zpet na serpentinu a pokračujeme v ceste k chate na Macoše u horního mustku. Odtud krásnou lesní cestou sejdeme na serpentinu nad Vilémovicemi a dostaneme se do Suchého žlebu. Pod serpentinou všímáme si vegetace krasové stráne. Na jai'e zjišťujeme hojný janovec metlatý, jesti'ábník chlupáček, kakost smrdutý, kokoi'ík vonný, rozchodník ostrý, tolitu lékai'skou, ti'ezalku tečkovanou. V letních mesících upozorňují nás svými kvety bedrník obecný, čistec pnmý, divizna velkokvetá, dobromyslobecná, neti'esk sti'ešní, rozchodník veliký, sadec konopáč, svetlík lékai'ský, úročník bolhoj . Di'íve než se dáme na zpáteční cestu Suchým žlebem, navštívíme krasové pastviny na jih od Vilémovic . V jarních mesících sledujeme druhy: komonice bílá, komonice lékai'ská, jitrocel kopinatý, svízel povázku, ti'ezalku tečkovanou, zbehovec plazivý. V léte bohate rozkvétají druhy: bedrník obecný, divizna velkokvetá, jesti'ábník chlupáček, kakost smrdutý, kontryhel obecný, krvavec toten, pryskyi'ník hlíznatý, pupava bezlodyžná, svetlík lékai'ský, svízel syi'išťový, turan kanadský, úročník bolhoj. Naše cesta pokračuje Suchým žlebem zpet ke Skalnímu mlýnu, kde u autobusové stanice nastoupíme cestu do Blanska. Cílem naší nové cesty budou louky u Nové Rasovny blíže Holštejna, kde uvidíme mnohé luční léčivé rostliny. V jarních mesících vyrostou na hLkách: černohlávek obecný, jitrocel kopinatý, kostival lékarský, podbel obecný, pryskyrník prudký, pi'eslička rolní, svízel povázka, vrbina penízková, zbehovec plazivý. V léte zde kvetou: kontryhel obecný, krvavec toten, sadec konopáč, svetlík lékarský, šťovík kaderavý, šťovík kyselý, tužebník jilmový. V krovinách kolem luk rostou: bolševník obecný , krtičník uzlovitý, svízel syi'išťový. Krátkou cestou prošli jsme nej význačnej ší úseky Moravského krasu a poznali jsme ruzné chránené i nechránené léčivé rostliny v oblasti vzácné kveteny. FENYKL OBECNÝ DÚLEŽITÁ LÉČIVÁ A KORENINOVÁ ROSTLINA M. CHLADEK A J. VÁLEK výzkumný ústav zelinárský Olomouc a Slechtitelská stanice Cejč Fenykl obecný pati'í mezi nejznámejší koi'eninové plodiny a je oceňován též jako léčivá rostlina. Botanicky jej radíme do čeledi okoličnatých. Jako teplomilná rostlina darí se nejlépe v oblastech jižní Moravy a Slovenska v kukuričné oblasti. Tradiční pestování se vytvofilo zvlášť na Hustopečsku, avšak v poslední dobe částečne poklesl zájem o produkci této suroviny, tj. plodu fenyklu obecného. Cena za l kg plodu dokonale vyvinutých a pečIive vyčištených činí 22 Kčs. Tím se cena fenyklu vyrovnává cene za plody kmínu lučního, který se v praxi stal u nás také velmi výnosnou plodinou. Velký výnos za fenykl ovšem predpokládá používání vetší mechanizace behem pestování i pri sklizni, která však dosud pri pestování fenyklu byla opomíjena. Fenyklu obecného se používá též na destilaci k získání silice vhodné pro likérnický a farmaceutický prumysl. Pro nedostatečnou vlastní produkci plodu dovážíme tuto silici ve velkém množství ze zahraničí. Naše potreba by predstavovala v pi'epočtu na plochu maximálne 100 hektaru pri prumemé sklizni 15 q/ha plodu, obsahujících prumeme 5 % silice. 122 Počátky k rozvinutí této produkce byly nyní dány vybudováním destilační stanice ve Strážnici, kde se má prednostne destilovat čerstvá nať máty pepmé a kvet levandule . VOLBA PÚDY PRO PESTOVÁNÍ Pro pestování fenyklu obecného vybíráme pozemek s lehčí humózní výhrevnou pudou, dostatečne zásobenou vápnem. Nejsou vhodné pudy málo propustné pro vodu a kyselé, na nichž fenykl brzy napadají houbové choroby. Jako pi'edplodinu volíme okopaniny, luskoviny, zeleniny nebo pro bezpečnejší uzrávání plodu též obilniny, po nichž puda nemívá nadbytek dusíku, který oddaluje zrání. Pozemek na zimu hluboce naoi'eme. Na jai'e jej usmykujeme a rozhazujeme umelá hnojiva v množství l až 1,5 q síranu amonného a 3 až 4 q/ha superfosfátu (toto hnojivo lze vnášet i na podzim pred orbou) a 2 až 2,5 q/ha draselné soli. Na začátku 'metání rostlin se osvedčuje další prihnojení mezi rádky stej· nou dávkou dusíkatých hnojiv.
RkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==