ROZŠÍŘENÍ: Původem z Přední Asie. U nás je hrachor vzácně pěstován jako pícnina, ojediněle v teplejších polohách zplaňuje.

POPIS: jednoletá lysá bylina s bohatě větvenými, ostře čtyřhrannými, široce dvoukřídlými, poléhavými nebo popínavými lodyhami. Sudozpeřené listy z jednoho páru čárkovitě kopinatých lístků s velkými palisty, větveným úponkem a široce křídlatým dlouhým řapíkem. Úžlabní květenství s jedním, nejvýše dvěma květy na dlouhé stopce.Koruna květu je nejčastěji bílá, modře žilkovaná nebo růžová až bleděmodrá. Kvete v květnu. Plodem je zploštělý žlutohnědý lusk. Semena hranatá, sekyrkovitého tvaru, nejčastěji šedavá, hnědě skvrnitá.

POUŽITÍ: nepoužívá se ani v medicíně, ani v lidovém léčitelství, ale semena našla použití v homeopatii.

JEDOVATÁ ČÁST: Zejména semena.

OBSAHOVÉ LÁTKY: V semenech se nachází především  lathyrogen ?-N-(?-L-glutamyl)-aminopropionitril.

TOXICITA A PŘÍZNAKY OTRAVY: Akutní toxicita se nevyskytuje. Nebezpečný by byl příjem tohoto lathyrogenu v době těhotenství. V laboratorních zkouškách na zvířatech byl prokázán teratogenní účinek. Vážnou intoxikací je osteolathyrismus, který se dostaví jako následek dlouhodobého příjmu výše uvedené látky. Jeho projevem je zkřivení páteře, končetin a  další kosterní deformace .

LÉČENÍ: Stejně jako u Lathyrus odoratus.

Prof. RNDr. L. Jahodář, CSc.

Rostliny způsobující otravy a alergie (18) - Lathyrus sativus L.  - Hrachor setý – hrachor siaty