CE NA 3 Kčs nas liečivé rastliny ORGÁN ÚSTREDNEJ KOMISIE PRI MINISTERSTVE ZDRAVOTNlcTVA PRE PESTOVANIE A ZBER LIECIVÝCH RASTLIN
NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY Vydáva Ústredná komisia pri Ministerstve zdravotníctva pre pestovanie a zber liečivých rastlín v n. p. Obzor, vydavatelstvo kníh a časopisov, Bratishva. Tlač: Tlačiarne SNP, n. p., Martin, závod Ružomberok. Rozširuje Pošt-avá novinová služba, objednávky a predplatné p:ijíma PNS - Ústredná expedícia tlače, Bratis.lava , Gottwaldovo nám. 48/VII. Objednávky cLo zahrani.čia vybavuje PNS - Ústredná expedícia tlače, oddelenie výV'ozu tlače, Bratislava , Go,ttwaldovo nám. 48/VII. Vychádza 6-krát ročne. Čísla po Kč s 3,-, ~očné predplatné Kčs 18.-. V-04*71020 NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY ROK 1967 ROČNÍK IV Č. 4 OBSAH PhMr. f. Šimsouá, P,rodukce léčivých rostlin a kožní onemocnení 129 V. Krejčík, Kultury v červ enci a srpnu - 131 Ing. f. VrGný, Léčivé wstliny a mechanizace 133 K. Urmincký, Viac makovíc - viac liekov 135 Pp!k. PhMr. Z. Slabý, K organizaci sberu l éčivých rmtlin ve zdravotnických zafízeních - 136 Sl. Dlouhý, S~ovnávací odrudkový pokus s hefmánkem pravým 138 Ing. S. Neubauer, CSc., K. Klimeš, Hledáme hebri cid pro náprstnik vlna tý - 147 Dr. M. Pluchard, Kopfiva dvoudomá (urtioo dioica L. ) jako l éč i vá a technická rastlina - 148 Ing. M. Chládek, Využiti kfížencu tymiánu a matefídoušky 150 PhMr. L. Súkeník, Lastovičník väčší - naša liečivá rastlina 152 I. Bábik, Začiatky organ izovaného zberu liečivých rastlin na Slovensku za predmni chovskej ČSR - 1'14 A. Feranec, Krajská komisia Západoslovenského kra ja bilancovala 157
• 1967 * NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY * 4 Produkce léčivých rostlin a kožní onemocnení !'hMr. J. ŠIMSOVA Pi'i produkci léčivých rostlin ne jsou ojedinelým zjevem kožní onemocnení pracovníku, která vyvolávaj í obsahové látky rostlin. V tomto krátkém sdelení nemužeme se zabývat všemi takovými známými látkami. Chceme svou pozornost sousti'edit pouze na látky pomerne nedávno objevené, na rostlinné kumariny vyvolávající fot o der mat ó z y. Jsou to ona onemocnení, která krome účinných látek fIlrokumarinil - poti'ebují k vyvolání reakce ješte svetlo. Proto se tento zjev často nazývá fotosenzibilací nebo fotosenzitivací. Dosud je známo asi 25 furokumarinu. Nejsou to látky stej ne účinné. Nej účinnej ší z nich je psoralen, dále bergapten a xanthotoxin. Mnohým dalším se zatím pi'isuzuje menší účinnost a nekteré z nich jsou dokonce neúčinné. S účinností furokumarinové látky pfirozene pak souvisí intenzita onemocnení. Hlavne záleží na množství účinné látky, pokud jde orostlinnou šťávu, na síle potHsnení a na mohutnosti oslunení. Účinek furokumarinu byl objeven náhodou. E. Freund první r. 1916 popsal nekolik úkazu pigmentace kuže jako následek použití kolínské vody obsahující bergamotovou silici (Oleum bergamottae) pfi následném vystavení kuže slunci. Na tento úkaz ve spojitosti s furokumariny upozornil teprve r. 1938 H. Kuske. Poukázal totiž na to, že bergaInO tová silice obsahuje furokumarinové deriváty - bergapten a oxypeucedanin. Furokumariny se nejčasteji vyskytují v rastlinách z čeledi morušovitých (Moraceae) , routovitých (Rutaceae) a mrkvovitých (Daucaceae). J sou však prítomny i v druzích jiných čeledí, jako na príklad v nekterých zástupcích čeledi vikvovitých CViciaceae) . Byly dokázány ve všech částech rostlin, avšak nejvetší procento v plodech. Z .druhu čeledi morušovitých je obsahuje napi'. s m o k v o ň fí k o v ník (Ficus carica L.), z druhu čeledi vikvovitých p s o r a l e a l í s k o l i s t á (Psoralea coryfolia L.) a č i č o r k a s i v á (Coronilla glauca L.), z druhu čeledi routovitých napi'. r o u t a von n á (Ruta graveolens L.) a jiné druhy rodu Ruta, k a s i mir o a jed l á (Casimiroa edulis Llv.), egle marmelos (Aegle marmelos Corr.), citroník limetta (Citrus limetta Kram.), citroník pomerančový pergamský (Citrus aurantium subsp. bergamia Wight et Amott.). Z druhu čele di mrkvovitých obsahuje furokumariny napi'. v š edo b r hor n í (Imperatoria ostruthium L.), be d r ník obe cn Ý (Pimpinella saxifraga L.), and e l i k a l é k a r s k á (Archangelica officinalis (Moench) Hoffm.) , druhy rodu smldníku (Peucedanum) , druhy rodu bolševníku (Heracleum) , l ib e č e k l é k a i' s k Ý (Levisticum officinale Koch), pet r ž e l z ah r a dn í (Petroselinum hortense Hoffm.) , m i i' í k cel e r (Apium graveolens L.), p a k m í n vet ší (Ammi maius L.) a p a s ti ň á k set Ý (Pastinaca sativa L.) . 129
Výskytu techto látek venují dnes velkou pozornost badatelé celého sveta. Nedávná experimentální kvantitativní a kvalitativní pra~etfení souhrnu furokumarin~ behem _vývoje upakmínu vetšího (BLAŽEK a STARY) a u pastináku setého (SIMSOVA a BLAŽEK) ukázala, že pro vyvolání fotodermatóz je nejnebezpečnejší vývojové období rastlin od poupat pfes kvet až do vývoje zelených plodu . Je to prakticky ono období, kdy jsou nejpfíznivejší i další podmínky pra vznik fotodermatóz, tj. nejvetší koncentrace účinných látek a nejvetší intenzita slunečního zárení. Dále treba ješte pfipomenout, že kožní reakci urychluje vlhká, napr. orosená rostlina nebo kuže a osobní citlivost pracovníka. Toho musejí být pametlivi hlavne pestitelé a sberači techto rostlin. Vždyť se vyskytují, ovšem výjimečne, i osoby, kterým škodí styk s rastlinami na první pohled zcela neškodnými, jako jsou napi'. hermánek a reveň. I když výše obsahu furakumarinu souvisí s vývojem rostliny, je zrejmé, že maximáiní množství účinných látek v pastináku setém je též v plodech. Tak jeho plody obsahují pres l % souhrnu furokumarinu, o neco méne jich mají kvety (0,9 %) a pak následují vedlejší stonky (až 0,6 %), list (až 0,41 %), koren (až 0,36 %) a hlavní stonek (až 0,36 %). Pfi neopatrném zacházení mohou rastliny s furakumariny vyvolat mís t n í fot ot r a u mat i s m y, které se prajevují erytémem a edémem (zarudnutím kuže a otokem) . Nekteré osoby jsou na ne místne precitlivelé - alergické. Onemocnení se muže projevit také jako pro f e s i o n á Iní der mat ó z a (kožní onemocnení z povolání), napr. pri pestování, úprave, a to zvlášte zeleninových druhu jako petržele, libečku apod. Príradní furokumariny nepusobí jen škody na zdraví, jak by se na první pohled zdálo, ale jsou též novodobými léčivy. Tak napr . nekteré drogy obsahující furakumariny, jako pakmín vetší, jsou surovinou pra prípravu léčiv na v i t i l i g o (nedostatek barviva v kuži) a ruzné l e u k o der mie (bílé skvrny v kuži), a l o pet i a are a ta a tot a l i s (ohraničené a úplné vypadávání vlasú) ; dále se používají jako prasti'edky na kuži pfi slunečním i jiném záfení, pratože kuže pfi jejich použití stejnomerne tmavne. Používají se zevne i vnitrne, neboť v terapeutických dávkách nemají škodlivé toxické prajevy. Fotodermatózy mohou vyvolat nej en uvedené látky furokumarinové, ale také nekteré fotodynamické látky jiného chemického složení. Je to napr. hypericin u trezalky (Hypericum) vyvolávající onemocnení hypericismus, obsahové látky pohankových druhú Fagopyrum) sonemocnením fagopyrismus, a obsahové látky kotvičníku (Tribulus) . Konečne dermatózy mohou vyvolat i látky nefotodynamické jako napr. druhy škumpy (Rhus) . Zde vyvolává onemocnení pryskyfičnatý olej zvaný urushiol (labinol) a stačí už desetina gramu, aby vyvolala zánety, otoky, puchýre a po jej ich prasknutí pi'íškvar. Že ani u nás nejsou tato onemocnení vzácností, dosvedčuje zpráva JAKOVLEVIČOVÉ aspoluprac. v Praktickém lékai'i (46, 251/262, 1966) O hramadném postižení kuže detí šťávou škumpy. Došlo k nemu následkem potfísnení po úprave samorostú korene škumpy. Nejčastejší fotodermatózy vyvolávají u nás rastliny s furokumariny a z nich hlavne. bolševníky. J sou to pfedevším zplanelé poros ty u lázeňských mest (napr. u Mariánských Lázní), kam se dostaly z parku. Svou mohutností a krásou lákají deti i dospelé a neopatrné zacházení s temito rastlinami múže být pra ne velmi nepríjemné . Tyto prípady byly u nás prabírány v Časopise lékaru českých, Žive a Botanických listech. Záverem je možno hci, že nebezpečí kožního onemocnení jsou vystaveni vš ichni pracovníci v produkci léčivých rastlin . Dokonalou znalostí druhu rastlin vyvolávajících kožní onemocnení a nepodceňováním jejich účinku je možno se vyvarovat tohoto nepríjemného onemocnení. Dále je nutno dodržovat pri práci bežná bezpečnostní opatrení , hlavne chránit pokožku a dobre se po práci umýt. Jsou známy prípady z praxe, že i osoby odolné prati onemocnení byly postiženy, protože pracovaly v porostech se zvlhlou kUží. V souhfe všech spolupusobících faktoru bylo jejich popálení značné. Je to dokladem neopatrnosti a neznalosti škodlivých účinku obsahových látek nekterých rostlinných druhU. 130
KULTURY V čERVENel A SRPNU V. KREJCíK Sklizeň je v plném proudu. ŠkoIní rok skončil a mnohé kultury tedy osirely. A prece je treba hlídat každý den, aby se nic nepromeškalo. Na škoIní zahrady je treba povolat služby. Pres prázdniny se napáchá nejvíce škod tím, že kultury jsou ponechány bez ošetrení a dozoru, práve když péče nejvíce potrebujL Vždyť v této dobe rostou na pozemcích pen í z e - prekvetlé léčivé rostliny již nemají jako drogy hodnotu, obvykle bývají jen zdrojem nepríjemností. Na sklizeň prekvetlých částí se ješte vynaloží spousta práce a času a pak na ne není odbyt! Jak by se vlastne melo postupovat? Probereme si z tech nejduležitejších rostlin jednu za druhou tak, aby i hlídkující a službu konající žáci mohli mít co nejpresnejší instrukce. Vždyť žáci sami potrebují umet sledovat vývoj rostlin a samostatne rozhodnout, kdy je která rostlina schopna sklizne a jak sklizeň pospíchá. Andčlika lékarská. V červenci již andelika žene do kvetu. Musíme si uvedomit, kterou část budeme z rostliny sklízet. Budeme-li potrebovat koreny, dbáme na to, aby nám na rostline nedozrály okolíky do semene. To by koren odumíral a zahníval práve uprostred nejsilnejší části. Proto z rostlin kvety odstraníme. Jen tam, kde semeno potrebujeme, necháme je, a tak postupne, jak nám dozrává, je sklízíme. Semena andeliky ztrácejí (jako skoro všechna semena mrkvovitých rostlin) rychle klíČivosl. Pamatujeme proto na brzký výsev. Koreny sklízíme až koncem srpna. Behem sklizne dbáme na to, aby nám šťáva z korenu nepoti'ísnila kuži na nohou. Proto musíme být pri sklizni dobre obuti a mít dlouhé kalhoty. Šťáva z korenu múže na kuži zpusobit vredy , které se tčžce hojL Koreny vyoravame nebo dobýváme rýčem. Sklizené koreny opereme vodou, abychom je zbavili hlíny. Slaboučké odstraníme, silné podélne rozrežeme , abychom je mohli sná ze usušil. Koreny obsahují silici. Proto teplota pri sušení nem á pre k r o č i t 3 SoC, to znamená, že vstupní teplota vzduchu nemá prekroči! 50 oCo Koreny jsou dosušeny tehdy, když se pri pokusu o ohnutí s praskotem zlomí; na lomu je koren i uprostred tvrdý, suchý. Nedosušené koreny by v pytlích plesnively. Koreny odešleme co nejdrive do nákupny . Pozemek určený pro andeliku má být dobre vyhnojen chlévskou mrvou nebo kompostern. Andelika vyžaduje hluboko zoranou pudu, a proto se osvedčuje dobré hnojení k predpIodine. Jinak bychom museli napred hluboko zorat, pak rozhodit chlévskou mrvu a tu znovu melce zaoral. Nové výsevy provádíme na záhon, n ebo máme-Ii dostatek semene, pak prímo na pozemek, kde budeme andeliku pestoval. Na záhonu sejeme do rádku 20 cm širokých , pro prímý výsev volíme vzdálenost rádku 60 cm a po vzejítí rostliny jednotíme; nebo sejeme prímo do špetek asi po 5 semenech do sponu 60 X 40 cm. Abychom mohli včas plečkovat, mužeme sít se značkovací rostlinou salátem, špenátem nebo horčicL Divizna velkokvetá. Každou noc nám na rostlinách rozkvete nekolik kvetu. Brzy ráno sbíráme kvetní koruny bez kalichu, a to tak časne, abychom sklizeň skončili do osmé hodiny. Když svítí slunce a není nebezpečí dešte, rozprosti'eme kvety na prudkém slunci a necháme je do večera schnout. Hlídáme si jen ví tr, aby nám kvety neodnes!. Večer kvety 131
pl'eneseme do místno~ti, kde je dosoušíme, tl'eba i umelým teplem. Suchá droga musí chrastit šené kvety uložíme do igelitového sáčku, který a Ize ji na prach rozemnout. Teprve takto usudobre uzavi'eme, aby znovu nenavlhly. Kvety musí zustat čiste žluté, musí si zachovat barvu míchaných vajec. Je to podmínkou jejich účinku. Samo aroma ke kvalite nestačí. Koncern srpna již mužeme vysazovat diviznové sazenice na pole. Vysazujeme pásove, to jest stl'ídáme vzdálenost l'ádku 40 a 60 cm. V rádcích se snažíme dodržet vzdálenost 40 cm. To nám umožní podélné i príčné plečkování. Hermánek. Kvety hel'mánku, vlastne hermánkové úbory, v nichž se nacházejí jednotlivé kvety trubkovité i jazykovité, sbíráme zpravidIa vždy, když se nám porost zabelá. Sledujeme zvlášte úbory na rostline nej výše umístené a v nich pozorujeme žluté trubkovité kvety. Ty totiž rozkvétají postupne od spodu terče smerem nahoru k jeho stl'edu. Pro správnou dobu sklizne je smerodatné, aby rozkvetly první ,dve rady žlutých trubkovitých kvetu a zbytek byl ješte ve stadiu poupat. Behem sklizne si musíme uvedomovat, že úbory ihned po utrženi začnou uvolňovat teplo. Pokud toto teplo neodvádí proud vzduchu, teplota rychle stoupá a po dvou hodinách je kvet uprostl'ed hromady do hneda zapal'ený - znehodnocený. Proto musíme kvety rozprostírat na papír nebo plachtu ješte na. poli. Do košu se shrnou až tesne pl'ed odnášením do sušárny. PH sušení klademe kvítky vedIe sebe. Do koutku, kam nemuže pruvan, hel'mánek nedáváme, plesnivel by. Sušení probíhá jen tehdy, když proud vzduchu odnáší vlhký vzduch od hermánku. Po patnáctém srpnu mužeme začít vysévat hei'mánek pro príští rok. Plochu pro výsev hei'mánku pripravíme meSlC napred. Stačí strední orba, pak pozemek urovnat smykern a utuž it povrch válcem. Je dobré, když alespoň po tri týdny necháme pudu slehnout. Semeno hei'mánku je velmi nepatrné a klíčí jen na svetle. Pi'ijde-li do kypré pudy, první déšť je vtáhne do pudy a pak nám vzklíčí treba až po letech, když se zase dostane na svetlo. Rádky pro výsev si uhladíme plazy vyrobenými ze starých ráfu kol anebo širšími sanemi. Na menších výmerách sejeme treba jen do šlápot (špetky do čtvorcového sponu). Šírku l'ádku volíme podle kvality pudy a podle obsahu živin. Na chudých, písčitých pudách sejeme do rádku 40 až 45 cm, na stl'edních pudách s dostatečnou zásobou živin uZlJeme šíre 60 cm a na hlubokých živných pudách i vet ší šíri. Sejeme-Ii do špetek, pak volíme čtvercový spon 45 až 55 cm v pudách dobrých, stredních i težkých. Počítáme s tím, aby nám sbe132 rači pri sklizni kulturu nepošlapali. Vždyť musíme sklízet nekolikrá t za sebou a počet sklizní podstatne ovlivňuje výnos kvetu. U hermánku si uvedomíme, že semeno je velmi drobné. 1000 semen váží 0,026 až 0,60 g (podle Heegera). Proto, jak jsme se již zmínili, potrebuje mít podklad zpevnený a uhlazený a nikdy semeno nezahrnujeme. Smer rádku volíme obvykle kolmo na smer prevládajících vetru, což býva obvykle sever-jih. Tento smer nejlépe vyhovuje i pro maximálni sluneční osvit v dopoledních a fJdpoledních hodinách a minimáIní v poledne, tedy pro rostlinu nej výhodnej ší. Jen na svažitém pozemku volíme l'ádky ve smeru vrstevnic (vodorovné). Hermánek klíčí i pfi nízké teplote a pH troše vláhy vzejde již do týdne. Do zimy dobre uroste a snadno prezimuje. Hel'mánek l'ímský (rmen sličný). Sklízíme kvety ihned, jakmile se dobre vyvinou. Porost musíme hlídat, aby kvety neprekvetly a nezešedively. Z takových bychom již kvalitní drogu nemohli nikdy získat. Pouhá prímes zešedlých kvetu již snižuje kvalitu drogy. Rychlé usušení nám pomáhá kvalitu udržet. Jitrocel kopinatý. Pred sklizní cdstraníme z kultury plevel. Umožníme tím plynulejší a kvalitnejší sklizeň. Pfi ruční sklizni často listy pomačkáme a pomačkané listy pak pH sušení hnednou, kdežto v čisté kulture mužeme sklízet srpem a listy nechávat prímo na slunci zasýchat. Na sušárnu dáváme již listy značne proschlé, které nejsou již tak choulostivé na pomačkání. Presto však dbáme, abychom je nemeli dlouho na hromade a pH prenášení je nepechovali. Jen volne je shromáždíme do košu či beden na zeleninu a co nejdríve opet rozložíme na sušárne. Ani zde nezanedbáváme pruvan. Když porost po sklizni pHhnojíme a okopeme, mužeme brzy očekávat další sklizeň. Konopice (ruzné druhy). Porost pred sklizní zbavíme plevele. Umožní nám to rychlou sklizeň. Zaplevelenou konopici musíme sklízet ručne. PH sklizni odstraňujeme všechny lodyhy silnejší než 0,5 cm. Dobu sklizne si vybereme tak, abychom rostlinu sklízeli na počátku rozkvetu. Prekvetlá nať není hodnotná. Kozlík lékarský. Na semenHském dílci kozlíku začínají dozrávat semena. Chceme-li zachránil nejkvalitnejší semena, musíme okolíky zabalit do sáčku, vítr pak nemuže semena odvát. Koncern srpna mužeme již sít semena kozlíku na jemne pripravený záhon, abychom meli dostatek sazenic. Libeček lékarský. Jakmile dostaneme nová semena, muzeme vysévat Iibeček buď na záhonek do rádku asi 15 cm, nebo pi'ímo na pole do rádku 45 cm. Libeček vzchází po delší dobe (asi 30 dni). Proto musíme vybrat neza-
• plevelený pozemek. Včasné pletí nám umožní zasetí značkovací rostliny - salátu, hoi'čice nebo špenátu, - společne s libečkem. Máta peprná. Sklízíme nať jakmile vyroste do výše asi 25 cm. Pi'erostlou mátu nekdy napadá rez mátová. Takovou nať musíme sei'íznout až k zemi a spálit, není k poti'ebe. Nová nať naroste opet zdravá. Po sk lizni pi'ihnojujeme porost síranem amonným a hnojivo zapravíme melce do zeme. Meduňka lékai'ská. Sklízíme tak jako u máty nať, jakmile doroste do 25 cm. suší se velmi opatrne a musíme dbát na to, aby za deštivého počasí nebo v noci suchá nať znovu nenavlhla. Snadno ztratí dobrou barvu. Mesíček zahradni. Sklízíme plne vyvinuté oranžové kvety, a to jen z rostlin plnokvetých. Jednoduché a žluté kvety odstraňujeme z porastu. Pi'i sklizni se snažíme vytrhávat jednotlivé jazykovité kvety. Repík lékai'ský. Sklízíme nať jakmile začne rozkvétat. U repíku není povolena širší lodyha nežli 0,5 cm. Po sklizni kulturu okopeme. Náprstník vlnatý. Porost zbavujeme plevele a udržujeme permanentne kyprý povrch. Náprstník nesnáší škraloup. Topolovka černá. Sbíráme denne kvety tak postupne, jak rozkvétají, pokud možno do sít nebo proutených koŠíČku. Pi'i sberu dáváme pozor na čmeláky a jejich žihadla. Topolovka má v kvetech hojnost pylu a stává se tak výbornou pastvou čmeláku. Rostlina obsahuje sliz, a proto ztrácí vodu' jen pomalu. Sbíráme a sušíme kvety vždy za tepla a za sucha, pi'i Léčivé dešti pi'eneseme kvety radeji do místnosti,kde mužeme zatopil. Tymián obecný. Na začátku rozkvetu sei'ízneme celou nadzemní část tymiánu asi 5 cm nad zemí. Sebranou nať rozprostreme na sušení tak, abychom s ní nemuseli hýbat až do konečného usušení. Odrolili bychom lístky, které uschnou nejdi'íve. Suchou drogu pytlujeme ráno. Šalvej lékai'ská. Porast udržujeme bez plevele a jakmile nať naroste asi na 25 až 30 cm, sei'ízneme ji ve výši kolem 5 cm, ale vždy tak, abychom v droze nemeli di'evnatou spodní část. Po sklizni kulturu pi'ihnojíme a hnojivo zapravíme melce do pudy. SI6z maurský. Slézové rostliny stále kvetou . Nezbývá, nežli denne kvety sbírat. Droga obsahuje sliz a z toho plyne obtížné sušení, neboť sliz váže vodu ponekud silnej i než sama šťáva bunečná. Dbáme, aby kvety byly dosušeny i v kalichu. Nedoschlé kalichy jsou po napytlování zdrojem vníti'ní vlhkosti a plesnivení. Pred napytlováním se pi'esvedčíme o dokonalosti usušení. Všechny suché drogy odesíláme pI yn u I e do nákupny. Choulostivé drogy pred odesláním a pytlováním dosušíme, drahé drogy, hlavne diviznu a hermánek, podle možnosti doručíme osobne, zvlášte tehdy, když si ješte nej sme jisti, že pracujeme dokonale. V u bec se vyplatí být v osobním kontaktu s n á k u p nou. Získáváme praxi a šetríme si peníze tím, že snižujeme ztrály. rostliny A MECHANIZACE Ing. J. VRANý Pestování léčivých rostlin se bude stále více pfesunovat do velkovýroby, což vyžaduje i'ešit urychlene komplexní mechanizaci achemizaci soubežne s mechanizací a chemizací ostatní zemedelské výroby. Pro speciální vlastnosti léčivých rastlin Ize použít zemedelských mechanizačných prostfedku jen pro základní kultivaci pudy beze zmeny, ostatních pouze po úprave nebo vubec ne. Bude proto nutno vytvoi'it v krátké dobe speciáIní mechanizační prostiedky pro léčivé rostliny. Stej ná situace je u chemizace, zvlášte použití herbicidu, ponevadž vetšina z ních, i když se v bežné zemedelské praxi osvedčily, se nehodí pro kultury léčivých rostlin. 133
Zásadne si muzeme mechanizační prosti'edky pro pestování léčivých rostlin rozdelit podle základních výkonu takto: mechanizační prosti'edky pro pi'ípravu pudy a výsev nebo výsadbu, pro kultivaci behem vegetace, mechanizační prosti'edky sklizňové a sušárenské i pro úpravu drog. K p i' í pra v e pud y mužeme použit bežných zemedelských mechanizačních prosti'edku, tj. pluhu, kultivátoru, bran a smyku, pi'i menších parcelách tech, kterých se bežne používá v zahradnictví. Také pro setí mužeme použíi bežných secích stroju, pokud se výsev dá regulovat dostatečne pi'esne. Pro výsev všech semen léčivých rostlin se osvedčil secí stroj Saxonia, výrobek NDR. Je totiž nejen dokonale pi'esný, nýbrž i dokonale regulovatelný pro všechny velikosti semen. Vzhledem k nutnosti pi'ipravit pozemek pro výsev léčivých rostlin témei' zahradnicky, osvedčuje se pro pi'edseťovou pi'ípravu pudy velmi dobre nový mechanizační prosti'edek rotavátor, kterým Ize pudu rychle a dokonale pi'ipravit. Pro výsadbu sazenic je možno použít bežných sázecích stroju na zeleninu nebo pro menší výmery stroju používaných k výsadbe lesních stromku ve školkách. Ponekud horší je to s používáním bežných zemedelských stroju pi'i kultivaci léčiv Ý c h r o s t l i n z a ve get a c e. Používá se sice bežných pleček a oborávaču, avšak tyto stroje jsou pro nekteré druhy léčivých rostlin pi'íliš hrubé. Napi'. hei'mánek pravý nebo náprstník vlnatý v počátečních stadiích velmi pomalu ros tou a drobné rostlinky nesnášejí zahrnování vegetačních vrcholu. Na pude náchylné ke kornatení se pi'i suchém počasí odlupují části kury i smelce zakoi'enenými rostlinkami. Na takových pudách musíme sáhnout k "malé mechanizaci", kterou stále zustává motyka. Na menších výmerách lze použít ručních pleček, napi' . systém Martínek, nebo použít ručne vedených potahových pleček. Plečkování porostu léčivých rostlin by bylo vyi'ešeno, jak dosavadní zkoušky ukazují, kdyby byl u nás dokončen vývoj rotačních pleček, který ustrnul na nevhodnosti používaného materiálu pro rotační nože. K aplikaci ochranných prosti'edku proti škudcum a kaplikaci herbicídu lze použít bežných mechanizačních prosti'edku. Pro sklizeň léčivých rostlin se hodí jen velmi málo mechanizačních prosti'edku používaných v zemedelské praxi; bude nutno vyvinout nové, speciálne pro sklizeň léčivých rastlin. Pro sklizeň ruzných kvetu máme zatím pauze jeden mechanizační sklizňový prosti'edek vyvinutý speciálne pro sklizeň kvetu hermánku pravého. Je to sklízecí stroj na hermánek podle 134 patentu Ing. L. Valoucha Čís. 111942, jehož funkční model uspel ve zkouškách. Nyní je ve výrobe overovací série a doufáme, že již brzy budou tyto stroje bežne dodávány. Stroj má výkon asi 30 až 40 kg syrového kvetu hermánku za l hodinu podle stavu kultury. Dalším sklízecím stroj ern, vyvinutým speciálne pro sklizeň léčivých rostlin, je sklízecí stroj na námel podle čs. patentu Čís. 85929 vynálezcu Tyla a Zacpala. Je součástí námelníku, tj. stroje pro komplexní mechanizaci, který má jednu vložku k naočkování žita námelem a druhou sklizňovou. Mužeme ríci, že námel je jedinou léčivou rostlinou s komplexní mechanizacL Žito pro námel se seje bežným zpusobem, tedy plne mechanizovane, námel se naočkuje a sklidí kombinovaným námelníkern; po sklizni námele se zbylé žito sklidí kombajnem a námel v tomto žite se oddelí na nárazových trídičích a pi'ečistí na bežných čističkách obilí. Pfi takové mechanizaci muže jeden pestitel pestovat námel i na 40 hektarech. Z toho je patrno, že jen komplexní mechanizací všech prací prekonáme nynejší stagnaci ve velkovýrobe léčivých rostlin. V NDR používají pro sklizeň listových a naťových drog (jitrocel, náprstník vlnatý, máta peprná, meduňka lékarská atd.) žacího nakládače (Mählader) a mají s ním nej lepší zkušenosti. U nás je bohužel techto stroju velmi málo a zatím se pfi sklizni léčivých rostlin nepoužívaj L Pro s u š e níl é č i v Ý c h r o s t l i n se zatím u nás používá ruzných typu liskavých sušáren. Všechny tyto sušárny vyžadují muoho rUCTIl práce a nejsou príliš vhodné pro velkovýrobu. Nyní se začíná používat roštových sušáren, kter~ vyžadují minimá Iní ruční práci a jsou vhodné pro velká množství materiálu, se kterým musíme pi'i velkých plochách počítat. Pro družstva, které rozšii'ují plochy léčivých rastlin, jsou tyto sušárny perspektivne bezpodmínečne nutné. Vypestovat léčivé rostliny a konečne je i usušit není konečnou fází. Usušenou drogu musíme upravit, nekdy je vhodnejší upravit drogu pred sušením. Zatím upravujeme drogu ručne ať pred sušením nebo bo usušenÍ. Tato práce vyžaduje dosti pracovních sil a času, a proto bude nutno vyvinout vhodná mechanizační zai'ízení pro ti'ídení sklizených i usušených léčivých rostlin. Pestitelé léčivých rostlin, zvlášte ti zkušenej ší, mají ruzná zai'ízení, kterými si pestovaru a potom úpravu usnadňujL Bohužel zustávají tyto "vynálezy" jen u nich a rozširují se velmi pomalu. Aby se jak tito pestitelé, tak ] ostatní zájemci zainteresovali na dalším vývoji mechanizačních prostredku, vy-
• , pisuje Úrad pro patenty a vynálezy spolu s ministerstvem zdravotnictví tematické úkoly. Takovým zpusobem byl také vyrešen sklízecí stroj na hermánek . V letošním roce byly v rámci celostátních tematických úkolu vypsány dva tematické úkoly, které se týkají léčivých rostlin. Úkol č. 17 zní: Zal'ízení na tl'ídení a úpravu kvetu hel'mánku pravého. Požadavek je navrhnout takové zal'ízení, které by za syrova vytl'ídilo kvet hel'mánku pravého, zbavilo jej delších stopek a pl'ipravilo jej k sušení. Úkol Č. 18 zní: Zal'ízení na sklizeň námele. Požadavek je navrhnout nový typ sklízeče námele, který by mel lepší výkon a menší ztráty než dosavadní stroj. Za vyl'ešení každého úkolu je vypsána odmena 13 000 Kčs. Informace o podmínkách podá Úl'ad pro patenty a vynálezy v Praze nebo n . p. Léčivé I ft rostliny Zbraslav n. Vltavou. Podrobnosti byly uvel'ejneny v čísle 6/ 1966 tohoto časopisu . Postupující mechanizace a automatizace ve všech oborech výroby a zemedelství i rostoucí nedostatek pracovních sil nás nutí ješte intenzívneji vyvíjet dokonalé mechanizační prostl'edky i pro léčivé rostliny. Zatím jsou možnosti velmi malé. Minísterstvo zemedelství a strojírenství nemají na l'ešení techto problému zájem a tak zbývá ministerstvo zdravotnictví a n . p . Léčivé rostliny. A zde zas nejsou možnosti realizovat dobré nápady, ponevadž jak výzkumné ústavy, tak i výrobní podniky patl'í do resortu zemedelství a strojírenství. Avšak i tak musíme a budeme se snažit co nejdl'íve opatl'it pestitelum léčivých rastlin vhodné mechanizační prostl'edky, neboť jinak bychom musel! od velkovýroby léčivých rostlin upustil. II I makovíc I II liekov ~ " K. URMINSKY, Slovakofarma V ázijských štátoch ešte aj dnes sa ó p i u m získava velmi náročnou ručnou prácou tak, že za zelena, t . j. hneď po odkvete maku, makovice sa ručne narezávajú špeciálnymi nožíkmi, zvlášť na tento účel upravenými. Rez býva buď zvislý, alebo priečny, avšak nesmie byť hlboký', aby nepresahoval stenu makovice. Je to vlastne iba jemné škrabnutie povrchu makovice, z ktorej po tomto úmyselnom poranení vyteká biela mliečna šťava, ktorá na povrchu po styku so vzduchom mierne zhnedne a stuhne vo forme kvapky. Tieto kvapky sa na druhý deň zase ručne zbierajú do tvaru bochníka. Takto sa získava ópium, z ktorého sa pri ďalšom spracúvaní získava morfín, kodeín a ďalšie opiáty. Získavanie ópia týmto spôsobom je vefmi náročné na ručnú prácu a takýto spôsob zberu možno používať iba tam, kde je nadbytok pracovných síl, ktoré vykonajú túto prácu za pomerne nízku mzdu. U nás, ako aj v ostatných štátoch s vyspelým priemyslom sa morfín získava zo suchých makovíc extrakciou, čo je podstatne lacnejšie ako získavať ópium nákladným ručným zberom. Vzhladom na velké nebezpečenstvo návyku na ópium, morfín a ostatné opiáty získané z výťažkov makovíc, výroba týchto narkotík, ako aj obchod s nimi, sú pod p r í s n o u med z i nár o dno u k o n t r o lou. No napriek týmto opatreniam sa ešte stále vyskytujú 135
tajné obchody s opiátmi, z ktorých priekupníci-pašeráci získavajú obrovské finančné čiastky. Rozvetvená sieť priekupníkov-pašerákov využíva slabosti narkomanov-morfinistov, ktorí si na morfín navykli a sú ochotní zaň dať aj poslednú libru, dolár či marku, len aby sa dostali k ópiu, pretože sa bez neho už nemôžu zaobísť , i ked si často uvedomujú, že touto cestou prichádza ich záhuba, lebo postupom času sa musí dávka ópia či morfínu zvyšovať, aby sa dosiahol žiadúci účinok, a táto dávka sa stupňuje takmer až na dávku smrti. Ako je morfín v rukách lekára nepostrádateľným pomocníkom na odstránenie neznesiteľných bolestí pri ťažkých operáciách, úrazoch , kolikách a zhubných nádoroch, tak je nebezpečným nepriateľom ľudstva v rukách pašerákov, narkomanov a špekulantov, ktorí práve najväčšie finančné čiastky získavajú na slabosti ľudí, čo podľahli ópiu, morfínu. Aby bol zabezpečený dostatok morfínu a jeho derivátov na lekárske účely na celom svete, sú v jednotlivých štátoch určené podniky, zabezpečujúce jeho výrobu. V ČSSR sa táto výroba dostala v celosvetovom meradle na popredné miesto, ktoré by bolo potrebné aj udržať. To sa nám však podarí iba zabezpečením dostatku suroviny - makovíc, ktorých výkup by mal každoročne stúpať, avšak posledné na mak neúrodné roky tento vzostup zastavili. Je preto potrebné, aby si dôležitosť tejto výroby uvedomili nielen naši poľnohospodári, ale hlavne vedúci pracovníci nášho poľnohospodárstva ako na krajských tak i okresných a miestnych národných výboroch a poľnohospodárskych výrobných správach. Straty na makoviciach predstavujú každoročne miliónové hodnoty, o ktoré sa pripravujú naši poľnohospodári tým, že nevenujú náležitú pozornosť zberu maku a makovice ničia alebo pália. Výnos za makovice predstavuje čiastku 900 až 1200 Kčs z jedného hektára, a táto čiastka prevyšuje náklady spojené s riadnym zberom, pričom kvalita maku po takomto zbere je podstatne lepšia ako po zbere kombajnom. Semeno maku pri kombajnovom zbere je znečistené pieskom a semenami burín, takže jeho dočisťovanie si vyžaduje znacne náklady. Okrem znečistenia semena maku pri kombajnovom zbere a výmlate, prípadne pri výmlate na obilnej mláťačke, dochádza aj k poškodzovaniu semena, pričom olej, ktorý semeno obsahuje, vystupuje na povrch, kde pri styku so vzduchom oxiduje, žlkne, horkne, páchne starým olejom a stáva sa. pre konzum neupotrebiteľným . Takýto mak sa môže iba priemyselne spracovať, pravda, za podstatne nižšiu cenu. Na výmlat maku bola zostrojená špeciálna mláťačka a čistička, na ktorú bol okrem čs. patentu udelený patent Švajčiarska, Rakúska a NSR. Mláťačku vyrobilo LDK KOVO Konice, okres Prostejov. Monopolným výkupcom makovíc sú poľnohospodárske nákupné a zásobovacie podniky a ich sklady. Výkupná cena makovíc je 180 Kčs za prvú akosť a 140 Kčs za makovicovú drvinu za 100 kg. Do zberu makovíc sa už zapojili mnohé organizácie, ako napr. združenia rodičov a priateľov školy, ktoré takto získavajú mimoriadne finančné prostriedky. Odovzdajte všetky makovice, čím si lZabezpečíte mimoriadny príjem a výrobe dostatok suroviny na výrobu dôležitých liekov. KORGANiZACI LÉČIVÝCH ROSTlIN VE ZDRAYOTNICKÝCH ZARíZENíCH Pplk. PhMr . Z. SLABÝ Po svéffiJ príchodu do vojenské nemocnice v Ružomberku jsem brzy zjistil, že blízké i vzdálenejší okolí mesta je velmi bohaté na léčivé rostliny. Mnohé z nich se vyskytovaly opravdu masove a pi'ímo vybízely k pomerne snadnému sheru. Na druhé strane jsem si také uvedomoval, že velký kolektív pracovníku nemocnice mohl by být dobrou základnou pro 136 organizaci sheru, venuje-Ii se jeho propagac! potrebná péče. Sher léčivých rostlin nebyl zde sice neznámým pojmem, ale videl jsem, že jeho výsleJky neodpovídají daným možnostem. Bylo mi jasné, že pri dobré vuli prislušníku nemocnice a cílevedomé organizátorské práci kolektivu ústavní lékárny musí se dosáhnout lepších výsledku
než dosud . Ponevadž jsem nastoupil do nemocnice koncern léta a mel pochopitelne dost jiných problému, nemohl jsem tyto myšlenky realizovat ješte týž rok. Své plány jsem začal uskutečňovat v následující sezóne . Predevším šlo o to získat pro a k t i v n í sbi'r co nejvíce zájemcu, tedy rozšífit sbi'ratelskou základnu. Duležité také bylo dukladne i nf o r m o v a t sberače o dobe a místech výskytu' drog a o vykupovaných druzích, aby se n~sbíraly nepožadované odrudy. Konečne bylo zapotfebí začít včas s prípravou sberu. Brzy z jara jsme usporádali dve prednášky o aspektech úspešniho sberu, jednu na členské schuzi ROH a druhou v rámci školeni stredního zdravotnického personálu a na, frekventovaných místech jsme umístili dve velké nástenky. Na nich jsme uverejňovali pokyny pro praktický sbi'r a sušení, obrázky léčivých rostlin, ceníky drog a výstrižky z denního i odborného tisku popularizující sber. V minulosti sbírala predevším lužková oddelení, která mohla využívat v rámci pracovní terapie lehkých pacientu. Bylo nutné zaktivizovat i nelužková oddelení a pomocné složky. Správne jsme predpokládali, že narazíme na potíže. Mobilizující úlohu zde mela sehrát ústavní lékáma. Pro tuto myšlenku jsem brzy našej pochopení u členu svého pracovního kolektivu a rovnež náčelník nemocnice prislíbil podporu. Pfi hledání účinnejších organizačních forem mi pomohla skutečnost, že v naší nemocnici meJo dobrou tradici socialistické soutežení. Vetšina pracovnich kolektivu již mela titul BSP nebo oň práve soutHila. Rozhodl jsem se proto využít tohoto príznivého momentu a vnést i d() sbi'ru souteživost, která by vzbudila mezi sberateli zdravou ctižádost o umístení na predním míste a o získání predem stanovených odmen. Soutež kolektivu o nejlepší výsledky ve sberu léčivých rostlin byla vyhlášena v rozkaze náčelníka nemocnice. Pak byla široce popularizována na školeních, schiízích a poradách náčelníku oddelení a ocitla se prirozene i na nástenkách. Jaké byly její podmínky? Netrvali jsme na závazcích, i když byly vítány, ale automaticky se souteže zúčastnil každý kolektív, který odevzdal v lékárne rádne usušenou drogu. Hodnotilo se množství, tj. váha a pfi stejných výsledcích hodnota, ' tj. cena drog . Ve snaze zabránit ztrátám vznikajícím chybami pri sušení, prohlédl vždy nekterý z pracovníku lékárny drogy v prubehu sušení nebo aspoň pred balením. Tím jsme zabezpečili dobrou kvalitu drog a vyhnuli se reklamacím výkupny. Další starost o odeslání sbe ru a vedení presné evidence o sberu podle oddelení a druhu drog zajišťovala lékárna. Soutež začínala 1. kvetna a končila 30. listopadu. Vyhodnocovala ji komise složená ze zástupce velitelství, masových organizací alékárny. Nepredpokládali jsme , že by pri nízkých výkupních cenách drog zdraví a dospelí lidé, jakými vesmes naši pracovníci jsou, projevili zájem o sber ve svém voIném čase. Počítali jsme predevším s brigádnickým sberem, tj . v pracovní dobi' tech pracovníku, které bude možno čas od času uvolnit , a ~ lehkými pacienty príslušného oddelení za dozoru sester. Proto bylo stanoveno, že sberačum bude vyplaceno 'pouze 20 % z výkupní ceny a zbytek se odvede do státních penez jako úhrada za poskytnutá vozidla a jiné prostredky. To byla sice nevýhoda, na druhé strane jsme však meli možnost daleko snadneji plánovat a zajišťovat výjezdy a potrebné materiální pomucky. Aby ' se aspoň částečne vyrovnaly nestejné možnosti pracovišť, dané velikostí oddeleni apornocí pacientu, rozdelili jsme kolektivy do čtyr skupin: a) Velká lužková oddelení. b) Malá lužková oddelení. c) Odborná nelužková pracovište. d) Hospodárské a pomocné složky. Vítezové jednotlivých skupin získali premu po 100 Kčs vyplacenou z 20 % podílu na cene celkového sberu. Náčelník nemocnice krome toho odmenil tfi nej lepší kolektivy ústavu: za první místo 300 Kčs, za druhé místo 200 Kčs a za tretí místo 100 Kčs nezávisle na tom, zda kolektív současne dostal prémii za vítezství ve své skupine či nikoliv. Tolik k souteži, která pozitivne ovlivnila sber a prekonala všechna očekávání, jak vyplyne z dalšího. J iž v polovine června "vyrazily" první kolektívy na kopfivu a nastal shon po nejpríznivejších nalezištích. Brzy se naplnily sušárny na pudách budova potom i suterénu lékárny, kde se dočasne ukládaly plné žoky pred odsunem do výkupny. V červenci jsme odesílali 650 kg nati koprivy prvni jakosti, v srpnu jsme meli již nasbíráno pres tisíc kilogramu a vše nasvedčovalo tomu, že bude dosaženo dvojnásobku sbi'ru z predcházejícího roku. Pak začal kvést skromný rebríček (Achillea millefolium L. - myší chvost obyčajný) a svým belavým kvetem olemoval kdejakou mez, cestu a železniční nás ep. Na ten se už nemclselo s "mechanizací". Osvedčily se malé skupiny ti'í až čtyr osob, které za príznivého počasí vycházely buď s dvoukolovým vozíkern, nebo jeIl; s pytli a nužkami a na obed se vracely s deseti až patnácti kilogramy čerstvé nati na osobu. Zde si nejlépe vedlo kožní a plícní oddelení, využívající lehčích pacientu. Začátkem záfí jsme sklízeli koprivu podruhé. Vyrostla 137
ješte jednou na vykosených místech. Její sber byl však již méne vydatný; úspešne byly sbírány i plody ruže šípkové (Rosa canina L., šípky). Bilancování bylo radostné a slavnostni. Náčelník nemocnice podekoval na celoústavnim shromáždení všem, kdož se podíleli na vysokých výsledcích sberu a odevzdal vítezným kolektivum odmeny a prémie. Nasbírali jsme témer t roj n á s obe k sberu predchozího roku: 2157 kg drog v hodnote 4800 Kčs. Do souteže se zapojilo 17 kolektivu. Kolektiv lékárny postoupil na druhé místo v rámci celé nemocnice. Na odmenách se celkove vyplatilo témer 1500 Kčs, což je asi tretina výkupní ceny; drog. O prubehi souteže byl po celý rok živý zájem, podporovaný prehlednou tabulí, do níž jsme každých čtrnáct dní zaznamenávali stav sberu a umístení podle oddelení a skupin. Roku 1965 došlo pak k mírnému poklesu sbi'ru. Príčiny byly skutečne objektivni - nepríznivé počasí. Chladné a deštivé jaro a o nic lepší počasí v léte zabránilo mnohokrát již pripravené skupine sber uskutečnit a když se to opakovalo vícekrát po sobe, ztratila ni'která pracovište chuť a zájem o sber. Presto se domnívám, že nebýt souteže a stimulu vyhlášených odmen a prémií, nebyli bychom dosáhli ani zdaleka tak relativne dobrých výsledku. Soutež jsme nove rozšmli o ustanovení, že se bude započítávat i sber od jednotlivcu a rodinných príslušníku, provádený po zamestnání, pokud bude odevzdán pres ústavní lékárnu. Prohloubili jsme též spolupráci s okresní a krajskou komisí pro sber a pestování léčivých rostlin, do nichž jsme byli za armádu kooptováni a zintenzívnili styk s výkupnou. Začali jsme také s pestováním v areálu nemocnice. Pokusne jsme vysázeli 2500 sazenic her mán k u rím s k é h o (s pan i I é ho) (Anthemis nobi/is, ruman spanilý), který dal 10 kg suchých kvetu v hodnote 500 Kčs. Špatne pripravený pozemek a pozde propleté sazenice zpusobily, že letos je pozemek silne zaplevelený a nedá rozhodne tak vysoký výnos. Rovnež se promeškala doba vhodná k rozsazení sazenic na vetší plochu. V budoucnu chceme venovat vetší pozornost podzimní príprave pozemku a získání nových sazenic na jare. Vojenská nemocnice jako prirozené centrum spádového území plní ješte další funkci. Je metodickým a organizačním strediskern pro sber léčivých rostlin u vojenských útvaru, dislokovaných na území kraje. Na tomto poh se v minulosti málo udelalo a výsledky tomu odpovídaly. Zatím co útvary ve spádu nekterých nemocnie nasbírají každoročne stovky kilogramu drog, u vetšiny "našich" útvaru se nesbíralo vubec. První prulom byl učinen r. 1964. Zorganizovali jsme školení útvarových lékaru, rozdali jim propagačni materiál a pri všech kontrolách i shromáždeních je upozorňovali na problematiku sberu. Od té doby se pomalu dostavují :1 výsledky. Počet útvaru zapojených do sberu se zvyšuje a sberové výsledky stoupají. Spokojeni ovšem ješte zdaleka nej sme a veríme, že i na tomto úseku dosáhneme zlepšení. Možnosti útvaru nejsou zdaleka vyčerpány a jej ich podí! je ve srovnání s vojenskými zdravotnickými zai'izeními neúmerne malý. Bude záležet na tom, podai'i-Ii se získat jako prední iniciátory sberu lékare. Ve svém článku jsem chtel na našich zkušenostech ukázat, že ve zdravotnických a predevším léčebných zai'izeních jsou určité predpoklady a možnosti organízace i aktivního sberu léčivých rostlin a že záleží jen na dobré vuli a zájmu jejich pracovníku, aby se postupne uskutečnily. SROVNÁVACÍ ODRúDOVÝ POKUS S HERMÁNKEM PRAVÝM Poznámky a prehledy k polnímu zápisníku 1966 Š. DLOUHÝ Srovnávací odrudový pokus mel prokázat nekteré nové vlastnosti tfí zkoušených odrud hermánku pravého, a to: krajová odruda malokvetá Bohemia, šlechtená odruda velkokvetá Pohorelický velkokvetý a nove vyšlechtená odruda malokvetá VÚPL 1965. Behem celé vegetace bylo nutno sledovat vnejší vlivy, které by mohly pusobit na odrudy hei'mánku. Mým úkolem bylo sledovat a zapisovat do polního 138 zápisníku ruzné požadované údaje a od každé odrudy z jednotlivých sklizní odebrat vzorky pro laooratorní rozhor. Krome požadovaných údaju zapisoval jsem si do polního zápisníku i jiné údaje a pozorování, vedI jsem si též prehled o počtu odpracovaných hodin a výnosu jednotlivých odrud. Techto záznamu jsem pak použil pfi zpracování prehledu o jednotlivých sklizních.
- s pestováním hermánku jsem nemel zkušenosti, protože jsem jej predtím nepestoval. Potreboval jsem proto občas rady, které mi ochotne poskytl starý praktik s. Vodička z Trebíče, se kterým jsem si též overoval své poznatky a pozorování; dále s. inž. Vraný pfi kontrolních návštevách. S pokusern jsme meli hodne práce, ztežovalo nám ji počasí a krome toho se nám sklizeň krížila se sklizní námele z pokusných záhonu. Obr. l. Orientační plánek Obr. 2. Secí kolečko Pozemek k pokusu poskytl státní statek v Ptáčove (4 km SV od Trebíče). Mel výmeru asi 12 a, byl na mímém svahu pi'ikloneném k severu; nadmorská výška 430 m, asi 30 m od rybníka. Otevreno vetnim od západu, severu a východu. Puda písčitohlinitá, predpIodina žito. Hluboká orba provedena na podzim. Týden pred setím hermánku zaorán hnui, protože pozemek byl puvodne určen pro kukui'ici. + io do TRE8íČE Pred setím hermánku pozemek byl uvláčen a uválen 4. IV. a byly též odebrány pudní vzorky z jednotlivých políček. Výsev proveden 5. IV. V den výsevu bylo teplo a sucho. protože nemám secí stroj ek, sil jsem secím kolečkem (obr. 2). Na drevené rukojeti asi no cm dlouhé je na osce viko od plechové krabice na barvy (prumer 17 cm), uprostred neho je pfipevnena krabička od krému na sti'evíce, která má po obvode probité malé otvory. Protože pozemek má nepravidelný tvar, rádky se k jedné s trane krá tí, a proto počet rádku byl nestejný: odruda Bohemia 26 rádku, Pohorelický 32 rádky, odruda VÚPL 46 rádku. Každá odruda byla vyseta asi na 4 arech a každé políčko označeno jmenovkou. Rádky od sebe 40 cm a ne plánovaných 45 cm, protože bonita pudy je horší a pfi suchém počasí by rastlinky nezakryly meziprostory, čím ž by ješte více trpely suchern. Za čtyri dny po výsevu pfišel mírný déšť . Klíčil začal hermánek kolem dvacátého dubna , všechny odrudy stej ne . Zretelne zi'ádkovaný 139
byl asi 25. dubna. Koncern dubna se začaly objevovat pravé lístky u silnejších rostlinek. Počasí v dubnu bylo celkern chladné, asi tretinu dní od výsevu do konce mesíce míme pršelo. Srážky jsem nemohl zaznamenávat, protože nemám dešťomer. První okopávka byla provedena druhého kvetna. V té dobe byla puda dos ti suchá . Druhá okopávka 17. a 18. kvetna. Pletí 24. až 31. kvetna. Protože práce byly dobre provedeny, kultura byla čistá. Hlavní plevel podle poradí výskytu : lebeda , žabinec, preslička, ohnice, pýr. Srovnával jsem porost všech trí odrud, ale byl pomeme stejný. Jen v mímé padlince uprostred všech tH políček, kde by se dalo predpokládat, že rostlinky budou lepší, byly naopak menSI, slabší a svetle zelené. Naopak pi'i okrajích políček míme vyvýšených byly rostlinky syte zelené, zdravé a o polovinu vyšší. Pri okopávce jsem také zjistil, že stred políček v padlince byl tvrdší, hure se kopal a dríve vysychal. Neumel jsem si to vysvetlit, protože jak príprava pudy, tak výsev a okopávky byly na celém pokusném pozemku provedeny ve stejnou dobu a stejne. Když jsem pak kosil plevel na úzkém pásku mezi hei'mánkem a kukuricí, která byla zase ta vedie, všiml jsem si, že plevel je uprostred pásu nejméne a polovinu nižší a slabší než pi'i okrajích. Tehdy jsem si vzpomnel, že pred Herni roky se v techto místech drenážovalo, takže neúrodná spodina byla vynesena na povrch a rozházena kolem drenážní strouhy. Dotázal jsem se pak vedoucího farmy státního statku, jenž mi to potvrdil. Koncern kvetna začaly se na silnejších rostlinách rozvíjet první kvety (u všech odmd) . Počasí vkvetnu bylo v první dekáde míme deštivé; v druhé dekáde teplo, v tretí dekáde asi po čtyi'i dny deštivo a pritom trochu chladneji a vetmo. Celkove v kvetnu teplo a sucho. Abych podpoi'il rust hermánku, pi'ihnojil jsem jej druhého června citramfoskou v množství asi 25 kg, tj. asi 2 kg na ar. Hned po prihnojení napršelo. Koncern mesíce kvetna začaly se na hei'mánku rozmnožovat mšice . V první dekáde června bylo napadení tak silné, že prumeme na každé tretí rostlince bylo asi 100 mšic. Všechny odrudy byly napadeny skoro stej ne, jen odruda Bohemia o neco méne (snad proto, že napadení postupovalo smerem prevládajících vetru od západu, tj. od odrudy VÚPL pres Pohorelický k Bohemii). Velmi silne byly napadeny rastlinky zdravé a bujné - u nekterých rozvetvených bylo na jedné rostlince 500 až 800 mšic. Slabší rastlinky byly velmi málo napadeny. Po nekolik dní jsem procházel porost a pozoroval ]40 výskyt slunéček a jej ich larev, které by mohly mšice zničit. Ale na celém pozemku jsem zjistil jen asi dvacet slunéček včetne larev. Protože tak silný výskyt mšic by mohl zkreslit výsledek pokusu, rozhodl jsem se zasáhnout proti nim postrikern, i když to bylo již v dobe, kdy rastlinky mely v prumeru rozvité tri kvety . Dne desátého června jsem provedi postrik všech trí odmd Fosfotionem ve zi'edení 0,15 % (spotreba asi 7 litru na ar). Již druhý den bylo možno pc>zorovat, že posti'ik zničil mšice stoprocentne. Dešte pak smyly uhynulé mšice, takže stonky rostlinek byly čisté. Hermánku to jiste v rustu prospelo. Tretí okopávku jsme provedli devá tého a desátého června. Pi'ihnojení, dešte a teplé počasí ve dvou dekádách června pomohly též vzrustu slabšího hermánku uprostred políček s horší pudou. Presto však byl stále patmý rozdíl ve vzrustu a opoždeném kvetu proti okraj um políček, kde byly rostlinky asi o tretinu vyšší a silnejší. Nejsilnejší vzrust mela odruda Pohorelický, pak Bohemia. Okrajové rádky odrud} VÚPL mely slabší vzmst, ale to snad proto, že byla na úzkém výbežku pozemku a tedy hure ob· delávaném a hnojeném v predchozích letech. Prehled o predsklizňových pracích viz tab. 1. Tabulka Predsklizňové práce Rozmerování, značková ní Setí 3 okopávky Pletí Prihnojení Postrik Celkern Prumer na l ar Hodiny 4 6 39 51 2 6 108 9 Poslední týden června jsme i za deštivého počasí museli začít s první sklizní hermánku. Začali jsme 24. června, tj . asi jedenáct týdnu po výsevu. Trhali jsme normálními ručními hrebeny a začínali vždy až po deváté hodine. Trhali jsme čtyi'i (manželka, já, šestnáctiletý syn a čtmáctiletá dcera) . První jsme začali sklízet odrudu Pohorelický a zároveň jsme vzali vzorky z obou dalších odrud, aby podmínky pro srovnání pi'i rozboru byly zachovány. Druhou jsme sklízeli odrudu Bohemia anakonec VÚPL. Skoro denní preháňky nám prerušovaly sklizeň, takže se nám protáhla na
www.shopherba.skRkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==