2/ 1967 v nase liečivé rastliny ORGÁN ÚSTREDNE] KOMISIE PRI MINISTERSTVE ZDRAVOTNíCTVA PRE PESTOVANIE A ZBER LIEČIVÝCH RASTLIN CENA 3 Kčs
[AŠE LIEČIVÉ RASTLINY ,dáva Ústredná komisia pri Ministerstve zdratníctva pre pestovanie a zber liečivých rastlín n. p. Obzor, vydavatelstvo kníh a časopisov, ·atislava. Tlač: Tlačiarne SNP, n. p., Martin, vod Ružomberok. Rozširuje Poštová novinová lžba, objednávky a predplatné prijíma PNS - ;tredná expedícia tlače, Bratislava, Gottwaldovo m. 48/VII. Objednávky do zahraničia vyba- .je PNS - Ústredná expedícia tlače, oddelenie vozu tlače, Bratislava, Gottwaldovo nám. /VII. Výchádza 6-krát ročne. Císla po Kčs 3, -, ročné predplatné Kčs 18, -. V-04'n073 NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY ROK 1967 ROČNÍK IV Č.2 OBSAH Dr. PhMr. E. Frossl: Nové zásady pro práci krajských (okresních) poradních sboru pro pestování. sber a využití léčivých rostlin pH KNV a ONV 33 V. Krejčík: Jaro léčivých rostlin v zahrade 36 -NA-: Rakytník rešetliakový - vitamínová dorga 38 Dr. PhMr. B. Štiirba: Porušování jakosti vegetabilních drog 39 r. Benčík : Správne sušenie liečivých rastlín - rozhodný činiteľ -- 46 Doc. RNDr_ PhMr. M. Kučera, CSc .. Za léčivými [o,tlinami do pohoi'í "špinavé reky" -l8 Kolektív: Malá populární encyklopedie VIII. 52 V. Braný : Jak se pripravujeme na jarní sMr léčivých rostlin 61 Z komisií 62 Zo sveta liečivých rastlín 63
z 1967 * NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY 2 NOVÉ ZÁSADY PRO PRÁCI KRAJSKýCH (OKRESNÍCH) PORADNÍ CH SBORÚ ľRO PESTOVÁNÍ, SBER A VYUŽITÍ LÉČIVÝCH ROSTLIN PRI KNV A ONV Dr. PhMr. E. FR(jSSL Predsednictvo Ústrední komi se pH ministerstvu zdravotnictví pro pestování a sber léčivých rostlin povei'ilo metodickou sekci, aby praverila platnost dvou základních norem, o které se opírá činnost Ústrední komi se (Statut Ústrední komise pri MZd pro pestování a sber léčivých rastlin č. j. 0700340 z 6. 4. 1961) a krajsk)Tch a okresních komisí (Smernice MZd por. č. 142 pra činnost komisí pra pestování a sher léčivých rastlin pfi zdrav. odborech rad národních výboru z raku 1955). Pfi jednání s príslušnými pracovníky organizačne právního odboru min. zdravotnictví dospeli jsme shodne k názoru, že ,.Statut odpovídá plne současným právním a ekonomickým pomerum" . Jiná byla otázka "Smernice MZd č. 142 pra činnost komisí krajských a okresních" , které vzhledem k určitým právním zmenám, decentralizaci, a zejména vzhledem k nové organizační strukture náradních výboru neodpovídaly plne sou časnému stavu. Po zpráve, kterou predložila metodická sekce, rozhodla plenární schuze Ústrední komi se dne 9. 2. 1966 prajednat a realizovat novelizaci uvedených smernic. Konečným cílem bylo dát krajským a okresním komisím právní bázi, která by nejen @dpovídala Jnesnímu stavu, ale i podpoi'ila význam komisí a zduraznila jej ich pravomoc. Predseda metodické sekce provedI rozbor a zhodnocení situace, kter)' byl prajednán na zasedání predsednictva dne 14. 4. 1966 a který v podstate konstatovaJ: l. Z hlediska vlastní pracovní náplne a kompetence krajských (okresních) komisí doslo v posledních letech k určitým zmenám. Nejpodstatneji se to prajevilo v otázkách rozpisu plánu pestování a sberu. Dnešní organizace výrabních zemedelských správ nedává možnost direktivnímu zásahu jak ze strany KNV, tak ze strany komisí. Pri nových z,isadách rízení uplatňovaných postupne v celém náradním hospodárství je prirozené, že l'konomické prvky stoupají do popredí a že tedy nikoliv forma rozpisu plánu, ale forma uzavírání hospodárských smluv s pestiteli, kterau n. p. Léčivé rastliny uskutečňuje, je pragresivní formou práce, a tedy plne na míste. Povinný sber léčivých rastlin ve školách, který predstavoval nemalou částku výkupu zejména tech léčivých rastlin, které nejsou systematicky pestovány, byl v rámci odbremenení školských pracovníku od vedlejší činnosti zrušen, a pra to i zde je nutno hledati nové cesty. 2. Z hl edi ska právního nutno brát:V-úvahu , že v rámci restrikce resortních hospodársko-právních predpisu platnost "Smernic Č. 142" zaniká dnes l. 10. 1966. Vydání novelizovaných Smernic direktivní formou je dnes neuskutečnitelné, neboť ministerstva nejsou oprávnena direktivne narizovat odborum, event. radám KNV (ONV). Dosavadní organizační zapojení formou subkomise pfi komisi zdravotní neodpovídá dnešní strukture národních výboru. 3. Jádra činnosti komisí tkví dnes: v koordinaci všech zainteresovaných společenských organizací. v jejich odborném a metodickém vedení, ve školení a doškolování, v propagaci, zaji šťování a distribuci prapagačního materiálu, v boji proti zneužívání léčivých rastlin k nesprávnému léčení, v mobilizaci sheru organizováním souteží a odmeňováním význačných sheratelu. 4. Organizované pestování, sber a využití léčivých rastlin je duležitým a významným 33
v ". 'k l ·ak zdravotnickým, tak hospodárským. Proto po zhodspolecensky;u z~ ] ~em a u o e,r:e~í všech výše uvedených skutečností doporučila metonocení soucasne sltuace a zva , v., , V· d' h k t VOt k ra]· s k é por a d n l s bor y pn radach KNV (okresm pn ra ac dická se ce vy von ., v • ONV), jejichž predseda bude ]menovan predsedou KNV (ONV); duležitost a význam pak vyjádi'it v pracovní náplni. Zároveň predložila metodická sekce predsednictvu návrh "Zásad pro práci krajských (okresních) poradních sboru pro pestování, sber a využití léčivých rastlin ph KNV (ONV)". V dalších zasedáních predsednictva byly navržené Zásady nekalikrát projednávány a upravovány. Současne v nekolika jednáních s námestkem ministra s. Jarošem a organizačne právním odborem MZd stanoveno a schváleno definitivní znení Zásad a zpusob jejich zverejnení. Stalo se tak formou osobního dopisu, který ministr zdravotnictví dr. Plojhar zaslal dne 26. ll. 1966 všem predsedum KNV. V tomto dopi se vyjádi'uje soudruh minister význam pestování a sberu léčivých rostlin jak zhlediska zdravotnického. tak ekonomického, zdurazňuje význam činnosti krajských (okresních) poradních sboru a žádá predsedy KNV o ustanovení "sboru" a o podporu jejich další práce. K dopisu je pi'iloženo definitivní znení Zásad. Navíc budou jak Zásady, tak dopis soudruha ministra zvei'ejneny v nej bližší dobe ve Vestníku ministerstva zdravotnictví. Úkol, kterým byla poverena metodická sekce vypracovat nové Zásady a bezpečne je zakotv it v právních normách, byl tedy splnen ve spolupráci s predsednictvem za vydatné pomoci PhMr. Vej vody a dík plnému pochopení soudruha ministra dr. Plojhara a soudruha námestka Jaroše. Byla vytvoi'ena nová, solidní základna pro činnost krajských (okresních) sboru. Další úspech závisí nyní na tom, s jakou energií a iniciativou se krajští a okresní pracovníci uchopí své práce. ' ZÁSADY PRO PRÁCI KRAJSKÝCH (OKRESNÍCH) PORADNÍCH SBORú PRO PESTOVÁNÍ, SBER A VYUŽITÍ LÉČIVÝCH ROSTLIN PRI KNV A ONV I. Organizované pestování, sber a využití léčivých rostlin je duležitým a významným společenským zájmem a úkolem jak zdravotnickým, tak hospodárským. Na sberu, pestování a využití léčivých rostlin se zúčastňují nej en farmaceutické podniky pro zpracování léčivých rostlin, ale i rada dalších podniku a zájmových org:mizací. Odborné a ekonomické využití léčivých rostlin hraje značnou roli pri zajišťování materiální základny pro farmaceutické suroviny a tím pfi zajišťování rádné zdravotní péče o občany našeho státu . Z techto duvodu je nutné, aby i nadále jak orgány státní zdravotní správy, tak ostatních zainteresovaných odboru a složek venovaly temto otázkám svou pozornost a zajišťovaly zejména koordinaci a spolupráci mezi jednotlivými podniky a zájmovými organizacemi. II. Pro plnení techto úkolu v rámci kraju o okresu znzují se krajské (okresní) poradní sbory pro pestování, sber a využití léčivých rostlin. III. Pusobnost krajských sboru: Úkolem krajských sboru je: projednávat veškeré otázky týkající se pestování, sberu a distribuce léčivých rostlin v rámci kraje,
odborne a metodicky vést všechny zainteresované složky, koordinovat činnost všech zaineresovaných organizací, organizovat a rídit podávání zpráv a informací o výskytu, pestování a využití léčivých rostlin, organizovat školení a doškolování zainteresovaných složek a pracovníku , propagovat pestování a sber léčivých rostlin, zajišťovat propagační materiál a provádet jeho distribuci, bojovat proti zneužívání léčivých rastlin k nesprávnému léčení, mobilizovat sber organizováním souteží a odmeňováním význačných sberaču a organizá toru sberu V krajském sboru jsou zastoupeny: odbor zdravotnictví odbor zemedelství a lesnictví krajské výrobní zemedelské správy lesní hospodái'ství n. p. (prís!. kraje) odbor soc. zabezpečení národní podnik Léčivé rastliny Zdrav. zásobování, n. p. odbor školství akultury krajské ústredí zdravotnické výchovy krajský výbor čs. invalidu ČSČK Čs. ovocinárský a zahrádkárský svaz Krajský výkupní podnik mládežnické organizace útvary a zarízení čs. armády IV. V. Mimo stálé členy mohou dIe potreby do sboru být pfizváni i zástupci jiných organu zúčastnených na pestování a sberu léčivých rostlin a vynikající odborníci v tomto oboru. VI. Sbor rídí pracovník, kterého na návrh ved. zdrav. odboru povei'Í predseda KNV (ONV). Tento pracovník je vybírán z rad lékárníku, dobrých organizátoru, nebo jiných odborníku. Zastupuje sbor navenek, zabezpečuje administrativní úkoly spojené s prací sbaru, poi'izuje zápisy z pracovních porad, rozesílá je zúčastneným složkám, kontroluje jak jednotliví členové plní své úkoly. Pracovní schuze jsou svolávány podle poti'eby, nejméne dvakrát do roka. VII. Ostatní členy sboru vysílá na žádost pi'edsedy KNV (ONV) vedoucí príslušného sboru odboru resp. zájmové organizace. Účast členu na jednání sboru se pokládá za plnerií úkolu príslušné vysílající složky, která též nese náklady s tím spojené. 35
VIII. Okresní poradní sbor Okresní poradní sbor pro pestování, sber a využití léčivých rostlin má obdobné postavení jako sbor krajský. Svoji činnost uplatňuje v rámci okresu. V okresním sboru jsou zastoupeny: odbor zdravotnictví odbor zemedelství a lesnictví výrobní zemedelská správa odbor školství akultury a jiné obdobné útvary jako u krajského sboru, pokud jsou v rámci okresu znzeny. Okresní sbor rídí pracovník, kterého na návrh vedoucího odboru zdravotnictví povei'í predseda ONV. Tento pracovník je vybírán z rad lékárníku, dobrých organizátoru neb jiných odborníkii. Ostatní členy sboru vysílá a odvolává na žádost predsedy ONV príslušný vedoucí odboru, poprípade zájmové složky, kterou člen zastupuje. Činnost okresního sboru je obdobná jako sboru krajského a je uplatňována v rámci okresu. IX. Krajské a okresní sbory se ve své činnosti vzájemne doplňují a ve své práci si pomáhajL Zhlediska celostátního zajišťuje tuto činnost Ústrední komise pro pestování, sber a využití léčivých fOstlin zi'ízená na základe statutu ze dne 6. 4. 1961 vydaného min. zdravotnictví pod č. j. OZO-0340 - 6. 4. 1961, která metodicky vede a sleduje činnost krajských a okresních sboru. JARO LÉČIVÝCH ROSTLIN V ZAHRADÉ V. KREjCiK Sluneční paprsky den ze dne sílí. Sníh vet šinou ustoupil a príroda nás volá do práce. Hrubé hroudy zeme z podzimního rytí se mrazem roztrhaly, zjemnely a zahrada čeká na hrábe. Zimní pruklest a zimní posti'ik jsme ukončili. Mužeme začít sít a sázet. Semena léčivých rostlin získáme velmi jednoduše. Na korespondenční lístek napíšeme druh semen, který požadujeme, a výmeru, na jakou chceme sít. Pak již jen čiteIne zpáteční adresu (i okres) a lístek odešleme na adresu: Léčivé rostliny, n. p. semenHství, Praha l, Parížská 10. Je to jediné takto specializované semenárství snad v celé Evropi'. Nezapomínejte, že: "Kvalitní semeno - záruka bohaté sklizne". Dodávky semen pro škoIní zahradu nemusí se použít jen k výsevu. Se semeny mužeme podniknout ruzné zajímavé práce. V kreslení si mužeme se semeny velmi dukladne pohrát. Použijeme šestinásobné lupy 36 (textilní), na menší semena i desetinásobné, a tam, kde máme možnost, i binokulárního mikroskopu. Snažíme se nakreslit semeno v ruzných polohách, libovolným zpusobem, ruznou technikou. Nejzdamejší kresby necháme pro výuku prírodopisu nebo z nich usporádáme výstavku. Také je mužeme poslat redakci tohoto časopisu. Malovat a kreslit nemusíme jen semena. Položíme semeno na filtrační papír, jehož jeden konec ponoríme do nádobky s vodou tak, aby si papír mohl nasáváním doplňovat odparenou vodu a phtom zustal stále vlhký. Semena položíme tak, aby se navzájem nedotýkala. Takto nám vyklíčí a je možno každý den či za dva až tri dny zakreslovat zmeny vznikající ph klíčení. Zpusob klíčení je u ruzných semen ruzný. Snažíme se tedy zachytit tento priibeh klíčení, na nákres si poznamenáme skutečné rozmery nebo uvedeme merítko zvetšenÍ.
Další príležitost ke kreslení nám poskytne semeno v kvetináči. Tady sledujeme prubi'h nlstu, poznáváme rozdíly mezi jednotlivými klíčícími rostlinami. Za kvetináč nám muže posloužit i kelímek od jogurtu. Prubeh rustu zachycujeme opet v pravidelných intervalech a opet mužeme meľit intenzitu rústu. Je dobré, když si pi'i tom poznamenáváme prubi'h teploty. Mužeme zde sledovat i vliv ruzného hnojení na jednotlivé druhy. Také fotografický kroužek by si mohl pi'ijít na své. Tak učíme deti vykonávat jednoduché pokusy, jednoduchá pozorování a pravidelná mer€'- ní se zapisováním. Pak jen sledujeme, s jakou pečIivostí práci vykonávaj L Obvykle práci podobného druhu deti nadšene prijímají a jejich zájem se podchytí pro kreslení i pro prírodní vedy. Jiste nebude duvodu, proč byste nemohli nej2ldai'ilejší práce zas lat do tohoto časopisu. V dalších pokusech múžete s detmi demonstrovat zkoušky klíčivosti nebo čistoty semen. K pokusu vezmeme rovnou stovku semen, abychom si usnadnili počítání procent. Delámeli pokus s více žáky, nemá se výsledek príliš lišit. Semena srovnáváme na filtrační papír vždy po deseti kusech v deseti radách tak , aby se semena navzájem nedotýkala (prenáší se prípadná plíseň z jednoho semene na druhé) . Mužeme použít Petriho misky, prípadne víčka od jogurtového kelímku. Musíme se však postarat o to, aby uvnitr bylo stejnomerné vlhko a semena pi'iklopíme jen natolik, aby mohla dýcha!. Vždyť i semena potrebují pri klíčení vzduch . V praxi je velmi duležitá vzcházivost semen a hloubka setí. Opet nám pomoho u kelímky od jogurtu nebo misky. Naplníme je jemne prosátým a propraným pískern. Povrch urovnáme a klademe semena vedie sebe tak, aby se navzájem nedotýkala. Potom podle požadavku semena bud jen pľitiskneme, nebo zasypáváme tak vysokou vrstvou písku, jak hluboko semeno má být v pfírodních podmínkách. Písek musíme udržovat stále stej ne vlhký nebo pokus priklopíme mléčným sklern. Pak denne zapisujeme zmeny v počtu vzešlých semen, zapisujeme také podle možnosti teplotu vzduchu i teplotu písku. Výsledky jiste budou zajímat i druhé odborníky. Konečne mužeme vyjít do prírody, do zahrady. Co myslíte - umejí deti delat herbáf? Rostliny pro herbár múžeme začít sbírat hned časne z jara. Rozkvétá snHenka, bledule, podbel, ponekud pozdeji také trnky, jívy, lísky, vrby, ale i ovocné stromy a kere. V príkopech rozkvétají opence, v krovinách jaterníky, violky vonné i psí, na polích violky rolní (macešky), pastuší tobolky a pak jich pi'ibývá stále více a více, mnoho rostlin kulturních, léčivých i pleveiných. Sbírat do herbáre mužeme rostliny v ruzném stupni vývoje. Sbi'ratelská vášeň je detem vlastní - proč tedy nevyužít této prirozené vlastnosti pro výuku? Rostliny mohou dčti nej en sbírat do herbáre, ale také kreslit nebo fotografovat. Kdyby dovední žáci dokázali vymodelovat klíčící rostliny z papíru, parafinu a drátu, zase by takové exponáty obohatily škoIní kabinet. Tak postupne, jak se ruzné rostlinky vyvíjejí, mohou se objevovat ve skleničkách se jmenovkami, a to nejen ve škole, ale také za výklady lékáren tam ovšem hlavne léčivé a jedovaté. Vidíte, zapovídali jsme se a ješte jsme se ani kloudne na zahrade nezapotili ani jsme se nenadýchali čerstvého jarního vzduchu. Vždyť musíme sít a sázet. Kdy? Co? Na to se ješte podíváme. Jaro není jen jedno. Čtete-li návody na pestování, zjistíte často, že se seje časne z jara nebo v pozdním jaru či po "ledových mužích". Pak si teprve uvedomíme, že to časné jaro je tak asi do 15. dubna, pozdní jaro omesíc déle a ten zbytek tvorí ona doba, kdy již nehrozí mrazíky. Pak zjistíte, že červen, i když jeho nejvetší část je v období jara, se již obvykle do vlastního jara nepočítá. Také nejsou všechna semena stejne náročná na teplotu, kterou musí mít, mají-li vyklíčil. Nekteré rostliny vyklíčí, jakmile se teplota zvýší jen málo nad nulu (len, hermánek), jiné zase musí mít pudu vyhrátou na 8 až 12°C. Ty to požadavky na teplotu pfi klíčení jsou druhovou vlastností a nekdy i odrudovou. Proto nelze sít rostliny kdykoliv. Abyste mohli získat prehled, uvádím nekteré druhy léčivých rostlin rozdelené podle zpusobu a doby výsevu (výsadby) v prvních jarních mesících, které jsou vlastne ješte mesíci zimními. Ú nor Vyséváme semena do pareništ I' nebo do truhlíčku, a to: bazalku, dobromysl, jablečník , kozlík, levanduli, majoránku, meduňku, náprstrúky, saturejku, šalvej a tymián. Do volné pudy i na zamrzlou pudu mužeme sít hermánek a konopici. Brezen Do pareništI' nebo do truhlíčku sejeme ješte všechny druhy jako v únoru a navíc ješte merlík vonný, oman pravý a pelynek pravý, papriku, rebarboru, zimní saturejku, routu a topolovku. Na záhon v této dobe vyséváme všechny rostliny, které v tomto roku ješte neposkytují výnos, nebo jen neptrný, a nejsou tak choulostivé, aby se musely sít do parenište. 37
Jsou to napľ. dobromysl, jablečník, levandule, meduňka, saturejka a šalvej. Prímo na stanovište, na pole, vysevame anýz, benedykt, brutnák, fenykl, hermánek jestfabinu, jitrocel, kmín, kozlík, koriandr, len, mák, mesíček zahradní, petržel, proskurník, pískavici, sléz lesní i maurský a šalvej lékarskou. V breznu již také vysazujeme nekteré rostliny jako česnek, morenu, proskurník, pelynek brotan, rulík a rmen sličný (heľmánek fímský). Zbývající rostliny sejeme vetšinou v dubnu a kvetnu. V zahrádkárské práci neexistuje žádná šablona . Proto je pochopitelné, že doba setí i sázení závisí nejen na počasí, ale i na nadmorské výšce . Jarní mesíce jsou pIny ruchu a práce. Na splnení úkolu v jarních mesících závisí naše úspechy v celém následujícím vegetačním období. RAKYTNÍK REŠETLIAKOVÝ - VITAMÍNOV Á DROGA V poslednom čase sa stále viac zdôrazňuje využívanie plodov z divoko rastúcich rastlín v potravinárskom a famaceutickom priemysle. Ide najmä o plody s vysokým obsahom vitamínov a uhľohydrátov, ktoré slúžia hlavne na prípravu vitamínových preparátov, koncentrátov, pri výrobe vín, esencií, džemov a podobne. Rovnako ako plody brusníc, čučoriedok, šípok, tŕniek, hlohu, drienok, černíc aj plody divoko rastúceho rakytníka rešetliakového môžeme zaradiť medzi bohatý zdroj vitamínov a cenných aromatických i chuťových látok. Rakytník rešetliakový (Hippophae rhamnoides L.) patrí do čeľade hlošinovitých (Eleagnaceae). Čelaď obsahuje viaceré druhy a poddruhy líšiace sa navzájom vonkajšou formou, výškou stromu alebo kra, veľkosťou a tvarom koruny a taktiež množstvom svojich plodov. Jednotliví predstavitelia tejto čeľade rastú v rôznych pôdnych a klimatických podmienkach: na bohatých prehnojených pôdach, skoro ha čistom piesku, na vlhkých a vlažných miestach, na brehoch morí, jazier, riek a potokov, v horúcom suchu a kontinentálnom podnebí, v pustých alebo polopustých pásmach i stepiach a konečne aj vysoko v horách . Botanický názov rakytníka rešetliakového - Hippophae rhamnoides L. - pochádza z gréckeho slova hippos - kôň, phae - skvelý, nádherný, lesknúci sa, rhamnos - ostnatý, pichľavý, eides - druh vzhľad, z keltského ram - ker alebo rastlina krovitého vzhľadu . Rakytník reštliakový je dvojdomý ker 1 až 6 m vysoký s dlhým hlavným koreňom, početnými podzemnými výhonkami a hustými tŕnistými vetvami, ktoré na začiatku vývoja sú striebristé, šupinaté neskôr červenohnedé, hladké. Listy sú čiarovito kopijovité, celistvokrajné, na líci lysé, na rube striebristo až hnedočerveno šupinaté. Samčie kvety sú drobné, nevýrazné, hnedasto striebristé, v úžľabných 38 guľovitých zväzočkoch s dvoma hrdzavožltými okvetnými lístkami a štyrmi tyčinkami. Samičie kvety sú žltkasté alebo zelenkasté, husto pokryté hviezdicovitými šupinkami. Rozličná farba kvetov dovoľuje rozlíšiť samčie kry od samičích. Rakytník kvitne v marci až maJl, medzi prvými vetrom opeľovanými drevinami. Opeľúva sa aj hmyzom, najmä včelami. Plody sú nepravé bobule asi 7 až 8 mm velké, oranžové, často slabo hnedo bodkované. Po zamrznutí sú krémovo biele. Sú krátkostopkaté, čím vzniká dojem, že sedia bezprostredne na konárikoch, akoby ich oblepovali (odtial ruský názov oblepicha) . Na kroch vydržia do jari až do kvitnutia. Majú osviežujúcu sladkokyslú chuť s príjemnou príchuťou pripomínajúcou ananás. Rakytník má rozsiahly areál ako vo vnútrozemskom, tak aj v oceánskom klimatickom pásme. Ťažisko jeho výskytu je v Ázii. V Západnej Ázii rastie od Kaukazu cez Irán, južnú Sibír k Altaju a východnej Ázii. Veľa ho je na Sibíri pri brehoch Katyne, kde tvorí celé lesy. V európskej oblasti Darmer určuje dve zóny jeho výskytu: južnú, ktorá zahrňuje brehy potokov a riek, nachádzajúcich sa v oblasti Álp a Rýna, severnú, ktorá sa rozprestiera v okrajových oblastiach Severného a Baltického mora. U nás nie je pôvodnou rastlinou. Ojedinele splanel, a to skromne v Pohradiciach v Českom stredohorí. Väčšia skupina rakytníka je medzi Žatcom a Holedečí, kde sa vraj rozšíril z jedného kríka privezeného počas druhej svetovej vojny z Holandska. Na juhozápadnom Slovensku splaňuje častejšie, a to najmä v okolí Bratislavy a Nitry, ďalej v okolí Zvolena a v Pieninách. Inak sa častejšie pestuje v botanických záhradách a v parkoch pre ozdobu. Rakytník je nenáročný na stanovište, je velmi
odolný proti suchu a mrazu. Najlepšie sa mu darí na suchej vápenitopiesočnatej pôde s pH 6 až 7,8. Vyžaduje hojnosť svetla a priemerné množstvo vlahy. Mohutnou koreňovou sústavou dobre viaže pôdu. Najradšej rastie na brehoch riek a potokov a taktiež na horských stráňach a strmých skalách. Najlepšie sa množí koreňovými odnožami, ktorých vytvára veľké množRakytník rešetliakový, vetvička s plodmi. Po stránke o b s a h o v ý chI á t o k je rakytník pomerne dobre prebádanou drevinou. Prvé zprávy o jeho hospodárskom význame na základe týchto látok má J. Bauhinn z roku 1650. Na Sibíri sa už v 18. storočí užívali jeho plody na výrobu marmelád, likérov, džemov a vín. O. Leege odporúča roku 1786 plody rakytníka lisovať. Najväčšia pozornosť dosiaľ venovala sa p I od o m a sem e nám, ktoré pre vysoký obsah vitamínu C a A nachádzajú v mnohých krajinách široké použitie v pot ra vinárskom a farmaceutickom priemysle. Vysoký obsah tuku v oplodí je veľmi zaujímavý (obsahuje 2 % tukového oleja); ďalej obsahuje vysoké percento glukózy, fruktózy, kyseliny jablčnej, trieslovín a minerálnych látok. Hodnota vitamínu C kolíše podľa stanovišťa a taktiež nadmorskej výšky. Vo vyšších polohách sú hodnoty vyššie; aj zvláštnym spôsobom pestovaIÚa možno obsah vitamínu C v plodoch zvýšiť. Olej plodov má baktericídne vlastnosti, rovnako extrakty z kôry rakytníka brzdia u zvierat tvorenie sa opuchlín. Výsledky pokusov ukázali, že liehový extrakt z kôry má široké spektrum účinku, lenže na druhej strane je toxický, čo zatiaľ nedovoľuje navrhnúť ho na klinické pokusy, ale treba ešte podrobnejšie študovať látky v ňom obsiahnuté. L i s t y obsahujú až vyše 10 % trieslovín, v dôsledku čoho sa používajú ako adstringenciá. Mladé listy tohto kra poskytujú surovinu na výrobu čierneho farbiva. Následkom toho, že plody rakytníka majú vynikajúce chuťové vlastnosti a vysoký obsah vitamínov, nachádzajú široké využitie v rôznych priemyslových odvetviach. Tak napríklad v Sovietskom sväze majú bohatý sortiment výrobkov z plodov tejto dreviny, pričom je vždy presne stanovený obsah vitamínu C, karoténu, množstvo kyselín a cukrov. Továrensky sa bobule spracúvajú aj v Nemecku a Poľsku; v Škandinávii sa plody používajú buď surové, alebo varené. Zvlášť sa ich využíva pri výrobe vitamínových preparátov, bezalkoholických nápojov, pri výrobe vysoko kvalitných štiav a sirupov, koncentrátov a podobne. Okrem použitia v surovom stave dajú sa plody využiť pri výrobe džemov, lekvárov, rôsolov a špeciálnych druhov cukroviniek. V nemalej miere sa používajú aj vo farmaceutickom priemysle na prípravu preparátov bohatých na vitamín C a A. Okrem plodov poskytuje rakytník veľmi akostné drevo krásneho vzhľadu, žltkastej farby podobnej slonovej kosti, ktoré je veľmi tvrdé a má peknú kresbu. Hodí sa dobre na ozdobné predmety. Kry rakytníka rešetliakového zvlášť na jeseň, ale i v zime svojou krásou budia úprimný záujem a obdiv. Vzhľadom na veľkú úžitkovosť v potravinárskom a farmaceutickom priemysle, na ktorú sme v článku poukázali, mala by sa venovať tejto drevine náležitá pozornosť. Na jeho pestovanie - pomerne nenáročné - mohli by sa použiť niektoré naše horské stráne, kamenisté a piesčité pôdy, vyschnuté korytá riek, čím by sa získali veľké zdroje tejto cennej suroviny. -NAPORUŠOVÁNÍ ]AKOSTI VEGETABILNÍCH DROG Dr. PhMr. B. STBRBA Závady v čistote vegetabilních drog zpusobují náhodná znečištení, zámeny či úmyslná porušení, poprípade falšování. Zjištení, zda jde o náhodné znečištení, zámenu, popi'ípade úmyslné porušení bývá nekdy otázkou dosti složitou a ke konečnému zaujetí stanoviska je pak možné pristoupit až po zvážení všech pnivodních okolností. Duležitým momentem zde 39
Obr. 1 l. Hermánek pravý - Matricaria chamomilla L. - 2. Podélný prurez úborem hermánku pravého (duté lilžko). - 3. Kopretina nevonná - Chrysanthemum maritimum (L.Y. Pers. - 4. Hermánek cizí Matricaria matricarioides (Less.) Porter. - 5. Rebríček Bertrám, persán -, Achillea ptarmi.ca L. je pomerný obsah prímesi ke zkoušené droze, neméne závažné je zjištení druhu pi'ímesi, zda totiž se mohla dostat do drogy pi'irozeným zpilsobem (napi'. výskyt na míste sberu) nebo úmyslne. Neúmyslné a ná hod n é zn e č i š ten í se projevuje vetšinou pouze malým množstvím znečištenin, u nichž ovšem Ize pi'edpokládat, že jsou pi'irozenou pi'ímesí drogy, v níž se nalézají. Znečišteny i ve zcela malém množství, jež lze označil jako zcela cizí, a tedy nepi'irozené vlastní droze, nutno pak hodnotit jako úmyslné porušení. Vetší množství znečištenin, obzvlášte u drog s vyšší nákupní i prodejní hodnotou, nutno posuzovat jako úmysl. Znečištení drog je pi'evážne v úzké souvislosti s jejich výrobou, když nebyla venována dostatečná pozornost jejím jednotlivým fázím. Tak napi'. jiné části matečné rostliny v droze, cizí organické pi'ímesi apod. poukazují na sniženou pečlivost pi'i sberu, pi'ítomnost anorganických pi'ímesí (hlina, písek, kamínky aj.) je hlavne u koi'enil a oddenkil dilkazem ne40 dostatečného jejich očištení ihned po sberu ; zmena barvy drogy bývá ovlivúována nesprávným postupem pi'i sušení (hlavne kvety) apod. Druh znečištenin v droze je rovnež závislý na prostredí, v nemž byla rostlina sbírána. Zcela jiné znečišteniny budou obsahovat drogy z rostlin rostoucích na lukách, jiné zase z rostlin rostoucích na pasekách, v lesích apod. Nekdy však sberač proti všem platným zásadám provádí sber dvou i více druhil najednou, takže pak snadno mil že pi'ihodit část jednoho druhu rostliny k druhému. K náhodným znečišteninám nekdy docházi také pi'i sušení, a to hlavne tehdy, když napi'. droga se suší na lískách, aniž by ly pi'edem pečlive odstraneny zbytky by lin drive na nich sušených. Tím dochází ke znečištení i takovými druhy rostlin, jejichž pi'ítomnost ve droze by bylo težké si vysvetlit. K náhodným zne - čišteninám milže dojít však ješte i jinak, napr. pi'i expedici v lékárnách, drogeriích apod ., když pi'i prudší manipulaci se zásuvkou se jeji plný obsah částečne pi'esype do spodní zásuvky. Tento zpilsob znečišťení nám obyčejne proObr. 2 1. Rmen smradlavý - Anthe71lis cotuZa L. - 2. Rmen rolni - Anthemis arveTlsis L. - 3. Rmen rakouskj - Anthemis austriaca facq. - 4. Kopretina bílá - Chrysanthemum Zeucanthemum L. 5. Kopretina i'imbaba Chrysanthemum parthenium IL.) Bernh.
F zradí abecední poradí identifikovaných drog, svedčící o umístení v témže regálu. Nedostatkem rovnež bývá, že ke starší zásobe vegetabilních drog bývají pridávány drogy čerstvé produkce, takže na dne skladovacích nádob nebo zásuvek vzniká sice smes téhož druhu drogy, avšak rozdílné jakosti. Dukazem toho bývá odlišná barva a úprava drogy, vetší množství prachu apod. Proto je nutné čerstvé zásilky drog doplňovat teprve až do zcela vyprázdnených skladovacích nádob. V praxi se rovnež setkáváme se z á men am i, kdy pod určitým označením nacházíme drogu zcela jiného druhu, neodpovídající označením skutečnosti. K zámene dochází vetšinou z neznalosti nebo ladabylostí pri sberu, sušení, úprave nebo balení drogy, jejím skladování, expedici apod. Presto, že tyto zámeny nebývají zpusobovány úmyslne, mohou být, jak nám potvrdily prípady z praxe, dosti nebezpečné. Muže totiž dojít k zámene neškodné drogy za drogu s toxickým úČinkem, a tím i k ohrožení lidského zdraví. Tuto skutečnost mužeme dokumentovat pi'ípady z praxe, když napi'. senegový koi'en (Radix senegae) používaný do odvaru v detské terapii byl zamenen s jedovatým koi'enem kýchavice bílé (Radix veratri albi). Nebezpečí této zámeny vyplývá pfi porovnání účinnosti a dávkování obou uvedených drog. Obdobné nebezpečí v sobe skrývaly i zameny listu hoi'kého jetele (Folium trifolii fibrini) s listy durmanu obecného (Folium stramonii) a nate kopytníku evropského (Herba asari) s listy blínu černého (Folium hyoscyami) a s listy durmanu obecného (Folium stramonii). Ani zámeny mezi druhy neškodných drog nejsou tak zcela nevinné a mohou nepi'ízniv1' ovlivnit výsledek léčby, a to buď oddálením léčby vyžadovaným druhem drogy, nebo pi'ímo nevhodným účínkem drogy zamenené. Tak napi'. kvetní úbory hei'mánku (Flos chamomillae vulg.), obr. l a 2, bývají zameňovány mnohými, na prvý pohled podobnými úbory jiných rostlin, jako jsou napi'. rmeny: rmen rolní (Anthemis arvensis), rmen smrdutý (A. cotula), rmen barvíi'ský (A. tinetoria), rmen rakouský (A. austriaca) . Rovnež jsou to n1'- které druhy kopretin jako napi'. kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum). Dále je to hei'mánek nevonný, psí rmen (Matl'icaria inodora), hei'mánek terčovitý (kf. disco idea) , i'imbaba (Chrysanthemum parthenium), která sama o sobe tvoi'í drogu Herba matricariae. Neopatrní sberači trhají uvedené druhy spolu s pravým hei'mánkem. Hlavním identifikačním znakem pravého hei'mánku je duté lužko. Ostatní pol 1 l l I ! l j Obr. 3 1. Bez černý - Sambucus nigra L. - 2. Bez červený - Sambucus racemosa L. - 3. Bez chebdí - Sambucus ebulus L. - 4. Tužebník jilmový - Filipendula ulmaria (L.) Maxim. - 5. Rebi'íček obecný - Achillea millefolium L. dobné druhy jako rmeny apod. mají kvetní lužko plné. Kvety bezu černého (Flos sambuci) , obr. 3, mívaJÍ pnmes nebo bývají zameňovány jinými druhy rodu Sambucus, jako je napi'. bez hroznatý (Sambucus racemosa) , chebdí (S. ebulus). Rovnež byly pozorovány zámeny s nekterými druhy tavolníku (Spiraea). Kvetní úbory prhy arniky (Amica montana), obr. 4, pi'evážne se pi'i sberu často zameňují s jinými, žlute až oranžove kvetoucími druhy, jako jsou napi'. mesíček zahradní (Ca/endula officinalis) , oman luční a oman pravý (lnula britanica, I. helenium) rmen barvíi'ský (Anthemis tinctoria), prasetník korenatý (Hypochaeris radicata) , kopretina osenní (Chrysanthemum segetum), velkokveté druhy rodu Senecio - starček, nekteré druhy jesti'ábníku (Hieracium), kamzičník srdčitý (Doronicum pardalianches), smetanka obecná, pampeliška (Taraxacum officinale), hadí mord španelský a nízký (Scorzonera hispanica a humilis), kozí brada luční (Tragopogon pratensis) aj. Mesíček lékai'ský (C alendula officinalis), obr. 5, kvetní droga bývá zameňována nebo 41
Obr. 4 1. Prha chlumní, arnika - Arnica montana L. - 2. Kozí brada luční - Tragopogon pratensis L. - 3. Smetánka obecná - Taraxaeum officinale Weber. - 4. Hadí mord nízký - Scorzonera humi/is L. - 5. Hadí mord španiHský - Scorzonera hispanica L. porušena úbory rmenu barvíi'ského (Anthemis tinctoria), mesíčku rolního (Calendula arvensis ), kamzičníku srdčitého (Doronicum pardalianches) , prhy arniky (Arniea montana) a nekterých druhu omanu (Inula) . U kvetu lípy srdčité a lípy velkolisté (Tilia cordata a T. platyphyllos) je nutno se vystríhat zámeny za kvety lípy plstnaté (Tilia argentea DESF. = T. tomentosa MOENCH) a kvety lípy americké (Ti/ia americana). Pri sberu kvetu divizny sápovité (Verbascum phlomoides) a divizny velkokveté (V. thapsiforme), které tvorí olicinální drogu, je nutná obezfetnost pred zamenou s kvety divizny černé (V. nigrum) a divizny malokveté IV. thapsus) . V praxi byly též zjišteny zámeny s kvety kručinky barvírské (Genista tinctoria) , kvety janovce metlatého (Sarothamnus scoparius), i kvety štedrence zlatého dešte (Laburnum anagyroides). Kvety hlohu ostrotrnného (Crataegus oxyacantha) nesmejí se zameňovat s hlohem šarlatovým (C. coecinea) a s hlohem okrouhlolistým (C. rotundi/olia) . 42 Velmi podobné jsou si listy podbelu léčivého (Tussilago far/ara), obr. 6, a listy devetsilu obecného (Petasites officinalis) a devetsilu bílého (P. albus). Proto zde dochází nejen k náhodným zámenám, ale i k úmyslnému porušení. Prímesí bývají i nekteré druhy lepuchU (Arctium) a konopáču (Eupatorium). U listu medvedice léčivé (Arctostaphylos uva ursi) , obr. 7, dochází k zámenám s listy bru- ..sinky (Vaccinium vitis-idaea), s listy vlochyne (V. uliginosum) , s listy zimostrázu obecného (Buxus sempervirens), klikvy žoraviny (Oxycoecus quadripetalus) apod. Listy máty peprné (Mentha piperita) bývaj í porušovány nebo zameňovány hlavne jinými druhy máty jako jsou napr. máta vodní (Mentha aquatica), máta lesní (M. si/vestris) , máta rolní (M. arvensis) , máta preslenatá (M. verticillata) aj. U listu meduňky lékarské (M elissa officinalis) dochází k porušení a k zámenám s listy šanty kočičí (Nepeta cataria), mernicí černou (Ballota nigra) a nekterými druhy čistcu (Stachys). Obr. 5 1. Prasetník korenatý - H ypoehoeris radicata L. - , 2. Oman pravý - [nula helenium L. 3. - Oman luční - [nula britannica L . - 4. Mesíček zahradní - Calendula officinalis L . - 5. Rmen barvíi'ský - Anthemis tinetoria L .
Obr. 6 1. Podbel obecný - Tussilago farfara L. - 2. Devetsil obecný - Petasites hybridus (L .) Gaertn. - 3. Listy devetsilu bílého - Petasites albus (L.) Gaertn. - 4. Listy devetsilu bílého - Petasites albus (L.) Gaertn. - 4. Listy devetsilu plstnatého - Petasites tomentosus DC. Ze zámen bi'ízy belokoré (Betu la pendula) nutno uvést listy topolu černého (Popu lus nigra). Jmelí bílé (Viscum album) bývá zameňováno sochmetem evropským (Loranthus europaeus). Pi'i sberu nate pi'esličky rolní (Equisetum arvense) nutno se vysti'íhat zámeny s jinými druhy pi'esliček jako napi'. s pi'esličkou lesní (E. silvaticum), s pi'esličkou bahenní (E. palustre), s pi'esličkou zimní (E. hiemale), s pi'esličkou luční (E. pratense), s pi'esličkou obrovskou (E. maximum) aj. Ti'ezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) nesmí být pi'i sberu zameňována s jinými druhy ti'ezalek, jako je napi'. ti'ezalka skvmitá (H. maculatum), trezalka ostrohranná (H. acutum) aj. Nať brutnáku lékai'ského (Borago officinalis) je nekdy zameňována s natí hadince obecného (Echium vulgare). U mai'ínky vonné (Asperula odorata) dochází nekdy pi'i sberu k zámene se svízelem lesním (Galium Silvaticum), poprípade svízelem povázkou(G. mollugo). Rozrazil lékai'ský (Veronica officinalis) je: často zameňován s jinými druhy rozrazilu jako ; napi'. srozrazilem rozekvítkem (Veronica cha- - maedrys). Často dochází k zámene u rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) s jinými druhy rosnatek, hlavne s rosnatkou anglickou (D. anglica) a s rosnatkou prostrední (D. inter- ' media). U kury krušiny olšové (rangula alnus), obr. 8, dochází k zámenám nekterými jinými! druhy kur, jako je napi' . kura i'ešetláku po-, čistivého (Rhamnus cathartica) , kura sti'emchy; hroznovité (Padus racemosa) a nekterých druhu ' olší, hlavne olše lepkavé (Alnus glutinosa). Koi'en hoi'ce žlutého bývá porušován nebo zameňován koi'eny jiných druhu hoi'cu (Gen- - tiana) a nekterých druhu šťovíku (Rumex): Nebezpečná b,Jla zamena s koi'eny rulíku zlomocného (Atropa belladonna) a kýchavice bílé (Veratrum album). Bylo zjišteno i porušeni koi'enem posedu dvoudomého (Bryonia dioica); Pi'íčinou ú mys Iné hop o r u š o v á n 1; (falšování) vegetabilního materiálu bývá častá' nedostatek nekterých druhu léčivých rostlin a drog na svetovém vegetabilním trhu podmiňující jejich vysokou nákupní i prodejní hod~ notu. K úmyslnému porušování se používá nej častej i rostlin nebo jejích částí značne se podobajících porušovanému rostlinnému druhu, aby se zajistila nenápadnost, a tím i snadné oklamání kupujícího. Je ovšem ješte více jiných zpusobu od nejprimitivnejších až po ty nejrafinovatejší. Nekterá porušeni jsou tak zdamá, že na první pohled není porušení vubec patmo. Obtížnost identifikace porušení stoupá se stupnem rozdrobnení drogy, tj. u hrubšího rozObr. 7 a - Listy medvedice lékai'ské - Folium uvae ursi. - b - Listy boruvky - Folium myrtillL - c - Listy vlochyne - Folium vaccinii uligin. 43
Obr. 8 1. Krušina obecná - Rhamnus frangula L. - la zvetšený kvet. - 2. Rešetlák počistivý - Rhamnus cathartica L. - 2a zvetšený samičí kvet - 2b zvetšený samčí kvet -- 2c plody. - 3. Ptačí zob obecný - Ligustrum vulgare L. - 3a plody. drobnení (drogy rezané) je dukaz pnmeSl mene obtížný nežli u drogy práškované . Presto, že zpusoby úmyslných porušení bývají často velmi rafinované, mužeme dnes moderními analytickými metodarni porušení prakticky vždy zjistit. Pri zjišťování jakosti drogy nelze se opírat pouze o výsledky makroskopického a mikroskopického vyšetrení, neboť je také ješte nutné prokázat vyžadovaný obsah účinných látek, jichž vzhledem vyhovující droga mohla být částečne nebo úplne zbavena napi' . extrakcí. Proto o celkové jakosti drogy muže vždy rozhodnout pouze kompletní rozbor. Pi'i úmyslném porušování se zpravidla v puvodní droze zjistí značné množství cizí pi'ímesi. Hlavním duvodem úmyslného porušování drog bývá ziskuchtivost. Proto zpusoby porušování a falšování jsou velmi ruzné . Tak napi'. se provádí vylepšení vzhledu méne hodnotných starých drog částečnou pi'ímesí drog lépe zbarvených . Jiným zpusobem porušování je nahražení drogy jiným levnejším druhem podobného vzhledu, prímesí méne hodnotných orgánu 44 tHe rostliny nebo pi'ímesí cizích rostlinných orgánu. Váha drogy bývá zvyšována minerálními látkami jako hlínou, pískern apod. Nekterý druh zatežkávacích látek muže být lidskému zdraví škodlivý. Tak tomu muže být i pri úprave špatného vzhledu méne hodnotného vegetabilního materiálu nizným pi'ibarvováním. Napi'. koi'eny ibišku (Radix althaeae) a zázvoru (Rhizoma zingiberis) se umele bílí kysličníkem sii'ičitým, chlorem, sádrou, ki'ídou , talkern atd. Práškovaný koi'en revene (Radix rhei), koi'en lékoi'ice (R. liquiritiae), plavuňové výtrusy (Lycopodium) se umele barví okrem. Je pochopiteInéh že se v praxi pouzlVají i další barviva - všechna však sledují jediný dl: vylepšit nepi'ípustným zpusobem vzhled podi'adné drogy. Nekalý zpusob porušování drogami ]lZ vyextrahovanými, tj . zbavenými hlavních účinných látek, byl zjišten napi'. u kury skoricovníku (Cortex cinnamomi) a chinovníku (C. chinae) , u listu čajovníku (Folium theae), u korene horce (Radix gentianae), oddenku puškvorce (Rhizoma calami), šafránu (Crocus), hi'ebíčku (Flos caryophylli) a zázvoru (Rhizoma zingiberis) . Mezi drogy často zameňované nebo úmyslne porušované patrí koi'eny bedrníku vetšího a obecného (Pimpinella major a P. saxifraga). Duvodem úmyslného porušování je hlavne skutečnost, že koreny jiných mrkvovitých jsou mohutnejší, a tedy tHší. Nejčasteji se zami'ňují spastinákem setým (Pastinaca sativa), s bolševníkem obecným, brštem (Heracleum sphondylium). Koi'en andeliky lékarské (Archangelica oflicinalis) bývá porušován di'helem les ním (Angelica silvestris) a libečkem lékai'ským (Levisticum ollicinale) . Zajímavý byl i zpusob úmyslného porušení korenil kozlíku lékarského (Valeriana of/ieinalis). K porušení bylo použito rozrezaného korene čekanky (Cichorium) a bylo velmi dovedne zastreno obalením uvedeného korene do odpadového kozlíkového prachu. V tomto prípade šlo vlastni' o dvojnásobné porušení. Odpadového produktu - kozlíkového prachu - bylo totiž použito jednak pro jeho nízkou cenu, jednak jako úmyslného zatížení, neboť kozlíkový prach obsahoval značné množství písku. Značné podobnosti tvaru listu bylo využito k porušení matei'ídoušky tymiánu (Thymus vulgaris) listy rozmarýny lékai'ské (Rosmarinus of/icinalis). Náhodná i úmyslná porušení byla často zjišťována u nate konopice (Herba galeopsidis) , která podle bHných požadavku má pocházet z druhu konopice obilní (Galeopsis segetum -
sekce "Iadanum") a nikoli z druhu konopice sličné (G. speciosa - sekce "tetrahit"). Byly dokonce pi'ípady, že nesprávný druh nesl označení druhu správného a naopak. K častému znehodnocování dochází rovnež u majoránky zahradní (Majorana hortenSiS), která bývá porušována listy proskurníku (Althaea officinalis) , listy svídy krvavé (Camus sanguinea) , listy ruzných trav apod. Byly zjišteny i pi'ímesi cizích součástí jako rdesna ptačího (Polygonum aviculare), svlačce rolního (Convolvulus arvensis) apod. Z drog zahraničního puvodu velmi často se porušuje šafrán (Crocus - Stigmata croci) , obr. 9, a to nej rozmanitejšími zpusoby: jinými Obr. 9 a - Blizny šafránu (Stigmata croci) . -- b - Kvety svetlice barvíi'ské (Flos carthami). částmi matečné rostliny, částmi jiných druhu rostlin; umelým zatežkáváním a pi'ibarvováním extrahovaného šafránu. Také bývá šafrán do značné míry znehodnocován úmyslným primícháváním méne hodnotných šafránových čnelek. Jejich množství v nekterých vzorcích činilo až 80 % celkového obsahu drogy. Bylo zjišteno též porušení kvetními tyčinkami a v proužky nai'ezanými korunními plátky šafránu. Z jiných rostlinných druM a jejich částí byly k falšování použity napi'. paprskovité kvety arniky (Amica montana), mesíčku (Calendula officinalis), safloru-svetlice, moreny barvífské (Carthamus tinctorius) aj. Práškovaná droga bývá hojne porušována kampeškovým a santalovým drevern, paprikou, kurkumou, ruznými druhy škrobu, lykopodiem apod. Dokonce bylo zjišteno i porušení hrubým prachem z rozdrcené cihly a barveným pískern. Velmi zhusta se též porušuje čaj - listy čajovníku (Folium theae). Nejčasteji se pi'idává pi'ísada čaje již extrahovaného (částečne nebo úplne zbaveného kofeinu), dále pi'ísada cizích listu používaných často jako náhražek, napi'. listy ruzných vrb apod. Predmetem porušování bývá též zázvor (Zingiber officinale). Porušuje se hlavne extrahovaným zbožím, které neobsahuje silici. Pozornost nutno rovnež venovat plodum badyáníku pravého (badyán - hvezdový anýz, Fructus anisi stellati) , který bývá porušován nebo zemeňován jedovatými, zp ravidIa menšími souplodími japonského badyánu, zvaného "sikimi". Ve vetší mífe se súrnysIným porušováním setkáváme u drog prá š k o van Ý c h, nebol jejich znehodnocování bývá méne nápadné a zjistit porušení je obtížnejší neW u drog i'ezaných nebo v celku. Rovnež v tomto prípade se porušovatelé snaží vylepši méne hodnotné drogy nedovolenými zpusoby, popi'ípade částečne nebo úplne nahradit hodnotné drogy druhem méne hodnotným a levnejším. Práškovaný oddenek revene (Radix rhei plv,) je nejčasteji porušován ruznými cizími škroby, hlavne kukui'ičným, dále práškovaným koi'enem lékoi'ice (Radix liquiritiae plv.) nebo kurkumovým práškem, okrem apod. Rozemleté plody papriky (Fructus capsici plv.) bývají velmi často porušovány nekterými maloplodými druhy rodu Capsicum (paprikovité), pocházejícími hlavne z Afriky a Ameriky (Capsicum festigiatum) i z Brazilie (Capsicum baccatum), jež pi'icházejí do obchodu pod označením "kayenský pepr ", a to hlavne v Anglii a Nemecku. V prášku koi'ene lékoi'ice (Radix liquiritiae plv.) byly nalezeny mouka, cukr, okr. Pravá cejlonská skoi'ice (Cortex cinnamomi ceylanici) bývá často porušována pi'ímesí kur jiných druM skoi'icovníku., dále skoi'icí zbavenou silice (destilací) i odpadky pi'i výrobe správné kury, jako je napi'. práškované di'evo skoi'icové, konečky skoi'icových vetévek ijejich listy apod. Z mnoha dalších porušovadel byly identifikovány oddenky galangy, kakaové slupky, ruzné škroby - hlavne kukui'ičný - i bežné mineráIní znečišteniny. Tzv. skoi'icová "matta " jsou zvláštní, výslovne k porušování skoi'ice pi'ipravené prášky obsahující prevážne barvené ječmenné a prosné plevy pom!sené s kukui'ičnou moukou nebo také pšeničná mouka a otruby, kakaové slupky apod. U hi'ebíčku (Flos caryophylli plv.) dochází k porušování zbožím, z nehož byla silice již vyextrahována, dále pi'ísadou rozemletých kvetnich stopek a plodu matečné rostliny. Byly rovnež zjišteny pi'ípady porušování hi'ebíčku kakaovými slupkami, novým koi'ením, bílým pepi'em, minerálními látkami (pískem, hlinou) apod. Lykopodium, plavuňové výtrusy (Lycopodium) poskytuje značnou možnost porušování. 45
Používají se na to nizné rostlinné pyly: pyl sosnový (Pinus silvestris), pyl modHnový (Larix decidua) , pyl lískový (Corylus avelIana) , pyl orobincový (Typha) . Pylová zrna liší se od pravé drogy temnejším zabarvením a odlišnou . strukturou. Dále se k porušování Iykopodia pouŽívá· barvených i nebarvených škrobu, napr. kukuričného škrobu barveného metyloranží, mastku, dextrinu, práškované síry, kurkumy, mouky, písku, uhličitanu nebo síranu vápenatého apod. Rovnež byl analyzován vzorek obsahující výhradne žlute zbarvený bramborový škrob. Z uvedených prípadu vyplývá pestrá paleta ruzných zpusobti porušování vegetabilních drog. V praxi se jište Ize ješte setkat s dalšími pHpady, není však možné ani účelné se zde všemi zabýva!. Naší snahou bylo uvést podle zkušenosti z praxe druhy a zpusoby porušování jakosti vegetabilních drog, ať již jejich duvodem byly náhodná znečištení, zámeny, či dokonce zištný úmysl. SPRÁVNE SUŠENIE LIEČIVÝCH RASTLÍN - ROZHODNÝ ČINITEľ. Znalosť, ako dopestovať a v pravý vegetačný čas zozbierať dopestované liečivé rastliny, nie je jediný rozhodný činiteľ úspechu pre pestovateľa. Nedostatočné vedomosti o sušení liečivých rastlín u mnohých pestovateľov zapríčinili, že pozbieraná rastlina sa stala po vysušení menejcennou, alebo sa úplne znehodnotila. Pestovatelia si však obyčajne nepriznávajú, že sa to stalo ich vinou a príčinu neúspechu vidia len v tom, že zbieraná časť rastliny je veľmi chúlostivá a náročná na pestovanie i sušenie; neraz sa však stáva, 7-e takéto prípady neúspechu odradujú od ďalšieho pestovania. Pestovanie liečivých rastlín i napriek pokročilosti rastu tejto výroby v posledných rokoch treba dostať na vyššiu úroveň, práve tak ako pestovanie ostatných technických plodín, lebo liečivé rastliny sú dôležitou surovinou pre náš farmaceutický priemysel a naše národné hospo- . dárstvo. Dostať pestovanie liečivých rastlín na VysSlU úroveň nie je len vecou organizácie národného podniku Liečivé rastliny, ale je prvoradou záležitosťou pestovateľa: dopestovať patričné množstvo týchto článkov, a čo je najdôležitejšie, dbať o to, aby sa naše výrobky dostali na trh či už . domáci, alebo zahraničný v prvotriednej akosti. O tom môže rozhodnúť jedine pestovateľ, a to dôkladnými vedomosťami o liečivých rastlinách, najmä o sušení. Ak dokážeme liečivé rastliny správne posušiť, ich kvalita zaručí dopyt o ne doma aj v zahraničí. Pre pestovateľa nestačí poznať len rentabilitu pestovania liečivých rastlín, on musí vedieť aj o ťažkostiach v druhovýrobe - o priamej spotrebe, používaní a umiestňovaní na zahraničnom trhu. Podstata celého úspechu spočíva v kvalite, na ktorú má vplyv aj sušenie. Na sušenie nemáme zatiaľ osobitné ,ušiarne ani sušiarenské 46 priestory. V prevažnej miere sa na sušenie používajú povaly nad hospodárskymi budovami. Tieto priestory sa na sušenie dajú dobre využiť, avšak v nezmenenom stave nie sú vhodné, vyžaduje sa najmä upraviť tieto priestory po hygienickej stránke. Niektoré liečivé rastliny sa používajú na priamu liečbu, práve preto ich makroskopický vzhľad musí dokazovať ich účelnosť, nesmú obsahova ť cudzie nežiadúce prímesi a pod. Z tohto dôvodu treba, aby sa sušiarenské priestory udržiavali v neustálej čistote, nesmú sa do nich dostať hlodavce; ďalej liečivé rastliny nesmieme sušiť v blízkosti vecí, ktoré môžu byť hostiteľom alebo skrýšou hmyzu. Aby sme zamedzili tieto prípady a zároveň dokonale a hospodárne využili celé plochy nad hospodárskymi budovami, rozhodli sme sa vybudovať a upraviť sušiarenské priestory takto: Na použitie povaly nad hospodárskou budovou o rozmeroch 63 m (d!žka) X 9.,5 m (šírka) X 4,5 m (výška) vyhotovíme konštrukciu zo železných rúrok po celej d!žke vzdialených od seba 4 mnatiahnutím šponovacích drôtov od seba vzdialených 40 cm, na ktorých je našponované plátno. Týmto spôsobom po uvedenej úprave sme získali miesto 598,5 m2 a etážovitým spôsobom až 1570,5 m2 sušiarenského priestoru; dalej po celej d!žke na oboch stranách dve manipulačné chodby 90 cm široké a 513 ma objemovej plochy ako skladový priestor pre usušené drogy a prípravu pre expedíciu. Takýmto spôsobom sa nám podarilo vyriešiť dosiaľ sušiarenský priestor celkove na 2209 m2 . Náklady na zhotovenie týchto sušiarenských priestorov boli: Hodnota materiálov všetkého druhu Odmeny za vykonané práce Spolu Kčs 17022,- 3978,- 21000,-
www.shopherba.skRkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==