1966-liecive-rastliny-2-herba

\JA$E LIEČIVÉ RASTLINY vydáva Ústredná komisia pri Ministerstve zdralotníctva pre pestovanie a zber liečivých rastlín I n. p. Obwr, vydavateľstvo kníh a časopisov, 3ratislava. Tlač: Tlačiarne SNP, n. p., Martin, ~ávod Ružomberok . Rozširuje Poštová novinová ;lužba, objednávky a predplatné prijíma PNS - }stredná expedícia tlače, Bratislava, Gottwaldovo 1ám. 48/VII. Vychádza 6-krát ročne. Čísla po Kčs 3, --, ročné predplatné Kčs 18, -_ V-04*61090 NAŠE LIEČIVÉ RASTLINY ROK 1966 ROČNÍK II Č.2 OBSAH M"dr. Jozei Mates CSc.: Proč sbírame "urologické" léčivé rastliny 33 Karol Ur7l1insk!Í: Včasnou sejbou zabezpečíte bohaté výnosi maku 36 Inz. JindŤich Kriuka: Nekteré problémy péstování léčivých rastlin v ČSSR 37 V áclau Krejčík: Organizace sberu léčivých rastlin v českých krajích 40 Dr. V. Brejcha a Dr. Starý: Jak je možné snížit rzivost máty, proskurníku a slézu ·13 [nž. F. Blažek: Výsledky státních odrudových pokusu s revení diallitou - 47 Stefan Sedlácek: Čierny koreI1 - 'iO PhMr. Magda Frka/ouá: Liečivá rastlina Thymus serpyllum L. 51 Promo pedagóg Pavel Gajdoš: Význam pestovania liečivých rastlín na pokusných pozemkoch ZDŠ S3 Kolektív: Malá populárni encyklopedie 54 Odpovedáme na Vaše listy Kalendár zberu 60 61

1966 LIEČIVE RASTLINY 2 PROČ SBÍRÁME "UROLOGICKÉ" LÉČIVÉ ROSTLINY MUDR. JOSEF MATES, CSc. Používání drog pfi chorobách močového ústrojí je od pradávna príznive hodnoceno. Snad v žádném jiném oboru není dnes tak veliký zájem o léčivky jako v urologii. Docilované úspechy se nedají pi'ejít jen mávnutím ruky. Nemocní se obracejí k fytoterapii často v bezradnosti, když vidí, že dosavadní léčba nepomáhá, když oficiáiní léky selhávajL Sami využíváme této léčby, když už nemužeme podávat léky nebo minerální vody. Bývá to v preventivní léčbe II ohrožených osob, kde je poti'ebné dlouhodobé léčenL Dnes je bežne známo, že nekteré látky podávané po dlouhou dobu poškozují ruzné tkáne brganismu a zhoršují nekteré duležité funkce orgánu (antibiotika, chemoterapeutika i jiné léky). Také pitná léčba minerálními vodami nemuže se dlouho provádet. Používáme celé rady urologických rostlin domácího puvodu li jen nekolika cizích. Avšak v prírode je jich ješte mnoho, které čekají na objevenL Chodíme kolem nich se zavi'enými očima. Jsou to bylinky nenápadné, rostoucí u cest, v kamení, na rumištkh, často to bývá neja·ká tráva nebo plevel. . Léčivé rostliny dnes hodnotíme jen podle jejich léčivé substance. Ale tyto účinné látky nejsou v rostlinách vždy ve stejné koncentraci ani vždy ve stálém pomeru k ostatním substancím. To vyvolává neduveru a nespokojenost. Proto fytoterapie více méne na celém svete zápasí s ruznými predsudky. Nejčastejší aplikační formou léčivých bylin v urologii jsou léčivé čaje, pripravené z jedné nebo nekolika rostlin nebo léčivé čaje s pi'ídavkem vápenné vody. Často používáme také smesí ruzných rostlinných oleju nebo alkoholické výtažky a zcela vzácne doporučujeme i práškované sušené byliny. Pfi dnešním shonu v denním živote a pfi dnešních technických pokrocích je pití léčivých odvaru metodou pomalou a pi'íliš zdlouhavou. Není divu, že moderní človek touží vk po účinné izolované látce než po pitné léčbe . Ovšem zapomíná se, že izolovaná látka nepredstavuje vždy vše účinné a cenné. Mnohé tzv. balastní látky potencují účinky jedné nebo více léčivých substancL Balastní látky jednou usnadňují, jindy prodlužují resorpci léčiva v zažívacím ústrojí a prodlužují tak účinek léčivého čaje; jindy balastní látka udržuje stabilitu účinné substance anebo chrání ji pi'ed znehodnocením v žaludku apod. Vetšina léčivých bylin má účinky pozvolné, méne výrazné. O jejich významu se musí nemocný sám pi'esvedčit a musí být námi i'ádne poučen. Chronické choroby se nedají léčit tak rychle jako akutnL Pouze nekteré rostliny mají mocné účinky i pfi jednorázovém podání. Jsou to rostliny jedovaté, které obsahují velmi účinné látky jako rulík, opium zmáku, vlaštovičník aj . Jelikož se dlouhá léta zabýváme konzervativní léčbou chorob močového ústrojí a používáme k této léčbe i bylin, chceme čtenái'e informovat o svých zkušenostech a o významu fytoterapie pro onemocnení močové soustavy. Nemužeme tu zacházet do činnosti ledvin a močového ústrojí, nýbrž uvedeme pouze to, co potrebujeme k účinné léčbe. Jsou to pi'edevším: 33

1. léky potlačující bolest, bolestivý tlak a jiné pocity v močových cestách v klidu, pfi pohybu, pred vymočením, pfi nem neho po nem, 2. léky potlačující zánet v tomto ústrojí, 3. tekutiny k mechanickému čištení močových cest, vyplavení odpadových látek, bakterií, hnisu, solí, krystalu, kaménku apod., 4. léky podporující rozpustnost solí, krystalu a kaménku v moči, 5. léky obnovující a udržující stabilitu močových koloidu a tím preventivne chránící nemocného pred vznikern nových kamenu. K potlačení bolesti používáme lékii zvaných spa smolytika. Po techto lécích povoluje ki'eč dutého prostoru ledvin, močovodu, močové roury apod. Tyto léky najdeme v rulíku, máku, egyptské rostline Ammi Visnaga KhelIin. Spasmolytické účinky má i lobelka, vlaštovičník, částečne i hei'mánek a jiné. Protiz!ÍJletlivé účinky léčivých rostlin jsou již dávno oceňovány, i když se dlouho neznala jejich podstata . Dnešní terapie antibiotiky a chemoterapeutiky vytlačila léčivé byliny. Ale ukázalo se, že tyto moderní léky nelze podávat po léta, jak by vyžadoval chronický zánet. Poznalo se, že pusobí toxicky nejen na vlastní tkáne, ~le i na složení krve . Také po letech se stávají neúčinnými, neboť bakterie se po dlouhé aplikaci stanou proti nim rezistentními. Proto se zase vracíme k bylinným čajum. Fytoterapie s protizánetlivými bylinami dlouho spočívala na starých zkušenostech. Nebylo zde dlouho vysvetlení. Teprve r. 1928 sovetský biolog B. T. Tokin objevil v rostlinách s baktericidními účinky látky zvané fytoncidy. Tyto baktericidní látky jsou spíše bakteriotropní než organotropní. Poškozují více bakterie než tkáne a krvinky. Tím nám chernie ukázala, v čem spočívají dobré efekty pitné léčby bylinnými čaji. Od objevení fytoncidu v r. 1928 bylo do dnešní doby prozkoumáno mnoho rostlin a byly nalezeny další účinné substance. Mezi nejznámejší rostliny s fytoncidy patrí lichorerišnice, u nás používaná jako rost-. linné antibiotikum UROGRAN. Dále sem patrí stremcha, chmel, plamének, lopuch menší, jihoevropský ostrops, redkev, senové listy, rebarbora, listy rajčat, brečtan, listy ostružin, koren Moringa pterygosperma, dále česnek, cibule, konopí, medvedice, petržet pupeny bílél).o topolu, pelynek aj. Tento pouhý výčet rostlin s fytoncidy není úplný. Každým rokem se setkáváme s novými a novými antibakteriálními substancemi z rostlin a tak obohacujeme svou zásobu protizánetlivých léčiv. U nemocných s kameny v cestách močových plne oceňujeme pití odvaru nebo nálevu z urologických rostlin. Na tyto čaje máme čtyfi požadavky. Na prvém míste chceme, aby tento čaj byl chutný anebo aspoň ne odporný. Na druhém míste, aby byl močopudný, tj. aby po vypití se vylučoval ledvinami a ne &trevem. Na tretím míste chceme, aby pusobil na stabilitu moče, tj. na stabilitu koloidu, které chrání rozpuštené soli v moči pi'ed vysrážením. Na čtvrtém míste požadujeme, aby čaj zmenil reakci moči podle našeho prání. Tyto požadavky steŽÍ splní čaj z jedné rostliny, proto pripravujeme smesi léčivých rastlin. Náš farmaceutický prumysl vyrábí pro nemocné tfi smesi urologických čaju. Jsou to Species diureticae Planta, Species urologicae Planta a Betlilan. První smes obsahuje koren jehlice, petržele, nať presličky, listí malinovníku a bílé bi'ízy. Druhá smes obsahuje listí medvedice, brezového listí , nať truskavce a trojbarevné fialky, kvet bezu, koren petržele a jehlice i jalovcové drevo. Tretí smes BetuIan obsahuje fenykl, mátu peprnou, yzop, rebríček, koren jehlice, omanu, lékorice a pýru. Dále listí meruzalky černé, bi'ízy a posléze kuru rešetláku. Krome techto smesí jsou další, napi'. z medvedice, z Folia :8ucco, trojbarevné fialky a ze lneného semene. Velmi oblíbeným čajem je odvar v ovesné slámy a: šípkový čaj. K urologickým rostlinám radíme také rostliny ovlivňující vylučování solí, ze kterých vznikají v močových cestách kameny. Je známo, že odvar z plavune a moi'eny barvíi'ské 34

zlepšuje rozpustnost kyseliny močové v moči . Stejné vlastnosti se pripisují odvaru puškvorce, jahodového lístí aj. Vylučováním kyseliny šťavelové po ruzných bylinných čajích se zabýval ve Francii prof. H. Leclerc. Podle neho vylučování kyseliny šťavelové močí podporuje celer, cibule, mišpule, kdoule, odvar z kozí brady (Tragopogon), dále saláty z pastiňáku, pampelišky, čekanky a i'erichy. Dále se mu osvedčily i čaje z rybízu, z jilmového listí, z pupenu topolu, jdabin, kvetu černého bezu. Úspech mel i po odvaru z listu mladých hrušek a listu brízy. Odvaru z vresových kvetu používá prof. Leclerc k vypuzování oxalátových kamenu. Zvláštní kapitolu ve fytoterapii tvorí bylinné čaje obsahující vetší množství ti'íslovin. Takových rostlin je v prírode velké množství. Je zajímavé, že tyto odvary brání prechodu bakterií ze zažívacího ústrojí do močových orgánu a po delším pití techto čaju se kalná moč vyčeruje. . V urologických učebnicích se uvádí 7 skupin osvedčených rostlin pro léčení chorob močového ústroj í. Jsou to: 1. rostliny s bakteriostatickým účinkern, 2. močopudné rostliny, 3. léčivky s protizánetlivými účinky, 4. s antialergickými vlastnostmi, 5. s hemostatickými efekty, 6. bylinné čaje se spasmolytickými účinky , 7. rostliny, které se osvedčují pri kamenech v cestách močových. Do prvé skupiny se zarazují čaje z medvedice, boruvkového lístí, z kvetu vresu, z mladých listu hrušky. Mezi močopudné rostliny se radí brezové listy, odvar z presličky a z jehlice. Ve tretí skupine se uvádí odvar z lheného semene a z kvetu divizny. Do ctvrté skupiny pati'í nálev ze zlatobýlu, lisltí brízy, odvar z Herba Orthosyphonis Koemis-Koeting Jáva, dále nálev z práškového korene prestupu lékarského a z Lezpedeza capitata. V páté skupine se uvádí odvar z kokošky, pastuší tobolky a rebríčku. Všesté skupine odvar z Ammi Visnaga Khellin a odvar z rulíku. V sedmé skupine pak odvar ' z moreny barvHské, z presličky a šípku. V dnešním pojednání jsme nezacházeli do podrobností. Chteli jsme jen ukázat na rostliny používané v urologické praxi. Práli bychom si, aby tyto rostliny se dostaly 'na zasloužené místo, avšak k tomu je treba klinických zkušeností a experimentálních prací, velké trpelivosti na radu let. Nezmínili jsme se o sberu urologických rostlin ani o pi'íprave čaju. To si ponecháme pro další sdelení. Predpokládám, že to bude užitečné pro naše nemocné, ušetrí jim to mnoho mrzutostí a uchrání je pred chybami i pred prekvapením. 35

VČASNOU SEJBOU ZABEZPEČíTE BOHATÉ VÝNOSY MAKU KAROL URMINSKÝ, SLOVAKOFARMA V teplejších oblastiach južného Slovenska sa v priaznivých rokoch seje mak už koncom februára a celkove v mesiaci marci. Uplynulé roky boli však pre včasnú sejbu maku veľmi nepriaznivé (dlhá zima a daždivé jarné mesiace), takže v niektorých i okresoch bolo možné siať mak aŽ koncom apríla, prípadne v prvej polovici mája. Táto oneskorená sejba maku sa odzrkadlila na výnosoch - boli veľmi nízke, pretože mak sa nemohol riadne vyvinúť a v dôsledku toho v- /minulom a v tomto roku je úplný nedostatok maku pre konzum. Tým, že bol u nás nedostatok maku, vznikol i nedostatok makovíc, ktoré sú základnou surovinou na výrobu morfínu, kodeínu a ostatných alkaloidov. Dôležitost včasnej sejby maku si overili už mnohí pestovatelia, pričom zistili; že celkový úspech spočíva práve v jeho (skorej sejbe. Mak ako plodina - zvlášť v prvej fáze . vývoja '- je náročný na dostatok vlahy, lebo ~laha zabezpečuje jeho ďalší vývoj. Súčasne je jednou z kultúr odolných proti mrazu, takže ani mráz - 5 až - 6 cC mu neuškodí. Aby sa zabezpečil jeho riadny vývO] az do zberu, !a tým sa dosiahli maximálne výnosy, treba siať mak na dobre pripravenú . a zlvmami zásobenú parcelu. Pred sejbou zapravíme do pôdy cca 20-30 kg Gamadynu na l ha, čím zabránime výskytu nebezpečného ' škodcu skrytonosa koreňového. Ako prvoradé opatrenie proti vzniku hubovitej choroby helmintosporiózy treba osivo moriť Agronalom (300 až 500 g na 100 kg osiva), avšak až tesne pred sejbou, lebo Agronal je prudký jed. Pri morení treba sa pridržiavať návodu, vytlačeného na obale. Ďalší spôsob ochrany proti vzniku helmintosporiózy odporúča Šľachtiteľská .sta- :nica v Sládkovičove, a to moriť osivo 1f2 % roztokom Formalínu, ktorý . nechávame pôsobiť na osivo 30 minút (kratšie morenie je neúčinné a pri dlhšom sa znižuje klí36 čivosť). Osivo takto morené sa musí prevzdušniť, 'nesmie sa skladovať vo väčších vrstvách a musí sa zasiať najneskôr za 48 hodín. Ak nebol do pôdy zapravený Gamacid alebo Gamadyn, môže sa vyskytnúť skrytonos koreňový; jeho larvy požierajú korene ešte mladých rastliniek, ktoré sa pri dosiahnutí výšky 20-30 cm v dôsledku poškodenia koreňa pri vetre vylamujú, čím vznikajú veľké škody na ,porastoch maku. Gamadyn, Garnacid, prípadne Melipax sú vhodné aj na poprašovanie porastov maku ešte pred kvetom proti skrytonosovi makovému, ktorý -- hlavne v ' teplejších oblastiach - pri väčšom výskyte . znižuje výnos až o 50 %. Samičky skrytonosa makového navŕtavajú ešte zelené mäkké toboľky (makovičky), kladú do nich vajíčka, z ktorých sa vyliahnu biele, veľmi žravé larvy. Tie požierajú nedozretý mak. Vyvinuté larvy sa prevŕtavajú cez toboľky, vypadávajú na zem a v híbke 30 - 40 cm sa zakuklia, aby sa tento proces na jar opakoval. Do toboliek prevŕtaných larvami skrytonosa makového kladie vajíčka mucha maková; jej larvy sú červenej farby a pokračujú ďalej v ničení makového semena. Ochranné poprašovanie treba robiť pred večerom, keď už nelietajú včely, pretože prípravky sú pre ne škodlivé. Veľmi účinný prostriedok na ochranu maku je Melipax, ktorý podľa udania výrobcu je pre včely neškodný a môže sa ním poprašovať i v priebehu dňa . Aby sa úplne zabránilo vzniku škodcov, treba. mak poprašovať už pri výške 20 až 30 cm a poprašovanie opakovať la - l3 dní, až kým mak neodkvitne. Pri poprašovaní treba sa ,prísne pridržiavať návodu výrobcu, aby neutrpelo zdravie pracovníkov. Okrem bežných ochranných prác proti škodcom nesmieme zabúdať na práce agrotechnické (pretrhávku - jednotenie, okopávku, pri I ktorej sa pôda prevzdušní, súčasne zničí burina, čím rastlinky maku

, l dostávajú potrebné živiny). V prípade potreby prihnojujeme dusíkatými hnojivami, tým sa podporí rast a vývoj jednotlivých rastlín a je predpoklad pre bohatú úrodu. Záverom treba pripomenúť, že náklady, vynaložené na ochranu a ošetrenie maku počas vegetácie sa mnohonásobne vrátia vo zvýšenom výnose semena maku it tiež tržbou za prázdne makovice, ktoré pre n . p. Slovakofarma , Hlohovec, vykupujú Poľnohospodárske nákupné a zásobovacie podniky a ich sklady. Makovice sú ako základná surovina pri výrobe morfínu, kodeínu a tým aj pri výrobe ďalších dôležitých liekov, ktoré sú nepostrádateľné ako pre domácu spotrebu, tak aj pre vývoz. NEKTERE PROBLÉMY PESTOVÁNÍ LÉČIVÝCH ROSTLIN V ČSSR INž. JINDŔICH KŔIKAVA . ZAHRADNICKý OBOR VŠZ LEDNICE NA MORAvE: Dnes muzeme s uspokojením konstatovat, že léčivé rostliny si v rámci, rostlinné výroby vydobyly své místo na slunci ~ že jej ich prevazna produkce prechází od malovýrobních forem k velkovýróbním. To SOUVISl se spravedlivým pfihlédnutím k jej ich společenskému i hospodárskému významu. Jejich ~vláštností zustává, že patrí k plodinám 's vysokým podílem ruční práce, zvlášte v dobe sklizne. Tato okolnost nemusí být vždy na závadu. Mnohé zemedelské závody využíva jí toho, že jde o pracovní nárok v jiné dobe, než jsou pracovní špičky, k rovnomernejšímu využití svých pracovníku. Sklizeň mohou provádet také lidé starší nebo lidé se zmenenou pracovní schopností. Jsou velmi , svedomití a poskytnutí vhodné práce v nich upevňuje pocit platného postavení ve společnosti a současne tedy reší i otázku psychologicko-sociální. ŠkoIní mládeži dává zapojení do této práce možnost získat pracovní návyky a vychovává ji k pocitu zodpovednosti. Neopomenutelným argumentem pro pestování léčivých rostlin je i to, že , ruční práce, na drogu vynaložená, je v nákupní cene dobre zapla cena. Je tedy okolností hcivorících pro další rozširování produkce léčivých rostlin, včetne faktu obecne známých mnoho. Pre sto narážírne na nekteré problémy, nekdy skutečné, jindy jen zdánlivé, o kterých je treba také otevrene hovoril. Jedním z takových, ne vždy nerešitelných problému, je i pi'i dobré ' vuli a snaze zemedelského závodu volba vhodného pozemku. Jako by mi zaznel u ucha dobre známý povzdech vedoucích hospodárských pracovníku zemedelských závodu: "Ono by toho bylo, co by se pestovat mohlo a melo, ale kde vzít na to pudu, když katastr není gumový!" Musíme si být upi'ímní v tom, že ,pro vetšinu našich zemedelských závodu zustává pestování léčivých rostlin záležitostí okrajovou a nemu zeme zúzkého resortního hlediska zlehčovat společenský význam produkce obilí, oko'panin, krmiv, technických plodin, zeleniny, ovoce či hroznu . Ale v mnoha prípadech se tu dá prece jen nalézt rešení. Tato možnost je dána: ' l. širokým výberem druhu léčivých rostlin, 2. jej ich rozmanitými biologickými vlastnostrni a z toho vyplývajícími ruznými nároky a požadavky, 3. pestrostí klimatických a pudních pomerll na území Československé socialistické republiky, 4. organizačním začlenením . 1. Možnost širokého výberu léčivých rostlin Léčivých rostlin, které se mohou u nás úspešne pestovat (vykupuje národní podnik Léčivé rostliny), jak se snadno presvedčíme v ceníku pro letošní rok, je 39, slovy tficetdevet druhu. K nim mužeme pi'ipočítat nekte.ré druhy, které jsou potrebné jen v menším množství anebo se 'na ne uzavírají zruzných duvodu kon37

krétní smlouvy pnmo bez uvedení v ceníku, asi šest druhu domácího koi'ení, jehož produkce se sti'etává s podobnými problémy, a vidíme, že máme možnost opravdové volby. Zcela jiste se v celém tom množství nacházejí rostliny, které budou pro dané podmínky výhodné a pi'itažlivé. 2. Rozmanitost biologických vlastností a nároku Pestrý výber druhový zahrnuje v sobe rostliny z nejruznejších biologických skupin, z čehož potom také vyplývají ruzné nároky. Nacházíme zde rostlinu parazitickou (námel), rostliny z pestitelského hlediska jednoleté (hei'mánek pravý, náprstník vlna tý, bazalku, jestfabinu lékai'skou a jiné) , dvouleté (andeliku lékai'skou, topolovku), trvalky (lékoi'ici lysou, mátu peprnou, neduňku lékai'skou, estragon) i polokei'e a stále zelené (levanduli lékai'- skou, šalvej lékai'skou, tymián, yzop lékafský). Jsou zde rostliny charakteru dekorativního (lichoi'efišnice kapucínská, levandule a jiné), rostliny horských poloh (andelika, prha chlumní) i nížin, rostliny vlhkomilné i suchomilné. Nekteré z nich se daH nejlépe na prudkém slunečníin úpalu, jiné dokáží velmi dobi'e využívat rozptýleného svetla, na príklad v mladých ovocných sadech nebo vinohradech. Jest sice pravda, že výnosy bývají nejvyšší na "dobrých, sti'edne težkých výživných pudách s dostatkern vláhy a pohotových živin", jak se to obvykle píše ve všech agrotechnikách, avšak to jsou optimáiní (nechci ríci pi'ímo ideální) podmínky, které by vyhovovaly naprosté vetšine kulturních rostlin. Praxe však musí po čítat s tím, že zemedelství má takových pozemku poskrovnu a musí se hospodai'it i na zcela odlišných. A zde, práve dík svýin biologickým vlastnostern, mají nejlepší nadeji na úspech léčivé rostliny. Svetová praxe nás učí, že vyslovene suché a kamenité výslunné stráne na vápenci mužeme využívat jedine levandulí, yzopem a nekolika málo dálšími, zatím co pozemky s vysokou hladinou spodní vody dobi'e vyhovují na príklad máte peprné, máte kade ~avé a jiným. Nekteré z léčivých rostlin snášejí dobre i vyšší obsah solí v pudním roztoku. Takové pozemky se 38 často nacházejí v zemedelských závodech bez obdelání nebo i když se obdelávají a osévají, počítá se predem s tím, že hospodai'ení na nich bude ztrátové. Nenalezneme-li však jiné, vhodnejší, nezavrhujeme je. Musíme ovšem počítat s tím, že na extrémníCh stanovištích dosáhneme jen úmerný hospodái'ský výsledek, který často jen pokryje pracovní a materiálové náklady. Velmi vhodné mohou být pozemky, které se v rámci akce hospodai'ení s pudou vracejí zemedelské výrobe, avšak jsou z ruzných pi'íčin nevhodné pro velkovýrobu. J sou to ruzné proluky v obcích, osamelé pozemky nevhodného geometrického tvaru, pozemky ležící "ve škode" (napi'. v blízkosti bohate za zverených lesních celku) i jiné . Velmi výhodná jest podkultura vybraných léčivých rostlin v mladých ovocných výsadbách a vinohradech. , Konkurují obvykle v nárocích na živiny méne než vysoce náročné okopaniny nebo pícniny; nebrání v i'ádném ošeti'ování sadu a hlubokými ko i'eny zabraňují vzniku eroze na svazích. Z tohoto hlediska jsou zvlášte vhodné šalvej lékai'- ská, pelynek pravý a saturejka zahradní. V mladých sadech, založených ve stredních pudách, dobre se dai'í ' jitrocel kopinatý, majoránka zahradní, tymián a meduňka lékai'ská. V ,pl1dách vlhčích (švestkové nebo jabloňové sady) se nejlépe uplatňuje máta peprná, máta kadei'avá i kozlík lékafský. Jako podkultura do sadu je podle zkušeností z NDR naprosto nevhodný, dokonce škodlivý, koriandr. Upevňujícího vlivu hlubokokoi'enících druhU jako yzopu, saturejky horské a do jisté míry i levandule a tymiánu bylo by možné využít i ke zpevňování svahu silničních teles a podobne, ' čímž by vznikly také extenzívní porosty schopné poskytovat drogu sberatelum. A vubec je nedocenena, ba pi'ehlížena schopnost mnohých léčivých rostlin být prukopníky pfi rekultivaci dulních výsypek a jinak devastovaných ploch. Za svého mládí, prožitého na kladenských haldách, jsem pi'inášel nej lepší drogu z pi'irozených porostu na techto plochách. 3. Rozmanitost klimatických a pudních podmínek

Jediný pohled na barvitost klimátických a pudních map Československé socialistické republiky poučí i laika o tom, že naše vlast je nejen krásná, ale že také poskytuje nepreberné množství pestitelských možností. Ruzný geologický puvod, bonita a stupeň zúrodnení našich pud spolu s pestrostí mikroklimatických i makroklimatických podmínek . umožňuje pestovat vše, co roste v mírném pásmu i na okrajích obou zemepisných pásem sousednich. Nekteré pudy navíc obsahují prvky stimulující tvorbu biologickya · farmaceuticky účinných látek. Proto drogy československého puvodu jsou svetové jakostí a nezHdka drží primát. Jde jen o to umet co nejlépe využit pi'irozených výhod. 4. Možnosti organizačního začlenení I pfi pečlivém stanovení a dodržování osevního postupu v zemedelském závode se nekdy stává, že dochází k nenadálým zmenám vyvolaným nejruznejšími pi'íčinami. Nekdy je to nepi'íznivý prubeh počasí, jindy nebezpečí rozmení škudce či choroby. V takových pi'ípadech bývá nejen možné, ile velmi často i výhodné zai'adit nekterou z léčivých rostlin. Zásadne by však nemely být voleny pozemky pi'íliš odlehlé se ztíženým pHstupem pro pracovní síly. Dosti závažné ísou ješte dva další problémy, a to predevším nižší hospodái'- ská efektivnost nekterých rostlin a pak otázka iniciatívy. Praxe nás presvedčuje, že vysoce finančne efektívní léčivé rostliny, jako hei'mánek, náprstník vlna tý a i námel se kontrahují tak i'íkajíc samy od sebe. To proto, že pestitelé sami se nabízejL Ponekud horší je to s nekterými dalšími. Je ti'eba i'íci, že národní podnik Léčivé rostliny na svém účelovém hospodái'ství .se zabývá otázkami rentability a v oprávnených pi'ípadech dojde pravdepodobne k úprave cen. Pestitelé ovšem také nemohou složit ruce do klína, ale musí vyjít vsti'íc, a to prohlubováním pestitelských zkušeností a zavádením novej šich a pokrokovej ších agrotechnických metod. Návšteva u našich nejbHžších sousedu, v Nemecké demokratické republice nebo v Maďarské lidové republice, už nás poučí o tom, jak mnoho máme ješte dohánet ve specializaci velkých závoôu na produkci drog a s tím souvisejícím zavádením chemizace a mechanizace. Za takových podmínek se podstatne snižují náklady na l q drogy a ztrátové druhy se stávají rentabilními. Pokud se týče iniciativy, nemuzeme očekávat, že jejími nositeli budou vždy vedoucí kádry zemedelských závodu. Společenských úkolu velké závažnosti, které se jim nyní ukládají, je nekdy mnoho. Časteji se setkáváme s iniciátory z i'ad zdravotnického personálu, učitelu, členu ČSOZS, telesne postižených a jiných. Tam, kde dobi'e pracuje okresní komise pro pestování a sher léčivých rostlin, jako je tomu v Bi'eclavi, sdružují se kolem ní a vytvái'ejí kádr obetavých pracovníku, ktei'í si zasluhují uznání a plnou podporu. Domnívám se, že další ožívení by mohla vyvolat vhodná celostátní soutež, do níž by se mohli zapojit jak velcí, tak i malí pestitelé. Jiste by to byl podnetný úvod do nového pestitelského roku. Záverem by tedy bylo možno Hci ze zemedelského hlediska tolik: Problémy s pestováním léčivých rostlin dosud stále jsou. Nekteré obtížnejší, jiné méne obtížné. Venuje-li se jim však po,oornost ze všech stran, jiste se rešení najde. BUĎ TEN I ELE NNA Š I M I PRE D P LA T ITE ľ M l, A L E AJ PRAVIDELNÝMI DOPISOVATEľMI . 39

ORGANISACE SBERU LÉČIVÝCH ROSTLIN V ČESKÝCH KRAJÍCH VACLAV KREJCIK Organizace sberu a nákupu léčivých rostlin tvoi'í harmonický celek. Je treba poznat souvislosti ekonomické i psychologické a prizpusobit jim všechny zásahy do struktury organizace. . Všechna organizační práce musí být zvládnuta v zimních a jarních mesících tak, aby v léte a na podzim nebyly potrebné žádné zásahy. Má-li se presto takový propagační zásah podniknout v sezonní dobe , musí být pripraven do nej menších podrobností již na jare. Zkušenost ukazuje, že všechny zásahy do organizace, které nejsou v souladu s harmonií odvetví, vedou ke ztráte finanční nebo dokonce ke ztráte dodavatelu. Po sjednocení celého oboru pod. jediné vedení začal nákup velmi vzrustat. Zpočátku nebylo treba tak úzkostlive hlídat ekonomické ukazatele. Predevším bylo nutné zajistit požadavky na velká množství drog a zvýšit pestovánL R . 1954 dohonila 'organizace nákupu odbytové možnosti, a tehdy poprvé se pracovníci nákupu začali ohlížet po ukazatelích kvality, rentability, normativu zásob a plnení sortimentu i za cenu poklesu nákupu. Organizace není nikdy dokonalá. Dokazují to další léta zkušenostL Domnívám se, že je duležité dát zkušenosti dohromady a ujasnit si vše ješte pred sezónou, aby bylo možno poznatku prakticky použít. Každý kraj má své zvláštnosti. Organizační pral :tiky v českých krajích se od sebe velmi neliší, ale podstatne se odlišují od zpusobu organizace kraj u slovenských. V českých krajích je velmi dobre organizován školský sber. Tomu se slovenské kraje teprve učí, mají však organizován sber za pomoci nepodnikových, místních nakupovaču a tento systém je velmi rentabilní, efektivnL Dosud se podobného užívá v organizaci nákupu vSSSR. Nákup léčivých rostlin delíme na dve hlavní složky, a to smluvní pestování léčivých rostlin a nákup druhu sberových, poprípade pestovaných, od drobných sou40 kromých pestitelu. Dodavatele léčivých rostlin máme ze dvou hlavních skupin: a) Kolektivy, jako jsou školy, zájmové organizace, kluby duchodcu, záhradkáfi, ústavy sociální péče, místní organizace Čs. svazu invalidu, ČSM nebo Svazarmu, v poslední dobe také armádní skupiny. b) Jednotlivce, mezi nimiž jsou zastoupeni hlavne drobní pes titelé, duchodci, ženy v domácnosti a v neposlední rade také škoiní deti a studujícL Pfi sberu i pestování se setkáváme s lidmi ruzné schopnosti pracovní, rozdílné zručnosti a duševní svežesti. Hlavní pozornost venujeme tem nejobratnejším, ktei'í svým výkonem v kilogramech a korunách stojí v popredí rentability. Nejvíce se poučí me od tech, ktei'í se zabývají sberem jako svým hlavním povoláním, i když jich postupne ubývá . Duvod je jasný. Sber jako povolání je svobodným povoláním bez , sociálních výhod, a proto zájem oň klesá . Výsledek sberu profesionálních dodavatelu jde do tun a jejich príjem činí ročne 10000 až 20000 Kčs . Velkého výkonu docilují specializací. Soustredí se jen na jeden druh drogy a jen výjimečne se pouštejí do dalších druhu. 'vždyť v každém povolání se dosahuj e úspechu specializací! Poučíme se tedy z úspechu jiných a zamerujeme práci sberače i kolektivu jedním smerern, ke sberu pouze jednoho druhu a nejvýše jen nekolika málo druhu, a to ješte postupne. Sbírající tak získává zručnost, vynalézá ruzné pomucky pro zmechanizování prací, sleduje vetší nalezište drog, brzy se seznámí s požadavky "své" drogy, hlídá si včasnou sklizeň (sber) a popi'ípade dokáže si zakládat i polokultury. Stává se dobrým hospodárem a ponechává rostlinám možnost rozmnožování, aby i pi'íštím tokem mel ve sberu zajištenu práci. My zase dostáváme vetší, ucelenej ší dodávky, dobré a stej nomerné jakosti.

U kolektivního sberu je situace obdobná. Úspech celku značne ovlivňuje schopnost vedoucího organizátora, který rostliny soustreďuje , mdí, suší a ' usušené balí i odevzdává. Také tam se osvedčuje, soustredí-Ii se sber na malý počet druhu. Organizátor se pak snadno seznámí s požadavky každého jednotlivého druhu. Zkušenosti a výsledky minul)'ch let dokazují, že i u školního sberu jsou výsledky nesrovnatelne vyšší, sustredí-Ii se propagace sberu v určitou dobu jen na jeden druh. Usnadňuje se tím práce organizátora, jsou lepší možnosti využití faktoru souteživosti a zkvalitní se i výsledná droga. Samozrejme, že za úspechem v kilogramech následuje také úspech finančnÍ. Každý druh léčivé rostliny, ba možno ríci, že i každá jednotlivá droga, má své specifické požadavky na technologický postup pi'i sberu a sušení. Zkušení pracovníci v rostlinách tvrdí, že každá droga je jednô remeslo. Pi'ísloví zase Hká, že "devet remeseI desátá bída". Činitel pomáhající získávat zájemce o sber a pestování léčivých rostlin je lidská touha po konání dobrých skutku, snaha po charitativní činnosti, proste dobrá vule lidí, ktei'í vidí na konci každé sebrané rostliny nemocného človeka, jemuž pomáhají vracet zdraví. Síla tohoto faktoru je velká, ale zklamání čekající na konci takového nadšeného skutku bývá také značné. Sama dobrá vule a nadšení totiž nestačí a ne vždy pi'ináší užitek. Podívejm~ se na tuto záležitost 'z druhé strany. Na každého zamestnance nákupny pripadá ročne príjem kolem devíti tun drog. Jsou to skoro tri vagony, které se musí prevzít od dopravce, otevrít, identifikovat, kvalitativn e ohodnotit, zvážit, napsat, vypočítat, zaplatit a evidovat. Každý jednotlivý príjem drog tedy pfináší určitou nákladovou položku, kterou odhaduji na 3 Kčs. Pfi tom by nebylo únosné, aby režie s nákupem drog prekračovala 10 % jejich hodnoty. Na první pohled vidíme, že nej menší zásilka by mela mít hodnotu 30 Kčs, aby nebyla ztrátová. Je treba si uvedomit, že obnos 30 Kčs je napr. 5 kg šípku nebo 6 kg listu kopfivy nebo 15 kg nate kopi'ivy, ale také 22 kg brezových listu, pUl kg hluchavky či . hermánku. Vidíte, že i pfi dodávkách je treba hlídat hranice rentability. Sbírající si zaslouží za svou práci pi'imerenou odmenu a nákupce musí také pracovat tak, aby náklady spojené s nákupem léčivých rostlin byly v souladu s plánem. Mnoho začínajících sberaču i organizátoru sberačských kolektivu má dojem, že musí sbírat každou léčivou rostlinu, která se v jejich okolí nacházL A to je chyba. Jsou to opet zkušenosti mnoha let, které dokazují, že odevzdává-li jednotlivec (a často i kolektiv) více než 10 druhU, hodnota jeho dodávky obvykle nepresahuje 5 Kčs. Na tuto položku pi'ipadá 10 jednotlivých príjmu a práce v hodnote kolem 15 Kčs. Prinese-li jednotlivec kolem 5 druhu, pak obvykle částka za takovou 'dodávku neprekračuje hodnotu 20 Kčs a náklady peti príjmu se pohybují kolem 10 Kčs. Na první pohled vidíme, jak vysoce ztrátová je snaha po pomoci nemocným u začínajících jednotlivcu a mnohdy i kolektivu, Poraďte, jak se má s takovým dodavatelem jednat? Pfijímat a pi'ipouŠŤE:t ztrátu, nebo neprijímat a ztrácet dodavatele? Nebo prevzít dodávku, proplatit a pak teprve vyslechnout poznámky o "pakateli " za tak "velkou námahu" a na konec stejne rozhorčeného dodavatele ztratit? Získat zájemce o sber nebo pestování stojí značnou částku penez z propagačních prosti'edku. Jsou tedy začínající sberači cenní, je nutno jim venovat co nejvetší péči. Uvážíme-li obtížnost sberu jako oboru, pak není divu, že ze získaného celkového množství zájemcu zustává k di spozici po prvním neúspechu jen asi 2 až 5 %. Ti si však práci srostlinami oblíbí a zustávají vernými spolupracovníky po dlouhá léta , Každému sberači a organizátoru sberu se vyplatí, projednají-li plán své práce s odborníkem n . p. Léčivé rostliny. Není duvodu, proč by mel každý začátečník delat stejné chyby, za ne platit a z nich se učit. Odborník nákupu již toto vše zná. Zkušenosti mnohokrát zaplatili ti, kdož v tomto oboru ztroskotali. Je jiste mnohem rozumnejší hledat informace pred za41

čátkern sheru než po ukončení. Pokažené drogy se obvykle již nedaj~ napravit. Nákupci se vyplácí, když co nejvetšímu počtu dodavatelu, hlavne z i'ad kolektivu, každoročne napíše, co a v jakém množství mají sbírat. Hlavne jde o organizátory na školách. Aby plnení nákupních úkolu bylo co nejblíže požadavkum odberatelu, pi'edepisuje se každému kolektivu množství a druhy co nej pravdepodobnej i splnitelné; ty získáme jen z dobre vedené kartotéky dodávek. Vždy v zimním období si nákupce zpracovává tyto podklady. Pokud nám dodavatel zasílá drogy poštou nebo drahou, je otázka rentability nákupu ješte horší než pri osobních dodávkách. K normální režii pristupuje ješte náklad spojený s dopravou. I když se pi'i osobních dodávkách hradí dovozné, je-li vzdálenost od nákupny vetší než 10 km,. pi'ece jen mnohdy bývá skutečné poštovné vyšší. A tak nám rentabilita dodávky poštovní nebo dráhové stoupá nad hranici 30 Kčs, a to dokonce nad 50 Kčs . PIi vetších dodávkách je vždy dobré, je-li mož~o zasílat drahou nebo radiální prepravou. Tato doprava je pi'ece jen levnejší nežli poštovní, musí však toho být více než dva balíky. Vybíráme-li pro dodavatele druhy drog ke sberu, pak je Ueba mít na zreteli i vzdálenost od nákupny a zpusob zasÍlání. Tak napi'íklad školám, byť i velmi vzdáleným od nákupny, ale s možností vetšího sberu, mužeme doporučit sbírat i levnejší druhy drog, mohou-li zasílat drahou. Jsou to listy brízy, nať rebríčku, nať kopi'ivy atd. Naopak kolektivum nebo školám majícím daleko na dráhu, které drogy posílají poštou, mužeme doporučovat jen druhy s cenou nad 5 Kčs za l kg. Je však opravdu nutné, aby byla dodržována minimáiní váha pytle 6 kg. Velmi duležité je sušení. Teprve dobi'e usušená rostlina tvoi'í drogu a muže být pi'evzata a proplacena. Pro sám sher a jeho organizaci je nesmírne duležité, aby byl k dispozici dostatečný prostor na sušení. Je velmi trapné hlavne pro organizátora sberu u kolektivu, když nasbírané rostliny se do prostoru sušárny nevejdou 42 a práce pi'ijde na zmar. Vždyť již za hodinu se začíná syrový materiál zahfívat. Rostliny sa zapai'ují, hnednou a pozdeji černajL Jsou již pak na vyhození a je po radosti. Dobre se suší pod krytinou eternitovou, plechovou nebo z dehtového papíru; opatrnosti je ti'eba již pri sušení pod taškovou strechou. Budovy jsou lepší z betonu nebo cihel než z kamene. Nejlepší podlaha jest drevená. Pozor však na nevetratelné kouty, najdou se skoro na každé pude. Drogy v nich neschnou, ale plesniví. Základním požadavkern je vždy proudení vzduchu, aby odparovaná voda byla odvívána. Pi'i vlhkém po časí je nutné dosoušet drogy umele ve vytápené místnosti. Zná-li nákupce prostory dodavatelovy, jište dovede vybrat vhodné druhy podle kvality' sušicích prostoru a v souladu s možností sušení. Nákup drog vyžaduje vysokou úroveň serióznosti a vzájemné duvery mezi nákupcem a dodavatelem. Serióznost musí být oboustranná. Každý z nákupních pracovníku je si vedom, že sbírající musí dostat pfímei'enou odmenu, aby sbíral dále. Vychází proto zcela samozrejme sbírajícímu vstHc až po najzazší mez. Zdravotnické normy jsou pi'ísné . Se zdravím lidí se hazardovat nedá a každý lék musí mít pi'edepsaný účinek. Nákupce je tlačen ze dvou stran a musí vyhovet ohema stranám. Materiál musí být takové kvality, aby obstál na trhu jak domácím, tak zahraničním. Šidit nelze ani jednu, ani druhou stranu. Zkušený sberač nebo pestitel spolupracuje s nákupcem velmi úzce. Vetšinou se časem mezi nimi vyvine velmi prátelský pomer, ovšem, pokud .. . ano . . . pokud jde o takového dodavatele, který dbá rad a pokynu odborníka - nákupce. Sher léčivých rostlin, to jsou tisíce drobných položek u jednoho st rediska, u jedné nákupny. Rentabilita celého oboru závisí na tom, jak budeme uplatňovat zásady sberu a jeho organizace i v maličkostech. A na techto maličkostech závisí úspech celku, závisí kousek našeho blahobytu a hodne, opravdu hodne zdraví spoluobčanu .

JAK JE MOŽNÉ SNÍŽIT RZIVOST MÁTY, PROSKURNÍKU A SLÉZU JO DR. VLADIMíR BREJCHA, CSC .. DR. FRANTISEK STARý, CSC. Podle ustanovení lékopisu, který je jakýmsi druhem zákoníku pro jakost léčiv a tedy i drog, nesmejí být v mátové droze prítomny úlomky listu s kupkami výtrusu rzi mátové. Droga proskurníku a slézu srní obsahovat nej výše jedno procento listu napadených rzí slézovou. Vyhovet ustanovením techto lékopisných predpisu bývá nekdy obtížné. Pestitelé mají zkušenosti, že zvlášte v nekterých letech je rzi velmi mnoho. Obvykle se to uvádí v souvislosti s povetrnostními podmínkami, tj . svelkým počtem srážek, s vlhkým a teplým vzduchem. Nebylo by však správné považovat povetrnostní podmínky za jediný duvod velkého výskytu rzi na porostech, i když se určitý vliv po časí nedá upi'ít. Současne s počasím se však uplatňuje velmi mnoho dalších vlivu, ani ž se dá rozeznat, který z nich je duležitejší a který je méne duležitý. Pojem vetší nebo men ší duležitosti se muže menit s časern. Jde-li o rez jakožto patogéna na jedné strane a o pestované druhy jakožto hostitelské rostliny na druhé strane, je zrejmé, že se všecky vlivy nemusí uplatňovat stejne na obou složkách. Vždyť · i vztahy mezi patogénem. a hostitelem jsou velmi složité. Tyto vztahy jsou predmetem soustavného studia na mnoha pracovištích a netýkají se pouze rzí, ale{ také jiných houbových chorob. U patogéna se sleduje schopnost pusobit infekci a u hosti tele se sleduje vnímavost k infekci. U obou pak podmínky prostredí, v nemž se uplatňuje velké množství nejruznejších vlivu. Schopnost pusobit infekci muže záležet na pi'íklad na počtu a životnosti vytvárených výtrusu, na rychlosti, s jakou klíčí po dopadnutí na hostitele, na pruraznosti, s jakou vnikají dovnitr do jeho pletiv a na celé rade dalších faktoru. Podle nekterých badatelu mohou pronikající vlákna výtrusu vylučovat svým povrchem látky, jimiž se usnadňuje pronikání do hlubších vrstev pletiva hostitele apod. Vnímavost k infekci múže být podmínena zdravotním stavem hostitele, ale také treba silnejší pokožkou, kterou mají ne·~ které odrudy a kterou se znesnadňuje pro_o nikání klíčícího vlákna výtrusu pokožkou: U nekterých druhu muže výtrus uvíznoul mezi hustými a silnými chlupy a k pokožce se treba ani nedostane. Muže záležet na po čtu a velikosti pruduchu a na rytmu jejich otvírání a zavírání, protože n ekteré výtrusy, jako napi'íklad jarní výtrusy rzi mátové - ' jak bylo popsáno v literature - pronikají dovniti' do pletiva pruduchy, Nekdy se mohou uplatnit i obsahové látky hostitele, treba svým nepi'íznivým účinkem, na rust klíčícího vlákna patogenního výtrusu. Vzdálenost mís ta, odkud se výtrusy uvolňují, od stanovište hostitele muže mít vliv na počet a stái'í výtrusu, které tuto vzdálenost prekonají pomocí vzdušných proudu, vody, hmyzu nebo podobne_O výtrusech rzí je známo, že mohou klíčit jen za určité vlhkosti vzduchu a za určitého množství kysličníku uhličitého v ovzduší. když pl:ijdou do styku s hostitelem_ Z techto nekolika vypo čtených príkladu si každý muže predstavit, jak je složité a obtížné sledovat jednotlivé vlivy, které zasahují do vztahu mezi patogénem a hostitelern. Chce-li se však nekdo zabývat Výtrus rzi mátové (zvetšeno 1000 X) 43

ochranou máty, proskurníku i slézu proti rzivosti, musí brát vždy všechny tyto vlivy a závislosti do úvahy, a to v celém komplexu, nikoliv jednotlive, bez zretele na ostatní. A práve když se takto chápe a pojímá celý úkol, dalo by se soudit, že pravdepodobnost uskutečnení infekce muže být tím vetší a tím intenzívnejší, čím déle trvá doba, po kterau jsou hostitelské rostliny vystaveny účinkum patogéna. Z toho by vyplývalo, že zkrácením doby vzájemného pusobení patogéna na hostitele by se mohlo pusobit k zmírnení ínfekce. . Pfi zkracování doby vzájemného puso·' bení by mohlo jít predevším o zpoždení doby výsadby. To by však vedlo k nižším výnosum v dusledku zkráceného vegetačriího období hostitele. Sléz i máta se sice pestují jako jednoleté kultury, ale praskurník je vytrvalá rostlina, takže by jeho zpoždená výsadba prišla do úvahy pouze prvým rokern, kdy se sklízejí listy. Nepovažuje-li se zpoždená výsadba za vhodný zpusob zkrácení doby vzájemného pusobení patogéna a hostitele, pak nezbývá, než uvažovat o ranejší sklizni. V návodech k pestování máty se uvádí, že je možno sklízet nekolikrát do roka. Nať sklizená tesne pred kviHem má podle litera tury vyšší obsah silice nežli nať sklízená dHve nebo pozdeji. Po každé sklizni porast máty znovu obrazí. Mnozí pestitelé pozorovali, že listy obrážející máty bývají méne rzivé než listy ponechaných nesklizených rostlin. Jak by tomu bylo u praskurníku nebo slézu, kdyby se nekolikrát sklízel jako máta? Na tuto otázku odpovedela náhoda: Pfi fotografování pokusu bylo treba odstranit nekteré rastliny proskurníku a slézu z popredí záberu, aby se získal pruhled na zadní záhon. Prekážející rostliny se· sei'ízly srpem ve výšce asi 10 cm nad zemí. Byly práve pred kvetem. Po krátkém čase bylo možno pozorovat, jak rychle seHznuté rastliny obrážely. Vytvárely nové osy ' a listy - listy byly dokonce vetších rozmeru - a výškou i kvetem brzy dohánely sousední nesei'íznuté rostliny. Ale co stálo za povšimnutí, byla skutečnost, že zmlazené rastliny nebyly vubec napadeny rzí, zatímco nesei'ízVýtrusy rzi slézné (zvätšeno 1000 X) 44

Dvakrát sklizená pfešlechtiína ukrajinská máta, Vlevo vzadu : Jednou sklizená máta; vpravo: N esklizená máta . nuté rostliny mely listy i osy rzivými kupkami doslova posety. Mohla to být náhoda? Vždyť , zmlazené rostliny byly vystaveny po určitou dobu stejným podmínkám infekce jako ponechané nesklizené. Nesporne však byla doba neb trvání expozice obrážejících rostlin vlivilm patogéna kratší, než tomu bylo u ,nesklizených rostlin. Tím, že se vytvái'el koi'enový systém seríznutých rostlin již od jara, byly dány predpoklady k rychlému zmlazování. Kdyby se provedIa zpoždená výsadba, byl by patrne rozdíl mezi di'íve vysazenými a pozdeji vysazenými rostlinam veliký. Popsané pozorovam bylo podnetem k založení presných pokusil, jimiž se sledovaly podmínky obrážení sei'ezávaných rostlin proskurníkil a slézil s ponecháváním neserezávaných kontrol. Vážily se sklizne zelené hmoty a u proskurníku také po dvou letech koreny. Opakovanými skliznemi se dosahovalo vyšší váhy sklizní nežli pfi ponechání rostlin pro jednorázovou sklizeň. Koreny pokusných i kontrolních rostlin proskurníku vážily stejne; serezáváním se ne- vlivnil jejich nárust. Pritom se opakova ! již predtím pozorovaný zjev, že nov ,'. obrážející rostliny nebyly napadány rzivostí nebo jen zcela nepatrne, kdežto nesklizené byly napadeny. Pfi uvažování o pozorovaném rozdílu v napadení serezávaných a neserezávaných rostlin je zrejmé, že prov~dením opakó~ vaných sklizní se v podstate zkracuje doba vystavení hostitelských rostlin dopadu výtrusu patogéna. Ale nejen ' to~; protože se nadzemní orgány serezávar'rYdJ. rostlin vyvíjejí vlastne znovu a tedy s určitým zpoždením vzhledem k ponecha~ ným nesklízeným rostlinám, dalo by , se ríd, že jde také o posun vývojovéhO. cyklu hostitele vzhledem k vývojovén1U cyklu patogéna. Tato pozdejší doba nenÍ již tak pfíznivá pro patogéna. Je totiŽ známo, že výtrusy rzi poti'ebují k 'vy'- klíčení určitou vlhkost vzduchu a že ' pfi malé vlhkosti vilbec ' neklíčí. Na jare a 'na podzim bývá obvykle vlhčí vzduch riHli v léte. Ale to by samo o sobe nestačilo k vysvetlení, vždyť vlhkost vzduchu ' se mení i pres den. Podle nekterých badatelá mají mladé, intenzívne rostoucí rostliny vetší tlak neboli turgor, a v tom se spatruje dilvod vetší odolnosti mladších rostlin proti napadení nežli rostlin starších, které mají menší turgor. Ani tento výklad plne 45

Dvouletý proskurník. Vlevo - již jednou sklizený; vpravo - nesklizený. neuspokojuje. Poukazovalo se také na vyšší obsah auxinii v mladých rostoucích rastlinách nežli ve starších se zvolneným !ľustem, zejména po začátku kvetu. Auxiny jsou látky podporující rust, ale krome této vlastnosti monou prý také piisobit proti enzymum rozkládajícím stavivo bunečných sten, celulózu. Tytoenzymy se nazývají celulázy. Podle této domnenky totiž vyklíčené vlákno výtrusu patogéna pri svém pronikání do pletiva hostitele mechanicky p03kozuje jeho buňky. Z poškozených bun ~k se uvolňují celulázy a rozpouštejí steny sousedních bunek, dosud nepoškozených klíčícím vláknem patogéna. Tak by se usnadňovalo pronikání tohoto klíčícího vlákna spíše, kdyby klíčící vlákno patogén.a na svém povrchu vylučovalo ješte lá'tky, s podobným účinkern, jako mají celulázy. Kdyby tedy auxiny pusobily proti účinkiim techto látek, pak by jejich dostatečná. pi'ítomnost v pletivu hostitele byla diiležitým činitelem na .ochranu proti pi'ijímání a šírení infekce. l v tomto pHpade jde o domnenku. Po46 uobne jako u predchozích domnenek, je težko jejich platnost dokazovat s ohledem na velmi složité pomery mezi patogénem a hostitelern. Pro pestitele mají opakované sklizne máty, proskurníku i s'lézu značný význam. Behem vegetace se miiže provádet nekolik sklizní, nejlépe dve až tri v rozmezí čtyr až šes ti týdnii. Predepsat presný harmonogram sklizní nelze, neboť se vždy Hdí podle stavu poros tu. Pokud se nevyskytuje napadení, doporučuje . se ponechávat porosty až do doby, kdy se vytvorí kvetonosné stvoly, ale rostliny ješte nekvetou. V té dobe bývá v rostlinách nej vyšší obsah účinných látek. Výnosy se tím nijak nezmenší, ba naopak, na dobre vyhnojených pozemcích mohou být i vyšší nežli pi'i jednorázových sklizních. Po sklizni je možno rostliny pi'ihnojovat citramfoskou mezi i'ádky nebo do kroužku, aby se podporovalo obrážení. Opakované sklizne jsou doporučiteiné i u prešlechtené ukrajinské máty, která je proti napadení rzí značne odolná.

VÝSLEDKY STÁTNÍCH ODRúDOVÝCH POKUSÚ S REVENÍ DLANITOU INŽ. FRANTIŠEK BLAŽEK V ČSSR je mimo reveň čeritou - Rheum undulatum L., která se hojne pestuje jako zelenina, rozšíreno nekolik dalších typu revení. Podle nekterých autoru je známo kolem šedesáti typu revení. U nás je to napr. reveň pontická (Rheum rhaponticum L.), dále reveň dlanitá (Rheum palmatum L. var. tanguticum Max.) a jiné formy blíže botanicky neurčené, jako napr. reveň lékarská - Rheum officinale apod., která je označována jako varieta revene dlanité. Domovem revene dlanit~ je západní a severozápadní Čína a východní Tibet, kde roste v pohoHch až do výšky 3000 až 4000 m. Do Evropy byla dovezena pres Švýcarsko, kde už nekolik málo jedincu rozštepilo a dalo základ dnešním typum. V ČSSR rozšírená reveň dlanitá se velmi málo podobala puvodní čínské reveni, a to hlavne tím, že mela jen melce vykrajované . listy, zatím CO reveň dlanitá, pestovaná v Číne, má listy hluboce laločnaté tak, že šírka laloku kolem hlavního nervu se rovná šírce laloku kolem nervu postranních. . Pred nekolika lety · pfivezli pracovníci Výzkumného ústavu pfírodních léčiv vzorek semen čínské revene. Rostliny byly aklimatizovány v našich podmínkách a Hnojení dále šlechteny na jednotnou barvu oddenku (korene). Po nekolikaletém zkoušení byl materiál pi'edán do státních odrudových zkoušek pod názvem VULERA I nové šlechtení. Pro srovnání nového šlechtení se pro morfologickou a typovou nevyrovnanost nehodila u nás dosud rozšírená reveň dlanitá, a proto bylo Ílové šlechtení srovnáváno s výchozím materiáleIIlj. Metodika odrudových pokusu s r even í d I a nit o u Umístení Puda: písčito-hlinitá, hluboká, kyprá, s dostatkem vápna a živin. Poloha slunná i polozastínená. Osevní postup: 1. trať. Predplodina: okopaniny (brambory) , lušteniny, smesky. Príprava pudy Po sklizni predplodiny zaorat chlévskou mrvu do stre.dne hluboké brázdy, uvláčit. Pred výsadbou ješte jednou preorat do maximáIní .hloubky. Pfi jarní výsadbe preorat po druhé již na podzim. l. Pred založením kultury Zásoba živin v pude Slabá Strední I Dobrá Chlévská Dávky čistých živin v kg/ha I I mrva q/ha . N P20s 400 60 90 200 60 70 - 60 55 2. Hnojení v dalších letech N 40 I K20 160 120 80 47

RkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==