ochranu pudy pred horkými slunečními paprsky. Úzké listy má žito na námel, al~. také hei'mánek pravý i rímský, fenykl, kmín. SIrokolistými mužeme nazvat již mnohé další rostliny jako máty, meduňku, lichorerišnici, slézy, diviznu, topolovku. 5. S ohledem na plevely je treba strídat rostliny s ruzným vegetačním cyklem, ozimy s jarinami, dvouleté s jednoletými, okopaniny s rastlinami s hustým zápojem. Zvláštní pozornost je treba venovat tem víceletým rastlinám, které zpusobují zaplevelení. Jsou to hlavne máta peprná a rmen sličný, tedy vesmes druhy silne se množíc1 vegetativne a slodyhami poléhavými nebo rastouc1mi ze stolonu. U techto druhu je nutné ruční pletí, které je velmi drahé a pomalé. Prato je musíme zarazovat jen do čistého pozemku. Mezi odplevelující lze počítat všechny druhy, které pestujeme v širokém sponu a pravidelne je okopáváme i plečkujeme. 6. Rastliny si seradíme také podle nároku na hnojení, a to hlavne na hnojení chlévskou mrvou. Do prvé skupiny si zaradíme rastliny vyžadující hnojení chlévskou mrvou, které tohoto hnojení také dobre využij L V léčivých rastlinách není vyslovene tak náročný druh na hnojení chlévskou mrvou, jako jsou brambory. Mužeme však do této skupiny zaradit jitrocel, durman, bazalku, mátu, lékorici a estragan. Do druhé skupiny zarazujeme rastliny nárocne na pohotové živiny. Vetšinou jsou to rastliny smelkým korenovým systémem a obvykle pestované na listy neho nate. Sem patrí vetšina léčivých rastlin, z kvetových rastlin bychom sem mohli zaradil sléz maurský, topolovku a diviznu; není-li prehnojena dusíkern, pak i hermánek a mesíček zahradní, i když tyto poslední druhy lze již radit do tretí skupiny; sice značne reagují na stav živin, ale pro jejich pestování lze použít pozemku v tzv. tretí síle a prihnojovat je jen umelými hnoj ivy. 7. Vyplatí se nám sledovat rastliny i z hlediska jejich odolnosti prati chorobám a škudcum. Mandelinka bramboravá se vyskytuje na léči vých rastlinách z čeledi lilkovitých. Blín napríklad bývá hojne mandelinkou napadán nejen v našich podmínkách, ale také v USA. Domovem mandelinek bývá i potmechuť, rulík zlomocný. Nepatrne bývá napadána paprika nebo durman. Za pozornost jiste stojí také zmínka Muehleho, že byly pozorovány požerky larev mandelinky bramborové i na čeledi krtičníkovitých, hlavne na diviznách. Prato pri sestavování osevních postupu nemají pricházet za sebou druhy radove pfíbuzné. Máta peprná muže prijít na stejné stanovište až po šesti letech práve tak jako proskurník. Máta je 104 náchylná na rzivost, proskurník, topolovka , kozlík a sléz bývají napadány ponravami n ebo drátovci. 8. Pfi strídání nelze dobre zapomenout na to, že mezi léči vými rastlinami jsou nekteré druhy prudce účinné, a prato nebezpečné (rulík, durman, náprstník, blín). Pfi jejich zarazování musíme dbát na to, aby po nich nepi'icházela zelenina, hlavne špenát, nebo aby po náprstníku vlnatém nebyl zarazen jitrocel, jehož listy jsou obtížne razeznatelné od náprstníkových. Také je neb~zpečné, je-li po prudce účinné rastline zarazena pícnina, kterou zkrmujeme. 9. Zvláštní pozornost potrebují rastliny, které zustávají na pozemku dosti dlouho, jako horec, levandule, repík, yzop, reveň, ale i tymián a medunka. Takové rastliny je treba zarazovat na pozemky zcela mimo osevní postup a vyžadují zvlášť pečlivou prípravu s ohledem na nutné zásobení techto pud humusern. Zde pfijdou ke cti jako predplodiny motýlokveté léčivé rastliny, mezi než počítáme pískavici recké seno, jehlici trni tou, komonici lékarskou a jestrabinu lékarskou. 10. Nakonec mužeme ovlivnit osevní postup i požadavky rastlin na pracovní síly a tím vznikajícími pracovními špičkami. Musíme zde sledovat požadavky ostatních plodin na počty pracovních sil, sledovat pracovní špičky ostatních plodin a snažit se, aby nám léčivé rastliny vyplnily valné prostory. Pfi velkém počtu léčivých rastlin a pestrosti jej ich požadavku jsou jiste možné pestré osevní postupy. Možnosti osevních postupu určují pfírodní a ekonomické podmínky stanovište. Pro začátečníky je nejbezpečnejší zarazovat léčivé rastliny do osevních postupu bežných zemedelských plodin, jejichž nároky a zarazování pestitel dobre zná. Také v polním zelinárství se snadno najdou možnosti pro zarazení léčivých rastlin. Existuje také nekolik společenství, v nichž mužeme léčivé rastliny pestovat: a) Úzký sortiment pauze léčivých rastlin. Svojí povahou kultivace a použité agrotechniky se léčivé rastliny radí spíš mezi druhy obdelávané po zahradnicku. Teprve poslední dobou se u nás zkouší (Ing. Vraný) používání obvyklých polních agrotechnik. b) Pestování rastlin léčivých a koreninových, tedy s kmínem, fenyklem, anýzem, majoránkou a koriandrern. Ve speciálním podniku pro pestování léčivých a koreninových rostlin lze pestovat jeden druh i vice let za sebou na stejném stanovišti, prihlédneme-li k rozumné mífe platných zásad. Poslední dobou se v mnoha státech sleduje vliv tzv. monokultur (bessmennyje kultury) tj. rastlin, které se pestují mnoho let
RkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==