Současné pěstování révy vinné je založené na omezení využívání pesticidů, prostřednictvím výraznějšího využívání ekologických prostředků a také využívání odrůd, které disponují zvýšenou odolností k hlavním houbovým chorobám. Mezi hospodářský nejvýznamnější houbové choroby patří plíseň révy, jejíž původce je Plasmopara viticola a padlí révy, které způsobuje Erysiphe necator.

Tyto houbové patogeny se dostaly do evropských vinic v 19. století, z Ameriky. Šlechtění bylo od samého počátku jednou z cest, jak získat odrůdy odolné k těmto patogenům. „Rezistentní“ odrůdy provázely dlouhou dobu negativní ohlasy a odmítavé postoje. Dnes se však tyto odrůdy staly nedílnou součástí světového vinohradnictví. Rozvoj molekulární genetiky také umožnil detailnější výzkum genomu révy vinné a získání poznatků, které je možné ve šlechtění na rezistenci účinně využívat. U révy vinné jako trvalé kultury je velmi důležité získání trvalé rezistence. Trvalá rezistence je rezistence, která zůstává efektivní po celou dobu kulturního pěstování odrůdy. Cestou k trvalé rezistenci je výběr vícenásobných zdrojů rezistence (odrůd disponujících více geny rezistence) a pyramidizace těchto genů. U révy vinné bylo identifikované více genů rezistence (R-geny). K objevení těchto genů došlo díky mapování molekulárních markerů a identifi kaci R-genů, umístěných na různých chromozomech v rámci genomu odrůdy.

Základem moderního šlechtění révy vinné je proto vytvořit rezistenci založenou na více genech rezistence. Rezistenci založenou na více genech rezistence, překonává patogen podstatně obtížněji než rezistenci založenou pouze na jednom genu rezistence.

...

Prof. Ing. P. Pavloušek, Ph.D.


You-Tube kanál Herby

Kanál Herby