Pro většinu lidí je kopr - Anethum graveolens L. (Apiaceae) známý jako koření, ale obecné povědomí o kopru jako léčivé rostlině je minimální. Charakteristická vůně kopru není všem příjemná a rozděluje nás na odpůrce a milovníky koprové omáčky, okurek nakládaných s koprem aj. Kopr se původně vyskytoval v jihozápadní Asii, odkud se velmi rychle rozšířil do Evropy a v současnosti je známý na celém světě. Postupně bylo z planých forem vyšlechtěno velké množství odrůd, které se liší nejen habitem či obsahem účinných látek, ale i účelem použití.

Pro léčivé účely se využívá celá čerstvá kvetoucí rostlina nebo semeno. Charakteristickou vůni dodávají kopru phellandren a silice. Hlavními účinnými látkami jsou silice (karvon, limonen a dillapiol), dále obsahuje kumariny, deriváty kyseliny kávové aj. O jeho léčivých účincích na bolení hlavy a k rozšiřování cév jsou zmínky již v Novém zákoně. Římští gladiátoři, a později i atleti, si před zápasem potírali končetiny koprem pro posílení svalů, spálená semena se používala k urychlení hojení ran. Ve středověku byl kopr považován za svatojánskou rostlinu, která chrání před očarováním, nevěsty si vkládaly kopr do boty, aby je tchýně neovládla, používal se i jako platidlo. V lidovém léčitelství se ze semen kopru připravuje čaj, který mírně povzbuzuje trávení, působí proti nadýmání a uvolňuje křeče, u kojících žen podporuje tvorbu mléka, působí močopudně, tiší kašel, pomáhá proti nespavosti, koupel se semeny posiluje nehty, žvýkání semen zpříjemňuje dech. V homeopatii se celé rostliny používají při vysokém krevním tlaku. Semeno kopru se používalo také jako příměs – značkovací rostlina do výsevů mrkve, avšak u mrkve způsobuje výrazné snížení výnosu.

Choroby kopruNa kopru je popsáno několik patogenů, k nimž patří i padlí Erysiphe heraclei, obávané onemocnění při pěstování rostlin pro přímé použití. Zjistit první příznaky napadení bývá často obtížné, protože drobné, světle šedivé skvrnky snadno splynou s šedozelenou barvou mnohonásobně zpeřených lístků a ošetření fungicidy není možné. První příznaky napadení houbou Cercospora petroselini se obvykle objevují na starších částech. Na listech se tvoří kulaté nebo oválné, hnědošedé léze s červeným lemem. Za příznivých podmínek se skvrny velmi rychle zvětšují a slévají do velkých celků a za vlhka se na rubu skvrn tvoří rozmnožovací orgány. Napadené části postupně zasychají, případně mohou odumírat celé rostliny.

...

Doc. Ing. I. Šafránková, Ph.D.


You-Tube kanál Herby

Kanál Herby