Liečivé rastliny/Léčivé rostliny - časopis vydavateľstva Herba

Časopis o zdraví, fytoterapii, výžive, prírodnej kozmetike | Viac ako 50 rokov zaujímavého čítania
Články písané odborníkmi | ...vyliečime, spríjemníme, navoniame, potešíme, poradíme...

Všetky čísla

Rostliny způsobující otravy a alergie. 12. část

Brusnica barinná
Vaccinium uliginosum L.
Vlochyně bahenní  (borůvka bažinná)

ROZŠÍŘENÍ: Evropa, Severní Amerika, Severní Afrika. Vlochyně bahenní provází vrchovištní rašeliniště, kosodřeviny a někdy alpínské holiny.

POPIS: keř 0,5- 1 m vysoký, s vystoupavými holými větvemi a plazivými oddenky. Listy jsou opadavé, krátce řapíkaté, obvejčité a epileptické, lysé, okraj často mírně povinutý, spodní pokožka je výrazně světlejší než modrozelená vrchní. Květy tvoří terminální hrozen na krátkých bočních větvích, jsou růžové až bílé. Kvete v květnu a červnu. Plodem je černá bobule modravě ojíněná, s bezbarvou šťávou nakyslé chuti. (Borůvka má bobule menší s tmavě fialovou šťávou).

POUŽITÍ: Terapeutické využití této rostliny není popisováno, bylo však prokázáno antimikrobiální působení na patogeny močových cest.

JEDOVATÁ ČÁST: Plody, které jsou zaměnitelné za borůvku.

OBSAHOVÉ LÁTKY: Třísloviny, katechin, anthokyany, flavonoidy, ursolová kyselina, pravděpodobně malé množství arbutinu, organické kyseliny.

TOXICITA A PŘÍZNAKY OTRAVY: Po požití vlochyně se mohou dostavit projevy intoxikace - psychomotorická excitace, zvracení, rozšíření zorniček a pocity závratě. Bylo prokázáno, že požití 300 g plodů vyvolalo u některých lidí malátnost, závratě, pocit horka v hlavě, poruchy vidění a neschopnost polykat, zatímco u jiných ani větší množství požitých plodů nevyvolalo žádné projevy intoxikace. Přesto, že skladba obsahových látek plodu byla intenzivně studována, nebyly objeveny ani toxické diterpeny, ani jiné látky, které by mohly způsobit otravu. Proto se uvažuje o možnosti intoxikace metabolity houby Sclerotinia megalospora, která je občasným parazitem plodů.

LÉČENÍ OTRAVY: Možno doporučit pouze symptomatickou léčbu.


 

Pryšec chvojka – mliečnik chvojkový
Tithymalus cyparissias (L.)   SCOP.
Syn.: Euphorbia cyparissias L.

ROZŠÍŘENÍ: Eurasie. U nás roste na výslunných místech (pastviny, stráně, meze, podél  cest) i ve světlých lesích a křovinách, hojně od nížin až do hor.

POPIS: Vytrvalá bylina, 10- 30 cm vysoká, s přímými trsovitými lodyhami a dřevnatým větveným oddenkem.  Lodyhy na bázi brzo ztrácejí listy a červenají. Výše na lodyze jsou listy husté, přisedlé, víceméně čárkovité a lysé, podpůrné listeny stejného tvaru. Lichookolík je mnohoramenný. Listence zákrovků jsou široce vejčité, žluté, později červenavé. Květy jsou jako u ostatních našich pryšců drobounké, nenápadné. Kvete v dubnu až v červenci. Plodem je trojpouzdrá, jemně bradavičnatá tobolka. Rostlina obsahuje mléčnice. Při napadení rzí hrachovou ( Uromyces pisí), jež je na jaře dosti časté, je celá rostlina deformována, zejména listy jsou zkrácené, oválné, na rubu oranžové a vonící jakoby medem.

POUŽITÍ: Dnes se v medicíně nepoužívá, v lidovém léčitelství se místy užívá latex k odstraňování bradavic.

JEDOVATÁ ČÁST:Všechny části rostliny obsahující mléčnice.

OBSAHOVÉ LÁTKY: Z obsahových látek je toxikologicky významná skupina derivátů ingenanu a forbolu v latexu mléčnic, jak shrnuje následující přehled pro různé druhy rodu Tithymalus:

  • T. cyparissias – blíže neurčené ingenany
  • T. helioscopius - 12-deoxyforbol
  • T. peplus- ingenol, 5 – deoxyingenol
  • T. esula –deriváty ingenolu
  • T. strictus- ingenol, 5 –deoxyingenol
  • T. lathyris – ingenolové deriváty

TOXICITA A PROJEVY OTRAVY: Latex způsobuje silné podráždění pokožky a sliznice; na pokožce se projeví až zpuchýřkovatění;  při kontaminaci oka vznikají záněty spojivkového vaku, jejichž následkem může být dočasná, ba i trvalá ztráta zraku. Při vnitřním užití poškozuje ústní sliznici, způsobuje zvracení a prudkou gastroenteritidu s průjmy. Diterpenickým složkám latexu (ingenolu a forbolu) se připisuje kokarcinogenní účinek. Otravy zvířat jsou vzácné, protože pasoucí dobytek se pryšcům pro jejich ostrou chuť vyhýbá.

LÉČENÍ OTRAVY: jestliže je postižená tkáň rychle zbavena iritujícího latexu, neprojeví se pravděpodobně žádné symptomy. Dostane-li se latex do očí, je nutné okamžité vymytí vodou a vyhledání lékařské pomoci; prognóza je pak dobrá, i když některé konjunktivitidy a choroiditidy se léčí i několik týdnů. Po požití většího množství je nutný výplach žaludku a podání aktivního uhlí, popř. laxativ.

POZNÁMKA: Podobný toxikologický význam mají i naše ostatní úzkolisté pryšce, z nichž je běžný např. Tithymalus exiguus (L.) LAMK.- pryšec drobný (mliečnik drobný), jednoletá bylina, zpravidla jen do 20 cm vysoká, s řídkými čárkovitými listy přisedlými širokou bází a tříramenným až pětiramenným lichookolíkem. Roste jako plevel na hlinitých půdách, spíše v teplejších polohách. V teplejších oblastech se u nás vyskytuje také T. lathyris L . – pryšec skočcový (mliečnik preháňavý), jehož olej ze semen býval kdysi používán jako laxativum a latex jako depilatorium.


 

Tithymalus helioscopius ( L.) SCOP.
Euphorbia helioscopia L.
Pryšec kolovratec – mliečnik kolovratcový

ROZŠÍŘENÍ:  Původem snad z Malé Asie, ale již dávno v Evropě obecně rozšířený. U nás hojně roste jako plevel v polích, na zahradách, rumištích, od nížin až do hor.

POPIS: Jednoletá bylina s přímou, nejčastěji 10 – 30 cm vysokou oblou lodyhou a střídavými obvejčitými až zaobleně kopisťovitými listy, vpředu jemně pilovitými a směrem vzhůru se zvětšujícími. Listy přisedají na lodyhu zúženou bází. Koncové složené květenství má podpůrné listeny stejného tvaru jako listy. Skládá se z pěti větví, z nichž každá nese tři vidlany, jež mají v úžlabích dvou vstřícných zákrovních listenců květenství (cyathium) drobných, téměř neznatelných květů. Kvete od jara (duben) až do podzimu. Plodem je hladká, třípouzdrá tobolka. Jako všechny pryšce obsahuje mléčnice.

POUŽITÍ: Kolovratec a ostatní v poznámce uvedené druhy pryšců se u nás v medicíně nepoužívají, v lidovém léčitelství se místy užívá latex k odstraňování bradavic.

JEDOVATÁ ČÁST: Všechny části rostliny obsahující mléčnice.

OBSAHOVÉ LÁTKY:  viz  Tithymalus cyparissias TOXICITA A PROJEVY OTRAVY:  viz  Tithymalus cyparissias

LÉČENÍ OTRAVY:   viz  Tithymalus cyparissias

POZNÁMKA: Z dalších našich hojně se vyskytujících pryšců je významný např. Tithymalus peplus (L.) GAERTN. – pryšec okrouhlistý (mliečnik okrúhlolistý), velmi podobný kolovratci, ale lišící se celokrajnými, k bázi až řapíkovatě zúženými listy a křídlatými tobolkami. Kvete od června do podzimu. Dále je to T. esula (L.) SCOP.- pryšec obecný (mliečnik obyčajný), vytrvalá, 30 -60 cm vysoká byliny s užšími podlouhlými listy na okraji drsnými a se žlutozelenými listenci zákrovů, kvetoucí v červnu a v červenci.

Home Archív Všetky čísla 2010 2/2010 Rostliny způsobující otravy a alergie. 12. část