Štědřenec odvislý – štedrec ovisnutý Laburnum anagyroides MED.
ROZŠÍŘENÍ: Původem z jižní Evropy, na území bývalého Československa velmi často pěstován jako okrasný keř v parcích a zahradách, v teplejších oblastech, zejména na Moravě a Slovensku někdy zplaňující.
POPIS: Statný keř až 7 m vysoký nebo malý strom s větvemi v mládí krátce chlupatými, později hladkými, s opadavými, řapíkatými, trojčetnými listy, s eliptickými celokrajnými, na rubu přitiskle chlupatými lístky. Velké zlatožluté květy jsou v bohatých, převislých, bezlistenných hroznech. Motýlovitá koruna s širokou, vykrojenou, na bázi hnědě skvrnitou pavézou. Kvete v květnu až v červnu. Plody jsou hnědé, podlouhlé, stříbřitě chlupaté lusky obsahující plochá, leklá, tmavohnědá semena.
POUŽITÍ: Nepoužívá se v medicíně ani v lidovém léčitelství, ale přípravky z něho mají význam v homeopatii.
JEDOVATÁ ČÁST: Celá rostlina, především lusky.
OBSAHOVÉ LÁTKY: Alkaloidy cytisin, N- methylcytisin a další deriváty chinolizidinu, pyrolizidinové báze laburnin a laburnamin.
TOXICITA A PŘÍZNAKY OTRAVY: Toxicita štědřence je způsobena především cytisinem, N-methylcytisin je prokazatelně méně toxický. Otravy štědřencem jsou stále zaznamenávány toxikologickými centry. U nás je popisována otrava 13 dětí z mateřské školky, u kterých se dostavilo zvracení, průjmy, několik z nich muselo být hospitalizováno. U smrtelného případu 50leté osoby bylo zjištěno, že pozřela 23 lusků o obsahu 3 mg cytisinu. V krvi bylo ztištěno 0,68 % cytisinu, což odpovídá asi 35 mg cytisinu v těle. Symptomy otravy jsou podobné nikotinové intoxikaci. Asi za 30 minut až jednu hodinu po požití se dostaví slinění, pocení, pálení v ústech a hrdle, centrálně vyvolaný vomitus, který přetrvává jeden až dva dny. Ve vážnějších případech centrálně stimulační efekt cytisinu vyvolává delirium, excitaci a klonicko-tonické křeče; smrt je způsobena selháním dechu.
LÉČENÍ OTRAVY: Odstranění jedu výplachem žaludku s aktivním uhlím, pokud již nezačal reflex zvracení. Protikřečová léčba, je-li nutná, je v rukou lékaře. Při dechové paralýze je nutné stimulovat dýchání.
Prof. RNDr. Luděk Jahodář, CSc.
