. Obr. 2. Celá rostlina proskurníku arménského v dobe kvetu. Presta však pro produkci kvalitního korene (s vyloučením sberu listu) bylo by možno s úspechem používat nový druh proskurníku arménského, ponevadž ve srovnání s našimi odrudami dával vysoký obsah slizovitých látek. Toto zvýšení bylo pozoraváno již po čtyfi léta a v korenech dosahovalo až dvojnásobných hodnot. V Jugoslávii pfi pruzkumu plané flóry byl nalezen proskurník (Althaea kragujevacensis Pančié) velmi podobný proskurníku lékarskému, v jehož koreni i listech byly nalezeny vyšší obsahy slizu. U nás tento druh nebyl zkoušen. Ve sravnávacích pokusech r. 1965 jsme na jednoročním porastu sledovali jak výnos listu, tak i korenu . Pritom jsme založili další opakování k zjištení výnosu korenu, jestliže na porastu se současne sklízí i list. Z pokusu je zrejmé, že sklizeň listu na porastu, který je současne určen k produkci korene, silne snižuje výnos korene, a to hlavne proto, že se mimo snížení celkové váhy korene zabraňuje normálnímu vytvárení silnejších korenu; tím nastává vetší odpad v dusledku vetšího množství slabších korínku (pod tlouštku 1 cm). Proskurník arménský dal o neco vyšší výnos korene (o 12 %) prati kontrole. Celkern lze výnosy jednoleté kultury z r. 1965 hodnotit za všeobecne nízké a pričítáme je výjimečne chladnému jarnímu počasí. Jinak za normálních podmínek se v praxi u proskurníku lékarského dosahuje až 15 kg/ar, a nekdy pfi sklizni dvouletého porostu až 20 kg/ar. Pokud se týče hlavních pestitelských zásad, doporučujeme k pestování proskurníku vybírat pozemky s vlhčí pudou (ne však zamokrené), s lehčí až stredne težkou. Jako predplodina jsou vhodné okopaniny, které zanechávají pudu hluboce prakyprenou s dostatečnou zásobou pfístupných živin, kterou ješte na jare pred výsadbou doplníme plnou dávkou umelých hnoj iv. Abychom docílili mohutného vývinu rastlin, vysazujeme sazenice (puky nebo malé predpestované sazeničky) do sponu 60 X 40 cm nebo podle úrodnosti pudy až na 60 X 60 cm. Tento širší spon se i podle zahraničních výsledku (v Holandsku) doporučuje prato, že rastlina vytvárí silnejší koreny, které pak lze mechanizovane oloupávat. Čerstvé koreny rozrežou na délku 4 cm a vkládají je do stroj ku na škrabání brambor. Koreny se v nich ovšem neočistí úplne od kury, a to hlavne v místech proláklých jizev na povrchu korene. Takto pripravený koren pak na tomtéž oškrabávacím strojku s kombinací na rezání rozdelují na menší kostečky . Abychom zamezili silné zdrevnatení korenu a usnadnili vyorávání, ponecháme porost proskurníku pouze na jeden rok. Pred vyoráním orežeme stonky nízko u zeme. Po orezání korenu od hlav mužeme k udržení sadby (k vegetativnímu množení) zakládat hlavy do menších krechtu nebo do parenišť s jemným pískern. Nejlépe však udržíme sadbu (puky). ponecháme-li část nevyrytého porastu prímo na pozemku. Teprve na jare odfízneme puky z hlav a vysazujeme prímo na pole. Pri tomto zpusobu výsadby je nevýhodné. že puky jsou III
RkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==