3/1967 v nase liečivé rastliny ORGÁN ÚSTREDNEJ KOMISIE PRI MINISTERSTVE ZDRAVOTNIcTVA PRE PBSTOVANIE A ZBER LIEčIV"fCH RASTLIN CENA 3 Kčs
, r N AŠE LIEČIVÉ RASTLINY Vydáva Ústredná komisia pri Ministerstve zdravotníctva pre pestovanie a zber liečivých rastlín v n. p. Obzor, vydavatelstvo knih a čilsopisov, Bratislava. Tlač: Tlačiarne ' SNP, n. p., Martin, závod Ružomberok.' Rozširuje Poštová novinová služba, objednávky a: predpratné prijíma PNS - Ústredná expedícia tlače, Bratislava, Gottwaldovo nám. 48/VII. Objednávky do zahraIÚčia vybavuje PNS - Ústredná expedícia tlače, oddeleIÚe vývozu tlače, Bratislava, Gottwaldovo nám. 48/VII. Výchádza 6-krát ročne. Čísla po Kčs 3,-, ročné predplatné Kčs 18,-. V-04*71136 NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY ROK 1967 ROČNÍK IV Č.3 O B S AH PhMr. E. Burda: Nákup léčivých rostlin roku 1966 a výhled pro rok 1967 97 Prof. MUDr. RNDr. K. Halečkc: Experimentálni zahrada léčivých rostlin pfi brnenské lékai'ské fakulte 100 L. Maruanouá: Gregor Mendel a význam jeho objevu pro šlechtení rostlin 101 RNDr. I. Leifertová: Léčivé rostliny z areálu Pouzdi'an u Brna 102 V. Krejčík: Osevní postup u léčivých rostlin 103 Dr. Ing. f. PísaŤík. Historie výskLlmu léčivých rostlin na Morave 107 Ing. M. Chládek: Poznámky k produkci drogy proskurniku lékarského - 109 A. Fiala: Ekonomika pestováni léčivých rastlin v JZD 112 Prof. Dr. B. Tomšík: Účinné látky ve včelích produktech 115 M. Felklouá. H. Šimková: Pfíspevek k pestování Lavandula off. CHAIX-ET KITT. z plodu 118 PhMr. f. Pospíšil: Pestování lékofice na jižni Morave 120 F. GrilU: Léčivé rostliny na územi moravského krasu 121 M. Chládek, J. Válek: Fenykl obecný 122 PhMr. R. V ála: Kladný, malý zázrak 125 Ing. F. Blažek: Máta peprná obsahové látky - odnldy, výnosy a PhMr. L. Nouák: Produkce léčivých rostlin v Jihlavském okrese PhMr. J. Pospíšil: Z činnosti okresního poradního sboru pro pestování, sher a využití léčivých rostlin v Bfeclavi 126 127 128
1967 * NAŠE LIEČIVE RASTLINY * 3 NÁKUP LÉČIVÝCH ROSTLIN V ROCE 1966 A VÝHLED PRO ROK 1967 DHve nežli si ujasníme, jaké množství suchých léčivých rostlin (rostlinných drog) národní podnik Léčivé rostliny r. 1966 nakoupil, t. j. jak druhU pestovaných, tak i plane rostoucích, je nutno predesIat, že koncern r. 1965 a hlavne začátkem r. 1966 n. p. LéCivé rostliny obdržel značne nižší objednávky na vývoz kvetu hermánku do zahraničí. Snížený požadavek byl zdúvodňován tím, že svetový trh má dostatečné zásoby této drogy a pak, že náš československý hehnánek, i když obsahem je jedním z nej lepších, má méne kvalitní vzhled, což znamená nadmerné množství stopek, je rozpadavý, má hurší barvu nežli jiné zahraniční hermánky a pomerne malé kvetní úbory. Aby náš stát byl ve vývozu hermánku schopným konkurence s ostatními hermánky dodávanými na svetové trhy, bylo nutno zpiísnit jakostní znaky pi'i nákupu hei'mánku a současne omezit i množství jeho nákupu. Tím se stalo, že r. 1966 se vykoupilo pomerne malé množství kvetu hermánku, tj. cca 200 tun, což ovlivnilo celkové množství nakoupených rostlinných drog r. 1966, i když bylo dosaženo témer úrovne nákupu za rok 1965. Plán nákupu ostatních léčivých rostlin mimo hermánek doznal tedy r. 1966 pomerne značného zvýšení proti roku 1965 a lze usuzovat, že toto zvýšení činilo cca 12 až l3 %. Roku 1966 bylo počasí pro sber nekterých léčivých rostlin resp. jejich částí (kvetú, !istú a nate) velmi nepi'íznivé (trvalé dešte, záplavy, krupobití), p:esto bylo vykoupeno v suchém stavu napi'. 43 tun kvetu bezu černého, 36 tun listu maliny, 21 tun listu jitrocele, 16 tun nate zemežluče, 63 tun listu bi'ízy, 25,5 tun nate presličky, 4,5 tun kvetu levandule, 164 tun nate náprstníku vlnatého, 14 tun nate tymiánu, 44 tuny korene kozlíku lékai'ského, l38 tun námele atd. Pres tyto úspechy nebylo však r. 1966 nakoupeno potrebné množství kvetu hlohu, prvosenky jarní, podbelu, hluchavky bílé, rebríčku, vlčího máku, lípy, nate a listu kopi'ivy, nate ti'ezalky apod. Čtenái' techto i'ádkú by se mohl domnívat, že výsledky nákupu léčivych rostlin r. 1966 byly více než uspokojivé, neboť predstavují úctyhodná množství, která se počítají na desítky, ba i stovky tun suchého materiálu, zvlášte když si uvedomíme, že tato množství je treba pronásobit sesýchacími pomery jednotlivých léčivých rostlin, které se pohybují kolem čísla 4 až 5. Znásobením nakoupených množství suchých drog temito koeficienty pak dostaneme čtyrnásobné až petinásobné množství syrového materiálu, které muselo být sklizeno, abychom dostali uvedená množství suchých drog. J sou to opravdu velká množství n ekterých rostlinných drog, která se ročne vykupují, avšak nutno stále mít na zreteli, že nejen množství, ale hlavne jakost nakupovaných drog je velmi dúležitá pro jejich další upoti'ebení, tj. další zpracování a vývoz. J akost drog se týká nej en obsahu účinných látek, jejichž výši muže pes ti tel či sberač ovlivnit vhodnou dobou sberu, správným sušením, skladováním, používáním uznaného osiva a sadby apod., ale i vzhledu léčivých rostlin, které mají mít sveží barvu, být pros ty všech nečistot, nezplesniveIé, nezaparené, nerozdrcené atd. Musíme stále mít na pameti, že léčivé rostliny jsou zdravotnickou surovinou pro výrobu léku a léčiv a podle toho je také treba s nimi zacházet pri jejich získávání i manipulaci. Dále jest tieba si uvedomít, že i když jsme dobre splnili plán nákupu léčivých rastlin podle množství, nemužeme být spokojeni s plnením vykupovaného sortimentu, 97
tj. jednotlivých druhu. Nestačí a nekdy je pnmo na závadu (z hlediska podniku), jestliže se nekterých druhu nakoupí nadmerne mnoho a jiných zase málo, tj. nedostačující množství. Nesnáz tkví v tom, že napr. ve výrobe ať již ruzných čajových smesí či kompozitních léčiv je potrebná práve dostatečná zásoba všech druhu, aby se mohl ten který léčivý pi'ípravek vyrobit. Mnohdy schází opravdu malé množství nekterého druhu léčivé rostliny a lék či léčivo se pak nemuže vyrobit, i když je k dispozici dostatečné množství ostatních druhu drog. Obdobná situace je zhlediska sortimentního plnení plánu nákupu v exportu; zahraniční zákazník velmi často vyžaduje jednorázovou dodávku nekolika druhU léčivých rostlin. Jestliže tato dodávka nemuže být uskutečnena v plné šm požadovaného sortimentu, odmítne zahraniční odberatel celou zásilku s tím, že na nekompletní zakázku nereflektuje a obrátí se na jiného zahraničního dodavatele, který mu muže vyhovet. Snad je na míste krátká zmínka o nekterých oblastech našeho státu, které se r . 1966 nejvíce podílely na nákupu léčivých rostlin. Na prvém míste to byl kraj Severomoravský s 215 tunami nakoupených drog (oblast nákupny léčivých rostlin Šumperk a Opava), kraj Jihomoravský s 206 tunami (oblast nákupny Strážnice), kraj Západoslovenský se 196 tunami (oblast nákupny Bratislava a Voj nice) , kraj Východočeský se 187 tunami (oblast nákupny Nasavrky, Jičín a Rychnov) atd.; na dvou posledních místech se bohužel opet jako v uplynulém roce "umístil" kraj Jihočeský a Stredoslovenský s objemem nákupu cca 65 tun. Vedení národního podniku Léčivé rostliny je známo, že nákupní ceny nekterých druhu léčivých rostlin, hlavne plane rostoucích, jsou finančne málo rentabilní nebo vubec nerentabilní, takže s jejich sberem se profesionální sberač nemuže zabývat. Výši nákupních cen v tomto prípade nelze upravit, neboť jsou to hlavne vývozní druhy, jejichž svetové ceny jsou nižší nežli naše nákupní. Zvýšení cen by vývoz techto drog znemožnilo nebo by musel být ztrátový, což samozrejme není pi'ínosem pro naše národní hospodárství. Jde hlavne o ty druhy léčivých rostlin, jejichž sberem se valnou vetšinou zabývá škoiní mládež. Za poslední léta odevzdala škoiní mládež prumerne ročne léčivých rostlin v nákupních cenách cca za jeden a pul až dva milióny Kčs, které jí byly proplaceny, tj. pionýrským organizacím nebo rodičovským sdružením, a to mimo mimorádné prémie, které vyplácela za nekteré tzv. úzkoprofilové druhy Ústrední správa nákupu. Ponevadž podle rozhodnutí ministersava školství nesmí být jak učitelé, tilk ani žáci v učební dobe zatežováni mimo jiné též sberem léčivých rostlin, pi'istoupil n. p. Léčivé rostliny ve spolupráci a za podpory Ústrední komise ministerstva zdravotnictví pro pestování a sber léčivých rostlin a za souhlasu ministerstva školství k propagaci školského sberu v rámci mimoškoiní výuky mládeže výhradne prostrednictvím pionýrských organizací ČSM a Sdružení rodiču a prátel školy, kterým také budou finanční částky za odevzdané léčivé rostliny poukazovány. Ponevadž je bezpodmínečne nutné, aby na každé škole, tj. v pionýrské organizaci nebo rodičovském sdružení byl alespoň jeden pracovník, který se v mimoškoiní dobe bude venovat organizaci sberu léčivých rostlin u škoiní mládeže, uzavírá v letošním roce n. p. Léčivé rostliny s tímto organizátorem smlouvy, v nichž se zavazuje, že mu vyplatí koncern roku odmenu ve výši 10 % finanční hodnoty, která bude proplacena pionýrské organizaci nebo rodičovskému sdružení za veškeré dodávky léčivých rastlin v bežném roce. Za dodávky léčivých rastlin se temto organizacím vyplácejí normální nákupní ceny podle ceníku n. p. Léčivé rastliny a podle docílených kvalit. Je samozrejmé, že škoiní deti budou léčivé rostliny sbírat mimo vyučovací dobu, stejne tak bude pracovat organizátor sberu, kde se predpokládá, že to bude vedoucí pionýrské organizace; podle zkušeností n . p. Léčivé rostliny nejlépe vyhovuje učitel nebo nekterý z členu Sdružení rodiču a prátel školy, který má zájem a alespoň základní znalosti o léčivých rostlinách. 98
Není snad treba zdurazňovat, že sber léčivých rostlin škoIní mládeží je vlastne mimoškoIní výukou v poznávání prírody a jejího rostlinného bohatství, pri pobytu na zdravém vzduchu, za současného získávání linančních prostredku ve prospech celého kolektívu pionýrských organizaci nebo rodičovských sdružení, s nimiž pak mohou tyto organizace volne disponovat. Tak jako jsme vyzdvihli velmi dobré prínosy škoIní mládeže ve sberu léčivých rostlin, je treba se zmíniti, že k pestování léčivých rostlin nemalým dílem pi'ispívá zemedelský socialistický sektor, hlavne jednotná zemedelská družstva, z nichž nekterá se začínají specializovat na pestování léčivých rostlin. V neposlední rade zabývají se pestováním léčivých rostlin ijejich sberem též nejruznejší zájmové organizace, ať již to je Svaz československých invalid!"l, Čs. červený kríž, Spolek zahrádkáru, Rada žen, nejruznejší domovy dúchodcu, mládeže, sociální a zdravotnická zai'ízení apod. Tyto organizace podle svých možností pi'ispívají k zajišťování nákupu léčivých rostlin, a tím i k zlepšování svých finančních základen. Plán nákupu léčivých rostlin r. 1967 se opet zvyšuje zhruba o 13 % proti plánu z roku 1966, pi'ičemž se predpokládá, že tento plán bude prekročen v druzích, jejichž nákup je označen jako "neomezený". Opetovne však je nutné zduraznit, že nestačí plnit plán nákupu v celkovém množství, ale hlavne v plánovaných množstvích jednotlivých druhu, tj. v sortimentu a v nejlepších a vyhovujícich jakostech. V sezóne roku 1967 je treba se zamerit ve sberu plane rostoucích léčivých rostlin hlavne na sber kury krušiny, pomerančové kúry (oplodí), kvetu sedmikrásky, kvetu hlohu, podbele, hluchavky bílé, rebi'íčku, prvosenky, vlčího máku, černého bezu, lípy, listu rulíku, bi'ízy, listu hlohu s kvetem, listu jahodníku, boruvky, jitrocele, listu a nate kopi'ivy, plodu hlohu, nate repíku, zemežluče, presličky, trezalky, konopice. rebríčku, truskavce, matei'ídoušky, macešky rolní, korene rulíku, puškvorce, kostivalu, pýru, smetanky (pampelišky) , korene smetanky s natí; z pestovaných druhU na kvet hermánku pravého, slézu maurského, divizny, listu a korene ibišku a nate máty peprné. Pracovníkum n. p. Léčivé rostliny pak zustává i nadále úkol neustále zlepšovat propagační a organizátorskou činnost v nákupu léčivých rostlin a zastaralé agrotechniky novelizovat, zajišťovat uznanou sadbu a osivo, zkoumat možnosti boje proti plevelum II škudcum léčivých rostlin; vyhledávat, zkoušet a doporučovat mechanizační prostredky pro setí, sadbu, sklizeň a sušení léčivých rostlin. PhMr. E. BURDA námestek Ťeditele Léčivé rostliny n. p. zbraslav nad Vltavou VÝSTAVA LÉČIVÝCH ROSTLIN V BRNE Ve dnech 5. června až 5. července bude v experimentální zahrade lékarské fakulty university J. E. Purhyne pod záštitou Krajského sboru pro pestování a sber léčivých rostlin v Brne, lékarské fakulty JEP, Vysoké školy zemedelské, Výzkumného ústavu zelinái'ského v Holicích u Olomouce, Krajského ústredí pro zdravotnickou výchovu obyvatelstva a Svazu zahrádkái'u uspoi'ádána výstava léčivých rostlin, zeleniny, hub a včelai'ství. Výstava seznámí široký okruh návštevníku s prírodou, nositelkou prírodních zdroju pro zdraví lidí - zdroju pro tretinu našich léku. 99
EXPERIMENTÁLNI ZAHRADA LÉČIVÝCH ROSTLIN PRI BRNENSKÉ LÉKARSKÉ FAKULTE PROF. MUDr. RNDr. K. HALACKA V klidné Jiráskove čtvrti mesta Brna na jihozápadním svahu Kraví Hory v blízkosti Lidové hvezdárny rozkládá se pokusná zahrada lékai'ské fakulty University J. E. Purkyne. I když byl a založena pred dvanácti lety, což je na zahradu tohoto druhu pomerne krátká doba, má již svou tradici a je známá doma za hranicemi díky svému zamerení na léčivé a jinak užitné rostliny. Zahrada má výmeru zhruba jednoho a pul hektaru a je začlenena do krásného prírodního prostredí, do areálu proponovaného zeleného mestského pásu. Od hlavní dopravní tepny, tj. od trídy Obráncu míru, ji oddeluje svah zalesnený borovicemi, brízami a jinými stromy. Z vlastní zahrady, v jejímž stredu stojí pi'ízemní budova s príručními laboratoremi a pomocnými místnostmi, otvírá se na východní strane nádherný a vcelku málo známý pohled na vnitrní, historickou část Brna s dominujícím hradem Špilberkem. Zahrada byla založena r. 1954 pro potreby tehdejší farmaceutické a též lékai'ské fakulty. V dalších ti'ech letech byla vybudována již uvedená polní laborator a pozdeji také meteorologická stanice pro interní potrebu vedecké práce a výuky na katedre hygieny lékarské fakulty. Premístením farmaceutické fakulty z Brna do Bratislavy byl do určité míry zabrzden další rozvoj a dobudování experimentální zahrady, což se v poslední dobe vyrovnalo tím, že prešla do témer výhradního užívání lékai'ské faknlty. Pokusná zahrada slouží predevším jako báze pro vedeckovýzkumné práce učitelu na lékarské fakultč, dále pro praktickou výuku mediku i pro samu prapagaci léčivých či jinak užitných rostlin na verejnosti. Po všech techto stránkách je plne a s úspechem využívána i jinými fakultními pracovišti, zejména katedrou farmakologie, chernie nebo z jinými vysokými školami a ústavy, napr. krajskou transfuzní stanici. Celá zahrada je rozdelena do nekolika části. V prvé speciáIní části se pestuje sortiment olicinálních léčivých rostlin, uvedených v našem lékopise. Zvláštní pozornost se venuje tem léčivým rostlinám, které se pestují nebo sbírají prímo v Jihomoravském kraji. Bohatý výber našich domácích i cizokrajných léčivých rostlin v další rozsáhlé části zahrady slouží k vlastním výzkumným účelum, k pi'ímému získávání drog a ke sberu semen. Léčivé rostliny jsou 100 v zahrade označeny jmenovkami s českými a latinskými názvy; je zde také uvedena čeleď rastliny a podle Československého lékopisu mezináradní zkratka té části rastliny, která se pro získávání dragy sbírá. Pi'itom jedovaté rastliny jsou vyznačeny červene. Z léčivých rostlin duležitých pra farmaceutický prumysl, které se u nás vyskytují vzácne a jsou chránené, zkouší se v kulturách technika pestování hlaváčku jarního, horce žlutého, kýchavice bílé, medvedice lékarské, klanopražky čínské a mnoha jiných. V dalších částech zahrady je vysázen svetový sortiment léčivých rostlin, který se na podklade spolnpráce s obdobnými zahraničními pracovišti prubežne doplňuje. Jsou to léčivé rostliny olicinální v jiných státech nebo neolicinální a používané v lidovém léčitelství. Celkern je zde sousti'edeno na osm set druhu nebo odrud techto rostlin. K tomu se pripojuje část, kde se pestuje čeleď makovitých. Tato čeleď predstavuje svým rozsahem uniká tní sortiment z domácíha i mezinárodního hlediska. Úspešná kultivace techto rostlin umožnila pracovníkum katedry lékarské chernie základní výzkum v otázce nových alkaloidu v makovitých rostlinách, který má svetovou úroveň i odezvu. V poslední části zahrady je umísten výber jiných užitkových rostlin, kterých se dá účelne p:lUžít v dietetice a bežném stravování. Nejde zde o nejaké soustredení všech základních druhu, ale o výber méne známých nebo opomíjených a pEtom pro výživu nebo i jinak hodnotných druhu . Zvláštní pozornosti si zaslouží široký sortiment odrud sóje, tykví, dále katránu prímorského a ruzných, dríve používaných rastlin, jako je libeček, saturejka, bazalka, kerblík apod. Vyčlenené plochy zahrady umoznu)í i produkci čerstvé zeleniny nebo ovoce s hodnotnými vitamíny pro biologické experimenty či ruzných odrud brambor pro hodnocení z hlediska výživné jakosti nebo pro sledování dynamiky reziduí insekticidních láteko Tento úsek experimentální zahrady zabezpečuje pracovníkum katedry hygieny plnení duležitých výzkumných úkolu týkajících se biologické hodnoty výživy i zdravotní problematiky pesticidu. Pravidelne se vydává ze všech úseku experimentální zahrady Seznam semen (Index seminum), vyžadovaný analogickými pracovišti ze všech svetadílu, kterým se zasílá. Za-
í h"d" "'""'""ji ' ' 'oi dm",,, i "hmnični odborníci a velmi kladne ji hodnotí. Zvláštní pozornosti se tešila u účastníku loňského Mendlova symposia. Zhlediska propagace a sberu léči vých ros tlin poti'ebrých k výrobe léku plní experimentální zahrada )Jrnenské lékai'ské fakulty svoje poslání také poi'ádáním výstav a dnu volného prístupu do zahrady. Zvlášte výstavy léčivých rostlin a drog ve spolupráci s ostatními odbornými nebo společenskými složkami se staly již tradičními a teší se opravdovému zájmu četných návštevníku, farmaceutu, lékaru, botaniku, biologu a sMratelu i milovníku léčivých či jinak užitných rostlin. Bude tomu jište tak i pH letošní šesté výstave léčivých rostlin. GREGOR MENDEL A VÝZNAM JEHO OBJEVÚ PRO ŠLECHTENÍ ROSTLIN L. MARVANOvA Genetické oddelení Gregora Mendela v Moravskému museu v Brne Gregor Mendel se narodil raku 1822 v Hynčicích na severní Morave. Po studiích na opavském gymnasiu a olomouckém filosofickém učilišti pi'išel r. 1843 do Brna. Vstoupil zde do augustiniánského kláštera na Starém Brne, kde mu bylo umožneno venovat se dalším studiím, aniž finančne zatežoval své radiče. Pi'i studiu teologie absolvoval též prednášky ze zemedi'lství a vinarství. Poté odešel na vídeňskou universitu, kde se venoval prírodním vedám a po návratu do Brna zastával místo učitele na brnenské reálce. Učil až do roku 1868, kdy byl zvolen opatem kláštera. Svou vysokou funkci vykonával neméne odpovedne jako činnost učitelskou. Zájem o pi'íradní vedy pfivedI jej ke členství v ruzných spolcích podporujících rozvoj vedy a zemedelství. Nej významnej ší z nich byly Moravskoslezská společnost pro zvelebení orby, pi'írodoznalství a vlastivedy, Pi'írodovedecký spolek, Včelai'ský spolek a rakouská Meteorologická společnost. Ve všech spolcích se stal aktivním spolupracovníkern a uznávaným odborníkern, který se nikdy nespokojil s danými výsledky, ale neustále hledal nové zpusoby práce. Jako opat byl znám svou národnostní tolerancí a zejména dobročinností, takže jeho smrt r. 1884 byla želena nejen v církevních a vedeckých kruzích, ale i v nej širších lidových vrstvách. Téžisko jeho vedecké práce výsledky dlouholetých pokusu s krížením hrachu, které shrnul v práci Versuche uber Pflanzen-Hybriden zustalo však jeho současníky nepochopeno a dalekosáhlý význam tohoto díla byl ocenen teprve na začátku našeho století, když ruzní badatelé došli k obdobným výsledkum. Ve zmínených pokusech sledoval Mendel zpusob, jal<; se pi'enášejí dedičné znaky z rodiču na potomky. Podarilo se mu nejen rozpoznat zákonitosti techto jevu, ale i vysvetlit je na základe dedičných jednotek - elementu (dnes používáme názvu genu). Na základe Mendelova objevu vznikla vední nauka - genetika, nazvaná ve svých počátcích mendelismus, která vedIa k prudkému razvoji zemédelské šlechtitelské praxe. Teorie genetiky se také využívá stále více pH zušlechťování léčivých rostlin. Rozpracováním Mendelova objevu dospelo se až k možnosti vytvái'et nové rostlinné formy. Z léčivých rastlin je to napi'. tetraploidní velkokvetý hei'mánek Pohoi'elický velkokvetý. Proti puvodní forme je pozdnejší a má vyšší obsah éterického oleje. Význam Mendelovy práce dnes po zásluze oceňuje celý svet. R. 1965 uplynulo sto let od zvei'ejnení jeho objevu a oslavy tohoto výročí probi'hly taki'ka ve všech kulturních zemích. Moravské museum v Brne otevi'elo k tomuto významnému datu Mendeluv památník v bývalém starobmenském kláštere a ve své budove moderní genetickou expozici, která má návštevníky seznámit s vývoj ern a současným stavem této vedy i pi'ipomenout skutečnost, že kolébka genetiky byla v Brne. 101
LÉČIVÉ ROSTLINY Z AREÁLU POUZDRAN U BRNA RNDr. I. LEIFERTovA Divoce rostoucí léčivé rostliny se sbírají ve stále vetším merítku, neboť požadavky na rostlinné suroviny se neustále zvyšují. Sbírá se na prLoJzených lokalitách, které se svým klimatickým i pudnim (edafickým) charakterem značne od sebe liší ; proto také se liší množství obsahových látek v rostlinách, jež je závislé na podmínkách vnejšího prostredí, v nemž rastlina žije. Nekteré oblasti našeho stá tu jsou známy výskytem ruzných druhu léčivých rostlin, avšak temto oblastem nebyla dosud venována pozornost a schází údaje o kvalite techto rostlin. Pfi hodnocení známých léčivých rostlin je nutno podrobit pruzkumu i rostliny rodove nebo druhove jim pi'íbuzné a dosud neprobádané, čímž popi'ípade poskytneme dalšímu výzkumu nové rostliny s vysokým obsahem účinných látek. Dosud se u nás neprovádely systematické farmakognostické pruzkumy kveteny, ačkoliv takto Ize získat prehled o kvalite léčivých rostlin v jednotlivých oblastech a rozšírit sortiment léčivých rostlin o nové terapeuticky cennejší druhy. Proto byl v oblasti Pouzdi'an u Brna praveden pruzkum kveteny z fytochemického hlediska. Z areálu Pouzdi'an u Brna bylo pi'ezkoušeno jak po stránce kvalitativní, tak i kvantitativní 150 rastlinných druhu ze 117 rodu pati'ících do 38 čeledí. Z celkového počtu účinných látek, obsažených ve zkoumaných rostlinách, byly nejvíce zastoupeny flavonoidy (98 %) a ti'ísloviny (72 %); dále se vyskytly alkaloidy (13 %), saponiny (ll %), silice (8 %) a sliz (1 %). Zajímavé výsledky byly získány pi'i studiu flavonoidu, hlavne rutinu. Flavonoidy jsou rostlinná barviva, která se vyznačují účinkem vitaminu P a v terapii se používají jako regulační faktor zabraňující fragilite cévních kapilár. Krome toho je použití flavonoidu mnohostranné nejen v lékai'ství, ale i v jiných odvetvích napi'. v potravinái'ství jako antioxidační prostredek, dále v ochrane proti radioaktivním látkám aj. V čisté forme se k léčebným účel um vyrábí rutín, jelikož je ze všech flavonoidu nej účinnejší. Proto se stále vyhledávají jeho nové zdroje vyhovující množstvím a kvalitou. Rutin byl prokázán v 15 % z celkového počtu zkoumaných rostlin (tj. ve 23 druzích z 13 čeledí). Obsah rutinu ve zkoušených rost102 linách se pohybuje od 0,05 % do 5 %. Nejvyšší množství bylo nalezeno v nati chrestu lékarského - Asparagus officinalis L. (5 %), nati svlačcovce kfovištního - Bulderdykia dumetorum Dum. (1,8 %) a kvetech bezu černého - S ambucus nigra L. (1,5 %; nej nižší množství obsahují rostliny radu mochna Potentilla (0,05 %). Pri sledování obsahu rutinu behem vegetační doby v nekterých rostlinách bylo zjišteno, že nejvíce rutinu je v mladých rostlinách a kvetních poupatech; s rozvojem a stárnutím rostlin se jeho obsah snižuje. Taktéž bylo prakázáno, že v jednotlivých orgánech rostlin není rutin vždy stejnomerne lokalizován. Napr. chrastavec rolní - Knautia arvensis L. obsahuje rutin ve všech orgánech s výjimkou kvetu. Pri pruzkumu flavonoidu v ruzných druzích trezalek - Hypericum bylo prokázáno, že prítomnost flavonoidu je v korelaci s morfologickými znaky zkoušených druhu a muže sloužit k chemotaxonomickému studiu trezalek. Nejvíce tfíslovin bylo nalezeno v nekterých druzích kakostu (kakost krvavý - Geranium sanguineum L. 7 %, kakost luční - Geranium pratense L. 23 %, kakost smrdutý - G. robertianum L. 14 %) anatích černohlávku obecného - Prunella vulgaris L. 5,3 %, i dobromyslu obecného - Origanum vulgo L. 4,9 %. V uvedených rostlinách je obsah tfíslovin vyšší než v tfíslovinných drogách bežne užívaných (repík lékai'ský Agrimonia eupatoria L. 3, l %, listy oi'ešáku královského - Juglans regia L. 2,9%). Alkaloidy byly prokázány v rastlinách z čeledi makovité Papaveraceae (vlaštovičník vetší - Chelidonium majus L., dymnivka dutá - Corydalis cava Schw. et Koerte, mák vlčí - Papaver rhoes L.), pryskyi'níkovité - . Ranunculaceae (zapalice žluťuchovitá - I sopyrum thalictroides L., ostrožka stračka - Consolida regalis Gray.), routovité - Rutaceae (tremdava bílá - Dictamnus albus L.) a vikovité (kručinka chlupatá - Genista pilosa L., kručinkovec poléhavý - Corothamnus procumbens (Koch) Presl., kozinec rakouský, k. vičencovitý, k. sladkolistý - I Astragalus austriacus Jasq., A. onobrychis L., A glycyphyllos L.). Vysoký obsah alkaloidu byl zjišten v nati zapalice žluťuchovité 2,6 % a v druzích kozincu 0,1 až 0,35 %. Druhy obsahující silici vysoce pi'evysujl svým množstvím hodnoty silice udávané lékopisem
(ČsL 2). Zvlášte vysoký obsah silice a azulenogenních látek byl zjišten u druhu rebríčku Achillea, pncemž obsah azulenogenních látek je dvakrát vyšší nežli v kvetech hermánku. Ze saponinových drog má nejvyšší hemoIytickou účinnost nať prorostlíku srpovitého - Bupleurum falcatum L. 362 h. .) a nať plaménku plotního - Clematis uitalba L. (248 h. j.), zatímco koreny prvosenky vyšší Primula elatior (L.) Hill. mají účinnost pouze 150 h. j. Ze slizových drog byly nej vhodnej ší nať a koreny slézovce durynského - Lauathera thuringiaca L., jejichž vodné výluhy miHy dvakrát i více vetší číslo vazkosti nežli bežne užívané slizové drogy. Za zrnínku stojí pomerne značný výskyt v areálu Pouzdran zdivočelé lékofke hladkoplodé - Glycyrrhiza glabra L. Koren lékofice a z neho získané galenické prípravky jsou cenným léčivem používaným odedávna pfi chorobách cest dýchacích, zažívacích i močových a jako korigens chuti. Od roku 1946 značne vzrostl zájem o lékorici, neboť poskytla nové možnosti použití pfi l éčení žaludečních vredu. Prí pruzkumu obsahových látek bylo zjišteno, že v korenech lékofice, získané sberem z areálu Pouzdran, je až 5,4 % kyseliny glycyrrhizinové s maximem po odkvetu rostlin, až 15 % cukru. Z dosažených výsledku je zrejmé, že suché (aridní) klima pouzdranské oblasti má príznivý vliv na tvorbu účinných látek v rostlinách, pročež je možno z uvedené oblasti získat mnoho rostlin pro využití v praxi. OSEVNÍ POSTUP U LÉČIVÝCH RaSTLIN V. KRE]CIK Hospodárský rok pri pestování léčivých rostlin začíná prakticky v srpnu prvními podzimními výsevy a množením (andelikou, hermánkem, jablečníkem). Má to hluboký význam, když se pestování promyslí daleko dopredu. Pestitel muže lépe rozplánovat druhy i výmery, lépe budou na sebe navazovat jednotlivé práce bez zbytečných špiček, na pozemcích se zkrátí doby, kdy jsou prázdné. Pudu maximálne využijeme. Když se na stanovišti pestuje stále stej ná rostlina bez strídání, Ize očekávat, že poklesne výnos i kvalita finálního produktu - drogy. Puda bude jednostranne vyčerpá vána, rostlina bude do ní stále vymešovat stejné látky. Na poli se uchytí plevely se stejným cyklem, jako má kulturní rostlina. Plevely pak donutí pestitele častej i plet, ošetrovat, a tím se zvýší náklady. Mnohdy se stane, že se plevel natolik rozbují, že kulturu potlačí nebo docela zničí. Pfi sklizni zaplevelené kultury nelze použít mechanizace. sklízet se muže pouze ručne. Mnoha potížím predchází pestitel strídáním plodin. Vliv osevních postupu byl stanoven exaktními pokusy se zahradnickými a polními kulturami, nebyl však dostatečne prozkoumán u léčivých rostlin. Se stfídáním plodin velmi úzce souvisí volba druhu pro zavádení léčivých rostlin do praxe. Pfi sestavování druhové skladby jsme nuceni dbát nekterých zásad, platných pfi sestavování osevních postupu. 1. Stfídáme rostliny pudu zhoršující, strukturoborné, srostlinami pudu zlepšujícími, strukturotvomými. Zhoršující vliv má mesíček zahradní, který je vyslovene nepi'iznivou pfedplodinou, jejíž vliv se projevuje u každé následné plodiny; nepríznivý vliv má také hefmánek, který nechrání pudu pred vysycháním a po nekolikeré sklizni je povrch ušlapán. Pomerne nepi'iznivý vliv má žito na námel, chrpa plnokvetá nebo konopice. Zlepšující vliv mají zásadne všechny rostliny motýlokveté (bobovité) a ty okopaniny, které hnojíme chlévskou mrvou, nebo pred nimiž se pfedpestuje zelené hnojení. 2. Sti'idají se rostliny hluboko korenící (i'epík, sléz maurský, topolovka, divizna) srostlinami melce korenícími (hefmánek, žito námelové, mesíček zahradní). 3. Také vztah k dusíku je duležitý. Nekteré rostliny jsou náročné na hnojení dusíkem, silne dusík spotrebovávají, což činí vetšina léčivých rostlin, hlavne však kopfiva dvoudomá, rostliny slezovité, srdečník, brutnák, benedykt a z vytrvalých také yzop. Naproti tomu rostliny motýlokveté váží dusík a obohacují jím pudu pomocí hlízkových baktérií. Takové rostliny jsou vždy velmi dobrou predplodinou pro náročné druhy a obvykle jich používáme k ozdravem pudy. 4. Také je dobré stfídat rostliny s úzkými listy s rostlinami s listy širokými. J de zde o hospodafení pudní vláhou a vliv plodiny na 103
ochranu pudy pred horkými slunečními paprsky. Úzké listy má žito na námel, al~. také hei'mánek pravý i rímský, fenykl, kmín. SIrokolistými mužeme nazvat již mnohé další rostliny jako máty, meduňku, lichorerišnici, slézy, diviznu, topolovku. 5. S ohledem na plevely je treba strídat rostliny s ruzným vegetačním cyklem, ozimy s jarinami, dvouleté s jednoletými, okopaniny s rastlinami s hustým zápojem. Zvláštní pozornost je treba venovat tem víceletým rastlinám, které zpusobují zaplevelení. Jsou to hlavne máta peprná a rmen sličný, tedy vesmes druhy silne se množíc1 vegetativne a slodyhami poléhavými nebo rastouc1mi ze stolonu. U techto druhu je nutné ruční pletí, které je velmi drahé a pomalé. Prato je musíme zarazovat jen do čistého pozemku. Mezi odplevelující lze počítat všechny druhy, které pestujeme v širokém sponu a pravidelne je okopáváme i plečkujeme. 6. Rastliny si seradíme také podle nároku na hnojení, a to hlavne na hnojení chlévskou mrvou. Do prvé skupiny si zaradíme rastliny vyžadující hnojení chlévskou mrvou, které tohoto hnojení také dobre využij L V léčivých rastlinách není vyslovene tak náročný druh na hnojení chlévskou mrvou, jako jsou brambory. Mužeme však do této skupiny zaradit jitrocel, durman, bazalku, mátu, lékorici a estragan. Do druhé skupiny zarazujeme rastliny nárocne na pohotové živiny. Vetšinou jsou to rastliny smelkým korenovým systémem a obvykle pestované na listy neho nate. Sem patrí vetšina léčivých rastlin, z kvetových rastlin bychom sem mohli zaradil sléz maurský, topolovku a diviznu; není-li prehnojena dusíkern, pak i hermánek a mesíček zahradní, i když tyto poslední druhy lze již radit do tretí skupiny; sice značne reagují na stav živin, ale pro jejich pestování lze použít pozemku v tzv. tretí síle a prihnojovat je jen umelými hnoj ivy. 7. Vyplatí se nám sledovat rastliny i z hlediska jejich odolnosti prati chorobám a škudcum. Mandelinka bramboravá se vyskytuje na léči vých rastlinách z čeledi lilkovitých. Blín napríklad bývá hojne mandelinkou napadán nejen v našich podmínkách, ale také v USA. Domovem mandelinek bývá i potmechuť, rulík zlomocný. Nepatrne bývá napadána paprika nebo durman. Za pozornost jiste stojí také zmínka Muehleho, že byly pozorovány požerky larev mandelinky bramborové i na čeledi krtičníkovitých, hlavne na diviznách. Prato pri sestavování osevních postupu nemají pricházet za sebou druhy radove pfíbuzné. Máta peprná muže prijít na stejné stanovište až po šesti letech práve tak jako proskurník. Máta je 104 náchylná na rzivost, proskurník, topolovka , kozlík a sléz bývají napadány ponravami n ebo drátovci. 8. Pfi strídání nelze dobre zapomenout na to, že mezi léči vými rastlinami jsou nekteré druhy prudce účinné, a prato nebezpečné (rulík, durman, náprstník, blín). Pfi jejich zarazování musíme dbát na to, aby po nich nepi'icházela zelenina, hlavne špenát, nebo aby po náprstníku vlnatém nebyl zarazen jitrocel, jehož listy jsou obtížne razeznatelné od náprstníkových. Také je neb~zpečné, je-li po prudce účinné rastline zarazena pícnina, kterou zkrmujeme. 9. Zvláštní pozornost potrebují rastliny, které zustávají na pozemku dosti dlouho, jako horec, levandule, repík, yzop, reveň, ale i tymián a medunka. Takové rastliny je treba zarazovat na pozemky zcela mimo osevní postup a vyžadují zvlášť pečlivou prípravu s ohledem na nutné zásobení techto pud humusern. Zde pfijdou ke cti jako predplodiny motýlokveté léčivé rastliny, mezi než počítáme pískavici recké seno, jehlici trni tou, komonici lékarskou a jestrabinu lékarskou. 10. Nakonec mužeme ovlivnit osevní postup i požadavky rastlin na pracovní síly a tím vznikajícími pracovními špičkami. Musíme zde sledovat požadavky ostatních plodin na počty pracovních sil, sledovat pracovní špičky ostatních plodin a snažit se, aby nám léčivé rastliny vyplnily valné prostory. Pfi velkém počtu léčivých rastlin a pestrosti jej ich požadavku jsou jiste možné pestré osevní postupy. Možnosti osevních postupu určují pfírodní a ekonomické podmínky stanovište. Pro začátečníky je nejbezpečnejší zarazovat léčivé rastliny do osevních postupu bežných zemedelských plodin, jejichž nároky a zarazování pestitel dobre zná. Také v polním zelinárství se snadno najdou možnosti pro zarazení léčivých rastlin. Existuje také nekolik společenství, v nichž mužeme léčivé rastliny pestovat: a) Úzký sortiment pauze léčivých rastlin. Svojí povahou kultivace a použité agrotechniky se léčivé rastliny radí spíš mezi druhy obdelávané po zahradnicku. Teprve poslední dobou se u nás zkouší (Ing. Vraný) používání obvyklých polních agrotechnik. b) Pestování rastlin léčivých a koreninových, tedy s kmínem, fenyklem, anýzem, majoránkou a koriandrern. Ve speciálním podniku pro pestování léčivých a koreninových rostlin lze pestovat jeden druh i vice let za sebou na stejném stanovišti, prihlédneme-li k rozumné mífe platných zásad. Poslední dobou se v mnoha státech sleduje vliv tzv. monokultur (bessmennyje kultury) tj. rastlin, které se pestují mnoho let
...... o <.J1 I 1. rok I rané brambory hno jení chlévskou mrvou Hermánek po zaorání chlévská mrva Pšenice Ozimá repka na podzim Horčice s podsevem kmínu h rách s podsevem kmínu Tabulka 1 2. rok I 3. rok I 4. rok ------ I kozlík kerblík kopr I proskurník ze semene proskurník kopr proskurník z puku I koriandr hei'mánek proskurník ze semene s podsevem špenátu hei'mánck meduňka I meduňka meduňka šalvej šalvej šalvej tymián tymián I tymián yzop yzop I yzop saturejka koria ndr - smeska landsberská - hermánek I I sIéz maurský mesíček zahradní pískavice topolovka topolovka námel ozimá repka hermánek Landsberská smes majoránka ozimá repka kmín v podz. výsevu I Hefmánek ozimá repka hermánek landberská smes I bazalka saturejka I -- I kmín kmín výsadba divizny kmín kmín výsadba topolovky I náprstník červený I
~ o (J) I 1. rok I Mák podsev kmínu len obilí podsev kmínu Ozimná repka na poli v plné sHe. Zoraná louka, nebo zaoraná smeska na zelené hnojení Brambory, nebo repa, hnojené chlévskou mrvou 2. rok kmín kmín libeček (podz. výsadba) (do libečku je možný špenát jako podplodina) Andelika (podz. výsev) proskurník (z puku) proskurník ze semene náprstník vlnatý meduňka šalvej tymián yzop podzimní výsadba majoránka, bazalka, česnek máta peprná, kaderavá fenykl, anýz, náprstník vlnatý Tabulka 2 I 3. rok I 4. rok kmín (pokud se pestuje jako ti'íletý) divizna hel'mánek andelika mesíček libeček libeček (sklizeň) libeček libeček máta peprná s hnojením jaHna obilí chlévskou mrvou brutnák hermánek proskurník brutnák kozlík kerblík meduňka meduňka šalvej šalvej tymián tymián yzop yzop koriandr mesíček fenykl ke sklizni hermánek obilí I
na stejném stanovišti bez strídání. Také tento systém prináší nekteré výhody, pomineme-Ii zákonitý pokles výnosu, a to: l. opakované pestování umožňuje dosáhnout vetší specializace úplné; 2. muže být výhodné zhlediska maximálního využití daných pi'írodních podmínek. Z agrotechnických opatrení má na takovou monokulturu nejvetší vliv hnojení statkovými hnojivy pH aplikaci vysokých dávek plného prihnojování umelými hnojivy. Na príklad na obilí mela nejvetší vliv kombinace NPK (dusík, fosfor, draslík) a hoWk . Další velký vliv má zpracování pudy. Zvlášť príznive se projevilo zarazení úhoru, a to nejen na výnosu v následujícím roce, ale na zvýšení celkového prumerného výnosu. To však je opet okoinost, která jen potvrzuje správnost strídání kultur. V každém prípade ponechání monokultur vyžaduje vysokou úroveň agrotechniky. Vetšina léčivých rostlin, až na malé výjimky, nemá povahu Inu, jetele nebo repy, vykazujících pudní únavu velmi brzy. c) Pestovat Ize léčivé rostliny ve spojení s koreninovými, ale zarazovat i jiné technické rastliny jako len, mák, repku, horčici, čekanku . d) Poslední možnost je zarazení do normálního zemedelského závodu bez ohledu na jeho zamerení, i když ani to nelze podceňovat. Hospodárství zamerené na živočišnou výrobu bude jiste mít vetší možnosti nežli prevážne polai'sky hospodai'ící podnik. Pro všechny pestitele, zvlášte pak pro školni zahrady, se tu naskýtá dlouhá nepreberná rada pi'íležitostí k pokus tim. A tato rozsáhlá možnost hledat a zkoumat je myslím na léčivých rostlinách to nejhezčí - to, co zpusobuje, že léčivé rostliny mají tolik nadšených zastáncu . Tabulka 1, tab. 2, príklady osevních postupu. Další príklady osevních postupu: Prvním rokem pole dobre vyhnojené chlévskou mrvou s kulturou brambor, repy, čekanky, máty peprné . Druhým rokem alkaloidní drogy, náprstník vlnatý, blín, durman, ale také muže pHjít brutnák a vytrvalé kultury. Tretím rokern rostliny na produkci kvetu: diviznu, topolovku, sléz maurský, mesíček zahradní a hermánek pravý i rímský. Nebo druhým rokem aplikujeme korenové rostliny - oman, andeliku, kozlík, proskurník nebo Iibeček; tretím a čtvrtým rokem motýlokveté a po nich jednoleté. Nebo druhým rokem ozimné olejniny - repku , repici a tretím rokem diviznu, topolovku . Nakonec ješte zbývá duležité upozornení. Osevní postup - to není žádná šablona, podle které by se dalo bezmyšlenkovite postupovat. každá oblast má své vyhranené pudní a klimatické podmínky a jim se musí vše jaksi podHdit. HISTORIE VÝZKUMU LÉČIVÝCH ROSTLIN NA MORAVE Dr . Ing. J. píSARIK Léčivé rostliny byly na Morave od nepameti sbírány a pestovány práve tak, jako všude jinde. Starí léčitelé : lékari, lékárníci i bylinkári pouze sledovali účinek léčivých rostlin - teprve rozvoj prírodních ved, zdokonalení techniky a rozvoj chemického bádání umožnily poznati ú č inn é I á tky obsažené v drogách i jej ich vliv pH léčbe , a tak se léčivé rostliny staly duležitou surovinou pro výrobu moderních léčiv v zahraničí i u nás. Snahy po naší sobestačnosti vedly nás k tomu, abychom se pokusili vypestovat si sami , co se u nás vypestovat dá, aby náš farmaceutický prumysl nebyl závislý na dovozu drog. Tak vznikla Ústrední komise pro pestování a sber rostlin pri ministerstvu zdravotnictv! a prední naši odborníci z rad botaniku, lékaNi, farmaceut ti i pestitelu se pustili do výzkumné a propagacm práce. Současne vznikly také naše prvé výzkumné ústavy zabývající se pestováním a výzkumem léčivých rostlin . Na Morave v rámci Zemských výzkumných ústavu zemedelských v Brne byl zi'ízen Ústav speciálních rostlin r. 1921, který vedi dr. Ing. Jan App!. V Praze v tamejších výzkumných ústavech zemedelských vedi ústav, zabývající se léčivými rostlinami , doc. dr. Ing. Sebald Krkoška, jeden z prvých propagátoru pestování léčivých rostlin u nás, jehož činnost zasahovala také na Moravu. Po druhé svetové válce, když nastaly ruzné zmeny v činnosti ústavu, vedi krátkou dobu Ústav speciálních rostlin doc. dr. Ing. Mostovoj, od roku 1949 až do roku 1959 dr. Ing. Jaroslav Písarík a pak jej prevzal Ing. František Blažek. Činnost ústavu speciálnych rostlin v Brne 107
rozvíjela se hlavne v získávání zájmu o pestování a sber léčivých rostlin. Byl založen velký sortiment léčivých rostlin pficházejících v úva~ hu pro lékaiskou potrebu i farmaceuticky prumysl. Zájemcum se dodávala semena .' sazenice léčivých rostlín a poskytovaly mformace o pestování. Pozdeji tato činnost byla značne rozšírena o sledování a výber ruzných druhu léčivých rostlin, aby se dosáhlo co nejvyšších výnosu s co nejvetším obsahem účinných látek. Krome toho se sledovaly i jiné technické rostliny jako pradné, olejniny a podobné. Tehdy také vedoucí ústavu dr. Appl a dr. Pisai'ík vydávali na Morave letáky, brožury a publikace o pestování léčivých rostlin, jak zejména z období od r. 1952 je patrno z početných samostatných knížek i kolektivních publikací zemedelských krome četných časopiseckých informací. Záležitosti a činnost ústavu, zejména na poli léčivých rastlin byly z pestitelského hlediska usmerňovány nejen ministerstvem zemedi'lství a ministerstvem zdravotnictví, ale i Československou akademií ved, kde skupina odborniku jednotlivých výzkumných ús tavu a stanic a skupina odborníku z výkupu a spoti'ebitelských ústavu a podniku rešily naléhavé otázky výzkumu a poti'eby šlechtených léčivých rostlin. Pracovalo se tehdy s odborníky zemedelského výzkumu a s odborníky spoti'ebitelských ústavu i míst, pi'edevším s ministerstvem zdravotnictví a zástupci podniku Biogena, pozdeji zreorganizovaného a vytvoreného náradního podniku Léčivé rostliny se sídlem ve Zbraslavi nad Vltavou; jeho činnost reprezentují na Morave nynejší krajské výkupny pro Jihomoravský kraj v Brne a ve Strážnici, pro Severomoravský kraj v Opave a Šumperku. Pra zvládnutí poti'ebných úkolu byly budovány další výzkumné stanice, které pJmáhal vybudovat Ústav speciálních fostlin v Brne poskytováním semenného a sazenicového materiálu, napr. v Pohoi'elicích pfi tamním výzkumném ústave, kde oddelení léčivých rastlin vedi Ing. Miloš Chládek. Pozdeji bylo toto oddelení pi'emísteno do Olomouce do výzkumného ústavu zelinái'ského, kde je dodnes. výzkumné oddelení léčivých rastlin výzkumné stanice zemedelské v Opave, budované taktéž za spolupráce Ústavu speciálních rostlin v Brne a vedené Josefem Grabovským, bylo pfi reorganizaci včleneno do oddelení léčivých rastlin v Olomouci. Pi'i zi'ízení farmaceutické fakulty na brnenské universite byla založena botanická zahrada léčivých rostlin v Brne svelkým sortimentem všech rastlin jak oficinálních, tak i ostatních, 108 která sloužila nejen výuce, ale i výzkumu upa-- tiebení léčivých rostlin v lékai'ství, a to zejména p" prevzetí této botanické zahrady lékarskou fakultou. Také tato zahrada umožiíovala zájemcum poznávat léčivé rastliny. Tehdy se pracovalo na zachycení nej lepších odrud, aby se z nich šlechti'ním docílilo nejvyšších výnosu s nejvyššim obsahem účinných látek, jakož i nej lepší jakosti drogy. To bylo také výzkumným plánem Československé akademie zemedelských ved, kde v komisi pro léčivé a aromatické rostliny se pfipravovaly úkoly, na nichž se pak pracovalo na nekterých stanicích zemedelských nejen moravských, ale i v Čechách a na Slovensku. V té dobe také byly stanice dopI neny dalšÍm nej lepším materiálem léčivýeh rostlin z Brna. Tak se stal brnenský ústav odborným spolubudovatelem hlavních výzkumných a pokusných pracovišť s léčivými rastlinami. Delimitace činnosti výzkumných úkolu na šlechtení a vlastní výzkum, jakož i výsledku šlechtení a jiných vlastností vyžádala si reorganizaci dosavadních výzkumných pracovišť. Výzkumný ústav zelinái'ský, oddelení l éčivých rastlin v Olomouci, zabývá se hlavne výzkumem a šlechtením léčivých rostlin. Prinesl mnJhé nové odrudy jako napríklad hei'mánek pravý 'velkokvetý, ibišek lékarský, tymián, saturejku zahradní, merlík vonný a jiné. Výzkumné ústavy zemedelské s Ústavem speciálních rostlin v Brne byly v rámci ministerstva zemedelství premeneny na odrudovou zkušebnu Ústredního zkušebního a kontrolního ústavu zemedelského pobočka v Brne, která sleduje a kontroluje výsledky šlechtitelské a jiné hodnoty rostlin. Další činnost ve šlechtení, jako je udržovací šlechtení léčivých rostlin, prevzaly šlechtitelské podniky na výzkumné stanici v Libochovicích v Čechách. Ústav speciá lních rostlin Ústredního kontrolního a zkušebního ústavu zemedelského, pobočka v Brne, provádel a sledoval informační pestování velkého sortimentu léčivých rastlin, kde na vetších díJcích bylo možno sledovat nejen vývoj, určité agrotechnické zákroky, ale i ekonomické výsledky pestování nekterých druhu léčivých rostlin. Dále se vybíraly jednotlivé odrudy léčivých rostlin pro další šlechtení, než tuto činnost prevzaly reorganizované výzkumné ústavy a šlecht itelské stanice. Provádely se také odrudové pokusy svelkým sortimentem pradných a olejných rastlin a sledovaly se i jiné speciální rostliny. Odrudové pokusy s novým šlechtením byly pak provádeny a organizovány nejen v Brne, ale i na dalších pokusných místech výzkumných stanic zemedelských. Po uvolnení pokusných pozemku
I v Brne-Pisárkách výstavištním veletržním plochám byly sledované léčivé a jiné rostliny preneseny na pokusné pozemky odrudové zkušebny do Chrlic u Brna. Pokusná pole Ústavu speciálních rostlin v Brne-Pisárkách vzbuzovala usporádáním pozornost zájemcu a exkurzí a na nich se v naznačené činnosti pokračovalo. Pi'i té to príležitosti vzpomínám činnosti vedoucího zahradníka Václava Pokorného, který velkým zájmem a bohatými praktickými zkušenostmi pi'ispíval k dobré povesti pokusných polí. Na Morave dlužno také uvést činnost pokusného statku n. p. Léčivé rostliny ve Strážnici, který zkouší mnohé potrebné léčivé rostliny na velkých plochách a mimo jiné sleduje ekonomický výsledek. I Vysoká škola zemedelská v Brne a její zahradnická fakulta v Lednici prispívaly šírením znalostí a činností k lepšímu poznavanr a praktickému pestování léčivých rostlin. Také jednotliví pestitelé a farmaceuti spolupusobili pH dalším zavádení pestování, sberu a poznávání léčivých rostlin. Výzkumný ústav prírodních léčiv v PrazeHloubetíne pomáhal svým výzkumem k rešení nekterých úkolu, jež mely význam i pro Moravu. Národní podnik Léčivé rostliny v Praze ve svých krajských výkupnách a hlavne v pražském ústredí provádí peknou, prospešnou a vkusnou propagaci a informuje o poti'ebe jednotlivých druhu potrebných pro prumysl. Co prinesl výzkum léčivých rostlin? Pracoval na vypestování nejvhodnejších odrud léčivých rostlin, umožňoval získávat poti'ebný rozmnožovací materiál pro nové léčivé rostliny. Získával konkrétní platné poznatky pro pestování léčivých rostlin, které pracovníci uverejňovali. Pomáhal i jiným mís turn v činnosti Ústrední komise pro pestování a sbi!r léčivých rostlin spoluprací odborníku v agrotechnické komisi ke zvelebení techto rostlin, často prehlížených, ač stej ne potrebných jako jiné polní plodiny. Konečne vyšlechtil nekteré nové výhodnejší odrudy. Šírení poznatku o pestování techto rostlin pomáhalo nejen informační pestování u zájemcu, na školách a jinde, ale i odborná literatura vydávaná pracovníky ústavu, ať již knižní, časopisecká nebo letáky; dále prednášky, exkurze ná vštevníku, výstavy atd. Činnost výzkumných pracovišť se vývojove prolíná ve všech dobách plných reorganizačních zmen ve vzájemné spolupráci a porozumení odborných pracovníku i pres nedostačující vybavení s hlavním cílem - získat nej lepší surovinu pro pestování. Tak také bylo pestitelským místiim poskytnuto vše potrebné k rozšii'ování osevních ploch na JZD a státních statcích pro vývoj specializace, jakou mají napríklad v JZD v Jedovnici u Blanska. Také zdravotnická osveta vykonala pekný kus práce hlavne z iniciativy Krajské komise pro pestování a sher léčivých rostlin a okresních komisí i jejich obetavých pracovníkii pro zajištení plánovaného množství drog potrebných pro farmaceutický prumysl, pro potrebu stále se zvyšující péče o zdraví lidu. Vzhledem k tomu, že u nás je zdravotní péče bezplatná, je také určitou povinností všech prispet podle svých sil k zajišťování potrebných surovin sberem nebo pestováním léčivých rostlin; této záslužné činnosti prejeme mnoho zdaru! Toto je jen kusá zmínka o místech a úkolech sledovaných na Morave v posledních letech ve výzkumné činnosti, která umožňovala zveleben-í pestování léčivých rostlin a plnbí potrebných dodávek drog výkupnám. POZNÁMKY K PRODUKCI DROGY PROSKURNÍKU LÉKARSKÉHO Ing. M. CHLÁOEK Výzkumný ústav zelináiský Olomouc-Holice Proskurník lékarský (Althaea officinalis L.) v podobe drogy (korenu a listu) je stále požadovanou surovinou pro farmaceutický prumysl. Aby bylo zajišteno každoročne požadované množství pro výkup n. p. Léčivé rostliny, je nutno zavádi't do praxe nejvýkonnejší odriidy pri využití nej výhodnej ší agrotechniky. Dnes se na šlechtitelské stanici v Libochovicích udržují dve cdrudy proskurníku lékarského. První odruda "moravský krajový" pochází z výchozího materiálu šlechteného v drívejších výzkumných ústavech v Brne (Pisárky), druhá odruda, tj. proskurník lékai'ský "belokorenný" byla šlechtena v Pohorelicích výberem z predešlé. Drogy z obou odrud odpovídají požadavkum čs. lékopisu. Výnosy suchého loupaného korene značne kolísají podle klimatických a pudnich podmínek. První podmínkou k dosažení uspokojivého výnosu je sklidit po jednotce 109
www.shopherba.skRkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==