v nase liečivé rastliny ORGÁN ÚSTREDNEJ KOMISIE PRI MINISTERSTVE ZDRAVOTNÍCTVA PRE P ESTOVANIE A ZBER LIEčIVÝCH RASTLíN ČíSLO 4 1966 CENA 3 Kčs
NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY Vydá;"ľ Ú~tredná komisia pri Ministerstve zdravotníctva pre pestovanie a zber liečivých rastlin v n. p. Obzor, vydavatelstvo kníh a časopisov, Bratislava. Tlač: Tlačiarne SNP, n. p .. Martin, závod Ružomberok. Rozširuje Poštová novinová služba, objednávky a predplatné prijíma PNS - Ústredné expedícia tlače, Bratislava, Gottwaldovo nám. 48/VII. Objednávky do zahraničia vybavuje PNS - Ústredná expedícia tlače, oddelenie vývozu tlače, Bratislava, Gottwaldovo nám. 48/VII. Vychádza 6-krát ročne. Čísla po Kčs 3, -, ročné predplatné Kčs 18. -. V-Qt4*61269 NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY ROK 1966 ROČNÍK II Č.4 OBSAH PhMr . A . Svoboda: Nákupní sezóna 1966 97 A. Bučková promo farm .: Orechy ako liečivá rastlina lOO PhMr. J. Hroneš: Správné použití námeloviny - základ rentabilního pestování námele 102 O. Gottwald, V. Traxl: Mesíček zahradrú 106 W. F. H. McLEAN: Léčivé pl'ípravky z britských mor- ~~~ - ~ PhMr. J. MínaŤÍk: Účinné látky léčivých rostlin II 11 3 Kolektív: Malá populárna encyklopédia IV 117 ck .: Pripravujeme sa na školský zber I 122 Kalendár zberu 127
1966 .. NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY 4 NÁKUPNÍ SEZÓNA 1966 Sestavení reálného plánu nákupu léčivých rostlin opírá se jednak o potrebu zdravot~ oického zásobování, potrebu farmaceutického prumyslu a ostatnkh našich prumyslových a obchodních složek, jednak o požadavky zahraničního obchodu. Velký význam pro správné zamerení nákupu léčivých rostlin má analýza a zhodnocení výsledku nákupní sezóny práve uplynulé. Pro stanovení hlavních úkolu letošního nákupu vycházel n. p. Léčivé rostliny z výsledku roku 1965, ke kterým se pri zahájení letošní nákupní sezóny krátce vracíme. Celková produkce léčivých rostlin vzrostla r. 1965 o 4 % proti roku 1964. Za uplynulé petileté období _(od r. 1961) vzrostla tato produkce o plných 50 % svého objemu. Srov~ nání dosaženého objemu naší produkce s údaji evropských producentu léčivých rostlin je proto obtížné, že do zahraničních produkcí jsou obvykle zahrnovány značné objemy sberu, výroby a vývozu korení, makovíc, máku, syrových šípku, lesních plodu, silic, nekdy i hotových léčiv. Tyto položky nejsou predmetem podnikání n. p. Léčivé rostliny a nejsou v jeho statistikách uvádeny-. Z celkové produkce roku 1965 pripadá na pestované druhy 57 %, na sbírané divoce rostoucí léčivé rostliny 43 %. Slovenská produkce dosáhla 31,7 % celostátního objemu. Hermánkových kvetu suchých bylo r. 1965 nakoupeno 480 tun, z toho '!émer 40 % na Slovensku; náprstníku 75 tun, námele 72 tun, listu koprivy 70 tun, listíľ bi'ízy 44 tun, iepíku 31 tun, listu maliníku 27 tun, kvetu bezu černého 24 tun atp. Pres tyto nesporné úspechy nedosáhlo se u všech potrebných druM takového objemu, který by kryl domácí spotrebu a zabránil doplňkovému dovozu. Jsou to nutne potrebné sberové drogy jako plod, kvet a list hlohu, lipový kvet, listy jahodníku a ostružiníku, nať vresu, srdečníku, koren a list ruUku a koren pampelišky. Zvlášť tížive se v práci lékáren a v galenické výrobe projevil nedostatek jitrocelového listu, kde byl plán nákupu splnen pouze na 82 %, avšak dodatečné požadavky vzrostly na dvojnásobek skutečného sberu. U pesto~ vaných druhu nebylo dosaženo dostatečné produkce kvetu a listu slézu maurského, listu a korene ibišku, nate libečku a nate máty peprné, kterou je nutno s bbtížemi dovážet. Mezi nejproduktivnejší kraje ČSSR patril r. 1965 kraj Západoslovenský sobjemem 195 tun suchých léčivých rostlin a s dobrou skladbou potrebného sortimentu, dále kraj Jihomoravský (180 tun) , který je nejvetším producentem náprstníku vlnatého; kraj Východoslovenský, kde produkce hermánkových kvetu dosáhla neobvyklé výše 108 tun, ovšem na úkor ostatního potrebného sortimentu; kraj Východočeský (161 tun) se značnou produkcí námele a kraj Severomoravský. Pozadu v nákupu pestovaných i sberových druhu za ostatními kraji zustává kraj Jihočeský a Stredoslovenský. Jednotným zemedel~ ským družstvum, která pestovala léčivé rostliny, zájmovým a školským organizacím, jež 97
pestovaly a sbíraly, jakož i jednotlivým sberačum bylo za dodané léčivé rostliny vyphlceno 40,2 miliónu Kčs. . Vzestup objemu produkce a celkové dobré výsledky nákupu byly ovlivneny dobrou prací krajských a okresních komisí pr_o pestování a sber léčivých rostlin, zejména v krajích s nejvetší produkcí. Zájem Ustrední správy nákupu zemedelských výrobku o tento úsek zemedelské výroby vytvoril základní podmínky pro lepší práci nákupních složek n. p. Léčivé rostliny. Účinným nástrojem zejména pro zvýšení sberu staly se nové zásady tvorby cen, které umožnily lépe prizpusobit sber nejvíce žádaných drog stoupající poptávce. Zároveň s kladnými jevy, jako je napr. zvýšení produkce nekterých žádaných druhU, postupující rajonizace a specializace v pestování léčivých rostlin, zvýšení obsahu glykosidu v náprstníku a alkaloidu v námeli, první kroky v mechanizaci sklizne hermánkových kvetu, projevily se v uplynulé sezóne nekteré nežádoucí momenty citelne snižující dosaženou úroveň produkce. Závažným problémem - zejména pro tvorbu vývozních fondu - je pokles kvality hermánkových kvetu, který zpusobil, že vzestupu produkce hermánku na jedno z ·predníeh míst nebylo možno efektivn~ · využit pro naše hospodái'ství. Rozpadavost hei'mánkových kvetu se vlivem deštivého počasí zvýšila jen mírne ,' avšak značne stoupI obsah delších stopek ve všech dodávkách. Současne byl zaznamenán mírný pokles obsahu silice v kvetech. Velikost a vzhled úboru doznaly nepi'íznivých zmen. Zatímco v obsahu silice Íl chamazulenu si československý hei'mánek udržel své dosavadní výhodné místo, je výsledek srovnání v.nejších znaku a "(zhledu naší drogy se zahraniční produkcí pro náš hei'mánek nepi'íznivý. Proto bylo nutno provést zá~ažná opatrení v urychlení selekce domácích odrud, v rajonizaci zemedelské výroby hei'mánku a v omezení nákupu ·nešlechtených odľud. Rovnež byla revidována dosavadní ČSN na hei'mánkové kvety a provedena dílčí opati'ení ve spOti'ebitelských velkoobchodních cenách. Účinek nekterých z techto opati'ení, na kterých se podílejí ·jak organizátoi'i, tak výzkumní pracovníci, se projeví již v této sezóne. V sezóne 1966 a dalších letech mají pracovníci n . p. Léčivé rostliny a Výzkumného ústavu pi'írodních léčiv ješte další závažné úkoly. Predevším ·zvýšit objem produkce: námele a náprstníku a cílevedomými zásahy do agrotechniky zajistit zvýšení obsahu jej ich účinných látek. Poti'eba námele zdaleka nestačí možnostem naši farmaceutické výroby, která musí pi'ekonávat obtíže prudce stoupající poptávký na export námelových léčiv v nejruznejších druzích a současne i'ešit náročné otázky hospodárnosti a efektivnosti svého provozu. Témei' totožná situace je ve výrobe náprstníkových glykosidu. Opatrení dostatečného množství kvalitního námele a náprstníku vlnatého je tedy úkolem pro naše národní hspodái'ství nadmíru závažným, jehož zvládnutí závisí nej en na pečlivém výberu produkčních kmenu, nýbrž i stejnou merou na dobré organizaci pestování, na zvládnutí agrotechniky, na zvýšení hektarových výnosu i na snížení ztrát pi'i sklizni. Postupující koncentrace pestování námele i náprstníku do ejprodukčnejších oblastí a nejlepších JZD umožňuje, aby se s komplexem techto otázek dukladneji seznámili nejschopnejší pestitelé. Stejne nezbytným úkolem v této sezóne zustává zamerení pozornosti na nedostatkové druhy pestované a volne rostoucí. Výsledky výzkumných prací zamei'ených na pestování nekolika dosud dovážených druhu léčivých rastlin v našich podmínkách umožnily predat více rostlin do pokusné provozní produkce, která má r. 1966 pi'inésti již prvý, i když prozatím skromný efekt. Závažnost práce v organizaci sberu potrebných druhu léčivých rostlin ve volné pi'írode nelze dosti zduraznit. Dobrou tradici, kterou ve sberu mají naše školní, zájmové, společenské organizace i soukromí sberači, Ize upevnit jen neustálou péčí o zlepšení podmínek jej ich práce. Nekterá cenová zvýhodnení, provedená národním podnikem Léčivé rostliny, vytvorila dobré predpoklady pro zvládnutí úkolu ve sberu potrebných druhU. 98
Smysl práce organizátoni 'nákupu, pestitelu i sberatelských organizací v nákupní sezóne 1966 tkví v prechodu od dosavadního extenzív'ního zpusobu k intenzívnejší produkci. I když ješte musíme z v Ý š i t o b jem pestování a sberu nekterých druhu léčivých rostlin pestovaných i sbíraných, nesmíme pri tom zapomínat, že bez plného a cílevedomého zamerení na k val i,t u ' pro d u k c e nelze nikdy dosáhnout úspechu. To budiž rečeno jak o potrebné skladbe celého pestitelského a sberatelského sortimentu'r o obsahu a kvalite jednotlivých druhu, o hektarových výnosech, tak i o výzkumné q organizátorské, práci v sezóne , 1966 i ,v pi'íštích letech. . ' PhMr. A. Svob~dci Kolko ste už Vy nazbierali a vypestovali liečivých rastlín? Kolko odpredáte liečivých rastlín pre náš farmaceutický priemysel? Bol Váš zber aktívny? Napíšte nám Vaše skúsenosti! 99
ORECHY AKO LIEČIVÉ RASTLINY A. BUCKOVA, promo farm. Orechy patria medzi najznámejšie úžitkové stromy a preto ich chceme priblížiť našim čitateľom v širšom meradle - po stránke ich histórie, výskytu, použiteľnosti, ako aj využitia vo farmácii. Starí Gréci poznali orechy v maloáz;jských končinách a hovorili im "kráľovské", ~perské" orechy alebo tiež orechy "sinopské", lebo prístav Sinope na severnom pobreží Malej Ázie bol starým dodávateľom orechov. Počiatočná nedôvera k olejnatým orechovým jadrám sa časom zmenila v obľubu a vlašské orechy sa dostali nielen na stôl, ale i do kultúrnej histórie starých Helénov. História nám vraví, že v čase ich zberu slávievali lakedaimonské ženy a panny sviatok na počesť bohyne Artemidy a pri tejto slávnosti zvanej "karya" tancovali taktiež zvláštne tance. Grécke a neskoršie i rímske deti používali orechy pri svojich hrách. Latinské porekadlo "nuces relinquere" (zanechať orechy) znamenalo to isté ako rozlúčiť sa s detstvom. V Grécku s~ udržal až do novšieho veku starý zvyk rozhadzovať pred svadobnou nocou orechy, čo malo priniesť neveste plodnosť a početnú rodinu. Orech je jedným z najužitočnejších stromov v Európe. V treťohornej dobe bol II nás veľmi rozšírený, ľadová doba ho však zatlačila na juh a dnes sa u nás iba pe"stuje. Význam orecha je všestranný a vysádzanie tohto krásneho a výnosného stromu by sa malo u nás všemožne podporovať. Výsledkom mnohoročnej starostlivosti človeka je celý rad dobrých odrôd a sort vlašského orecha. Spotrebitelia majú najradšej tenkostenné "papierky" , neobľubujú tvrdé "kcšláky", resp. košľavé orechy. Medzi kultúrami je zatiaľ známych asi 150 sort orechov. Orechy sú najúrodnejšie vo veku 30 až 100 rokov, keď dávajú podľa sorty, 1,5 až 2 q plodov. Rôznotvárnosť a premenlivosť kultúrneho orecha narobila odborníkom mnoho starostL Odrody a sorty sa rozlišujú podľa listov, doby kvitnutia, tvarom koruny, podľa stupňa mrazuvzdornosti, predovšetkým však podľa charakteru kôstkovíc-orechov. Toto trieaenie je stále najobvyklejšie, zdá sa i vyčerpávajúce, predsa však plne nevyhovuje, keďže odrôd, foriem i sort je veľmi mnoho a stále sa odkrývajú ďalšie "krajové", ktoré sú väčšinou z pestovateľského hľadiska hodnotné. Z botanického hľadiska rad Juglandales zahrňuje jedinú čeľaď Juglandaceae (Orechovité). Tvoria ju stromy, ktoré majú mohutné, silné kmene a košaté koruny. Kôra stromov je svetlošedá až čierna, na starých stromoch býva hlboko rozbrázdená. Listy sú striedavé, párno-perovité bez palistov a každoročne opadávajú. Kvety sú dvojaké - samčie a samičie. Plody tvoria kôstkovice so zeleným, mäsitým, holým alebo žľaznatým exokarpom (vonkajším oplodím), ktorý pri dozrievaní puká alebo zaschýňa. Endokarp (vnútorné oplodie) je vajcovitý až guľovitý a tvorí ho vlastné semeno a tvrdá škrupina. Čeľaď Juglandaceae zahrňuje viacero druhov, ktoré sú rozšírené hlavne v teplejších krajinách mierneho pásma severnej pologule. U nás sa pestuje hlavne Juglans regia L. (orech vlašský), v parkoch Juglans nigra L. (orech čierny) a tiež Juglans cinerea L. (orech popolavý) pestovaný len veľmi zriedka. Veľmi vzácne sa pestuje i tzv. americký a kaukazský orech. Domovinou orecha vlašského sú horské lesy, siahajúce od Balkánu až po Himaláje. Za stredisko jeho pôvodného výskytu sa považujú miesta v strednej Ázii, Barma, Afganistan, Grécko, severná Afrika a na východe Japonsko. Je rozšírenou kultúrnou rastlinou v teplejších častiach Európy. Vyžaduje mierne podnebie v chránených polohách, dobre sa mu darí na pôdach hlbokých a vápenatých. V našich krajoch trpí extrémnymi výkyvmi teplôt, a preto najlepšie polohy pre výsadbu tohto druhu orecha sú teplejšie kraje nášho štátu. ~OO
mftr Strom dosahuje až 25 m výš1<:y, má rozv=tvenú korunu, listy párno-perovité, z ktorých konečný je vždy zreteľne väčší ako ostatné. Na dospelých stromoch sú listy celokrajné, svetlozelenej farby a sú kožovité. Na liečivé účely sa zbierajú listy (Folium juglandis) najlepšie v júni za suchého počasia v čase neúplného rozvinutia. Zbierame len jednotlivé lístky bez rapíkov, zdravé nepoškodené a pekne sfarbené. Nesmú sa zbierať listy popadané na zemi, ani listy opadnuté na jeseň, keď už vädnú. Sušiť ich možno umelým teplom; najlepšie v sušiarňacH, alebo na peciach, prípadne tiež nad šporákom. Sušia sa rýchlo, aby sa nesparili. Pri sušení sa rozprestierajú do tenkých vrstiev a pri sušení sa neprevracajú. Zahnedlé alebo sčernalé listy musia byť po usušení odstránené. Pomer straty na váhe pri sušení je asi 4 : 1. Drogu je najlepšie uschovávať v dobre uzatvorených nádobách na suchých a vzdušných miestach, treba ju kontrolovať, či nevlhne alebo neplesnivie. Z obsahových látok listy obsahujú najmä silice v množstve 0,01 až 0,03 %, triesloviny 4 až 5 %, inozit 3 %, hydrojugIón a stopy alkaloidu juglandínu. Čerstvé listy obsahujú značné množstvo vitamínu C - 250 až 270 mg %, ktoré po usušení sa zmenší na 80 mg %. Plodmi orechov sú známe kôstkovice so zeleným, neskôr černajúcim vonkajším 'oplodím, tzv. rubinou, a vnútornou kôstkou alebo "orechom", ktorý obsahuje známe olejnaté chutné semeno, ľudove "jadro". Vonkajšie oplodie chráni nezrelý plod a pri dozrievaní nepravidelne puká a uvoľňuje sa orech, ktorého škrupina je na povrchu mierne zbrázdená. ' Výživné a chutné jadrá obsahujú 20 až 27 % vody, 43 až 52 % vysychavého oleja, ,ll až 19 % bielkovín, 8 až 12 % extraktívnych bezdusíkatých látok. V popole sa ·nachádza fosfor, draslík, síra, sodík, kremík, železo, mangán, hliník a chlór. Na liečivé účely sa používa aj oplodie, ktoré sa zbiera zelené ešte pr-ed dozretím 'plodov, n,.esmie byť popraskané a musí sa rýchlo sušiť. Sušíme buď na vzduchu, alebo umelým teplom nie vyšším qko 60°C. Zelené oplodie obsahuje väčšie množstvo trieslovín ako listy, a to 15 až 20 %, inozit, stopy silice, hydrojugión a kyselinu askorbovú . (vitamín C). Vo 'farmácii sa používajú listy a oplodie orecha hlavne pre vysoký obsah vitamínu é a značné množstvo trieslovín. Používajú ' sa vo forme extraktov a liéčivých čajov ako adstringencia pri žalúdočných a črevných kataroch, pri chronických ekzémoch, očných 'zápaloch a proti črevným parazitom. Sparené listy sa používajú ako odpudzujúci prostriedok proti hmyzu domácich zvierat. ' Mastn)' orechový olej (Oleum juglandis) , ktorý sa lisuje z ,ia~lier, ;lúži' ako jedlý stolový olej a na výrobu jemných olejových farieb, používa ~a aj v kozmetike . Škoricovohnedé farbivo prítomné ;,. oplodí sa používa na farbenie vlasov. Nezrdé plody po zlúpnu tí vonkajšieho zeleného oplodia sa zavárajú s cukrom ako obľúbený kompót, alebo sa z nich vyrába likér "orechovka". Orech poskytuje tiež cenné, tvrdé, i'ažké a trvanlivé drevo s krásnou kresbou, ktoré sa ľahko spracúva a v nábytkárstve ' vysoko cení. Orech čierny pochádza z východnej časti severnej Ameriky; vyskytuje sa hlavne y povodí rieky Misissipi a malým cípom zasahuje i do Kanady. Do Európy bol prinesený v 17. storočí ako parkový strom. Nachádza sa najmä v Anglicku a v južnom Švédsku. U nás sa pestuje na južnej Morave Vyžaduje značné teplé prostredie a dlhšie vegetačné obdobie. Je najnáročnejší zo všetkých orechov na svetlo, na pôdu, na podnebie a iné ekologické faktory. ' . . , Orech čierny dosahuje výšky 30 až 50 m, priemer koruny je 2,5 až 5 m. Mladá kôra je šedočierna a po rokoch sa mení v brázdovitú borku. Kôra má slabú vôňu a horkÍl chuť. Listy sú párno-perovité, 25 až 50 cm dlhé, na spodnej strane plstnaté a po obvode pílovité. Majú silne aromatický zápach, ktorý sa nestráca ani sušením. Kvety sú oboj~ pohlavné, plod tvorí kôstkovica guľovitého tvaru. Dužinaté oplodie je žltozelenej farby, Fri dozrievaní černie, nepuká a zle sa oddeľuje. Semeno má trpkastú chuť. ' . lDI
Použitie tohto druhu orecha je známe už oddávna, hlavne v severnej Amerike sa používa kôra týchto stromov, ktorá má hladký korok. Používajú ju ako preháňadIo pri žalúdočných a črevných ochoreniach. Hlavný úžitok je z vysoko hodnoteného dreva fialkovohnedej farby, ktorého silné výrezy majú takú cenu ako mahagón. Zo semien tc!lto orecha sa priemyselne získava olej, ktorý obsahuje až 65 % tuku. Z uvedeného článku vidíme, že použitie listov, plodov, oplodia a dreva najmä orecha vlašského je také široké, že by bolo treba vážne sa zamyslieť nad jeho pestovaním v čo najširšom meradle vo všetk5rch teplejších oblastiach našej republi,ky. SPRÁVNÉ POUŽITÍ NÁMELOVINY - ZÁKLAD RENTABILNÍHO PÉSTOVÁNÍ NÁMELE PhMr. J. I-IRONES Cizopasná houba námel jest dnes hle~ danou farmaceutickou surovinou, z níž se vyrábí rada účinných léku používaných v ženském, interním a nervovém lékarstvL Náš farmaceutický prumysl rozšíril v le~ tošním roce sortiment prípravku, vyrábe~ ných z námele , o dva: Lysenyl SPOFA a Lysergamid SPOFA, což spolu s export~ ními .požadavky vede u nás k zvýšené poptávce po námeli. Aby bylo možno vy~ hoveti rostoucím požadavkum farmaceu~ tické výroby, jest nutno zajistiti dostatek 'kvalitního námele pestováním. Námel se stal u nás novou zemedelskou plodinou a pestitelé - JZD, JRD a další organizace mají prirozený zájem o rentabilitu tohoto pestovánL Proto zde stručne objasníme a zopakujeme složení námeloviny, správnou prípravu očkovací látky z námeloviny a správné použití očkovací látky ve vhodnou ,dobu. Pfi výrobním postupu námeloviny, kterou nyní k pestování námele používáme, .bylo nutno napodobit pfirozený životní cyklus námele. Tento cyktus probíhá tak, že šedefialové ružky (sklerocia) námele uzrají, vypadají z žitných klasu v pred~ žňovém období a na poli prezimujL Po vystfídání teplotních a vlhkostních zmen vyklíčí v jarním období na sklerociích stop~ hté paličky nachové barvy. Proto se také jinak námel nazývá paličkovice nachová. V paličkách jsou umístena vrecka s nit~ kovitými výtrusy, tzv. askosporami. Tyto 'askospory se z vrecek vymršťují a vítr je vnáší do kvetoucích ' žitných klasu, které nakazí a pusobí tak prvotní infekci. Na~ kažené semeníky žitných kvítku se v po~ zdejším vývoji deformují rostoucími vlákny podhoubí námele. V tomto stadiu roní na~ kažené semeníky lepkavou, nasládlou me~ dovici, která stéká po klasech a její kapky jsou pozorovateIné zejména v ' ranních ho~ dinách. Medovice obsahuje velké množství nepohlavních výtrusu, tak zvaných konidií (obr. l), které velmi účinne vývolávají druhotnou infekci žitných kvitku. Deje se to mechanickým trením klasu o sebe, anebo je prenáší hmyz. Pozdeji se na bázi infi~ kovaných semeníku vyvíjí cizopasná hou~ ba, nej prve lepkavá, nezbarvená, pozdeji známého ružkovitého tvaru a šedefialové barvy - námel. V dobe zralosti námel z žitných klasu vypadává, prezimuje a celý cyklus se opakuje. Obe stručne popsané formy prirozené infekce a rozmnožování planého námele v prírode dovolují prejíti k popisu umelé infekce - k pestování námele, jehož k<?~ reny sahají u nás do druhé poloviny mi~ nulého stoletL V literature jsou zachovány zmínky o tehdej ší agrotechnice. K pesto~ vání námele a k provádení umelé infekce bylo použito sebraného planého námele, který byl v určitém pomeru smíchán s pi~ linami či pískem a vyset spolu s žitem na pole v rádcích. Bylo to tedy prímé napodobení prvotní infekce, tak, jak pro~ bíhá v prírode. Z dnešního hlediska jest tento starší
, I. II. III. lV. v. VI. VII. V ývojo'vá stadia žita 1-'VII (DIe Békésyho) zpusob pro naše pestitele nepoužiteIný pro svou neekonomičnost. Schudnejší cestou byla umelá infekce žitných klasu konidierni. Touto problematikou se · po druhé svetové válce u nás zabýval Výzkumný ·ústav léčivých rostlin a vyvinul nám elov i n u, která jest v podstate umelou kulturou podhoubí námele na umelém živném substrátu. Známe dva druhy námeloviny: agarovou a žitnou. DHvejší agarová námelovina se ' vyrábela a expedovala pestitelum námele na šikmených sterilizovaných agarových pudách (substrátech) ve zkumavkách. Tato agarová námelovina se vyrábela tak, že za sterilních podmínek byly agarové pudy očková ny částečkami vniti'ního pletiva sklerocií námele. Za pi'íznivé teploty se v inkubátorech na povrchu agaI"ových pud rozrustá šedobílé podhoubí, tvorené houbovými vlákny, které na svých .vzdušných koncích odškrcuje konidie. Takto získané základní kultury námeloviny (obr. 2) byly dále rozmnožovány v provozním merítku. Tato agarová námelovina byla dávkována 200 kusu na l hektar. Obr. 1. Agar jest však dovózní surovinou a celý výrobní proces byl velmi pracný, proto se hledaia vhodnejší forma výroby námeloviny. V té dobe se kultivací námelového jJodhoubí na neagarových pudách zabývala rada výzkurnných pracovníku v cizích státech. Zjištení, že kuľtura podhoubí námele nevyžaduje specifických živin, vedlo k použití ruzných druhu substrátu, ku pHkladu žiTného šrotu s pHdavkem živin, kaše z pšeničné mouky a i. Bylo popsán:o uspešné použití sterilizovaných žitných obilek, což dalo hlavní smer vý:ikumu celé otázky. Zjistilo se, že kultura podhoubí námele vyžaduje prístup vzduchu a pro produkci vclkého množství konidií potrebuje dostatečné množství cukru. Dalším duležitým faktorem jest velikost povrchu živné pudy, jehož zvetšení vede pfi relaci na dosta- ·tečné provzdušnení k vzrustu narostlého mycelia i konidií. Pro provozní výrobu námeloviny bylo nutno se orientovati na její jednoduchou formu, na možnosti hromadné výroby a expedice a zejména na zachování životnosti vegetativních spor - 103
Obr. 2. konidií. Proto byla započata výroba na sterilizovaných žitných obilkách, které pod~ houbí (myceliu) námele poskytují jak -dostatečný počet asimilovatelných živin, tak i velký povrch. Mycelium námele totiž za vhodných podmínek pronistá žitným substrátem a vegetuje na povrchu jednot~ livých obilek, což vede k produkci velkého množství živých konidií. Aby bylo možno obilky vhodne sterili~ zovati a aby vzniklý substrát byl dost vlhký, jest nutno stanoviti vhodný pomer ,obilek a vody. Po ukónčené sterilizaci a ,vychladnutí očkují se lahve s obsahem žit~ ného substrátu vodnou suspenzí konidií, ukládají se do inkubátoru a pfi stálé tep~ lote uchovávají po poti'ebnou dobu. Žitný substrát pozvolna prorustá šedobílým pod~ houbím a na jeho nekterých vláknech se odškrcují konidie, jichž každá láhev po ukončení inkubace obsahuje nekolik desí~ tek miliard. Lahve se opati'í štítkern s uve~ denou šarží a prumerné vzorky se pi'edají oddelení techniké kontroly národního pod~ niku Léčívé rostliny v Zbraslavi nad Vlta~ vou k provedení laboratorní analýzy, Po 104 schválení účinnosti se potom expedují pes~ titelum námele. Námelovinu expeduje ná~ rodní podnik Léčivé rostliny, výroba ná~ meloviny, Praha I, Jilská 16 postupne tak, že prvé výrobní šarže se odesílají pesti~ telum do raných oblastí a expedice končí u pestitelu v horských, nejpozdnejších ob~ lastech. Tak po celém území naší republiky pestitelé dostanou námelovinu pi'ibližne stejne starou se standardní účinností (obr . 3). Pestitelé dostávají námelovinu asi 10 až 14 dnu pred začatím očkování. Tím se námelovina sveruje péči pestitele, který musí dodržovat nekolik zásadních duleži~ tých pokynu. Na kartonech, ve kterých se námelovina expeduje, jest upozornení, že kartony jest nutno ihned otevríti, uchovati v chladu a temnu až do doby použití. Je to proto, že špatné uskladnení námeloviny snižuje její účinnost. Kartony jest proto .nutno otvHati, že ' podhoubí námele na:~ rostlé v lahvích potrebuje .stálou výmenu vzduchu k dýchání. Námelovinu jest nutno uchovávati v chladu, aby nedocházelo k dalšímu intenzivnímu rustu mycelia a spoti'ebování substrátu, který by pak už nemohl poskytnouti dostatečnou výživu konidiím. Je nutno si predstaviti, že Časový plán výroby námeloviny je propočítán tak, aby počet konidií v každé lahvi byl práv€; nej vyšší v dobe jejího použití pfi očkování v terénu. Počet konidií, vlastních nositelu námelové infekce, stoupá až do doby po~ užití. Nevhodným skladováním však ná~ melovina prichází na pole již za vrcholem své účinnosti, teny v dobe, když nekteré konidie odumírajL Námelová očkovací látka jest námelovina rozmíchaná ve vode v pomeru 1 láhev na 60 litru vody. Príprava očkovací látky jest jednoduchá a spočívá v uvolnení mycelia s konidierni, tak zvané "bílé p1ísne" s po~ vrchu žitných obilek. Do lahve se nalije voda, obsah se rozmíchá kopistkou a vlije do pripraveného džberu. Dukladným prom~ nutím (nikoli však rozmačkáním obilek) se uvolní šedobílé podhoubí od žitných zrn a pi'es síto se pi'eleje do druhého džberu. Obilky, které zustanou na síte, se vrátí do prvého džberu, pridá se voda a promnutí se opakuje. Obsah se opet filtruje pi'es síto a tento proces se opakuje ti'ikrát;
obsah druhého vedra se rozredí a pres jemné síto se prelévá do nádoby o obsahu 120 litru za stálého míchání. Stejne se postupuje s druhou lahví, takže podhoubí ze dvou lahví se rozmíchá v objemu 120 litru vody. PH všech procesech jest nutno látku rádne míchatL Očkovací látka není pravým roztokern, nýbrž suspenzí. Po doplnení vodou na 120 litru se za stálého míchání očkovací látka prečerpá do nádrže očkovacího stroje, a to nejlépe pres jemné síto upevnené na konci čerpací hadice. Tím se zabrání ucpávání trysek očkovacího stroje, postrikujících jak očkovací válce, .tak i porost pred stroj ern. Očkovací látka se musí pripravovati krátce pred očkováním, neboť odtržením podhoubí od žitných obilek spóry ztrácejí možnost výživy a jest nutno je co nejrychleji naočkovati do žit- ;n.ých klásku, které jim poskytují další výživu. Nebude jiste na škodu zopakovati další podmínku zdárného pestování námele: vhodnost vegetačního stadia žita pH očkování. Jest popsáno 7 stadií vegetace žitných porostu: 1. počátek metání (špičky klasu vyčnívají nad listovou pochvu); 2. polovina klasu vyčnívá nad listovou pochvu; 3. celý klas opustil listovou pochvu; _ 4. část stébla ve výši 10 až 15 cm se nachází nad listovou pochvou; 5. žito pokročile vymetané - klasy dosud nekvetou; 6. počátek kvetu; 7. plný kvet. Mezi počátkem očková ní a úrodou námele jest možno stanoviti p!'ímou závislost a lze zhruba !'íci, že čím pozdeji po začátku metání žitných klasu se očkuje, tím nižší jsou výnosy námele. Nejvhodnejší dobou pro očkování žitných porostu námelovou očkovací látkou jest počátek metání. Očková ní se zpravidla protáhne až do stadia, kdy žitné klasy jsou zpola či zcela vymetané. Závisí to na rozloze očkované plochy, množství použitých očkovacích stroju a jej ich správné funkci. Započetí očkování do vymetaného žita již snižuje výnosy námele, očkování do žita pokročile vymetaného, jakož i na počátku kvetu a v plném kvetu jest již zcela nevhodné, Obr. 3. neboť dochází k prudkému snížení výnosu, takže takové pestování námele je naprosto nerentabilní. Zdárné výsledky z pestování námele jsou závislé na kvalite lidské práce, která u pestitele začíná prevzetím zásilky námeloviny a končí odesláním suchého, nepolámaného námele, který není napaden hmyzern, do výkupního skladu národního podniku Léčivé rostliny Zbraslav nad Vltavou *. Každá chyba ve sledu pracovních úkonu, které zde byly stručne popsány, se zcela určite odrazí na rentabilite pestování námele. Vysokou rentabilitu pestování námele každoročne dokazují naši vzorní pestitelé námele. Napi'íklad Jednotné zemedelské družstvo Lhota-Škudly docílilo v roce 1964 hektarový výnos v prumeru pres 400 kg námele. Oalší družstvo pardubického okresu JZD Pelechov dosáhlo témer každoročne hektarových prumeru pres 300 kg suché drogy. Mohli bychom jmenovati i další úspešné pestitele, jako nap!'íklad JZD Jedovnice v okrese Blansko, ze slovenských JRD Hrnčiarske Zalužany, JRD Breznička a mnoho dalších. Pri cene 120 Kčs za l kg suchého nepoškozeného námele jest jasná vysoká rentabilita, ovšem pH iádne provedené práci. • adr.: Malacky., ul. Dukelských hrdinov 651 105
MESÍČEK ZAHRADNÍ (Calendula officinalis L.) o. GOTTWALD A V. TRAXL Mesíček zahradní jest jednoletá bylina pamcí do čeledi hvezdnicovitých a dorustá výšky 40 až 60 cm. V zahrádkách se pes~ tují ruzné odrudy v barve svetležluté až temne oranžové. K pestování mesíčku pro drogu jest vhodný pouze poloplnokvetý, syte ohnive oranžový druh, jehož semeno každému pestiteli dodá Semenái'ské odde~ lení n. p. Léčivé rostliny v. Praze I, Pa~ i'ížská ulice 10. Avšak i toto semeno obsahovalo v roce 1965 v podstate dva typy, které se sice neliší barvou, ale počtem jazykovitých kvetu. Kvetenství plne kvetoucího typu má počet kruhU samičích, tj. okrajových jazy~ kovitých kvetu prumerne kolem IO, druhý poloplnokvetý typ 6 až 7. Plná forma má určite daleko vetší po~ čet jazykovitých samičích kvetu, ale ty, které jsou ve sti'edu nebo poblíže sti'edu úboru, lze velmi nesnadno za syrova vy~ trhávat a ani ze sušených úboru nemužeme je snadno otrhávat, ať již ručne nebo síty. Velmi dobi'e ohema zpusobum sberu i su~ šení vyhovuje typ B, který rychleji v úbo~ rech schne než typ A. Degenerace kvetu, tj.ubývání jejich velikosti a plnosti se projeví obzvlášte na poli málo vyhnojeném. Na pokusném poli v Sudomei'i ve výmei'e 4,5 aru v roce 1965 se projevila degenerace kvetu až v druhé polovine mesíce i'íjna, a to jen v nepatrné míi'e. Na pokusném poli byl vyset velmi pozde (až koncem kvetna) jako náhradní plodina za hei'mánek splavený prudkým lijákem. Hnojilo se proleželou chlévskou mrvou v roce 1964 a hehem vegetace byle dvakrát hnojeno arboritem v normální dávce asi l kg na ar. Témei' až do konce mesíce i'íjna obsahovala sklizeň více než 60 % nádherných a velkých úboru. Do~ konce bylo ve sklizni pravidelne 5 % úboru nad prumer 9 cm. Mesíček je velmi odolný proti nízkým teplotám. V loňském roce 1965 byla kon~ cem i'íjna série mrazivých nocí, kdy tep~ lota poklesla až na - 6°C. Mesíček však 106 kvet! dále a poslední byl sklizen 10. listo~ padu. Po tomto datu rozkvétaly kvety již nepravidelne. Jazykovité kvety byly již velmi krátké a nestejné, takže odpad pi'e~ vyšoval 40 % sklizené váhy. Pritom všech~ ny rostlinky mely ješte dobrou tretinu úboru nerozkvet!ých v dusledku opožde~ ného výsevu. Mesíček vyséváme na dobi'e vyhnojené a po zahradnicku upravené pole pi'evážne ručne. Pi'i ručním setí vyhovuje nejlépe hnízdový zpusob. Rádkovačem na poli nebo záhonu vyznačíme i'ádky podélné i pi'íčné v rozmeru 40 X 40 cm až 45 X 45 cm. Do prusečníku čar vyséváme 5 až 10 plo~ du čili malou špetku. Jedna osoba zaseje ručne za 8 hodin až 10 aru. Jest výhodné pi'ipravit si plechovou krabici (melkou) od rybích konzerva do ní dáti semeno me~ síčku lékai'ského. Tuto krabici posunujeme pi'ed sebou a najednou sejeme 3 až 4 i'ádky. Pi'i setí lezeme po kolenou. Rukou utvoi'íme v zemi kruhovým pohybem melkou jamku o prumeru asi 10 cm, ukazo~ váčkem a palcem uchopíme z krabice malou špetku semen a rozhodíme do utvoi'ené jamky. Potom pi'ihrneme na zaseté semeno asi jednocentimetrovou vrstvu zeme a dlaní ji pi'itlačíme. Semeno mužeme sít též strojkem, ale pouze semena larvovitá. Jak známo, mesíček má ti'i druhy plodu (nažek): 1. ki'ídlaté (člunkovité) na okraji úboru; 2. ostnité (srpovite zahnuté) na okraji úboru; 3. larvovité (podobné černošedým červíčkum) poblíž sti'edu úboru. Larvovité nažky lze od ostatních oddelit ručním kulatým sítem s otvory 5 až 6 mm. Ručne sejeme vždy jen semena neti'ídená. Nejlépe jest síti od konce bi'ezna do 15. dubna. Semena vzejdou za teplého a vlhkého počasí za 7 až 10 dní. Vzešlé rostlinky nejednotíme: jen tam, kde jsme dali více semen než IO, mohou býti husté shluky vyklíčených rostlinek. Takovéto
prípady zlikvidujeme a vyjednotíme až na 5. V počátku rustu nutno udržovat mesíček v čistote pletím a okopávkou. Pri techto pracích mužeme jej pi'ihnojovat mezi rádky citramfoskou, superfosfátem nebo draselnou solí v celkovém množství asi 1,5 kg na ar. Velmi vhodný jest arborit v dávce asi l kg na ar. Kultura mesíčku pak velmi rychle roste, takže brzy zakryje zem a nedovolí vzrust žádnému pleveli. Pfi sklizni plne rozkvetlých úboru dbejme na to, abychom vždy pfi opakovaném sheru chodili v rádcích stejným smerern. Listy i lodyha mesíčku jsou nejen ochmýrené, ale i lepkavé, kvety též a nejen to, lodyhy se velmi snadno lámou, chodíme-li v rádcích v obou smerech. Pro témer stoprocentní sklizeň doporučujeme čtyrrádkovou kulturu, což znamená počítati vždy s pešinkou mezi čtyrmi rádky. Z pešiny snadno otrháme ze dvou rádku zprava i zleva. Úbory sbíráme nejlépe do bramborových košíku, ovšem jen pri čtyfi'ádkovém setí, kde jest možné postavit košík na pešinku a trhat pohodlne ohema rukama. V celistvém porostu nelze košík nikam postavit, a proto tam používáme loktuše, menšího jutového pytle nebo košíku; nekterou z uvedených sberových nádob (která nám nejlépe vyhoví) si uvážeme na remínek a pfi sberu ji nosíme pres rameno. Zručný sherač trhá ohema rukama, a to tak, že ukazováček a prostrední prst dá navrch úboru a palec pod úbor. Snaží se iYP B / POLOPLN'r' ueOR kvet prudce obrátit vrchem dolu smerem od sebe. Tak velmi snadno a rychle úbor bez stopky ulomíme. Nedoporučujeme dávat prsty pod úbor a snažit se jej utrhnout smerem nahoru. Vlámali bychom mnoho stonku s poupaty ješte nevykvetlými. Sbíráme úbory jen zcela rozkvetlé, a to asi jednou týdne, v podzimu pak jednou za IO, pozdeji za 14 dní. Dokonce lze trhati úbory i v prosinci, nejsou-li do té doby mrazíky. Pro zajímavost zde uvádíme záznamy o sklizni na pokusném poli v Sudomefi v roce 1965. Plocha pokusného pole je 4,5 aru. Pro snadnejší propočítání uvádíme prumer z jednoho aru. Nutno ješte dodat, že mesíček byl zaset velmi opoždene, a to až koncern kvetna. Byl náhradní rostlinou po jame zasetém heľmánku, splaveném silným lijákem. Datum sklizne Sklizeno l z aru 1965 7. 8. l kg 14. 8 4 kg 21. 8. 6 kg 28. 8. 12 kg 5. 9. 20 kg 12. 9. 31 kg 19. 9. 43 kg 25. 9. 36 kg 3. 10. 33 kg 18. 10. 23 kg 10. ll. 15 kg Za II skliz,ní celk-em 224 kg . 107
Sber' byl ukončen 10. listopadu , ač ješte asi tretina úboru byla ner',)zkvetlá (poupata) . Pri včasném zasetí koncern brezna nebo začátkem dubna byla by celková sklizeň nejméne o tretinu vyšší. Pestování mesíčku má jedna velkou výhodu: natrhané úbory ne'isou náchylné k zaparení. Není treba se r: bii va t pokažení natrhaného materiálu, jestli ž<, natrhané úbory pomačkáme ve sbernýc:n košlch nebo pytlích - naopak, urychiuje to sušení. Nevýhody pi'i sušení se 'Jbj eví za deštivého počasí, neboť pak mesíčkové úbory velmi snadno dlouhým sušením z~hnívají. S touto úkolností nutno vždy počítat , a proto úbory rozprostíráme tak,aby na ploše 1 m2 se sušily 1,5 až 2 kg natrhaného materiálu. Na podzim snižujeme dávku na 1 m2 na 1 kg. Pomačkáním úboru v pytlích nebo l.<oŠích porušíme pletivo a urychlíme tím ·sušení. . , V , počátečnícD. sklizních, kdy úbory jsou veliké, kilogram syrových úboru obsahuje :asi 300 kusu. V podzimu ponekud více. Jedna osoba natrhá za hodinu 6 až 10 kg syrových úboru. To odpovídá pri desetihodinové práci maximálne 100 kg úboru. Odborná literatura doporučuje otrhávat póuze jazykové lístky z úboru pi'ímo na .poli: anebo ihned po skončení sber:u doma. Jest sice pravda, že tímto zpusobem získáme prvotrídní drogu - ovšem za cenu velmi zdlouhavé a piplavé práce, a k tomu ješte nev)Tnosné. Če tnými pokusy v Sudomei'i bylo zjišteno, že k otrhávání jazykovitých lístku z jednoho kg úboru Cbudou míti váhu asi 600 g) prímo na poli jest zapoti'ebí 50 až 60 minut. Otrháváme-li lístečky z na trhaných úboru až doma, zkrátíme dobu na 30 až 40 minut pri stejn~m množství. To jest o neco rychlejší, ale propočítáme-li, jak dlouho potrvá, než otrháme lístečky z množství 100 kg úboru na poli, pak zjistíme, že to bude 100 hodin pi'i polním trhání anebo 66 hodin pfi otrhávání doma (čas meren pro jednu osobu). Zde už musíme premýŠlet, ' nešlo-li by to nejak zkrátit. A ono to jde! Dokonce ušeti'íme celých 94 hodin z polního trhání lístečku nebo 60 hodin z domácího trhání na zpracování 100 kg syrových úboru. Odborníci narnítnou, že droga takto získaná nebude jakostní. To je sice pravda, ale tato droga jde na další zpracování, takže ani odborník snadno nerozezná ručne trhanou drogu od sítované. Sít o v á n í (žejbrování) zavadlých nebo suchých úboru z množství 100 kg čerstve natrhanych trvá 4 až 6 hod~n! Natrhané úbory rozprosti'eme k sušení a ponecháme je asi 4 až 6 dní SL'HE#R /-<'RUHU JRZYkOYITÝClI"" kt/Éru
zavadnout. Po této dobe je muzeme zpracovávati zavadIé anebo je dosušíme a zpracujeme suché. K tomu potrebujeme kulaté síto, nebo velké síto (rozmer asi 2 mZ) na stojanu s oky IO X IO mm nebo 12 X 12 mm. Do kulatého síta na jedno zpracování dáváme nej výše l kg zavadlých úboru nebo 0,40 kg suchých, do velkého síta na stojanu mužeme dáti nej výše 3 kg zavadlých nebo 1,5 kg suchých úboru. Drhnutím úboru na síte snažíme se oddelit .lužka se zákrovem od jazykovitých lístku, které nám sítem propadají. Protlačí se však též velmi nepatrná část lužek nebo jejich úlomku. Odstraňujeme je až tehdy, když materiál jest úplne suchý. Zpracováváme-li úbory zavadIé, pak ihned po skončení drhnutí musíme propadlé jazykovité lístečky rozprostrít k sušení na vrstvu nejvýše l cm silnou. Protože stejnomernou vrstvu rukou težko udeláme, použijeme k tomu síta s oky 2 X 2 cm nebo dokonce až 4 X 4 cm a prímo sítem rozprostíráme jazykovité lístky na sušicí plochu. Za pi'íznivého počasí nám do trí až peti dnu dobre uschnou a pak je dále zpracováváme. Usušené jazykovité lístky získané drhnutím (ne otrháváním) obsahují dosti prachu, úlomky zákrovu a lužek, drobná lužka a trubkovité kvety. Prach a trubkovité kvety odstraníme sítem s oky 1,5 krát 1,5 mm až 2 X 2 mm. Lužka se zákrovy a jejich úlomky odstraníme protáčením Ba síte 6 X 6 mm až 8 X 8 mm, pričemž nám odpad zustane v síte. Čistíme-li vetší množství suché drogy (ale spoň 200 kg), pak použijeme fukaru: Pfi menších množstvích čistíme sítem s oky 2 X 2 mm, a to tzv. podtrháváním (zpusob častci pci-o užívaný v semenárství). Doba sušení: Celé úbory pri prirozeném sušení na pude s dobrým vetráním potrebují v léte asi 14 dní, sušené umelým teplem ve vrstve nejvýše 5 cm asi 7 dní. Jazykovité kvety ručne trhané a nema čkané ve vrstve asi l cm 7 až IO dní, jazykovité kvety z úboru asi 5 dní zavadlých schnou 5 dní ve vrstve l cm a pťi umelém. sušení dokonce pouze 3 dny. Nesušíme na. slunci! Podle záznamu sklizní (viz pokus v Sudomei'i) si pestitel mesíčku propočítá, jakou výmeru stačí sklízet a také si propočítá, jakou sušicí plochu k tomu bud~ potrebovat. Pro snadnejší zpracování sušiny nebo zavadlých úborku bude pestovat typ B. Záverem nutno dodat, že z jednoho aru pfi 13 až 18 sklizních v intervalech približne týdenních sklidíme celkem 250 až 300 kg čerstvých úboru. Z tohoto množství jest asi 40 % odpad (lužka se zákrovem) a asi 60 % užitkevého materiálu (jazykovitých kvetu), který má sušicí pomer l : 7. Výnos z jednoho aru jest asi 18 až 22 kg suché drogy. V loňském roce byla výkupní cena za l kg drogy 1. jakosti 30 Kčs. Usušenou drogu dodáme co nejdHve do výkupny, neboť pri deštivém počasí velmi snadno navlhne a pak plesniví. Suchou drogu skladujeme v dobre zavázaných papírových nebo igelitových obalech. Choroby a šudci: Netrpí chorobami. Za vlhkého počasí jsou rostliny zčásti napadány padlím, hlavne ke konci vegetace. LÉČIVÉ PRíPRAVKY Z BRITSKÝCH MORSKÝCH RAS W,1 F. H. McLEAN oddéleni farmakognosie College of Technology Portsmuth, Anglie V listopadu 1965 objevila sa v britském denním tisku zpráva o pokuse využít v Čechách k jídlu rasy z jihočeských rybníku. Ponevadž tyto suroviny se na Západe hojne využívaji v prumyslu i potravinárství, požádali jsme jednoho Z britských odborníku o zprávu o využití morských ras ve zdravotnictvi, kterou nám velmi ochotne napsal. Po staletí využívá !id britských ostrovu morské rasy k nejruznejším účelum. Ve Sht109
sku a Irsku se ras pOUZlva jako prísady do pečení a po usušení též jako náhrady za žvýkací tabák. Morské rasy se pi'idávají i do krmiva pro dobytek a do hnojiv. Popel ze spálených ras sloužil di'íve za zdroj jódu a drasla. Rasy rádu Phaeophyceae Jednou z nejduležitejších látek hnčdých ras je kyselina a I gin o v á, pi'ítomná ve forme vápenaté a sodné soli. Prvý, kdo izoloval a popsal algin neboli sodnou suI i kyselinu alginovou, byl kolem roku 1860 E. C. C. Stanford. Použil téže metody, která je i dnes základem moderní obchodní produkce. Stanford postavil potom na západním pobi'eží Skotska nekolik provozoven na extrakci alginátu sodného, neboť poznal užitečnost tohoto produktu. Stanford sice založil již tak dávno tento úsek prumyslové výroby, avšak zájem prumyslu o tuto surovinu se zvýšil teprve v novejší dobe pro možnost výroby textilllích vláken z alginátu sodného. R. 1930 dokázali Nelson a Cretcher, že kyselina alginová je i'etezem jednotek kyseliny J'l-D-mannurové a pozdeji dokázali Hirst a spolupracovníci, že tyto kyseliny jsou vzájemne spojeny na 1. a 4. uhlíku. Nové chromatografické analýzy ukázaly, že je pi'ítomna i kyselina guluronová. Sodné, draselné, hoi'ečnaté, amonné, polyetylénglykolové a trietanolaminové soli kyseliny alginové jsou ve vode rozpustné, zatím co kyselina a1ginová sama a vetšina jejích solí s kovy jsou ve studené vode a vetšine organických rozpouštedel nerozpustné, ačkoliv botAscophyllum nodosum HO nají a pi'ijímají mnohonásobne vetší množství vody. Hlavní hnedé i'asy této čeledi, používané k výrobe alginátu sodného, jsou rody Ascop: hyllum (Britské ostrovy) Laminaria (Britské ostrovy, Francie, Norsko, Severní Amerika a Japonsko) a Macrocystis (západní pobi'eží USA). V Anglii se rasy obyčejne sbírají a trhají se skal rukou, zvlášte pi'i odlivu; pro sber i'as v hlubší vode se používají ruční hrábe. Surovina se suší co nejrychleji, aby se zabránílo zmenám a rychle se dopravuje do provozoven; propírají se slabe okyselenou vodou, aby se odstranila suI a zpracovávají v kladívkových mlýnech. Rozmačkané i'asy se dvakrát zpracují v roztoku surového karbonátu sodného, čímž se extrahuje rozpustná sodná suI. Tento extrakt se zi'edí mekkou vodou, aby se nevysrážela nerozpustná vápenatá suI, pak dekantuje a filtruje. Získaný filtrát se zpracuje trojím zpusobem: a) pi'ímo k roztoku nebo po jeho částečném odparení se pi'idá alkohol, aby se vysrážel čistý alginát sodný; b) roztok se vlévá do zi'edené kyseliny sírové, aby se získala čistá kyselina alginová; c) roztok se vlévá do roztoku zi'edeného síranu vápenatého, aby se vysrážel alginát vápenatý, který se pi'evede na čistou kyselinu alginovou zi'edenou kyselinou chlorovodíkovou. Laminaria digitava
Alginátové prípravky a jejich použití AIginát sodný Pro emulgační schopnosti alginátu sodného a skutečnost, že je poživateiný, používá se ho pro farmaceutické účely. Jeho jednoprocentní roztok má podobné vlastnosti jako tragantový sliz podle Britského lékopisu. V pnimyslu se používá k zahušťování potravinái'ských pi'ípravku jako omáček; v kosmetice krému, neboť nepoškozuje pokožku, do ruzných tekutin a šamponu, neboť stabilizuje penu; k tomu se zvlášť dobi'e hodi, neboť zabraňuje srážení, shlukování částic v suspenzích. Jako 5 až 10 procentní roztok se používá k pi'íprave past mísících se s vodou (zubnich a pod.), krému, mastí, želé a pod. Tyto pi'ípravky pro zevni upoti'ebení mohou být konzervovány pi'idáním 0,1 % chlorkresolu chlor-o-xylenolu. Nutno poznamenat, že roztoky alginátu sodného nesnášejí se s deriváty akridinu, s kyselinami zi'edenýrni alkoholem nad 5 %, vápenatými solemi a težkýrni kovy, takže tyto produkty nemohou se skladat v kovových obalech. V pi'ípravcích s kyselinami doporučuje se použití polyetylénglykolového alginátu. AIginát sodný se výborne hodí k pi'íprave otisku pro zubní protézy. Je dodáván v práškované forme s pi'ísadou sádry, která reaguje po Laminaria saccharina rozmíchání s vodou a tvoi'í z alginátu sodného, ve vode rozpustného, nerozpustný alginát vápenatý. Aby prášek tuhl ve vhodný čas, obsahuje ješte další pi'ísady. Podobne jako kyseliny alginové, tak i alginátu sodného se používá pfi pi'íprave dražé, neboť se napi'. hodí jako ochranná vrstva mezi účinnou látku Ciádro tablety) a cukrový obal. Kyselina alginová Schopnost jinak nerozpustné kyseliny botnat pi'ijímáním nekolikanásobného množství vody se zvlášť využívá pi'i tabletování ke zvýšení jejich rozpadavosti. Muže být použita ve forme prášku pi'ímo do tablety, nebo k pi'íprave granulátu pro tabletování. Tablety s pi'ísadou kyseliny alginové se rychle rozpadají a pi'i použití granulátu není ti'eba tak velkého tlaku . Soli fyziologicky aktivních bazí mají určité pi'ednosti pro svuj koloidní charakter. Tak napi'. amfetaminalginát, používaný pi'i léčbe obezity (tlouštky) je méne toxický nežli bežne používaný amfetaminsulfát a má i delší dobu účinku. Pi'edpokládá se, že tyto soli mohou se používat pi'i pi'íprave alginátových vláken (viz níže), kde by mohl být kontrolován stupeň rozpustnosti ve fyziologických tekutinách. Kyselinou alginovou se též čistí inzulín, a to tak, že kyselina se vmíchá do částečne pi'ečišteného alkoholického extraktu hovezího pankreatu a odstraní se filtrací. 0,5 N vodným roztokern chlorovodíku se vymyje inzulín z tohoto komplexu alginátu s inzulínem. Alginát vápenatý Vlákna alginátu se pi'ipravují tak, že alginát sodný se tlačí tkaninou do lázne se slabe Chondrus crispus III
okyseleným roztokem chloridu vápenatého, sráží se a vlákna se perou a suší. Alginátová vlákna jsou piivodnim britským objevem, poprvé byla vyrobena r. 1938. Tato vlákna jsou solí chrómu a uvedené kyseliny, barvy zelené a byla piivodne vyvinuta pro výrobu nehoi'lavých tkanin k zakrývání bojové techniky za války. Protože však jsou rozpustná v alkaliích jako mýdlech apod., nejsou vhodná k výrobe textilních výrobku. Této vlastnosti bylo na druhé strane použito ke zcela specífickým účelum. Alginát vápenato-sodný se používá ve forme gáz apod. jako vstfebatelný, krvácení stavící (hemostatický) prípravek. Vlákna alginátu vápenatého se upraví do žádané formy vaty, gázy apod. a potom se ponoi'í do roztoku chloridu sodného, který prevede povrch vlákna na alginát sodný. Čím vétší obsah sodné soli, tím rýchlejší je adsorpce tkaniny. Tyto prípravky se pak hodí pro ruzné léčebné zákroky na rány, vredy, spáleniny atd. Pri pi'iloženi na krvácející ránu zachycují krev a zastavují krvácení, což urychluje uvolňováni vápníku z tkaniny. Po dvou, trech či více dnech muže se tkanina z rány bezbolestné odstranit pouhým namočením ve zredeném roztoku uhličitanu nebo citrátu sodného. Protože télo tkaninu vstrebává, muže být používána jako hemostatikum v mnohých odvétvích chirurgie včetne neurochirurgie, hrudní chirurgie atd. Alginátová vlákna jsou též vhodná pro zubní chirurgii ke stavení krvácení po extrakcích zubu. Tkanina vpravená do rány muže být ponechána až do vsti'ebání telem nebo pozdeji odstranena výplachem v uvedených roztocích. Práškovaný alginát vápenato-sodný se používá do chirurgických rukavic. Tyto tkaniny mají i tu výhodu, Že je lze sterilizovat a resterilizovat autoklávováním i teplým vzduchem. Na alginátové tkaniny se též zachycuje mikroflóra a potom určuje tam, kde je duležité 112 dodržovat hygienické podmínky. Proti bavlne mají tu výhodu, že se v uvedených roztocích zcela rozpustí, což usnadní presnej ší určeni mikroorganismu. Ačkoliv se alginátu vápenatého nepoužívá prímo na textilní vlákno, slouži jako pomocná· surovina pfi pleteni jemných punčoch k zpevnení jemných vláken, která nelze sama tkát. Alginát vápenatý se dobi'e hodí i k výrobe sti'ivek pro uzeníny. Rasy rádu Rhodophycease Jinou britskou rasou menšího významu je ' karagén sušená stélka druhu Chondruh . crispus . Rasa roste na pobi'eží Severniha Irska, Anglie a na východním pobreží USA prímo pod hla- ,dinou, takže se sbírá se skal z malých člunu . N ačervenalá rasa se belí po nekolik týdnu na brehu, vystavena účinkum slunce, pi'íležitostne vlhčena vodou. Beleni se dokončí chemicky. Karagén se často extrahuje vroucí vodou, čímž se získá látka zvaná karragenin. Je to smes látek považovaných za vápenaté soli uhlohydrátu obsahujících síru a poskytujících pfi hydrolýze zvlášte galaktózu spolu s glukózou, fruktózou a arabinózou. Z práškovaných ras či samého karrageninu · se pripravují emulze rybího tuku aruzná želé pro nemocné. Používají se též jako náplne do tablet a prostredek k zajištení jejich rozpadavasti. Vodného extraktu se dríve používalo pfi chronické bronchitídé, prujmech a zánetech močového mechýre. Podekování: Dekujeme dr. Kučerovi za preklad do češtiny i fe Alginate Industries Ltd. (Walter House, Bedford Street, Strand London W. C. 2) a fe Medicínal Alginates Ltd. (Wadsworth Road, Perivale, Middlesex) za po- , skytnutí poti'ebných informací. R.
www.shopherba.skRkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==