Látky zpomalující degenerativní procesy v nervovém systému

Degenerativní procesy CNS jsou velmi závažnou hrozbou pro současnou populaci ve vyspělých zemích; průměrná délka lidského života se zvyšuje a tento fakt spojený s degenerací mozkové tkáně přináší výraznější problémy v behaviorální a sociální sféře společenských komunit.

3-n-Butylftalid je jednoduchou sloučeninou, vyskytující se v různých rostlinách z čeledi miříkovitých (Apium graveolens, Angelica acutiloba, Ligusticum sinensis, Ligusticum wallichii), u které byl zjištěn výrazný účinek proti mozkové ischemii, a mohla by být použita při mozkových cévních poruchách například po mrtvici, případně při epilepsii (Institute of Materia Medica, Chinese Academy of Medical Sciences). Toxicita je velice nízká, látka nevykazuje ani reprodukční toxicitu, ani mutagenitu. Je nepochybné, že může být izolována z miříku celere; pokud se však prokáží využitelné účinky, je podstatně pravděpodobnější, že bude vypracována efektivní totální syntéza.

Ligusticum wallichii je kromě butylftalidu také zdrojem ligustrazinu (tetramethylpyrazinu), který zabraňuje degeneraci mozkové tkáně – snižuje hladinu lipid-peroxidů v mozkových buňkách, které byly vystaveny stresu z nedostatku kyslíku a v nichž se vyskytlo zvýšené množství reaktivních forem kyslíku. U této látky byl nalezen poměrně  široký neuroprotektivní efekt, což vedlo navrhovatele (Beijing Institute of Pharmaceutical Industry) k zahájení klinických pokusů, které poskytly velmi příznivé výsledky u pacientů s akutní i chronickou cerebrovaskulární chorobou.

Látkou v současnosti velmi široce studovanou je alkaloid huperzin A (Cerebra®), izolovaný ze zástupců rodu vranec (Huperzia selago, syn. Lycopodium selago, a Huperzia serrata). Tento nový inhibitor acetylcholinesterázy se významně podílí na zvýšení kognitivních schopností člověka, rychle se vstřebává a vstupuje do mozkové tkáně a patrně se stane významným léčivem při demencích Alzheimerova typu, protože v klinických pokusech prokázal velmi příznivé účinky (ve srovnání s takrinem a dopenezilem má lepší terapeutický index). Výrazně pozitivní je skutečnost, že vedlejší periferní cholinergní efekty jsou minimální. O perspektivnosti této látky svědčí fakt, že už řadu let probíhají intenzívní snahy o optimální syntézu, v rámci které byla zjištěna zajímavá biologická aktivita některých derivátů huperzinu A.

Sloučeniny s protizánětlivou aktivitou

Zánět a následné degenerativní procesy na skeletu a snížení funkčnosti pohybového aparátu jsou doprovázeny nejenom změněnou hybností, ale také stálou bolestí, která je pro pacienty velmi obtěžující a má celkově devastační charakter. Hledání nesteroidních protizánětlivých léčiv je proto v současné době velkým úkolem farmaceutického výzkumu. V poslední době se ukazuje, že v této oblasti se mohou uplatnit také některé přírodní látky.

Kyselina oleanolová je triterpenoidní látka, která se vyskytuje běžně v přírodě jako aglykon velké skupiny glykosidů; volná je například ve jmelí, listech olivovníku, cukrové řepě, aj. – z cukrovarnických kalů je možné tuto látku také získávat. Byly u ní zjištěny protizánětlivé účinky a dokonce vypracována totální syntéza.

Už více než 10 let probíhá intenzívní studium boswelových kyselin – jedná se o směs pentacyklických triterpenů, resp. derivátů hydroxyursenové kyseliny, které se vyskytují v kadidlu – pryskyřici poskytované hlavně taxonem Boswellia serrata; izolace směsi těchto kyselin je relativně snadná a kadidlo je běžně dostupné. V klinických pokusech se ukázalo, že po aplikaci této směsi se snižují artrózní projevy ve tkáni, bolestivost, ranní ztuhlost kloubů a otoky. Dosud nebyla prokázána významná toxicita této směsi.

Potenciální léčiva dalších farmakoterapeutických skupin

O aglykonu kvercetinu jsem hovořil v souvislosti s potenciálními léčivy, ovlivňujícími oběhový systém a srdce; jeho prakticky netoxický galaktopyranosid hyperin (hyperosid), který lze produkčně získávat nejenom z Hypericum ascyron, ale také z Hypericum chinense, Abelmoschus manihot, Rhododendron mucronatum a Dryas octopetala, má kromě účinku protizánětlivého, vazodilatačního, snižujícího cholesterol a účinku proti kašli ochranný vliv na myokardiální a mozkovou tkáň po ischemii, což lze v souvislosti se strukturou aglykonu kvercetinu předpokládat. Je také třeba si připomenout, že flavonoidy mají schopnost odstraňovat volné kyslíkové radikály a zasahovat do existence oxidu dusnatého ve tkáních. Na tomto místě se však o uvedených faktech nechci zmiňovat, ale rád bych uvedl účinek, který se nedá předpokládat: analgetickou aktivitu, využitelnou při zvředovatění různých sliznic, například ústní mukózy, jak bylo prokázáno v klinických testech (Aanhui Provincial Institute of Medical Sciences and Anhui Medical University).

V našich oblastech se v posledních letech stala atraktivní rostlinou magnolka (schizandra) čínská (Schisandra chinensis). Plody této liány (hlavně semena) obsahují cca 50 lignanů dibenzo(a, c)cyklooktadienového typu. Hlavní lignan – gomisin A (besigomisin, Schisandrol B) – má výrazné chemoprotektivní účinky na játra. Je použitelný při léčbě alkoholového, chemického a virového poškození jater.

Další látkou s velmi příznivým chemoprotektivním efektem na játra je G009 – beta-(1-3) glukan z nejedlé houby lesklokorky lesklé (Ganoderma lucidum). Kromě hepatoprotektivního účinku má imunostimulační a antitumorovou aktivitu, jak lze předpokládat u tohoto typu polysacharidů, a zdá se, že bude použit při poškození jaterní tkáně spojené s neoplastickým procesem (II Yang Pharmaceutical Co. Ltd.).

Poslední látkou, o které je nutné se zmínit, je ginkgolid B (BN-52021), izolovaný z extraktu připraveného z listů jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba). Tento vyčištěný extrakt je znám, protože se už řadu let používá ke zlepšení prokrvení mozku a ke zvýšení kognitivních funkcí u pacientů po mozkových příhodách. Čistý ginkgolid B však nalézá uplatnění především při léčbě septického šoku, i když je silným antagonistou PAF (Platelet Activating Factor), tzn., že tlumí nadměrnou agregaci krevních destiček. Látka je perspektivní a důležitá, protože byla vypracována totální syntéza racemátu (Beaufour-Ipsen).

Závěrem nutno říci, že sekundární metabolity rostlin a hub představují velkou zásobárnu biologicky aktivních látek; řada z nich by se mohla uplatnit jako reálná léčiva. Těžkosti však spočívají ve vlastním hledání: v případě chemické syntézy je možné naplánovat strukturu na základě predikce vzniklé z matematického modelování a znalosti receptorů provést řízenou syntézu, čímž je cesta k biologicky aktivní látce podstatně rychlejší než v případě biologického materiálu. Tam se vychází z tradice, většinou však z obráceného postupu: nejprve se uplatní skupina biologických testů, která má odkrýt farmakologický účinek, a potom se teprve provádí izolace a vlastní čištění látek, což je proces mnohem komplikovanější a často i finančně náročnější.

Doc. RNDr. Lubomír Opletal, CSc.