rostlin okopáváme v rádcích pn současném jednocení do hnízd. Po sklizni porostu, jestliže je v dobrém stavu a bezpečne nasazuje na hlavách koremi nové vedlejší pu peny, ponecháváme jej ješte k produkci na druhý rok. Mezi rádky porost pohnoj'íme superfosfátem (2 až 3 q/ha) a proplečkujeme. K lepšímu prezimování na spodu rostlin pfihrnujeme pudu. SKLIZEŇ Ponevadž okolíky na rostline dozrávají postupne (hlavne u vysazovaného poros tu) , počínaje od hlavní ho stredového okolíku, sklízíme tuto první partii plodu rucne ui'ezavamm celých okolíku. Plody (semena) dosušujeme ve stínu v sušárne. Plody pro konzum mají být šedezelené barvy. Okolíky se slámove žlutou barvou mají sice vyšší klíčivost, avšak prumyslove použiteIných látek (silic) mívají již méne. Nemáme-li zájem na osivovém zboží, sklízíme dál e porost jednorázovým sežnutím celých rostlin asi 15 cm od zeme. Používáme hrstkovacího žací ho stroje nebo samovazu. Snopečky stavíme do panáku a po usušení vymlátíme na bežné obilní mlátičce pi'i zpomalení chodu a povolení lišty v bubnu. Do mlátičky vkládáme pouze horní části rostliny a spodní části pak po hrubém odrolení pi'ímo odhazujeme. Plody pročišťujeme na sítech aneb Obr. 3. Plody fenyklu obecného (Foeniculum vulgaTe Mill.). 124 fukárku a pak je rozkládáme na tenší vrstvu na sýpce k dosušenÍ. V prvém roce pfi zpusobu prímého setí dosahujeme nižších výnosu, teprve v druhém roce vystupují výnosy až na 15 až 20 q/ha plodu. Stejné výnosy získáme již v prvém roce z vysazovaného porostu. CHOROBY A OCHRANA Proti výskytu korenornorky na vysévaných porostech bojujeme moi'ením osiva v 0,2 % formalínu po čtyri hodiny. Ponevadž choroba je oxyfilní, doporučuje se upravovat pudní reakci vápnením. Predpestované sazenice mužeme na jare poprášit Hermalem (prípravkem TMTD, 8 g na 1000 g koi'enu). Behem vegetace mladé listy zkrucuje mšice (Lygus campestris L. a L. kalmi L.), takže se zmenšuje asimilační plocha, pi'ičemž muže nastat i nedokonalé vyvinutí okolíku a tvorba plodu. Doporučujeme stríkat systemickým pi'ípravkern Intration 0,04 %. Ridčeji se vyskytuje rez fenyklová projevující se hlavne ve vlhčích letech v podobe rezavých skvrn na stoncích a pochvách listu. Proti chorobe bojujeme neprímo hlubokou orbou, odstraňováním zbytku stoku z pole a prostorovou izolací ODRÚDY A ŠLECHTENÍ V praxi u nás pestujeme pauze jednu odrudu fenyklu obecného, moravského, udržovaného na šlechtitelské stanici v Čejči. Odruda je stredne pozdní. Cílem šlechtení je získat rostliny stfedne vysokého vzrustu s jemnejšími lodyhami, méne olištené, se stejnomerne dozrávajícími plody (obr. l, 2). Dostatečne vyzrálé plody bývají 6 až 10 mm dlouhé a 2 až 3 cm široké; hektolitrová váha plodu kolísá mezi 27 až 31,S kg/ha, absolutní váha 5 až 9 g. Obsah silice kolísá od 4 do 7 %. Hlavní lá tkou v silici je anethol. V NDR pestují velkoplodou odrudu fenyklu obecného nazývanou Liitzener grossfriichtige, kterou si cení i v jejich severnej i položených podmínkách jako velmi výnosnou plodinu. V zahraniči, hlavne v Itálii, je známo pestování fenyklu sladkého (varieta fenyklu) používaného jako zelenina konzumem jemných zdurelých částí listových pochev a lodyh v mladém stadiu rustu. Pro farmaceutické účely nemá tato varieta vubec význam.
RkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==