Horčičník cheirovitý - Trýzel malokvětý - Erysimum cheiranthoides L.

Rozšíření: Rozšířen v mírném pásu Evropy a Asie. U nás roste na březích řek, na písčitých polích, u cest a v křovinách, v nížinách hojně, v předhoří roztroušeně, v podhorském pásu velmi zřídka.

Popis: Jednoletá bylina, 15 – 60 cm vysoká, s přímou, jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Listy jsou podlouhle kopinaté, kratičce řapíkaté nebo přisedlé. Celokrajné nebo mělce zubaté, od přitisklých chlupů drsné. Květy malé, čtyřčetné, se zlatožlutou korunou. Kvete v květnu až září. Plody jsou šešule.

Použití: V lidovém léčitelství by se neměla používat pro svoji kardiotoxicitu. V 50. až 60. letech minulého století byly z trýzele vyráběny přípravky (tinktury, injekce, odvary), které sloužily jako náhrada za strofantin. Účinek nastupuje rychleji než u strofantinu.

Jedovatá část: Celá rostlina.

Obsahové látky: V nati jsou přítomny glykosidy kardenolidového typu (např. erysimosid a helvetikosid).

Toxicita a příznaky otravy: Otravy se projevují nevolností, zvracením, bolestmi žaludku a průjmem. Působení na srdce je podobné jako u Digitalis purpurea.

Léčení otravy: Viz. Digitalis purpurea.

Poznámka: Kromě uvedeného druhu se ještě používala nať trýzele šedavého (horčičník konáristý) – Erysimum diffusum Ehrh. Jde o dvouletou až vytrvalou bylinu, rostoucí na Moravě a Slovensku v obvodu panonské květeny. Obsahové látky a účinek je obdobný jako u E. cheiranthoides.

Prof. RNDr. L. Jahodář, CSc.