Rozsáhlý barokní komplex staveb v kulturní krajině na obou svazích nad řekou Labe Labe v  údolí jménem Kuks (Souřadnice: 50.3978 N, 5.8893 E, nadmořská výška 300 m n. m) dal postavit majitel zdejšího panství František Antonín Špork v letech 1692 – 1724. Do roku 1694 byly postaveny lázně, ve své době jedny z nejvýstavnějších v Čechách, následně divadlo a závodiště, lázeňský dům a domy pro hosty. V letech 1707 – 1716 byl postaven špitální kostel Nejsvětější Trojice (podle projektu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho) s rodinnou hrobkou a špitál Milosrdných bratří se zahradou. Roku 1710 byl dokončen zámek, v letech 1720 – 1724 přibyl nový lázeňský dům a Dům filosofů s knihovnou.

Už za života hraběte Šporka ale význam lázní postupně upadal a po jeho smrti lázně chátraly, byly postiženy řadou povodní, požárů i válečnými událostmi. Roku 1770 bylo přestavěno severozápadní křídlo špitálu a v roce 1901 byl stržen vyhořelý zámek.

Špitál (latinsky Hospital) byl původně určený pro vojenské vysloužilce ze Šporkových panství. Od roku 1743 jej spravoval řád Milosrdných bratří. Nyní je ve správě Národního památkového ústavu. Expozice je věnována zakladateli Kuksu hraběti Šporkovi, baroknímu umění a lékárenství, se zachovalou barokní lékárnou. Sídlí zde České farmaceutické muzeum, pracoviště Univerzity Karlovy, ve sklepech je umístěna Česká banka vín. Na severním okraji terasy je později přestavěná sýpka, dnes adaptovaná na restauraci. V jižní části areál hospitalu uzavírá  bylinková zahrada.

V letech 2013 až 2015 prošel celý areál hospitálu rozsáhlou rekonstrukcí (projekt Granátové jablko), v rámci které došlo i na obnovu bylinkové zahrady.

Zahrada

Hrabě Špork  zahradu založil s funkcí okrasnou i užitnou. Pěstované plodiny byly využívány v místní kuchyni, léčivé byliny používali ošetřovatelé z řádu Milosrdných bratří k léčení vysloužilých starých vojáků, kteří z poslední vůle hrabě Šporka měli na Kuksu dožít.

Bylinková zahrada je umístěna za budovou hospitálu a to již od dob jeho vzniku na počátku 18stol. Na většině plochy se pěstovaly léčivky a to pro potřebu zdejší barokní lékárny U Granátového jablka. Pěstovalo se zde také ovoce a zelenina pro hospitální kuchyni.

V první polovině 20. století ale význam zahrady upadá a lékárna i hospitál definitivně přestávají sloužit svému účelu. Ve druhé polovině 20. století byl prostor zahrady rozčleněn na šestnáct čtverců, zatravněn, čtverce ohraničeny zimostrázem a boky zahrady osázeny habrovím. Až do počátku 21. století ale nebyla zahrada využívána tak, jak bylo původně zamýšleno. V současné době je po velké revitalizaci obnoveno pěstování bylin, zeleniny, květin a ovoce.

Při vstupu do zahrady z nádvoří dlí nad průchodem socha Polyféna (původně umístěna v obci Kuks na kaskádovém schodišti a opatřená hracím strojkem poháněným vodou). Dominantou zahrady je socha velkého Křesťanského bojovníka z dílny M. B. Brauna z roku 1732. Po obou stranách sochy stojí dva štíhlé obelisky (původně nesly sochy Pravda a Spravedlnost). Středovou cestu zahrady rámovanou buxusy lemují sochy svobodných umění, živlů a ročních období (autor Bartoloměj Zwengs, po roku 1710). V pravém rohu zahrady je umístěna socha Anděla Gloria, dále jsou v pravé ohradní zdi hospitálu zabudovány fragmenty andělíčků. Pod přístřeškem u západního východu ze zahrady je socha sv. Jeronýma s lebkou. Uprostřed zahrady jsou čtyři zatravněné čtverce, které na jaře září barvami rozkvetlých krokusů.

Členění zahrady.

Součástí zahrady jsou: bylinkové záhony, záhony se zeleninou, bylinkami do kuchyně a květinami k řezu, ovocný sad a parkové plochy - zatravněné čtverce zahrady a plochy okolí hospitálu.

Ve dvanácti obvodových čtvercích (ze šestnácti) jsou založeny vyvýšené záhony s dřevěnými obrubami, které jsou  osázeny mnoha druhy různých bylin do kuchyně, léčivých rostlin, rostlin historického sortimentu květin k řezu (letničky a cibuloviny) a zeleniny, které se původně na zahradě pěstovaly. Ale přibyly k nim i další nové byliny, které lze v našich podmínkách pěstovat a využívat.

Celkem je na zahradě 144 záhonů, každý o velikosti 1,4 x 6 m.

Rohové čtverce jsou určeny pro pěstování bylin do kuchyně, květin k řezu (pro výzdobu a aranžování v interiéru hospitálu) a zeleniny. Produkce je plně využívána pro potřeby správy hospitálu Kuks. Vnitřní obvodové čtverce jsou osázeny různými druhy bylin jak v malých skupinách pro ukázku (sbírkové záhony bylin), ale i pro sklizeň. V každém z těchto čtverců jsou vždy tři stejně osázené okrasné záhony, které přispívají k estetickému pojetí skladby rostlin, lákají k zastavení a posezení na lavičkách a k relaxaci uprostřed bylinkové zahrady.

V rozích jednotlivých čtverců jsou v travním porostu vysázeny kdouloně obecné (Cydonia oblonga) a mišpule německé (Mespilus germanica), které se původně na zahradě pěstovaly.

Po obvodu bylinkové zahrady mezi porosty habrů je nově založený ovocný sad s jabloněmi, hrušněmi a třešněmi. Všechny nově vysázené ovocné stromy jsou vysokokmeny.

Zatoupeny jsou odrůdy jabloně – Gráfštýnské, Zlatá parména, hrušně – Boskova lahvice, třešně - Grosse Prinzessinkirsche.

Byliny a ostatní rostliny slouží pro poučení návštěvníků hospitálu. Některé z bylin se sklízí a suší a jako ukázkový materiál slouží pro vzdělávání zájemců o pěstování a využívání léčivých rostlin.

Lepšímu vzhledu a funkci zahrady napomohla také rekonstrukce bývalé sušárny i odstranění zastaralého skleníku v zahradě. Sušárna slouží svému účelu a je vybavena moderní rekuperační nízkoteplotní sušárnou. Veškeré postupy při pěstování, ošetřování, ruční sklizni, sušení a skladování jsou i v takovéto zahradě podřízeny dodržování podmínek dle zásad správné pěstitelské praxe s cílem získat kvalitní produkt.

Výhledově je plánováno rozmístěním rostlin tak, aby v záhonech při vstupu do bylinkové zahrady byly rostliny výrazné svojí vůní a chutí a na opačném konci zahrady byly na záhonech pěstovány rostliny jedovaté a alergizující, symbolicky až k bráně vedoucí ven z bylinkové zahrady ke hřbitovu, který je součástí hospitálu.

Bylinková zahrada hospitálu je volně přístupná všem návštěvníkům, kteří mají zájem o poznání i relaxaci v příjemném prostředí. Během sezóny se zde konají různé společenské akce, např. vinobraní, Svatohubertské slavnosti, svatby apod. V prostorách budovy hospitálu je také možné pořádat odborné semináře.

Ing. J. Pirner