1967-liecive-rastliny-3-herba

na stejném stanovišti bez strídání. Také tento systém prináší nekteré výhody, pomineme-Ii zákonitý pokles výnosu, a to: l. opakované pestování umožňuje dosáhnout vetší specializace úplné; 2. muže být výhodné zhlediska maximálního využití daných pi'írodních podmínek. Z agrotechnických opatrení má na takovou monokulturu nejvetší vliv hnojení statkovými hnojivy pH aplikaci vysokých dávek plného prihnojování umelými hnojivy. Na príklad na obilí mela nejvetší vliv kombinace NPK (dusík, fosfor, draslík) a hoWk . Další velký vliv má zpracování pudy. Zvlášť príznive se projevilo zarazení úhoru, a to nejen na výnosu v následujícím roce, ale na zvýšení celkového prumerného výnosu. To však je opet okoinost, která jen potvrzuje správnost strídání kultur. V každém prípade ponechání monokultur vyžaduje vysokou úroveň agrotechniky. Vetšina léčivých rostlin, až na malé výjimky, nemá povahu Inu, jetele nebo repy, vykazujících pudní únavu velmi brzy. c) Pestovat Ize léčivé rostliny ve spojení s koreninovými, ale zarazovat i jiné technické rastliny jako len, mák, repku, horčici, čekanku . d) Poslední možnost je zarazení do normálního zemedelského závodu bez ohledu na jeho zamerení, i když ani to nelze podceňovat. Hospodárství zamerené na živočišnou výrobu bude jiste mít vetší možnosti nežli prevážne polai'sky hospodai'ící podnik. Pro všechny pestitele, zvlášte pak pro školni zahrady, se tu naskýtá dlouhá nepreberná rada pi'íležitostí k pokus tim. A tato rozsáhlá možnost hledat a zkoumat je myslím na léčivých rostlinách to nejhezčí - to, co zpusobuje, že léčivé rostliny mají tolik nadšených zastáncu . Tabulka 1, tab. 2, príklady osevních postupu. Další príklady osevních postupu: Prvním rokem pole dobre vyhnojené chlévskou mrvou s kulturou brambor, repy, čekanky, máty peprné . Druhým rokem alkaloidní drogy, náprstník vlnatý, blín, durman, ale také muže pHjít brutnák a vytrvalé kultury. Tretím rokern rostliny na produkci kvetu: diviznu, topolovku, sléz maurský, mesíček zahradní a hermánek pravý i rímský. Nebo druhým rokem aplikujeme korenové rostliny - oman, andeliku, kozlík, proskurník nebo Iibeček; tretím a čtvrtým rokem motýlokveté a po nich jednoleté. Nebo druhým rokem ozimné olejniny - repku , repici a tretím rokem diviznu, topolovku . Nakonec ješte zbývá duležité upozornení. Osevní postup - to není žádná šablona, podle které by se dalo bezmyšlenkovite postupovat. každá oblast má své vyhranené pudní a klimatické podmínky a jim se musí vše jaksi podHdit. HISTORIE VÝZKUMU LÉČIVÝCH ROSTLIN NA MORAVE Dr . Ing. J. píSARIK Léčivé rostliny byly na Morave od nepameti sbírány a pestovány práve tak, jako všude jinde. Starí léčitelé : lékari, lékárníci i bylinkári pouze sledovali účinek léčivých rostlin - teprve rozvoj prírodních ved, zdokonalení techniky a rozvoj chemického bádání umožnily poznati ú č inn é I á tky obsažené v drogách i jej ich vliv pH léčbe , a tak se léčivé rostliny staly duležitou surovinou pro výrobu moderních léčiv v zahraničí i u nás. Snahy po naší sobestačnosti vedly nás k tomu, abychom se pokusili vypestovat si sami , co se u nás vypestovat dá, aby náš farmaceutický prumysl nebyl závislý na dovozu drog. Tak vznikla Ústrední komise pro pestování a sber rostlin pri ministerstvu zdravotnictv! a prední naši odborníci z rad botaniku, lékaNi, farmaceut ti i pestitelu se pustili do výzkumné a propagacm práce. Současne vznikly také naše prvé výzkumné ústavy zabývající se pestováním a výzkumem léčivých rostlin . Na Morave v rámci Zemských výzkumných ústavu zemedelských v Brne byl zi'ízen Ústav speciálních rostlin r. 1921, který vedi dr. Ing. Jan App!. V Praze v tamejších výzkumných ústavech zemedelských vedi ústav, zabývající se léčivými rostlinami , doc. dr. Ing. Sebald Krkoška, jeden z prvých propagátoru pestování léčivých rostlin u nás, jehož činnost zasahovala také na Moravu. Po druhé svetové válce, když nastaly ruzné zmeny v činnosti ústavu, vedi krátkou dobu Ústav speciálních rostlin doc. dr. Ing. Mostovoj, od roku 1949 až do roku 1959 dr. Ing. Jaroslav Písarík a pak jej prevzal Ing. František Blažek. Činnost ústavu speciálnych rostlin v Brne 107

RkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==