Zimostráz vždyzelený – buxus vždyzelený - Buxus sempervirens L.

ROZŠÍŘENÍ: Tento eurosibiřský druh je rozšířen v jižní a střední Evropě. U nás je odedávna pěstován pro ozdobu.

POPIS: Hustý vždyzelený keř s mohutně vyvinutým kořenovým systémem. Větve krátké, silné, ponejvíce přímé. Listy jednoduché, vstřícné, podlouhlé až okrouhle vejčité, na okraji listové čepele slabě ohrnuté. Květy v úžlabních svazečcích, velmi drobné, jednopohlavné. V každém svazečku je uprostřed samičí květ a po stranách několik květů samčích. Semeník je tvořen ze tří plodolistů. Kvete v březnu až dubnu. Plod je trojpouzdrá tobolka. P

POUŽITÍ: Dříve se používaly v terapii listy (Folium buxi) jako laxativum a antirevmatikum.. Dřevo, které je nejhustším ze všech evropských dřev, se stále používá k výrobě dřevorytin a k výrobě dřevěných hudebních nástrojů.

JEDOVATÁ ČÁST: Celá rostlina.

OBSAHOVÉ LÁTKY: V celé rostlině jsou přítomny steroidní aminy (protoalkaloidy) pregnanového typu; hlavní alkaloid, který je nositelem toxického účinku, je cyklobuxin D TOXICITA A PŘÍZNAKY OTRAVY: Cyklobuxin D je křečový jed, otrava se projevuje zvracením, kolikovitými bolestmi, průjmem, svalovou slabostí a povrchním dechem. Smrt se může dostavit po 12 – 24 hodinách a je doprovázena silnými křečemi. Otravy byly pozorovány u člověka, koně psa a vepře.

LÉČENÍ OTRAVY: Po zvládnutí křečí odstranit toxické agens a zavést symptomatickou léčbu.

Prof. RNDr. L.  Jahodář, CSc.