potravu na zimu pro jeleny, srnce nebo divoká prasata.

Za původní místo výskytu je často uváděna jihovýchodní Evropa a západní část Asie, avšak z analýz hnědého uhlí vyplynulo, že před poslední dobou ledovou byl kaštan koňský původní ve střední Evropě. Následně se přesunul na jih, kde se rozšířil v severním Řecku, na Balkáně, Kavkaze, v Malé Asii a Himálaji a zpět do střední Evropy se dostal až když lékař a botanik Karl Clusius (1526 – 1609) vysadil ve vídeňské dvorní zahradě kaštany, které v roce 1576 dostal darem od tureckého sultána. První popis a vyobrazení jírovce lze nalézt v Matthioliho herbáři, který získal plodící větev z Konstantinopole. Avšak než se strom u nás prosadil, trvalo ještě dlouho. Původ jména Aesculus není zcela jasný, podle Linného se předpokládá, že byl pojmenován podle druhu dubu, hippocastanum znamená „kaštan koňský“ a odkazuje na použití semen Turky proti kašli a dýchavičnosti tažných koní, nebo plod připomínající oko koně, případně na skutečnost, že se jedná o kaštan nevhodný ke konzumaci.

Hlavní obsahovou skupinou jsou triterpeny (až 10 %, zejména αaescin, βaescin a kryptoaescin), flavonoidy (kvercetin, kempferol a jejich deriváty), oligomerní proanthokyanidiny, katechinové třísloviny. Ve slupce semen a v kůře jsou obsaženy kumaringlykosidy (aesculin, fraxin a skopolin), v kůře a listech je pouze stopové množství aescinu.

Látky obsažené v jírovci (aescin) jsou využívány v průmyslově vyráběných léčivech i v homeopatických přípravcích při chronické žilní nedostatečnosti, u těžkých a otékajících nohou, křečových žilách či nočních křečích v lýtkách, svědění i hemeroidech. V podobě mastí se aplikují na výrony a omrzliny. V lidovém léčitelství se využívala kůra proti průjmům a hemeroidům, listy proti kašli a revmatickým potížím, epilepsii, migréně nebo závratím. Lidé věřili, že nošení semen kaštanu koňského v kapse chrání před dnou, revmatizmem a bolestmi zad a pokud neztratí svůj lesk, chrání i před zlem. Během druhé světové války byly využívány jako zdroj škrobu...

Doc. Ing. I. Šafránková, Ph.D.