Liečivé rastliny/Léčivé rostliny - časopis vydavateľstva Herba

Časopis o zdraví, fytoterapii, výžive, prírodnej kozmetike | Viac ako 50 rokov zaujímavého čítania
Články písané odborníkmi | ...vyliečime, spríjemníme, navoniame, potešíme, poradíme...

Rostliny způsobujíci otravy a alergie (41)

Rostliny způsobujíci otravy a alergie (41)

 Atropa bella-donna L..

Rulík zlomocný – ľuľkovec zlomocný

Rozšíření: Druh je rozšířený v Evropě, západní Asii a Severní Americe. U nás se roztroušeně vyskytuje na pasekách listnatých lesů, zvláště bučin, od pahorkatiny až do horského pásma. Popis: Vytrvalá, až 1,5 m (vzácně až 2 m) vysoká bylina s větvenými, tupě hranatými lodyhami. Listy jsou střídavé, vejčité až eliptické, zašpičatělé, celokrajné, až 15 cm dlouhé a na bázi se zužují v krátký řapík. Jednotlivé stopkaté nící květy mají pěticípý kalich a pěticípou zvonkovitě trubkovitou, asi 3 cm dlouhou korunu, zevnějšku hnědě fialovou, zevnitř šedožlutou s červeným žilkováním. Kvete od června do srpna. Plodem je kulatá bobule, velká jako menší třešeň, v době zralosti leskle černá, sedící ve zvětšeném, hvězdovitě rozšířeném, vytrvávajícím kalichu; dozrává v srpnu až září.

Použití: Rulík byl znám již ve starověku; ve středověku a na počátku novověku byl často zneužíván k travičství. V lékopise (Ph. Eur. 8, ČL 2009, aj.) je oficinální list a z něj vyrobené přípravky. K izolaci alkaloidů je také používán kořen. Droga a izolované alkaloidy se používají jako spazmolytika, antiastmatika, mydriatika, analgetika a antiparkinsonika. Hyoscyamin (atropin)  je antagonista muskarinových acetylcholinový receptorů, proto má parasympatolytické vlastnosti.

Jedovatá část: Všechny části rostliny jsou významně jedovaté, zejména kořen.

Obsahové látky: Nadzemní část obsahuje 0,2- 1 %, kořen až 1,5 % celkových alkaloidů. Jejich obsah značně kolísá v závislosti na stanovišti; největší podíl z nich mají tropanové alkaloidy, z nich opět je nejvíce L-hyoscyaminu (až 70 % z celkového obsahu), dále atropin, L-skopolamin, apoatropin a belladonin. V malém množství jsou přítomny také těkavé báze pyridin a N-methylpyrrolin, v kořenech i alkaloid kuskohygrin.

Toxicita a příznaky otravy: U dětí v závislosti na stáří mohou být smrtelnou dávkou již 3 - 4 bobule, u dospělého 10 - 12; rozžvýkání 0,3 g listů již také vykazuje toxicitu. Intoxikace rostlinami obsahujícími atropin se projevuje čtyřmi význačnými symptomy:

  • překrvením obličeje
  • suchostí sliznic
  • zrychlením tepu
  • rozšířením zorniček

Terapeutické dávky (0,5 - 2 mg atropinu) mají účinek na periferní nervový systém, u dávek nad 10 mg začínají převládat symptomy vycházející z CNS, tj. psychomotorické poruchy, mnohomluvnost, záchvaty křiku, halucinace, poruchy vědomí a záchvaty šílenství. U dospělého je životu nebezpečná dávka 50 mg atropinu, která bez podání antidota obvykle konči komatem a respirační paralýzou. Poměrně často se vyskytují jedinci se zvýšenou citlivostí na atropin, u nich se delirium a koma dostavují již po dávce menší než 1 mg. Vzdor vysoké toxicitě je prognóza intoxikací příznivá vzhledem k dobře popsaným fyziologickým účinkům těchto látek na lidský organismus a možnosti účinné léčby (fysostigmin jako specifické antidotum).

Kromě intoxikací rostlinným materiálem se mohou vyskytovat předávkování léky, které obsahují atropin.

Léčení otravy: Provádí se okamžitý výplach žaludku (za použití dobře kluzné sondy) velkým množstvím vody a aktivního uhlí. Je vhodné již před příchodem lékaře podat slanou vodu (1-3 lžičky soli do sklenice horké vody) jako emetikum (vyvolat zvracení). Dále se snažit o zmírnění teploty zábaly. V excitační fázi se doporučuje diazepam (5 mg) nebo malé dávky barbiturátu s krátkodobým účinkem. V případě hlubokého komatu je nutné umělé dýchání, aby se zabránilo vzniku respirační paralýzy. Specifickou protilátkou je fysostigmin, který se podává intravenózně v dávce 1-2 mg (0,5 mg u dětí); ve vážných případech je nezbytné podání opakovat po 30-60 minutách.  

 

Datura stramonium L..

Durman obecný – durman obyčajný

Rozšíření: Je obecně rozšířen v teplejších oblastech mírného pásu severní polokoule (Eurasie, Severní Amerika, severní Afrika) dnes již zasahuje i na jižní polokouli. Roste na rumištích, skládkách, kompostech, ve vinohradech a v blízkosti lidských obydlí, hlavně na půdách bohatých na dusík, od nížiny do podhůří, dosti hojný.

prof. RNDr. L. Jahodář, CSc.

(ukážka)

Home Odkazy Linky Liečivých rastlín Uncategorised Rostliny způsobujíci otravy a alergie (41)