mickou strukturu je dUležité to, že dusík je obvykre ' vázánv'-cyklickem základu jeiich molekuly. Nekteré z nich jsou látky bezkyslíkaté, jiné obsahují kyslík: Mají vesmes silný fyziologický účinek. V rostlinách bývají obsaženy ve všech jejich částech, i když často jejich množství v určitých pletivech nebo orgánech je významnejší než v jiných. Obvykle je v rostlinách pi'ítomna celá skupina alkaloidu blízkých strukturou i účinkern. Zi'ídka se objevují volné, ale jak jim to umožňuje jejich zásaditá povaha, tvoi'í soli s organickými kyselinami pi'ítomnými v bunečné šťáve. Volné jsou obvykle krystallcké látky snadno rozpustné v organických rozpustidIech (Hh, éter, chloroform a pod.), zato špatne rozpustené ve vode, zatímco u jejich solí; vetšinou také krystalických, je tomu naopak. . Jsou výsledkem metabolismu dusíku, a již tím je dána nezbytnost dusíkaté výživy pro jejich tvorbu. To bylo potvrzeno již četnými pokusnými pracemi s pestováním ruzných .alkaloidních rostlin. Z dalších faktoru, ovlivňujících tvorbu techto látek, byl prokázán pi'íznivý vliv slunečného zái'ení, který IzEi pi'íznive ovlivnit volbou vhodného stanovište. Dalším duležitým poznatkern, který lze využít pi'i produkci alkaloidních drog, je kolísání obsahu alkaloidu v rostlinách behern vegetace i behem dne. Bylo prokázáno, že jejich hladina dosahuje u vetšiny techto rostlin maximáIní výšky v dobe kvetení a v dopoledních hodinách je jejich obsah v rostline vyšší než večer. Techto poznatku se využívá k vol be nejpi'íhodnejšího termínu sklizne. Z botanického hlediska je zajímavé, že ačkoli sa alkalOidy vyskytují v rostlinách výtrusných, naho- i krytosemenných, tedy vývojove nižších i vyšších, nejčastej i je nalezneme v rostlinách dvoudeložných. Pi'itom jsou to látky zvlášť pro nekteré čeledi tak typické, že napi'. pro vyhledávání nových účinných látek tohoto druhu již pouhá botanická pi'íslušnost rostliny od nekteré z techto charakteristických čeledí nám muže být duležitým vodítkem. Pro určité čeledi býva také charakteristický strukturáIní typ obsažených alkaloidu. Nejduležitejší čeledí zahrnujíci alkaloidní rostliny jsou liliovité (kýchavice, ocún), pryskyi'níkovité (pryskyi'ník, ornej, čemei'ice), makovité (mák, vlaštovičník), mrkvovité (bolehlav, pakmín), toješťovité (rauwolfie), lilkovité (rulík, durman, blín,potmechuť, tabák), moi'enovité (chinovník, kávovník) aj. Alkaloidy se obvykle ti'ídí podle stavby základního dusíkatého jádra nebo podle té části molekuly, která je nositelem účinku. Nejčasteji jsou odvozeny od pyrolu, pyridinu, tropanu, izochinolinu, chinolinu, indolu, fenantrenu, imidazolu, purinu apod. Od purinového základu jsou odvozeny alkaloidy kofe in, theobromin a theofylin. Pusobí hlavne na srdeční činnost, centráIní nervový systém a pi'íčne pruhované svaly. Jsou obsažený v káve, čaji, kakau a semenech koly. V našich domácích rostlinách tyto alkalOidy nejsou zastoupeny. IzochinoIinové jádro je základem další skupiny, do které i'adíme krome berberinu z di'išťálu a korydalinu z dymnivky, které nemají význam v lékai'ství, duležité alkaloidy z hlavenky dávivé, pocházející z Jižní Ameriky. Používají se hlavne k tlumení kašle a jejich hlavními zástupci jsou emetin a cefaelin. Z našich domácích rostlin se nalézají alkaloidy tohoto typu v máku (Papaver somniferum L.J. Jsou to hlavne papaverin, narkotin a jiné chemicky blízké. Jsou dôležitou součástí opia, zaschlé rtJ.léčné šťávy získávané z nai'íznutých nezralých makovic. Ty se nai'ezávají melkými spirálovými i'ezy asi 2-3 týdny po odkvetu a šťáva, která vytéká z ran a nechá se pi'es noc zaschnout, se ráno seškrabuje do hrud bochníkovitého tvaru. Vzhledem k velké pracnosti získávání opia byla snaha o nalezení ekonomičtejší metody získávání makových alkaloidu vyrešena zavedením jejich extrakce z makoviny, kterou se navíc neovlivní výnos semen. Zavedení té to metody vedlo k pokusum na osvetlení vlivu dedič19
RkJQdWJsaXNoZXIy MTYxNjU3OA==