ÚČINNÉ LÁTKY VE VČELlCH PRODUKTECH Prof. Dr. B. TOMSlK Vysoká škola zemi'dčlská v Brne - Ústav včelárství Včela medonosná dává nejen produkty výživy pro človeka, ale poskytuje též velké množsví léčivých látek používaných nejen v humánní medicíne, ale též ve veterinárství. Jde predevším o látky ukryté v materí kašičce, včelím jedu, pylu a propolisu. Teď malou poznámku o materí kašičce. V poslední dobe se vžil v české literature název materí kašička, ale víme, že kašička je smes zrnka pylu a produktu včelích žláz, hlavne hltanové žlázy. Proto je lepší hovorit o materím mlíčku než o materí kašičce . Včela krmí larvy do trí dnu stárí materím mlíčkem a po tfech dnech pfimíchává do mlíčka pyl. Je to tedy pravá materí kašička. K léčení se používá materího mlíčka . Včelí produkty se poslední dobou používají též v humánní medicíne a účinky lákají naše farmakology, kterí z nich vyrábejí látky pro léčení chorob; to se deje nejen u nás, ale hlavne v zahraničí. Predkládáme verejnosti názory nekterých lékaru, kterí prednesli problematiku účinných látek na XX. zasedání symposia Apimondie v Bukurešti. Výsledky techto prací nebyly dosud nikde uverejneny, a proto podávám prehled techto referátu. Jde predevším o matei'í kašičku (mlíčko), včelí jed, pyl apropolis. Léčivé účinky techto produktu byly dávno známy včelai'ské praxi, ale teprve nyní pronikají do humánní a veterinární medicíny. Nám je znám napi'. včelí jed k léčení revmatismu, matei'í mličko (Vita Apinol), kterého se pOUZlva k léčení vysokého anízkého krevního tlaku a zvlášte dušnosti, kde má pozoruhodný účinek. Další výsledky podávám ve stručné zpráve, kterou pi'ednesli lékai'i a včelai'ští pracovníci na XX. včelai'ském kongresu v Bukurešti. Med Antimikrobiální vlastnosti byly zjišťovány ruznými metodami. Napi'íklad metodou bezprosti'edního pusobení medu a medných roztoku v kombinaci s kontrolním vsti'ikováním injekcí na mikroorganismy nebo zjištením prchavých antibakteriálních substancí v medu. Výsledkem techto pokusu bylo zjištení, že med má značné antibakteriální a protistocidní účinky. Účinnost medu závisí na prchavých, neprchavých a težko prchavých látkách. Pi'edeVSlm se zjistily prchavé látky. Tyto látky mají zvláštní praktický význam jak pi'i použití medu k léčení, tak i pokud jde o pochybenou metodu zahrívání medu pfi jeho balení a rozlévání do menších nádob. Zahrívá-li se med nad normální teplotu ve včelím chumáči (33 až 34 CC), aby se postupne stal tekutým, vyprchávají nebo úplne vyprchnou jeho aktivní antimikrobiální látky. Zahrátý med je med degradovaný. Je určitý vztah mezi antibakteriálním účinkern medu a druhem rostliny, ze které pochází. Bylo prokázáno, že medy z nlzných snuškových zdroju mají také niznou sílu pusobení. Velmi duležitá je skutečnost, že med pusobí velmi aktivne proti streptokokum, stafylokokum a Bac. coli, který, jak známo, je nejčastejším puvodcem težce léčitelných zánetlivých procesu horních dýchacích orgánu. Velmi duležitá je také schopnost medu zničit nebezpečného prvoka Trichomonas vaginalis, který pusobí tHce léčitelnou ženskou nemoc (colpitus trichomonalis). Výsledky pokusu dovolují autorum s plnou jistotou tvrdit, že antimikrobiální účinek medu je predevším dus ledkern rostlinných antibiotických substancí (fytoncidu), které včely z nektaru, pylu a jiných rostlinných šťav prenášejí do medu. Další pokusy ukázaly, že vlivem žaludečních a duodenálních šťav antimikrobiální, protistocidní a antialergický účinek medu klesá. V této souvislosti byly provedeny další pokusy, jejichž dusledkern byly nové metody aplikace medu jako metoda inhalační, elektroforetická, perorální aplikace a lokální použití, které byly již v klinické praxi uznány a nyní se jim dostalo vedeckého oduvodnení. Pro zajímavost uvádím hrubé chemické složení medu, jak je nám dnes známo. Zpravidla obsahuje 20 až 25 minerálních prvku; medy tmavé jsou bohatší na minerální látky, zvlášte na železo, meď a mangan než svetlé medy. Mimo glukózu a fruktózu obsahuje med asi deset jiných cukru; definitivne byla v nem prokázána prítomnost bílkovin, aminokyselin a koloidních látek. Z organických kyselin byly v medll identifikovány: kyselina máselná, octová, mravenčí, mléčná, jablečná, vinná, citronová, jantarová, pyroglutaminová a glukonová. Kyselina glukonová a nikoli citronová je zvlášte mezi ostatními kyselinami v medu zastoupena. Z jiných látek, obsažených v medu, jsou to zvlášte aromatické látky, acetylcholin, hormony, antirigický faktor morčat a látky baktericidní. Z vitamínu byly pro115
RkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==