linové. Má tedy snížení teploty u levandule pravdepodobne vliv na stejný okruh reakcí jako kyselina gibberelinová. Je totiž známo, že v četných pi'ípadech gibbereliny urychlují posklizňové dozrávání semen a lze jich použít jednak k povzbuzení . klíčivosti odpočívajících semen a pupenu, jednak k zabránení prechodu do stavu klidu. Vliv gibberelinu na pi'ekonání stavu klidu byl pozorován u fotoblastických rostlin a tam, kde semena klíčí až po účinku snížené teploty, což se projevilo v našem prípade: levandule klíčí na svetle a klíči vost sa zvyšuje po účinku snížené teploty (kolem +4 CC) - nebo po delším posklizňovém dozrávání. Účinek však není ve všech pi'ipadech stejný, nekdy muže být dokonce i velmi slabý. Pri umelém zásahu gibberelinem záleží úspech na dobe použití. Tak napi'. na podzim se nemusí klíčení urychlit a zlepšil, ale naopak, období klidu se prodlouží hlukobo do jara. Zdá se, že jde nejen o posunutí periody klidu , ale i o specifické zásahy do metabolismu rostliny. Tím Ize vysvetlit pomerne slabou klíčivost po zásahu gibberelinem a chladem u plodu levandule krátce (asi 3 mesíce) po sklizni. Nižší teploty udržované po jeden mesíc od O °C až do -4 cC jsou již méne vhodné a výsledky jsou nižší než pri klíčení za normálních podmínek pfi pokojové teplote. Skarifikace je pri techto teplotách nežádoucí, plody s narušeným oplodím podléhají snáze škodlivým účinkum prechlazení. Udržujeme-li plody levandule pi'ed klíčením pri teplote 23°C a vyšší za dostatečné vlhkosti, je jasne videt, že tyto teploty nejsou vhodné. Klíčivost se pohybuje od l do 3 %. Tím Ize částečne vysvetlit, proč se v lehkých pudách, které v léte snadno podléhají pi'ehrívání za dne, nedarí pozdní výsevy na pi'elomu z jara do léta v teplých a suchých oblastech, kde klíčivost nepríznive zasahuje současné sucho. PESTOVÁNÍ LÉKORICE NA JržNÍ MORAVE phMr. J. POSPIš[L První zrnínka o výskytu lékorice (Glycyrrhiza glabra, slov. sladké drievko hladkoplodé) na jižní Morave spadá do p~čátku minul<'ho století. Z kroniky mesta Hustopečí (str. 48) se dovídáme: "Již ke konci 18. století zam~s( návali se v blízkých místech Strachotíne, Pouzdi'anech a Popicích vysazováním sladkého dreva a bylo ho prodáno podle vlasteneckých novin Tagblatt 1803 ročne asi 300 centu do Brna a do Vídne; mimo to se dodávalo také do Prahy, Vratislavi a Bratislavy. Za jeden cent se platilo prumerne 15 zlatých víd. meny. V šestém a sedmém deceniu ochladla sice ponekud horlivost pro pestování této rostliny; toho času však zase vzrustá. Proto také brzy vznikly malé varny k výrobe šťávy ze sladkého dreva, až konečne r. 1840 pod firmou ]. Habali byla založena První moravská továrna na šťávu ze sladkého dreva v Hustopečích, která ješte nyní existuje (psáno r. 1890) a zamestnává 28 delníku. Již na začátku vyrábela jen jemnejší druhy na calabreský zpusob v tlustých tyčí ch a prostredne jemné na siciliánský zpusob v tenkých tyčích. Od roku 1880 je tato zarízena podle nového systému sparním pohonem a zasílá se její výrohek "Šťáva ze sladkého dreva" (Succus liquiritiae) nazývaný v Rakousku medvedí cukr do všech ]20 dílu pevniny. Firma byla také na svetových výstavách v Paríži (878), Melbourne (1880) a Londýne (1884) premiována vyššími vyznamenáními. 1880 zarídil zdejší velkostatkár Edmund Wessely zde ješte druhou továrnu k témuž účelu, rovnež sparním pohonem, a zamestnává nyní 12 delníku. Tyto závody jsou pro naše mesto tím významnejší, že jsou snad jediné v mocnái'ství; neboť továrna na succus, zai'izená rovnež parním pohonem v Prostej ove, musela zase zastavili práci pro pi'íliš vysoké ceny surového výrobku již vletech padesátých po jen krátkém trvání." Až potud kronika. Obe továrny jsou již zrušeny. Továrnička, ve které se lékorice zpracovávala ješte za první republiky, pi'ipadla po osvobození n. p. Jihokov. Je tedy zi'ejmé, že pestování lékoi'ice na jižní Morave má více než stopadesátiletou tradici. Byla vysazována ve viniční trati, často na parcele po zrušení vinice. Lékoi'ice se na takové parcele pestovala pet až deset let a opeť se obnovila vinice. Pozdeji se lékorice rozšíi'ila bez sázení a dodnes roste bez výsadby a ošeti'ení na svazích a mezích v okolí Hustopečí. Nejvetší lokality se nalézají ve čtyi' úhelníku mezi obcemi Popicemi, Starovicemi, Uherčicemi a Pouzdi'any v bi'eclavském okrese .
RkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==