naše liečivé rastliny ORGAN ÚSTREDNEJ KOMISIE PRE PESTOVANIE A ZBER lIECIWCH RASTLIN PRI MZD V PRAHE A BRATISLAVE
Foto : Ing . Deneš ZÁRUŽLIE MOČIARNE ŽLTOHLAV EUROPSKV
Pestování a sber léčivých rostlin - informace Referát PhMr. Antonína Svobody, reditele n. p. Léčivé rastliny (Zbrasiav n . Vit.) na tiskové konferenci 15. 5. 1969 v Praze. K zabezpečení výroby léčiv poti'ebuje farmaceutický prumysl ročne kolem 1500 tun (asi 350 vagonu) usušených a upravených rostlinných drog. Jedna Cetina tohoto objemu se zpracovává na čisté látky v drogách obsažené - ty jsou součástí hotových hromadne vyrábených léčivých prípravku (sem patrí napr. námelové al - kaloidy a srdeční náprstníkové glykosidy), zbytek jsou výchozí suroviny pro výrobu rostlinných extraktu a výrobu čajových smesí, predpisovaných lékari. Jak je již známo, približne tretina všech léku používaných v naší republice obsahuje rostlinná léčiva. Je tedy čs. produkce léčivých rastlin nezbytnou základnou pro výrobu léčiv a pro normální chod léčebné péče . Nezbytný dovoz léčivých rostlin pro potrebu prumyslu se omezu;e na nekteré druhy tropické a subtropické a tVOŤÍ 10 % celkové spotreby prumyslu. Nejvetší množství rostlinných drog, které potrebuje prumysl léčiv , pochází ze zemedelské produkce. V ČSSR se pestuje 35 druhU léčivých rostlin s použitím agrotechnických zásad a strojní mecanizace jako normální zemedelská výroba na približne 2000 ha pudy v JZD a státních statcích. Menší plochy venují pestování léčivých rastlin také organizace Čs. svazu ovocinái'sko-zahrákáľského, ČSČK, Svazu invalidu aj. Nejvíce ploch je určeno pestování námele, hermánku a náprstníku, kde naše republika patrí mezi nevetší evropské producenty. Z dalších duležitých druhU se p~stuje kozlík lékai'ský, máta peprná, rulík, divizna, jitrocel a jiné s menším objemem produkce. Pestování je v ČSSR konzolidováno, má radu zkušených pestitelu v JZD a jinde, k jeho intenzívnímu rozvoji je však pot:ebný základní výzkum. Ekonomika a rentabilita pestování léčivých rostlin odpovídá prumeru rentability klasické zemedeiské výroby a má· pro pestitele niikteré výhody. Ceny pestovaných druhu ize srovnati se svetovými cenami. Zmínených 35 druhU pestovaných léčiv)'ch rostlin zdaleka nestačí zajistit výrobu léčiv. Asi tretinu potreby výroby léčiv tvorí 85 druhU léčivých rostlin sbíraných v prírode volne rostoucích. Sbírá se nekolik druhU, které jsou jinak obtížnými plevely na polích a lukách (napi'. vlčí mák, p;eslička, pampeliška, hluchavka, lopuch, maliník aj .) a druhy, které jsou ve verejnosti dobre známy (lipový kvet, repík, rebríček, černý bez, plicník atd.) ve srovnání s pestovanými druhy jde vetšinou o menší objemy, avšak produkce sberových druhu má pro svuj široký sortiment velmi komplikovanou problematiku. D~ívejší tradice sberu léčivých rostlin, jejímiž nositeli byli predevším duchodci, škoiní mládež a mládežnické organizace, byla témer opuštena. Rovnež byl opušten velmi užitečný zvyk ješte rodiču dnešní generace natrhat si pro svou vlastní p:Jtrebu napi'. lipový kvet či repík, nebo si zasadit do zahrádky trochu máty či me161
duňky pro okrasu i pro užitek. Lidé dali prednost pohodlnému nákupu v lékárne či v drogerii, který však je a bude čím dál nesnadnejší, protože sber léčivých rostlin jen za poslední tri roky poklesl témer o sto tun, tj. o 25 %. Tím se citelne zmenšila surovinová základna pro výrobu léčiv, nedostatek nekterý~h drog ze sberu je pi'íčinou nedostatku nekterých léčiv, a tím poruch v léčebné péči. Národní podnik Léčivé rostliny (Zbraslav n. Vlt.) , který zajišťuje produkci léčivých rostlin v ČSR, provádí pro zlepšení sberu léčivých rostlin ruzná opatrení: Krome široké propagace v centrálních i krajových sdelovacích prostredcích zvýšil nákupní ceny čtyľiceti druhu síbraných léčivých rostlin, takže sberačum bylo proplaceno v roce 1967 o 300000 Kčs a v roce] 968 o dalších 100000 Kčs více. Zvýšení predstavuje v prumeru 10 až 15 %, u nejvíce potrebných druhU až o 50 % Napr. za lipový kvet se nyní vyplácí 30 Kčs místo 23 Kčs, listy boruvky stouply ze 7 Kčs na 15 Kčs, listy hlohu ze 6 Kčs na 10 Kčs atd. Krome cen vyplácí n. p. Léčivé rostliny provizi 10 ' % z hodnoty sberu členum verejných organizací, kteľí se ujali iízení sberu, nebo občanum, ktei'í ve svém okolí propagují sber a pomáhají pri jeho organizaci. Pfi vetších dodávkách je tato provize 15 %. Sberačum se usnadňuje práce tím, že poblíž jejich bydlište n. p. Léčivé rostliny zakládá kultury he::mánku, který ve své režii vypestuje, pi'ičemž sberačum za sebraný hei'mánek proplácí plné ceny. Temito úpravami dosáhly ceny nejvíce potrcbn5'c:h druhu úrovne nesrovnatelné s cenami v kapitalistických státech, napľ. kvety prvosenky, za které se sberačum proplácí 22 Kčs, mají zahraniční cenu odpovídající našim 12 Kčs, koren puškvorce se platí 12 Kčs a v zahraničí 3,70 Kčs, pampeliskový kO~'en 8 Kčs proti zahraniční cene 5,30 Kčs a podobne. Jen z menší části jsou tyto rozdíly uhraženy cenami méne potrebných druhU, kde jsou ceny v 162 porovnání se zahraničními cenami nižší Celková úroveň nákupních cen sberovýc druhu je u nás v porovnání se zahranič ními cenami pro sberače výhodná. Prozatímním výsledkem dvouleté prác je zvýšení pi'íležitostného sberu obyvatel stva a sberu provádeného nekterými ve rejnými organizacemi o 30 %. Toto zvý šení nemohlo však nahradit trvalý pokle sberu, provádeného škoiní mládeží. Tent sher poklesl od r. 1965 na polovinu svého objemu, což predstavuje úbytek 170 tun drog v potrebných druzích. Ztráty z toho vyplývající lze vyjádfit napr. hodnotou do vozu ve výši témer miliónu devizových korun nebo hodnotou vývozu v téže výši pri čemž ztráty v zásobování potrebným léčivy, které bylo nutno eventuálne dovézt jsou daleko vyšší. Škoiní mládež byla vždy hlavním činitelem verejne prospešné činnosti, kterou sber léčivých rostlin pro potreby zdravotní péče bezesporu je. Do mníváme se, že výnos MŠK ze zárí 1953 jehož správným účelem bylo odstranit ze škol zbytečnou administrativní činnost a s jehož motivací je treba souhlasit, nedo statečne zduraznil význam a pot~ebu sMru léčivých rostlin a spolu s administrativou ze školodstranil z činnosti žáku sMr léčivých rostlin. Národní podnik Léčivé rostliny p)'E'llesl administrativu na placené organizátory sberu a snaží se spolu s Ústrední komisí MZd pro pestování a sber léčivých rostlin podnítit ruznými výhodami u žactva škol zájem o sher v mimoškoiní dobe, zdá se však, že k zastavení poklesu sbčru škoiní mládeží je treba predevším výchovného pusobení uči tele. A z učitelu mnozí pochopili zámer MŠK odstranit ze škol administrativu tak, že sber není vubec dovolen. Tento stav považujeme za velmi škodlivý a domníváme se, že v záujmu zabezpečení léčebné péče bude nutné vyjasnení tohoto problému mezi ministerstvem školství a ministerstvem zdravotnictví ČSR. Vetšinu léčivých rostlin, které u nás volne rostou, nelze totiž opatrit dovozem.
Léčivá rostlina a sdelovací proslfedky Referát doc. RNDr. PhMr. Mojmíra Kučery, CSc., pŤ'edsedy České ústrední komise pro pestování a sber léčivých rastlin pn ministerstvu zdravotnictví ČSR na tiskové konferenci o léčivých rostinách dne 15. 5. 1969 v Praze. Péče o léčivou rostlinu a zjišťování této suroviny pro naše zdravotnictví má již témel' padesátiletou tradici. Ústrední komise byla založena v roce 1920 a pres dvacet let byl jejím čelným predstavitelem prof. dr. PhMr. Eduard Skarnitzl, jemuž byl k 1. kvetmI 1969 udelen za celoživotní práci pro naše zdravotnictví Rád práce. Obnovení této komi se po válce vyjadruje význam léčivé rostliny jako základní suroviny pro výrobu léčiv i jako léčiva. Dnes má nemalou podporu a pochopení p. ministra zdravotnictví, který je odborníkern na úseku biologických léčiv, mezi než léčivá rostlina nesporne náleží. Ústrední komise pomáhá zajišťovat a organizovat propagací apornocí síte kraj ských a okresních poradních sboru produkci léčivé rostliny i její sber, získává-li se z prirozených stanovišť mimo polní kultury. Organizační práce v tomto smeru je dosti namáhavá a vyžaduje mnoho času i nadšení tech, kdož ji provádejí v rámci krajských a okresních sboru. Jsou to obetaví kolegové - I é k á r n í c i, kte~í mají k léčivé rostline ten nej lepší pomer. Léčivá rostlina je zdravotnickou surovinou, a proto vyžaduje k plnému pochopení svého významu pozornost zdravotnicky orientovaného odborníka, kterým je v tomto pHpade lékárník. Jeho odborná práce v poradních sborech by mela být více oceňována. Všichni konají tuto práci pri svých služebních povinnostech bez jakékoliv finanční odmeny. Jejich ochota by mohla a mela být více využívána v rámci osvetové práce a celostátní i krajský tisk a rozhlas i TV by se mely v tomto smeru opírat o jejich pomoc a radu. Pak by nedocházelo k sitnacím, o nichž se chci pro vaši informaci zmínit ku konci svého referátu. Ústrední komise sdružuje ve svém plénu zástupce ruzných institucí a organizací. Spolupracuje v ní celý tým odborníku a zájemcu, neboť léčivá rostlina není pouze zájmem, koníčkern, ale je i zdroj ern určitého príjmu. Ústrední komise má nekolik odborných sekcí: sekci sberu, sekci agrotechnickou, sekci využtí a sekci propagační. V rámci techto sekcí se reší príslušné problémy. Z institucí a organizací pracujících nebo spolupracujících s Ústrední komisí a zastoupených v plénu nutno uvésti ČSČK, na jehož nedávném celostátním zasedání byla zmínka i o léčivých rostlinách. S velkým pochopením jsme se setkali u nove ustaveného JUNÁKA, zatímco jsme nemohli získat pozornost drívejšího československého svazu mládeže. V nekterých krajích pracují velmi dobre zástupci Svazu československých invalidu a Svazu záhradkáru. V predsednictvu Ústrední komise pracuje zástupce MNO. ' Na všech stupních existuje samozrejme úzká spolupráce s ' výrobou a n. p. Léčivé rostliny i jeho ' nákupnami . léčivých rost163-
lin. Je jisté, že léčivá rostlina vyžaduje určitou péči pfi pestování a zatím nej sme tak daleko, abychom mohli produkovat tyto suroviny (až na malé výjimky, jako je námel) na velkých plochách za pi'edpokladu mechanizované sklizne. To by jiste urychlilo rozšírení kultur léčivých rostlin a zajistilo dostatek mnoha dalších surovin. Tak se podchytil i zájem zemedelcu, ktei'í se v.enují léčiv)'m rostlinám, pouze okrajove a v mnoha pi'ípadech se jim vyhýbaj L Nutno však fíci, že máme v republice i zkušené pestitele, ktei'í by mohli pi'edávat své zkušenosti dále. K nedostatku výzkumu léčivé rostliny chystá Ústrední komise pro p. ministra rozbor situace u nás a našich sousedu na východe i západe. Témei' ve všech sousedních státech, Polsku, Maďarsku, NDR a jinde jsou výzkumná pracovište zabývajíci se léčivou rostlinou. I Západ venuje jí svou pozornost. Jsou to nejen výzkumná pracovište, ale i vysoké školy, zvlášte farmaceutické fakulty. Léčivá rostlina jako surovina poti'ebuje velkou pozornost po všech stránkách. Pfi pestování, sklizni či sMru, sušení, skladování i zpracovánL V Československé republice nebyl až do roku 1964 časopis zabývající se systematicky léčivou rostlinou. Jen pochopením bývalého povei'enectva zdravotnictví v Bratislave se podai'ilo podobný časopis uvésti v život. Ústrední komise česká i slovenská společne vydávají nyní již 5. ročník časopisu NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY vycházejícího každé dva mesíce. Pfináší populární a odborné, nikoliv vedecké články o léčiv)'ch rostlinách. Je venován nejen sberačum léčivých rostlin, ale i pestitelum a pi'íznivcum této suroviny. Jsme však zásadne proti poskytování rad, jak léčit a pokud se toho problému dotkneme, je to z pera lékai'e, vedomého si nebezpečí podobných článku a jejich ohlasu u vefejnosti. Vážení pi'átelé, dovolte mi, abych vás informovalo hlavních cílech práce Ústi'ední komi se na p o l i o s vet o v é m Veškcrý zájem o Iéčivou rostlinu musí pi'edevším smerovat k zajištení základny naší farmaceutické výroby, a teprve v druhé fade k vývozu. Rozhodne by nikdy nemela být léčivá rostlina mezi našimi spolu164 občany predmetem spekulací se samoléčením, či dokonce léčením druhých, pokud nejde ovšem o lékai'e. Úst:ední komise jako orgán MZd sleduje tuto linii a snaží se bojovat proti šarlatánství, které neskončilo érou Miku!áškovou, ale pod nejruznejšími zásterkami se provádí dále i v nekterých časopisech. Prosíme vás v tomto smeru o pomoc a velkou opatrnost zvlášte tam, kde jde o relace či novinové nebo časopisové sloupce nezamei'ené zdravotnicky. Redaktofi, ktei'í jsou ve styku se zdravotnickými pracovníky, rozeznávají již možné od nemožného, správné od nesprávného. Chtel bych pro vaši informaci uvésti nekolik dokladu získaných z ruzných periodik a rozhlasu. Pro tisk i rozhlas je dostatek možností psát a vysílat o léčivých rostlinách a vzbudit zájem čtenái'u i posluchaču. Je však nutno jejich zájem usmernit. Dostatek léčivek zajišťuje i dostatek léčiv, a tím i zásobování, a jak se zmínil p. ministr, i plnení Zákona o zdraví č. 20 z roku 1966. Do tohoto zákona patjj i definke toho, kdo je oprávnen léčit: pouze ten, k dom á z p u s o b i los t z d r avot nic k é hop r a c o v ník a, a to ješte neznamená, že jet o kt e r Ý k o l i v z d r a vot nic k Ý pra c o v ník. Jet o p o u z e a b s o l v ent l é k a i' s k é f ak u I t y. Nikdo jiný. Vždyť nejde jen o to vedťt, kterou rostlinu na kterou nemoc, to !Ze vyčíst v našich i cizích knížkách, ale spíše o to, jak bezpečne tu či. onu chorobu určit a zjistit. I pi'i vysokém stupni vývoje a možnostech dnešní medicíny je to často obtížné i pro specialisty, jak tedy muže nelékai' stanovit bezpečne diagnózu, která je výchozím bodem pro další postup léčení? Jak muže ručit za správný postup léčení, volby léku? Nutno však dodat, že vetšina publikací tohoto druhu uvádí i'adu chorob, na které se prý ta či ona rastlina hodí (témer jako za času Jana Černého r. 1517 či Mathioliho r. 1562), ale vetšina z nich není zdaleka prove;ena experimentálne. To naprosto nevadí nekterým "znalcum", ktei'í jsou odhodlaní prospívat svému okolí a mají velký stupeii ne z o d p o ved n o s t i vydávat se za odborníky. Jiste vám nejde o senzace za každou cenu, vždyť ani na jiných úsecích našeho
života nezvere]nu]eme zprávy neodpovidající pravde. Prač tedy nekontrolovat s dvojnásobnou mírau zprávy, které mohou mylne informovat naši verejnost o léčivých rastlinách, pokud ne:sou prímo nebezpečím pra zdraví našich spoluobčanu. Uvedu jen dva príklady. V časopise VLASTA již delší dobu vychází seriál článku z HERBÁRE S. F. JEBAVÉHO. Za svých 25 let práce s léčivou rostlinou jsem se nesetkal s tímto jménem mezi starými ani novejšími herbái'i. Zjistil jsem si pri bližším overování, že nejde o žádnou známou osobu ani publikaci, ale články sepisuje zamestnanec vydavatelství VLASTY. V článcích jsou informace mylné a nesprávné po stránce odborné, což je konečne u neodborníka jasné. Návodem k léčmí, kterým bez diskuse jsou, je zde porušován Zákon o zdraví. Redakce jde ješte tak daleko, že odpovídá na dotazy čtenáru nejen dopisy, ale i v časopise, jak sama uvádí ve vydání ze dne 6. ll. 1968. O hodnote rad a složení čajových smesí by se mohl vyjádrit lékar, který by sotva dovolil touto cestou odpovídat, vedom si své zodpovednosti. Neodborník, kterí sepisuje články svého herbáre z nejruznejších pramenu o léčivých rostlinách, si to však dovoluje. Nazvete tuto činnost jak chcete. Chápete-li však smysl naší pokrakové společností a našeho zdravotnictví, pak najdete jiste ten pravý název. Dne 23. ll. 1968 je v PROBOJI z Ústí nad Labem uveden článek nazvaný Trampoty bylinkáľe. Neznám autorku, ale znám obsah článku. Pochybuj i, že by se soudný čtenár nepozastavil nad obsahem článku, i když by nebyl odborníkem a zdravotníkern. V článku je jmenován bylinkár, který vyrábél puvodne z bylin pomazánku a nyní vyrábí bonbony. Ze stovek príkladu zjistil jej ich ,,1éčebný" účinek. Je Ihostejné, zda je mezi dekovnými dopisy i jeden od Emila Zátopka. Známe éru, kdy se Antonín Zápotocký stavel za Mikuláška a nic nebyla platná snaha odborníku presvedčit jej a verejnost o tom, že jde o podvod a šarlatánství, neboť i rozbory jeho čajových smesí to jasne dokazovaly. V uvedeném článku je povzdech nad tím, že Ústav výživy lidu v Praze brání výrobe bonbonu s léčivým účinkern. Za to Ize tomuto ústavu jen podekovat. Do dziny zatím výrobci nechtejí proniknout, ale i ze Švýcar - zeme lékil - mají nabídky na výrobu. Tomu verím, v každé zemi jsou neseriózní lidé a zvlášte na Západe kvete léčení neodborníky nadmíru - a je výnosné. Vážení prátelé, já osobne i mnozí moji spolupracovníci se stavíme prati tomu, aby se u nás vydávaly populární publikace o léčivých rostlinách, zamerené na možnost samoléčení či léčení. Jsou to pouze zdraje dobrých výdeIku pra nakladatelství. Potrebujeme knihy o tom, jak rostliny pestovat, knihy získávající zájem verejnosti o rastlinu jako surovinu, ale ne o jejím užívání k léčení. Existují podobné populární návody k léčení syntetickými léčivy? Ješee jsem podobnou nevidel a pochybuj i, že by mi zodpovedný pracovník tisku dovolil jako nelékai'i publikovat problémy treba interní medicíny či návody, jak použít nejruznejších chemických preparátu, výrobku SPOFA. U léčivek je to však možné. Do výzkumného ústavu pro farmaci a biochemii pi'išel nedávno mezi jinými prasebný dopis jisté paní Č. která by ráda určitou rastlinu. Nemuže ji dostat ani v n. p. Léčivé rastliny a pritom se dočetla v nedávno vydané populární publikaci Zdravotnického nnkladatelství, že se ona rastlina či její látka používá proti rakovine. Žadá ji pro beznadejné nemocného spolupracovníka. Ke všemu jde o nesprávný výklad textu článku. Kniha není nikomu k úžitku, ale komusi dala krome nesmysIné nadej e a ješte horšího zklamání možná i nesprávný názor na naše zdravotnictví a výrobu léčiv. To nejsou ojedinelé prípady. Jsou lidé, ktefí ješte dnes verí Mathiolimu. Máme zaregistrované články o léčivých rostlinách, v nichž se částečne mýli i povolaní, neboť nemají možnost intenzívne studovat poslední literaturu, a proto uvádejí zastaralé názory. Nékdy nejsou ani informování o problému a píší oslavné články podepsané plným jménem. Za to ovšem redakce nemohou ručit. Mohu vás ujistit, že léčivá rostlina vyžaduje i od odborníka stálé a hluboké studium, často o to intenzivnejší, že jsou to suroviny opredené sítí pover a nepravd , kterým ovšem nezasvecený muže lehce vefit. Je pra nás velkým prekvapením, když 165
v rozhlasovém vysílání slyšíme (myslím, že to bylo 27. 4. 1969) rozhovor s jedním pražským astrologem, který krome jiných vedních oboru mluví i do léčivých rostlin. Mluvil-li podobné nesmysly i v jiných pasážích, které nemám možnost odborne posoudit, pak je mi líto i onoho redaktora . Podle astrologova tvrzení projevuje se vliv kulminace hvezd i ve vhodné či nevhodné dobe extrakce účinných látek (človek by se zasmál i nad tvrzením nečeho podobného o živé rostline) . Že bychom se dnes podi'izovali stredovekým názorum neodborníku? Donedávna se prý tomu nevenovala pozornost! Byl jsem piekvapen svou neznalostí literatury a dotázal jsem se jednoho z odborných pracovníku Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii a dvou výrobl1ích podniku SPOFA. Kdybych nebyl vysvetlil oč jde, byli mne kolegové považovali asi za blázna. Nevím dodnes, bylali to relace redakce humoru a satiry, či šlo -li o vážnou vec, ale myslím, že spíše o to druhé a k tomu by se pracovníci rozhlasu nemeli porpujčovat. Lidé jsou Rozhovor s doc. Zadinou Jíž pres dva roky uverejňujeme v našem časopise Naše liečivé rastliny články o složení a účinku čajových smesí od docenta MUDr. R . Zadiny, CSc. Proto jsme jej navštívili na jeho pracovišti ve Výzkumném ústavu pro fannacii a biochemii v Praze a dovolili jsme si mu položit za redakci nekolik otázek, které zajímají naše čtenáre. " Pane docente, pro koho jsou určeny l'aše články o čajových smesích?" "Pro všechny naše čtenáľe, a to pouze k informaci. Zájem o léčivé rostliny ie 166 mnohdy duveriví. Ve zdravotnickém vysílání jsem podobné veci neslyšel. Promiňte mi, jestli jsem se v tomto bode dotkl vážnosti tisku či hromadne sdelovacích prosti'edkti, jako je rozhlas. Nechci znevažovat jej ich práci a myslím, že zvláštii v dnešní dobe to není pro ne populární. Chtel jsem vás jen upozornit na to, že máte v krajích í na okresech m::>žnost konsultace techto otázek s vedoucími pracovníky poradních sboru pro pestování a sber léčivých rostlin, kterí jsou vám k dispozici . Prosíme vás, využi jte jejich zkušeností a pomoci ve zdravotnické osvete a odkrývam š a r l a t á n s t v í, kt e r é nám v ž d y š k o d i l o i naj i n Ý chú s ecíc hna š e h o ž i vot a. Ukazu)e pravou cenu a význam léčivé rostliny. My jsme vám k dispozíci. Verím, že jste pochopili význam a smysl mých slov a zájem o očistu léčivé rostliny jako nejvzácnejšího daru prírody, který má lékar k dispozíci.
\'elký a chtel jsem ukázat, které asi rostliny se užívají. Tyto články nemají bý t návodem k samoléčení. Dnes má každ)' náš občan možnost poradit se s lékarem, dtí-li nejaké obtíže a tento postup nutno doporuč it, " "Vaše člán~y v našem časopise jsou vel - mi zajímavé a poučné hlavne tím, že srozumitelnou formou spojujete znalosti far - makologické s klinickými ," " Snažil jsem se vysvetlit, proč se nekteré rostliny užívají a jaké mají účinky. Pri tom jsem nekdy musel uvést také príznaky, ovšem neúplne. Opetovne opakuji, že samoléčitelství nedoporučuji, je nebezpečné. " "To znamená, že neuvádíte vlastní recepty?" "Ano, tomu jsem se vyhýbal, nemá to význam. Receptu je v literature uvedeno mnoho a nemá cenu zvyšovat jej ich počet, když konec koncu mají približne stejné indikace a účinek. Predevším jsem uvádel Jékopisné predpisy a pak recepty z príruček fytoterapie." "Nebudeme si však nalhávat, že v mnoha domácnostech, hlavne venkovských, (mebo i v tech, které z venkova pocházejí, se udržují rodinné trad ice sberu a používání "babiččiných osvedčených" predpisu . Co bychom mohli ríci temto spotfebitelum?" "Ano, tento kult tradičních predpisu je velmi rozšíren. Avšak i temto lidem jsou určeny naše články, neboť my v nich uvádíme pi'ehled, které léčivé rastliny se v určitých pfípadech vubec používají a což je leckdy rozhodující, v jakých pomerech. Tím si mohou rodinný recept vylepšit. Zásadne však nesmí být v techto smesích jedovaté ci když léčivé) rostliny. Rozhodne o užívání techto smesí by mel být informován ošetrující lékar i v prípadech, když je volán, aby léčil i jinou chorobu pacienta." "Máte nejaký vlastní vztah k léčivé rostline? ' "Ano, mám. Rostlina byla prvním syntetickým chemikem a je tedy vlastne učitelkou dnešních výrobcu. Dejiny lékarství nám ukazují, že nejdfíve se užívalo celé rostliny nebo jejích částí, a pak podle toho, jak se zdokonalovaly chemické metody, byly zavádeny výtažky z rostlin nebo izolované soubory účinných látek, až konečne látky čisté jako kolchicin, digitoxin, kofe in aj. Ponevadž syntéza ÚČinných látek je nekdy jednoduchá a laciná, pripravují se tyto látky umele. Nová doba zkoumá znovu tyto látky a hledá, zda nekterá velmi blízká sloučenina nemá pro nemocného výhodnejší účinek. Tak bylo nalezeno mnoho nových léku. vývoj léku, jak jsem se o nem zmínil, vidíme i u nás v Čechách. Prvn.i učebnice farmakologie z r. 1791, kterou napsal profesor Michelič, uvádí skora všechny léky rastlinného puvodu. Ale učebnice Chodounského z počátku tohoto století nebo pozdejší Lhotákova mají již málo rostlinných léku. Za tu dobu bylo totiž zavedeno mnoho léku syntetických. To neznamená, že by rostlinné léky byly špatné, ale nové léky jsou výhodnejší, v mnohých pi'ípadech účinnejší a dají se lépe dávkovat." "Pane docente, dají se všechny choroby léčit jen rostlinami?" "Rozhodne ne, byl by to velký a nebezpečný omyl. V tomto ohledu informace starých a nekterých nových herbáru jsou dnes pochybné. Dnes prece nikdo nebude léčit rostlinami napr. infekční nemoci , jako je zápal plic, když máme velmi účinná antibiotika. Mimochodem tato antibiotika jsou stejne rostlinného puvodu, i když se dnes vyrábejí spíše synteticky a jej ich molekula byla vetšinou částečne pozmenena. Nekdy však jsou rostlinné léky cenným pomocníkem. Svetové statistiky ukazují, že spotreba léčivých rostlin, pokud se týče váhy, neklesá, ale značne se snížil počet užívaných druhu. Je to správné, neboť mnoho léčivých rostlin, považovaných za neškodné, . se ukázalo jedovatými - na príklad nekteré druhy starčku, jejichž alkaloidy poškozují játra, nebo pryskyrníky, které pu sobí špatne se hojící kožní zánety. Na druhé strane stoupla spotreba hermánku, lípového kvetu, kvčtu černého bezu a jin)'cb." "Pane docente, dekujeme Vám za rozhohovor." za redakci rozmlouval PhMr. Eretislav Vejvoda. 167
MUDr. R. ZADINA Projimavé Zácpa je bežnou obtíží, která čas od času každého potrápí, a proto se jí obyčejne nevenuje mnoho pozornosti, a to tím spíše, že bývá po ruce nekterý domácí prosti'edek a zákrok nebývá težký. Méne je známo, že u nekterých osob se muže zácpa vyskytovat jako velmi težké onemocnení, které nutne vyžaduje odborné lékarské ošetl'ení, neboť obyčejné léky nepomáhají. Lékari tedy rozeznávají nekolik druhu zácpy, podle toho, z jaké príčiny zácpa vzniká. Nejčasteji se vyskytuje zácpa návyková - habituální, která se nekdy považuje za samostatné onemocnení. Vyznačuje se utlumením pocitu potreby na stolici, to je, že místo každý den chodí pacient na stolici za tri i vice dnu. Zastavení nebo spomalení postupu potravy ve streve zpusobuje nekteré nepi'íjenmé pi'íznaky, jako je nevule, pocit napetí v bi'iše, nervozita a podobné. Mohou se dostavit i težší komplikace. Jsou lidé, ktei'í mají sklon k zácpe. Ne~časteji zácpa obti!žuje starší osoby, ale muže se dostavit i u mladých, nekdy z príčin velmi prostých. Napríklad nekomu stačí zmena místa pobytu, aby se na nekolik dní zastavil posun potravy v zažívací roure a vznikla zácpa. Težkou zácpu léčíme projímadly. U osob, které mají sklon k zácpe, snažíme se temto obtížím pľ'edejít vhodnou stravou. Jsou totiž jídla, která zanechávají dost nestravitelných zbytku a následkern toho zvetšují strevní obsah; strevo se roztáhne a dostaví se vyprazdňovací reflex. Tuto vlastnost má hlavne rostlinná potrava, a proto lékai'i doporučují osobám trpícím sklonem k zácpe pravidelne jíst ovoce a zeleninu. Duležité je také nezadržovat stolici, aby se nevyvolal návyk. Naopak temto osobám se doporučuje cvičit reflex, 168 napr. ráno na lačný žaludek vypít sklenku studené vody. Jinak mužeme brát soli, které se nevstfebávají a zadržují vodu se sti'eve. Je to napr. horká suI nebo Glauberova suI. Tyto projímavé soli máme v minerální vode Šaratici, která u lehčího prípadu zácpy postačí. Doporučuje se zvlášte, je-li stolice zadržena nekolik dní, ješte pred projímadlem, protože se sGevní obsah rozmočí a strevo se pak snadneji vyprázdní. Pod·obnč zmekčení stolice dosáhneme klismatem, tj. vlažnou vodou podanou konečník ern. Projímadel máme celou radu, nekterá z nich jsou účinná a patrí do rukou lékare. Mohou mít ruzný mechanismus účinku. Nekterá pusobí tím, že str-evo promašťují - napi:. parafínový olej. Ricinový olej naproti tomu se rozkládá na ricinolany dráždící sliznici a vyvolávající strevní stahy. I mezi našimi rostlinami jsou byliny s projímavým účinkern. Nejduležitejší z nich jsou ty, které obsahují antrachinony. A z tech je na prvém míste krušina a reveň (rebarbora). Reveň se dfíve užívala velmi často, a to jako koren revene čínské. Reveň však krome antrachinonu obsahuje ješte dost taninu, který pusobí protiprujmove a proto teprve po vyšších dávkách se dostaví stolice. Krome toho však reveň obsahuj e mnoho krystalu šťavelanu vápenatého, čož je na závadu. ŠťaveIan zvyšuje možnost vytvorení oxalátových kaménku v ledvinách a u osob, které mají k temto kaménkiim sklon, muže vyvolat akutní záchvat. Proto užití revane nedoporuč uj eme. I ph používání reveňové zavareniny musíme být velmi opatrni. Rešetlák krušina je celkern vhodná droga a neni nebezpečná. Užívá se kura. Na rozdíl od jiných drog, které užíváme po-
kud ffi.:Jžno čerstvé, užíváme resetlákovou kuru rok starou. To proto, že čerstvá krusinová kura obsahuje látky pusobící zvracení. Delším uskladnením se tyto látky rozloží a dávivý účinek vymizí, což je pro léčbu výhodné. Projímavý účinek mají i rešetlákové plody. Dováženou drogou této skupiny jsou sennové nebo senewvé listy a lusky. Obojích možno užít k príprave čaje. Doporučuje se pfipravovat čaje za studena, protože do studené vody nepi'icházejí dráždivé pryskyfice, které jsou nekdy nepríjemné. Do projímavých čajových smesí pfidáváme ješté jiné byliny, jednak pro chuťovou korekci, jednak pro spasmolytický účinek. Projímadla totiž u nekterých osob vyvolávají nepnjemné bolestivé stahy strev. Nejčasteji pi'idáváme si!ičné drogy, napr. anýz, fenykl, kmín a podobné. Krome toho účinek čajových smesí zesílit a zlepšit projímavými solemi. Nekteré lékopisné predpisy narizují napouštení určitých částí čaje temito solemi, jiné doporučují projímavé tablety zapíjet čajem. Uvedeme složení nekterých projímavých čajových smesí podle ruzných lékopisu a fytoterapeutických pi'íruček. V lékopisech se označují jako Species laxantes nebo také jako Species Saint Germain (čti sénžermén) . Č e s k o s love n s k Ý I é k o P i s u- \' á d í S pec i e s I a x a n tes (projímová čajová smes): kura re~etlákú vínan draselnosodný kyselina ' vinná destilovaná voda plody fenyklu kvet lípy kvet černého bezu I 40 6 4 10 10 20 20 Pi'íprava: Vínan draselnosod~ý se rozpustí v Části vody, podobne kyselina vinná, zvlhčí se jimi čajová smes a usuší se pfi 30 až 35°C. Národní podnik L é č i v ér0 s t I i n y uvádí na trh hotový prípravek S pec i e s l ax a n tes P la n t a, který obsahuje krušinovou kuru, fenykl, Hpový kvet a bezový list. K balení jsou pridány tablety s projímavyml solemi. Čaj Se p;:'ipravuje tak, že se jedna polévko'(á lžíce smesi pi'elije šálkem vahcí vody a za čtvrt hodiny zcedí. Tímto čajem se zapije l tableta priložená k balení. Nemecký lékopis z r. 1964 u- \'ádí Species laxantes: iešetláková kura 30 fenykl la mátové listy 20 sennové listy 30 sladké drevo 10 Drogy se mísí a fenykl pred rozdrtí. Švýcarský lékopis z uvádí Species laxantes neboli Saint Germain: bezový kvet sennové listy anýzový plod fenyklový plod vínan draselnosodný voda smísením r. 1941 Species 30 40 10 10 10 20 Čaj se pfipravuje uvedeným zpusobem. Jug o s I á v s k Ý I é k o P i s z r. 1951 uvádí Species laxantes : sennové listy 20 bezový kvet 20 krušinová kura 30 anýzové plody 10 fenyklové plody 10 vínan draselnosodný 10 destilovaná voda 10 Čajová smes se opet pripravuje uvedeným zpusobem. Projímavé čaje možno pripravit i z jednotlivých drog. Tak napríklad ze sennových list!"l: Lžíce sennových listu se. p~elije šálkem studené vody, nechá se stát 12 hodin a večer se vypije. Podobne možno pi'ipravit čaj studenou macerací lusku. Dávkují se 4 až 20 lusku na pul ~klenice vody. / Rovnež z rešetlákové kury miíž~me pi'ipravit čaj buď zase studenou maéerací, nebo jako nálev. Použijí se dve ' čajové lžičky rozrezané ' kury na sklenku nebo šálek vody. Projímavé caje se PI]1 na noc, protože pusobí až za 6 až 8 hodin, tedy účinek se projeví až ráno. Nutno pi'ipomenout , že uŽÍvánÍ projímadel je nezdravé, když se deje každodenne po dlouhý čas, a nakonec vede k poškození stievní sliznice.
Ing. V. KRE]CiK Malým a nejmenším o yode, slune;, zemi a rostlinách Fronta prináší vodu Slunce zái'í na modré obloze. Svetlounká ffi:Jdr horizontu prechází až do čisté modri v nadhlavníku. Je proste nádherné počasí práv č tak stvo;ené k tomu, abyste si lehli do trávy a pozorovali mezi korunami stromu oblohu. Odpoledne se začínají na západní strane objevovat bilé šmouhy. Meteorologové je nazývají Cirrus. Jsou ve výši asi 7 až 10 km. Postupne se začínají zvetšovat, tvom v nižších vrstvách pres beránky a kupy až po mohutné mraky podobné perinám. Tím se ohlašuje obvykle príchod teplé fronty (obr. 1) , príchod mírného, blahodárného dešte, který vítá zemedelec i zahrádkár - proč by jej rr - Tlaková níže 100 200 km t4'ľóJWi14 Obr. Č. 1. Výrez z meteorologické mapy 170 nemul vítat i bylinái'? Uvítejme tedy i my ten blahodárný déšť, "krev rostlin" , nositele života - vod u. Uvítejme však déšť treba i v nedeli , když nám to není zrovna vhod. Vždyť za každým deštivým obdobím musí zase pri - jit jasná obloha. Uvítejme déšť, když víme , že voda pokrývá více než dve tretiny naší Zeme. Bez vody by na Zemi nebylo života (obr. 4). Ekosystém Obr.č.2. - studeDá fte1\ta. , ~tudený vzduch ~lačuje 'vzduch teplý - edkelI jaou prudkf deliU.,~ " ' . ... .. ... ........ -,-,---- I • I ,,-.-..... ,studeni . / : " " I I I ", 'vzduch" :' " ' I ':ol .... , -' 1~ " \ , I 'I ., ' :,,,," " , I ' I J " , ../ Tepl;ť , TZdue~ , ~. Z~--~-~~ - I'·'"
Obr.č . 3. Te,l' fronta AktiYlÚ je nduch teplý,který vytlačuje vzduch atud.ný. DOsledk•• jsou mírn é de§t~. Kdykoliv se zabýváme rostlinami, kdykoliv máme popsat vlivy místa výskytu na ľllst a vývoj rostlin, vždy je nutno udat približný prostor, kterého se popis týká. Tedy prakticky - do jaké hloubky uvažujeme o pudních vlivech, do jaké výše myslíme atmos féru. Jak vyjádfit uvažovaný prostor kolem rostliny s dostatečnou pfesností, to jest tak, aby každému bylo jasno, o co jde. Jak jej vyjádfit, abychom nemuseli stále opisovat? Pro tento účel Obr. č •• - J u p!t~aa t éto ,olok.ule j e peTUU .. HE sum LEONES = Zda jsc.. h i /taktc b,.la "" otarých _,ách zaače~ aí.ta, aeprobádaJlá. Hre EST AQUA = Zd. j .. t TOde.,. byl tedy zaveden název e k o s y sté m (obr. 3) Co pod tím názvem rozumíme? l. Celou rrostlinu od konečku kofínku až po nej výše umístené části. 2. Pudu kolem rostliny jen o málo hloubčji, nežli jsou kofínky. 3. Atmosféru kolem rostliny až do výše jen nekolika málo metru nad rostlinu. Vidíte, že je to všechno bezprostrední okolí rostliny, prostredí, ve kterém se rostlina vyvíjí a roste . V ekosystému máme pudu i s živinami a vodou, ba i s mikroby a živočichy (edafonem) , dále atmosféru opet s vodní parou (vodou), ovšem také se svetlem a teplem i jej ich stfídání. V ekosystému budeme sledovat kolobeh vody od dešťových srážek až po cestu rostlinou do atmosféry nebo odtok vody z ekosystému. Deset konví na ar Kolobeh je kolobeh, ale nekde pfece jen začít musíme. Protože mraky pricházejí k Obr.č.5 ,Ekosystém. 1 _, I~
Obr. č. 6. Dese! konví na ar či hektolitr na jednu kvetinu? nám od more, začneme s kolobehem vody u nich, vodou v atmosfére. Obsah vody ve vzduchu kolísá mezi 0,04 a 4 % a voda je vetšinou p:.'ítomná ve forme vodní páry. Ta je lehcí než vzduch a stoupá vzhuru od vodních ploch. Víme, že s výškou klesá jak teplota, tak i tlak vzduchu. Tím se vzduch stále více sytí vodní parou, až dojde k úplnému nasycení. Vodní pára se počíná menit v mIhu, začnou se tvorit vodní kapky. Ríká se tomu kondenzace par a v meteoralogii zase "rosný bod ". Kapky se stále zvetšují, nejvíce kolem tak zvaných "jader" tvorených částečkami prachu nebo krystalky ledu. Kapky se r N A. zvetšují , težknou a padají k zemi. Čím Obr. č. 8. Rostliny obsahu jí 40 - 80 % vody Obr. č. '7. s U _ V <L.l2.,A ...QQ-~ Dužnaté plody maj! 60 - 80 % vody; Nekteré až 9(»; 172 je vodní kulička vetší, tím rychleji padá. Voda se tedy dostává konečne k zemi buď v podobe dešte, nebo snehu, krup, podle toho, z jaké výšky a za jaké teploty padá. Ujasneme si pomery za dešte. Pouhý milimetr dešťových srážek predstavuje na ploše l ha vlastne 100 hektolitru vody, tj. JO tnn. Pouhý milimetr. Pokuste se vy~ počítat množství vody, které spadne na váš pozemek pri pekném dešti. Kolik milimetru napršelo, se dozvíte večer ve zprávách. Pak se pokuste pi'evádet vypočítané množství vody na koruny tam, kde musíte vodu platit. Mám docela malou zahrádku - asi 3 ary. Pro mne znamená ten milimetr srážek 30 kanví vody. PH trochu poi'ádném dešti naprší alespoň 5 mm, a
Obr . č.IO. Houby obe~~ují až 98 % vody. SU.., - - - - to už by predstavovalo pro mne nan:Jsit 150 konví vody - 'brrr! Vezmeme jiná čísla. Na to, aby rastlina mohla vytvorit kilogram suché hmoty (sušiny), potrebuje až tisíc litru vody, která musí projít rostlinou. Když chci dostat z aru 40 kg suché nate repíku, to tedy potlebuji 40 tun vody jen na jediný ar. Pro své podmínky si to spočítejte sami, já jen mám pocit, že budu radeji okopávat, aby ani deset konví na ar neuteklo zbytečne pryč. Vždyť bych je musel nanosit. Není voda jen v r' ybníce Stačí, abys jen pul dne nepil a už se tvoje telo hlásí o vodu - proste máš žízeň. V tele chybí voda. Žíznit muže i rostlina , když nemá dostatek vody. Vadne Vezmeme si kteroukoliv část živé bytosti, ať rostliny nebo živočicha, všude najdeme vodu. Obsah "olné vody v organismu je ruzný: O~~y 3% Semena, obilí 15 % Zelené části rostlin 80 % Houby, vodní rasy až 98 % Nejméne vody tedy obsahují olejnatá semena, nejvíce vodní rasy, houby a nekteré plody (obr. 4, 5, 6). V rostlinném tele není voda jen tak jako v pullitru, ale cestuje, koluje, proudí, mení se chemicky i fyzicky, proste je v plné činnosti. Odborne se ríká, že neuí statická (nestojí), ale dynamická (v pohybu). Voda v rostlinách je vázána ruznou silou. Podle toho, jakým zpusobem je vázána a jak vel kou silou, delíme v rostlinách vodu na: l. vol n o u -- nacházející se v buňkách il. kolující v protoplazme, 2. v á z a n o II -- kterou opet delíme na dve skupiny: a) vodu konstituční, vázanou v rostlinách chemicky ve sloučeninách, obvykle vodu krystalovou a konstituční , b) hydratační, která je vázána adsorpčne v koloidech bí1kovin, slizu, ale i v nepatrných kapilárách blány bunečné . Chtel jsem vám dát místo slovíčka "adsorpčne" výraz český, ale posudte sami. V technickém slovníku stojí doslova: " . .. Adsorpce tvorí část obecnejšího zjevu sorpce a rozumíme jí každou samovolnou zmenu koncentrace vyvolanou pridanou jinou {ázi tím zpusobem, že se určité látky puvodne rovnomerne rozptýlené nahromadí na povrchu pfidané fáze. Tato zmena probíhá vetšinou bez zfetelných chemických promen... " J ste z toho moudrí? Predstavíme si to jednodušeji. Hydratační voda - to je vlastne ta voda, která je napríklad ve vaječném bí1ku, v nabobtnalém klihu, želatíne. Kdo pumpuje vodu do stromu? Základní hnací silou vody v rostlinách je sluneční iárení. Pfirozene. Vždyť Slunce je vubec základem tepelné i svetelné energie na Zemi. Objem rostliny se po 173
odparení vody do atmosféry nemem. To proto, že za odparenou vodou nastupuje do rastliny ihned nová voda. Odi'ízneme z orechu nebo vinné révy v dobe vegetace vetvičku. Vidíme, že z rezné plochy prýští voda. Ríkáme, že rostlina pláče. Otvory prostým okem nevidíme, uvidíme je však pod mikroskopern. Pak jde tedy o rourky nepatrných rozmeru, jsou to vlastne velmi účinné kapiláry. Když jsme pod zemí sledovali kapilární vodu, rekli jsme si, že kapilára o prumeru 0,1 mm dovede vytáhnout vodu do výše 30 cm. Jak vysoko tedy dDvede vytáhnout vodu kapilára o síle 0,002 mm? Byla by tato kapilární síla schopna táhnout vodu až do výše 30 metru do koruny stromu? Tož tedy ano. Stačí na to kapilára 0,001 mm. lenže každý chléb má dve kurky. Tak i ta kapilarita. Tou druhou kurkou je tu odpor, který se v kapiláre klade vzlínající vode. Definice ríká, že odpor roste neprímo se čtvrtou mDcninou polomeru kapiláry. V rostlinných nepatrných kapilárách je tedy obrovský odpor a vzlínavost sama by nestačila zásobovat rostlinu .. A rostlina jakoby to vedela, a tak šírka vodivých cév se pohybuje v rozmezí 0,3 mm (u dubu) až po 0,014 mm (u buxusu). Proto musí pomáhat pri zásDbování stromu ješte další síly. Na rozhraní dvou roztoku o nestejné koncentraci, oddelených polopropustnou blanou, pusobí síla, které ríkáme o s m ot i c k á. I tato síla pomáhá čerpat vodu do rostliny a usnadňuje pohyb vody i v samé rostline. Také v rostline se setkáváme s roztoky o ruzné koncentraci a pochopitelne si koncentrovanejší roztok táhne vodu z roztoku méne koncentrovaného. Krome toho zde pusobí i síly ele k tri c k é. Voda v rostline transportuje elektricky nabité ionty, které mohou adsorpcí na stenách cév vytvorit elektrickou dvoj vrstvu , a tím zrychlit pohyb vody. V hydrodynamice (nauce o pohybu vody) byla objevena mimorádne velká síla bob t n a cíneboli i mbi b i č n í. Pusobí také v rostlinách v cytoplazme a v blanách bunečných. Pohyb vody vl ivern této síly je sŤce malý, velmi malý, ale sílu, kterou imbibice piedstavuje, odhadují odborníci 174 až na tisíc atmasfér. Kdybychom tuto sílu vyvinuli na knoflíčku od košile, snadno bychom na nem udrželi osobní automJbiL S t o v k y tu n vod y j d o u d o v z d uchu aneb učene: transport vody rostlin·Ju. Víme, že rostlinné organismy obsahují asi 80 až 90 % vody. lenže ta nestojí v buňkách jako v nádržkách. Pohybuje se, cestuje, prenáší živiny od koi'ínku až do konečku listu a hotové asimiláty zase z listu do koi'ínku či plodu. Jestli si vzpomínáte, tak na každý kilogram sušiny organické hodnoty musí rostlinou projít až tuna vody. Povíme si o tom, až budeme pátrat po transpiračním koeficientu. Pro ujasnení si jen prevedeme tu sušinu na čerstvou rostlinu, a to podle povahy rostliny odpovídá asi 5 kg čerstvé hmoty. Také jsme si u mezofytu (rostlin se strední poCebou vody) rekli, že vyparí za každou hodinu z každého dm2 listové plochy l až 8 g vody. V nDci méne, ve dne více a tak budeme brát prumerný výpar 5 g vody na čtvereční decimetr a hodinu. Prumerná rostlina muže mít asi 30 dm2 listové plochy. Takto vYľinutých rostlin se nám ve:de na jeden ar 'asi 300 až 350. Vegetační období, období intenzívního života rostlin, trvá u nás asi 200 dní. A to bych vám dal s čísl y již pokoj. Máte vše, co potrebujete vedet, chcete-li si vypočítat, kolik vody potrebují rostLny na plochu jednoho aru. A vyjde-li vám neco kolem 200 tun vody na ar, počítali jsme stejne. Rekne-li vám pi'írodovedec. že transport vody rostlinou je co do množství nejduležitejším procesem v rostline,. jiste jej pochopíte. Zlodeji vody Vzpomnel jsem si na pokus, který mH prokázat prospešnost oborávky brambor a závislost výnosu hlíz na počtu oborávek. Mne v tom pokuse zaujala jedna cifra a tou byl součet všech položek zelené hmoty a hlíz, sklizených z jednoho hektaru. Zaujala mne proto, že se prakticky nemenila pi'es ruznost variant. Co se menilo, to byl jen ten výnDs hlíz. Všimneme si na grafikonu (obr. 10). Obkreslil jsem jej z toho pokusu. Je na nem videt, že z plochy jednoho hektaru byla sklizeň organické hmoty ste:ná bez ohledu na počet proorávek. To jen když.
se brambory neprooraly, sklidilo se místo hlíz asi 170 q hmoty plevele. 17 tun zelené hmoty - bezcenné. A ta zelená hmota obsahovala asi 80 % vody. Tak nám plevel držel na tomto hektaru asi 15 tun vody zabudované do tkáne. A to, že k vybudování této tkáne spotreboval dalších 17000 tun vody, to jen pripomínám jako poučení z minulých statí. Predstavuje to 170 mm srážek, tedy v praxi déšť skoro za tri mesíce. Když jsem si to p:epočítal na konve vody, které bych musel nanosit na pole, až me polily chlad a horko současne . Proste hruza. Ten pokus se mi líbil také proto, že nám jasne ukazuje jeden ze zpusobu, jak zabránit této krádeži vody agrotechnickým zásahern. A kdybyste chte1i i tady vedH, jak se tento druh vody vázané v plevelu jmenu;e, tak tedy "osmotická voda" nebo "biologicky vázaná voda". S a c í sch o p n o s t doS OO atm o sfér Udelejte si nekdy pokus a nechte na vzduchu vyschnout trochu zeme. Až budeté myslit, že je dokonale suchá, nechte ji dále vysoušet pfi teplote 105 °C tak dlouho, až se její váha nebude dále menit. Podle povahy pudy zjistíte, že vzoreček pudy bude ješte lehčí o 1,5 až 2,5 %. Obraťte se ke grafikonu ve stati o vode jakoby ji pi'ilepil a najdete tam tuto vodu a na ní napsáno 50 až 500 atm. Tak pevne je tato část vody vázána. Pro rastliny nemá praktický význam. Takovou sací sílu nedokáží rostliny vytvorit, ačkoliv nekteré plísne dovedou získat vodu ješte i tam, kde je vázána 170 atm. Zmiňujeme se o této forme vody jen proto, abychom meli obrázek pudní vody pokud možno úplný. Kdybyste se s touto tematikou zabývali blíže, našli byste rozdíIná členení, nekde podrobnejší, jinde méne úplné. Vždyť je to príroda a ta nezná šablonu. Prechody jsou plynulé a dynamické. Vše je ve stálém pohybu. A tak se na tuto záležitost také musíme dívat. Kdybyste se chteli podívat na síly, které tyto částice vody tak pevne drží, nalez li byste nejen síly pritažlivé, které vycházejí z povrchu pudních částic, ale také síly vycháze;ící z prihžlivosti nesouhlasných elektrických náboju pusobících proto, že voda je také dipólem. A vod a, j a k o b y j i pri lep i l Umyli jste si ruce . Jsou mokré, voda na nich ulpela a dostanete ji dolu prakticky jen ručníkern . A opravdu je ruka úplne suchá? Ne, jen vrstva je slabší, skoro neviditelná a o zbytek se p·::Jstará již vzduch. Na ruce po umytí nám ulpela voda, jakoby byla jakýmsi druhem filmu, v tak slabé vrstvičce se drž"í na povrchu. A to není jen na povrchu ruky, ale všech částeček, s nimiž voda pi'ijde do styku. Pudní částečky z toho nelze vyjímat. Vzpomínáte si na vzorečky pro výpočet objemu a povrchu koule . Snad se uparnatujete, že objem narustá s tretí mocninou polomeru, kdežto plocha jen s d :uhou mocninou polomeru. Nás bude zajímat obrácený jev - jak klesá plocha a jak ob:em, ale hlavne, kolík se vejde malých kuliček do 1 cm3 , zmeušuje-li se jejich objem. Zkuste si to vypočítat. Zjistíte, že čím menší kuličky, čím menší částečky, tím vetší plochu v cm3 zaujímají. Nás bude zajímat hlavne to že ta zvetšující se plocha nám bude vázat stále vetší a vetší část vody, která ty částečky bude obalovat Tato obalová voda je vázána silou 1 až 50 atmosfér. Nekteré rostliny dovedou vyvinout sílu až 50 atm. Vidíte, že i tato voda není pro rostliny ztracena (jen pro nekteré), a tak se nám již v prírode samovJlne nekteré rostliny vyskytují jako druhy charakteristické pro ruzné vodní pomery . To si je vytrídila obalová voda spolu s vodou kapilární. Velikost částeček se nejvíce projevuje ve složení pudy. Jak se mení pomer mezi obsahem vody kapilární a vody obalové, ukazuje graf. 1. Jeví se z nej také schopgraf 1. q/ha Z1od~ ji vody. 350 )00 ,1~V~~ 200 100 o 1 počet 175
1 nržme kapiláry na uzde. produ1cti';v--Ai, Zkyprená pdda preruši vzlináni.voda jde jen ke koremm nost pudy držet vodu, jež jest u težších pud prokazatelne vyšší. Držme kapiláry na uzde Pojďme na slizeň hei'mánku. Po kolikáté? No, již po tretí. Již ti'ikrát budeme šlapat kolem rostlin. Nyní je povrch tak utažený, že se již prakticky ani nehne. Je parné léto a skoro se nám zdá, že i hei'- mánek začíná trpet nedostatkem vláhy. Tož zkuste to a kopnete do té pudy uprostred i'ádku. Je pi'ece jen trochu vlhká, viďte. To kapiláry vlivem ušlapání se ješte zúžily, vzlínavost se ješte zvýšila a voda se jimi čerpá prakticky až k povrchu zeme. Tam se již slunce a vítr postarají, aby se spodní voda dostala do ovzduší, aby se ztratila výparern. A podobná situace je na poli když po nem prejíždí traktor a kola ostatních mechanizačních prostredku. R.ekli jsme si, že k tvorbe rostlinné tkáne rostlina potrebuje na každý kilogram až jednu tunu vody. R.ekli jsme si, že naše vláhová bilance je pomerne vyrovnaná. Proč tedy necháváme vodu utíkat do atmosféry jen tak? Tímhle výparem prece nic nevyrobíme , nic neprodukujeme a jde tedy výslovne o neproduktivní výpar. Vidíte ; kapiláry nemají rozum. Pfipravily by nás o vláhu, kdybychom je nehlídali, kdybychom se nebránili. 176 " výpar . . neproduktivní .' . 'Voda vzlíná až k povrchu pO.dy Hmota rostlin se tedy tvorí tím, že voda jimi proudí, dopravuje živiny a odparuje se skoro všechna do ovzduší. Tedy i tady se voda vyparuje, ale pritom nám produkuje rostlinnou hmotu. Je to výpar produktivní. Jak se budeme bránit proti neproduktivnímu výparu? Samozrejme, že kyp:'ením. Pi'erušíme proste pudní kapiláry a nedovolíme tak vode, aby vzlínala až k povrchu. Tak se šetrí vláhou ruzným zpusobem kyprení - podmítkou, okopáváním, plečkováním, rotavátorem. Jak hluboko? Tady musíme uvažovat. Skutečne izolační účinek má kyprá vrstva silná asi 8 cm. Do jaké míry mužeme hloubeji, nebo nesmíme ani do tech osmi centimetru, to nám prozradí opet hloubka korenové soustavy. Ph techto kyp:'ících pracích nesmíme poškodit korenový systém, to by~hom místo zvýšeného výnosu zhoršili činnost koi'enového systému a rostlinu ochuzovali o príjem vody i živin. I tady se musí uvážlive pochopit požadavky pudy i rostliny. (Obr. 11) Kdo čerpá vodu ke koi'enum? A teď se zamysleme nad tím, jak se dostane voda nahoru, když neprší. Když se gravitační voda vsákne a dostane se za jed:ný den o 6 metru dále, kde berou rostliny vodu za trvale krásného počasí?
www.shopherba.skRkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==