S pěstováním léčivých rostlin na poli jsme začali již před více léty. Dovedla nás k tomu situace. Naše škola je na okraji Prahy v suchém pásmu, tedy s chudou vegetací. K tomu půda 6.-7. bonitní třídy. Proto jsme plnili vždy sběr léčivých rostlin neuspokojivé. Povinný "přiděl" (jak se to dělávalo) sháněli žáci těžko, leckteří jej dováželi z venkova, kde byli na prázdninách, mnozí nepřinesli nic. Také finanční výnos pak nestál za reč. Proto jsme se rozhodli, že zkusíme pěstovat léčivé rostliny na poli, a to takové, kterým by vyhovovaly naše agrobiologické podmínky (chudá půda, sucho). Vzorky nám dávalo samo okolí naší školy. Heřmánek a divizna, první objekty našeho pokusnictví. Rostly, pravda, dost bohaté na úhorech a stráních kolem školy, ale podnikaví sběratelé drog z Prahy nám je vždy pečlivé sesbírali.

První naše pokusy byly plny práce i zmatku. Místní JZD nám ochotné předalo l ha pole u školy, špatné, zaplevelené, kamenité. Po rádném obdělání však úroda byla dobrá, takže jsme v příštích letech, zlákáni výnosem, přibrali ještě další hektar. Brzy jsme se však přesvědčili o neúnosnosti takové výměry. Sklizeň totiž musí být provedena v několika málo dnech. Na to jsme svými silami nestačili a museli jsme jednat česačky za plat. Při vyúčtování bylo patrné, že ač jsme vice sklidili, o to vice jsme museli zaplatit najatým silám. Z toho důvodu jsme výměru pole zmenšili na 0,75 ha, což je únosné silám ZDŠ o 400 žácích. Postupem doby jsme rozšířili sortiment a další druhy, takže se nám ustálil na pěstování heřmánku (divizna se již nežádá, slezu maurského, měsíčku zahradního a levandule na květ. Ta je zvlášť výhodná, protože její keře sázené do řádků 1 m X 60 cm, jsou mnohaleté a při rádném ošetřování dávají každým rokem průměrné 1000 Kčs z našich 10 aru. (Čekáme ji jako heřmánek hřebeny, ale hustšími]. Proto kulturu levandule Postupně rozšiřujeme na úkor méně hodnotného měsíčku. Sazenice si pěstujeme ze semen i ryzku v pařeništi. Nejžádanější a nejvýnosnější zůstává však heřmánek, kterému věnujeme největší část výměry a největší péči. Sejeme jej v polovině září jednořádkovým secím strojem do řádku po 60 cm od sebe. Setí na jaré se nám neosvědčilo, protože pak kvete až později, o prázdninách. Měsíček a sléz sejeme týmž strojkem na jaré přímo do pole. Protože poslání školy je jinde než v pěstováni léčivých rostlin, konáme všechnu tuto práci jaksi "levou rukou", a tak se neobejdeme bez pomoci příslušných podniku: JZD, n. p. Léčivé rostliny, které nám velmi ochotné pomáhají a naši práci sledují. Ať je to s. Podmele ze Zbraslavi, výkupna ve Spálené nebo semenářství v Pařížské v Praze, všichni ochotné poradí a naši práci oceňují. Snažíme se jim odměnit dobrou kvalitou drog, což se nám vždy zcela nedaří pro naprostý nedostatek času věnovat se této vedlejší činnosti více a lépe.

Nezasvěcený by neuvěřil, co práce dá takové malé hospodářství Od přípravy půdy  přes zasetí, kultivování, sklizeň až po sušení a expedici. S pomoci JZD (na základe patronátní smlouvy o vzájemné pomoci) pole vyhnojíme a připravíme k setí. Ostatní práce vykonávají žáci za vedení učitelů sami jednak v hodinách pracovního vyučování, jednak prací zájmového kroužku mechanizačního (máme svůj vlastní "traktor", zahradnickou frézu) i pomoci brigád žáku o prázdninách při sklizni. Žáci jsou důležitým článkem našich pěstitelských prací a morálně i organizačně se při vyučování občanské výchovy důkladné připravují. K řádnému zvládnutí sběru stačí nám jedna tříhodinová brigáda na žáka 2.-8. tříd. Tato čestná pionýrská "povinnost" je u nás již tradiční a zúčastňuje se jí přes 80% žáku (ostatní jsou buď nemocni, nebo celé prázdniny mimo domov apod.]. Po prázdninách se účast i neúčast hodnotí v pionýrských oddílech a nejlepší brigádníci (a jsou i se 40-60 hodinami] jsou knižně odměňováni.

Sušení natrhaných bylin provádíme na rozlehlé pude školy na arších balicího papíru. I když jsme zkoušeli i jiné způsoby sušení (lísky, sítě), vrátili jsme se k tomuto jednoduchému a nejpohodlnějšímu. Tak se uschlý materiál snadno smetá na hromady a snadno uklízí do pytlů. Na trochu prachu a potu se ovšem nesmí hledět.

Užitek celé té naší činnosti s pěstováním léčivých rostlin je trojí. Předně morální a výchovný. Žáci v hodinách vyučování se naučí všemu, co předpisují pro tento předmět osnovy, a to na užitečné práci, která vedle příslušných dovedností a návyku  přináší i jim očividný užitek (viz za druhé) a uspokojení i radost z poctivé vykonané individuální i kolektivní práce. Jak jsou krásné rovné řádky vzcházejících rostlinek, červeně svítící jmenovky a nejhezčí pak pole z jara, když kvete všemi barvami. Zde i estetická výchova si přijde na své. Ale i v zimě se činnost nezastaví a v dílné se vyrábí mnoho věcí pro práce na poli, Jako truhličky na sběr, nosítka na materiál, lístky, jmenovky aj. I když nemůžeme říci, že by nám tato činnost přinášela nějaké hmatatelné výsledky ve výchově k volbě povolání, hlavně na zemědělství (a zde jsou i jiné překážky než nemožnost vetší mechanizace na malé výměře], přece jen výchovný význam, jak uvedeno je bezesporný. Druhý užitek je hmotný. Každým rokem přispíváme Mk do pokladny SRPŠ po úhradě všech provozních výloh, souvisících s hospodařením na poli, poměrně Čistými 4000 Kčs, Tak jsme si za léta pořídili mnoho užitečných věcí. Vedle zmíněné zahradnické frézy, kterou nám zakoupil školský odbor ONV, jsme si pořídili garáž, kolnu na nářadí, stroje do dílny, skříně na pomůcky, dokonalé zatemnění do 2 tříd, jednotnou obuv též oděv žákům do práce na poli, dostatek pomůcek pro zájmovou tělovýchovu žáku a mnoho jiných věcí, jako zařízení sadu, parku aj. Třetí užitek je společenský. Ročně dodáváme našemu lékárenskému průmyslu kolem 200 kg (plné nákladní auto] sušených léčivých rostlin, z nichž zvláště náš český heřmánek, obsahující nejvíce jakostních silic, je v zahraničí hledané a dobře placené zboží. Ze všech těchto důvodů můžeme jen doporučit pěstování léčivých bylin zvláště i proto, že je možno  využít ladem ležících pozemků, které porůznu dosud leckde v blízkosti škol bývají.

I. Kříž, ředitel ZDŠ, Libuš


You-Tube kanál Herby

Kanál Herby