V. Vrchovská

Ovocné čaje – lahodný zdroj antioxidantů

O škodlivosti volných radikálů a  o antioxidantech, které nás před nimi mají ochránit můžeme slyšet v televizní reklamě, přečíst si v různých časopisech a dokonce si antioxidační přípravky můžeme vybrat z široké nabídky v lékárnách a prodejnách zdravé výživy. I v odborné literatuře je množství prací, které se zabývají vztahem volných radikálů a onemocnění, která mohou být jejich působením vyvolána nebo zhoršena.

Volné radikály vznikají v organismu v průběhu metabolismu a také se dostávají do organismu z vnějšího prostředí (zdrojem může být ionizující  a UV záření,  kouření, vysoký obsah škodlivin v ovzduší...). V organismu mohou napadat různé molekuly a způsobit tak jejich oxidační poškození. Nejvíce je patrně prostudována tzv. lipoperoxidace – oxidativní poškození mastných kyselin v lipidech. Volné radikály se podílejí na vzniku a rozvoji řady onemocnění a chorobných stavů. Jsou to především ateroskleróza, diabetes mellitus, infarkt myokardu, zánětlivé stavy, rakovina, některá neurologická onemocnění, oční onemocnění a další. Je proto zcela logické, že se hledají způsoby,  jak se volným radikálům bránit a jak důsledky jejich působení napravovat. Skutečnost, že volné radikály si organismus sám tvoří, naznačuje, že mají i účinky pro organismus příznivé, například likvidují fagocytované mikroorganismy, mají signální působení. Mezi produkcí volných radikálů a antioxidační ochranou musí být v organismu rovnováha, kterou zajišťuje složitý komplex mechanismů ve vzájemné souhře. Při převaze volných radikálů (ať už je příčina např. v selhání organismu vlastního antioxidačního systému nebo je vysoký přísun radikálů z vnějšího prostředí) se rozvíjí tzv. oxidační stres, který vede k poškození buněk a tkání. Antioxidační ochrana organismu je tedy složitý systém a jeho jednotlivé články mají různou úlohu i rozdílný mechanismus účinku.

Antioxidanty – látky bránící oxidaci, zabraňující tvorbě a šíření reaktivních volných radikálů, jsou velmi širokou skupinou. Jejich rozdělení je možné podle různých hledisek – například podle původu (tvořící se v organismu nebo přijímané zvenčí), podle rozpustnosti ve vodě či v tucích, podle lokalizace v buňce či mimo buňku, podle velikosti molekuly, podle mechanismu účinku nebo podle typu radikálu, který likvidují.

Z látek přírodního původu jsou významnými antioxidanty vitamin E, vitamin C, karotenoidy, koenzym Q10. Nejvíce antioxidantů je mezi fenolickými látkami z nich patří k nejstudovanějším flavonoidy. Antioxidanty se vyskytují v různých částech rostlin, z nichž některé se používají jako léčivé byliny, jiné jsou součástí naší rostlinné potravy. Jsou přítomny v ovocných šťávách, v zeleném i černém čaji, v červeném i bílém víně, v malém množství je nalezneme i v pivu.

Zdrojem přírodních antioxidantů mohou být i rostlinné drogy, které jsou složkami čajových směsí pro přípravu ovocných čajových nálevů.

Pod názvem rooibos se jako náhražka čaje rozšířily mladé listy Asapalanthus linearis (Fabaceae), sušené a fermentované. Keřík pochází z horských oblastí Jižní Afriky a do Evropy se rozšířil zásluhou evropských přistěhovalců. Angličané jej nazývají „red bush” (červený keř), z holandštiny a vlámštiny je názeb rooibos.

Čajový nálev se vyznačuje červenohnědou barvou a jemnou aromatickou chutí. Připravuje se postupem obvyklým při přípravě tradičních čajů, znalci ale doporučují krátké povaření, čímž nápoj získá vyšší obsah důležitých látek. Mezi nimi je to řada stopových prvků – železo, mangan, vápník, zinek, draslík, měď, hořčík, fluor a sodík, proto může být nápoj vhodný pro sportovce. Nejnovější výzkumy poukazují také na jeho vysokou antioxidační aktivitu, díky níž pomáhá v předcházení řady onemocnění a v boji proti předčasnému stárnutí. K hlavním obsahovým látkám patří flavonoidy a jim blízce příbuzný chalkon aspalathin. Ten je ve vysokém množství v čerstvých litech, zpracováním jeho obsah klesá a fermentované listy obsahují zejména flavonol kvercetin. Z dalších antioxidačních látek jsou významné fenolické kyseliny (kyselina protokatechová, kávová, p-kumarová, ferulová, vanilová a další). Účinky čaje rooibos jsou rozmanité: zlepšuje trávení, má zklidňující účinky, mírní alergické projevy, lze jej použít i k omývání a ke koupelím při fotosenzitivních dermatitidách. V takovém případě pozor na čaje chuťově výborné, ale parfemované příchutí ovoce, máty, medu či bergamotovou silicí (tzv. rooibos earl grey). Čaj se může uplatnit i v kuchyni – údajně při podlévání pečeného masa, pro přípravu omáček, polévek a šťáv, kterým má dodat nezaměnitelnou barvu.

Vysokou antioxidační aktivitu mají také plody aronieAronia melanocarpa (Rosaceae) – temnoplodec černoplodý (arónia čiernoplodá), známý jako černoplodý jeřáb. Je to sice méně chutné, ale velmi cenné ovoce, zejména pro obsah kyseliny askorbové (10 – 60 mg/ 100 g) flavonoidů a antokyanů. Z dalších látek jsou v plodech cukry – až 16 %‚ především fruktóza a glukóza a 3,5 % sorbitolu. Plody aronie působí příznivě při vysokém krevním tlaku, skleróze, zánětech a stresu. Byl prokázán pozitivní vliv šťávy z plodů na snížení hladiny cholesterolu u nemocných s aterosklerózou. Podle izraelských vědců působí šťáva také na posílení imunitního systému.

V domácnosti se z čerstvých plodů vyrábějí džemy, šťávy, vína, likéry, šťáva se používá k přibarvení různých ovocných produktů.

Přirozeným zdrojem významného antioxidantu – vitaminu C jsou šípky, droga Rosae pseudofructus (Fructus cynosbati). Rosa canina (Rosaceae) – růže šípková (ruža šípová) je známý keř, šípky dozrávající na podzim jsou červené, uvnitř s lesklými chlupy a tvrdými hnědými „semeny" (nažkami). Obsah vitaminu C v plodech stoupá až do počátku zralosti, kdy jsou tvrdé a vybarvené. Důležité je správným sušením zachovat co nejvyšší množství vitaminu C. Z dalších obsažených látek jsou v šípku kyseliny jablečná a citronová,  antokyany, karotenoidy, stopy flavonoidů, pektin. Šípkový čaj se používá při nachlazení, při chřipce a infekčních onemocněních provázených zvýšenou teplotou.

V ovocných čajových směsích je často zastoupená droga Hibisci flos z Hibiscus sabdarrifa (Malvaceae) – ibišek, původem ze Súdánu. Jedná se o usušené zdužnatělé kališní lístky sytě červenofialové barvy, příjemné kyselé chuti a nálev připravený z drogy je rovněž výrazně červeně zbarvený a nakyslý. Droga obsahuje antokyanová barviva (glykosidy delfinidinu a cyanidinu), organické kyseliny, kyselé polysacharidy. Využívá se jako přísada do ovocných nápojů, má účinky protizánětlivé a spasmolytické.

Ne nadarmo získaly plody černého rybízu označení “malá vitaminová bomba”. Jsou zdrojem vitaminu C, flavonoidních glykosidů a antokyanových barviv. Kromě toho obsahují cukry a organické kyseliny. Zpracovávají se na džemy, sirup, víno. Antokyany z plodů se uplatňují při léčbě žilních onemocnění, napomáhají k udržení pružnosti kapilárních stěn, působí protizánětlivě.

Příjemnou vůni dodává ovocným směsím i ”pomerančová kůra” -  správně oplodí pomerančovníku. Kromě aromatické silice jsou obsaženy flavonoidy, ze širokého spektra látek jsou to např. hesperidin a diosmin, které se také průmyslově izolují a využívají se v terapii hemeroidů.

Zájem o antioxidanty přírodního původu se stále zvyšuje. Jsou využitelné v terapii, potravinářství i kosmetice, o jejich příznivém působení na organismus nejsou pochybnosti. Nápoje připravené z ovocných čajových směsí mohou být vedle zeleniny a ovoce, zeleného čaje a vína dalším zdrojem antioxidantů a vitaminů v našem jídelníčku.


You-Tube kanál Herby

Kanál Herby