Antifungální aktivita rostlin čeledi Asteraceae in vitro

50 druhů čeledi Asteraceae bylo testováno in vitro na antifungální aktivitu. Vybrané druhy zahrnují 5 skupin podčeledi Cichorioideae a 12 skupin podčeledi Asteroideae tak, aby byly postiženy všechny chemotaxonomické atributy hvězdnicovitých (seskviterpeny, seskviterpenoidní laktony, polyeny, polyyny, pentacyklické triterpeny, furanony, thiofeny, pyrrolizidinové alkaloidy, kaurenoidy, oxirany, flavonoidy, chalkony, terthienyly a j.) Rostlinný materiál byl sbírán v období 2001-2002 v oblasti Středních a Východních Čech. Vzorky pro testování byly připraveny ethanolovou extrakcí (70 %) suché suroviny sonikací, vyluhovadlo odpařeno, zbytek suspendován ve vodě; ve vodě rozpustná část byla lyofilizována. Ze suchých lyofilizátů byly připraveny 1, 0,1 a 0,01% roztoky. Antifungální aktivita byla testována na druzích Candida albicans ATCC 44859, C. tropicalis 156, C. krusei E 28, C. glabrata 20/I, Trichosporon beigellii 1188, Aspergillus fumigatus 231, Absidia corymbifera 272, Trichophyton mentagrophytes var. mentagrophytes 445 standardním mikrodilučním bujónovým testem M27-A. MIC byla určována jako nejnižší koncentrace vykazující 80 % inhibici růstu ve srovnání s kontrolní jamkou neobsahující vzorek.

Výsledky: Největší aktivita byla zjištěna u Leuzea carthamoides. Extrakt vykazoval signifikantní aktivitu proti všem použitým druhům hub. Candida tropicalis a C. glabrata byly inhibovány koncentrací nižší než 0,01 %. Významná aktivita byla zaznamenána také u Helianthus annuus, Cnicus benedictus. Tanacetum vulgare, Eupatorium cannabinum a Xanthium spinosum.

Výzkum je podporován granty LN00B125 a 111600003 MŠMT ČR.

L. Jahodář, V. Buchta, H. Ryglová

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové, ČR, e-mail: Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebujete mať nainštalovaný JavaScript.

Genofond a účinné látky rodu Leuzea a Rhaponticum - význam pro pěstitele a zpracovatele.

 

Leuzea carthamoides (parcha saflorová)  známá zejména jako maralí kořen, není novou léčivou rostlinou. V rámci řešení grantu ministerstva zemědělství ČR číslo QD 0129 je naším úkolem shromáždění genofondu rodu Leuzea a Rhaponticum a stanovení obsahových látek u jednotlivých druhů.

Základní druh Leuzea carthamoides - parcha saflorová má zelený spodek listu. Vyskytuje se např. v Jižní Altaji, kde roste v nadmořské výšce 2000 – 2500 m a vegetační období v této oblasti trvá pouze 4 měsíce. Těmto podmínkám je maralí kořen přizpůsoben krátkou vegetací, v našich podmínkách kvete již v květnu a semena dozrají do konce června. Má drátovité kořeny, které podle našich analýz obsahují 0,15 –  0,20 % 20-hydroxyekdysteronu - anabolického stereoidu, jenž má tonizující účinky. Z jedné čtyřleté rostliny lze získat cca 0,15 –  0,30 kg suchého kořene, který se špatně zbavuje zeminy. Tento druh je v  Střední Evropě běžně pěstován a zpracováván.

Další druhy řadíme do rodu Rhaponticum, pocházejí z mírnějších oblastí Ruska, kde je delší období vegetace, vyznačuje se bílým spodkem listu a zejména kůlovitým kořenem. V rodu Rhaponticum jsme získali osiva různých původů, z nichž jsme zatím určili 5 druhů a další materiál je rozpracovaný.

Z určených druhů se podle rannosti kvetení jedná o Rhaponticum pulchrum a Rhaponticum scariosum, která mají pouze průměrný obsah 20-hydroxyekdysteronu, ale jsou zajímavé velmi dekorativním květenstvím - mají velké bílé a hnědé bractee.

Další druhy jsou Rhaponticum satzyperovii a Rhaponticum serratuloides, které se vyznačují pozdnější dobou květu, mohutným vzrůstem nadzemní části, takže jsou vhodné pro pěstování na list ( např. pro zkrmování hospodářským zvířatům s cílem zvýšení užitkovosti a zlepšení zdravotního stavu). Obsah 20-hydroxyekdysteronu u nich kolísá mezi 0,10 – 0,30 %.

Jako nejperspektivnější pro další zpracování se nám jeví Rhaponticum centauroides, který u nás vykazuje obsah 20-hydroxyekdysteronu stabilně 0,30 %. Máme již potomstva i s vyšším obsahem, tato dále šlechtíme. jedná se o druh s pozdnější dobou květu, mohutné rostliny dorůstají až 1,30 m výšky. Kůlovitý kořen se velmi dobře zbavuje zeminy a z čtyřletých rostlin lze získat 0,20 – 0,40 kg suchého kořene.

Distribuci osiva, sadby a poradenskou činnost zajišťuje SEVA FLORA s.r.o. Valtice CZ.

Martin Grbavčic

SEVA FLORA s.r.o. Mikulovská 366, 691 42 Valtice, ČR, e-mail: Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebujete mať nainštalovaný JavaScript.

Prenylované isoflavony s antioxidační aktivitou

 

Prenylované flavonoidy jsou v současné době hojně zkoumány z hlediska jejich schopnosti zhášet volné kyslíkové radikály. Ty jsou považovány za příčinu mnoha nemocí, jako je např. předčasné stárnutí buněk či atheroskleróza. Prenylované flavonoidy se vyskytují, např. v čeledi Moraceae (zejm. rody Morus a Maclura) a Cannabinaceae (zejm. rod Humulus).

Jako zdroj pro izolaci látek byly zvoleny zralé plody Maclura pomifera. Cílem práce byla izolace prenylovaných isoflavonů, příprava jejich polosyntetických derivátů se zaměřením na prenylovou skupinu a testování jejich antioxidační aktivity metodami redukce 1,1-difenyl-2-pikrylhydrazylu (DPPH) a 2,2-azino-bis (3-ethylbenzthiazolin)-6-sulfonové kyseliny (ABTS+).

Rostlinný materiál byl zmražen tekutým dusíkem, rozmělněn a extrahován v Soxhletově extraktoru methanolem. Ze zahuštěného extraktu byly získány krystaly. Jednalo se o směs prenylovaných isoflavonů osajinu a pomiferinu. Ty byly separovány metodou precipitace olovnatými ionty. Z izolovaných látek byly připraveny polosyntetické deriváty cyklizací prenylové skupiny se sousední hydroxylovou skupinou. U nativních látek i připravených derivátů byla změřena antioxidační aktivita metodou redukce DPPH a ABTS+. Výsledky ukazují, že cyklické deriváty mají nižší aktivitu než látky nativní. Lze předpokládat, že volná prenylová a hydroxylová skupina umožňují interakci s volnými  kyslíkovými radikály.

Práce byla vypracována za podpory grantů IGA 12/2002/FaF, FR 248/2003 a VZ 163700003.

Margita Lišková1, Václav Suchý1, Milan Žemlička2, Pavel Kurfürst2, Ján Vančo2, Dagmar Jankovská1, Lada Sukupová1

1 Ústav přírodních léčiv, FaF, VFU Brno, Palackého 1/3, 612 – 42, ČR, e-mail: Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebujete mať nainštalovaný JavaScript.

2 Ústav chemických léčiv, FaF, VFU Brno, Palackého 1/3, 612 – 42, ČR

Biologicky aktívne látky druhov rodu Solidago L. a imunomodulačná aktivita jeho extraktov

 

Zlatobyľ (Solidago L.) z čeľade Asteraceae je tak u nás ako aj vo svete dobre známa rastlina, ktorá našla pre svoj priaznivý vplyv na diurézu svoje uplatnenie už v tradičnom ľudovom liečiteľstve v terapii chorôb močových ciest. Preukázali sa aj ďalšie biologické účinky ako antiflogistický, analgetický, spazmolytický, karminatívny, antimikrobiálny, antifungálny, gastroprotektívny, imunomodulačný a antineoplastický.  Za uvedené účinky sú v extraktoch rastliny zodpovedné prítomné sekundárne metabolity, predovšetkým flavonoidy, triterpenoidné saponíny a fenolové glykozidy.

V zahraničí už existujú fytopreparáty s obsahom extraktu zlatobyle, ktoré sa používajú napríklad v terapii prostatitídy, ako podporná liečba pri hyperplázii prostaty a v terapii iných urologických ochorení. U nás je zlatobyľ len súčasťou čajovín, napriek tomu, že tento rastlinný materiál je na Slovensku ľahko dostupný. Preto cítime potrebu zhodnotenia u nás rastúcich druhov Solidago L. Ako po kvalitatívnej a kvantitatívnej stránke z hľadiska obsahových látok, tak aj po stránke hodnotenia intenzity biologických aktivít týchto extraktov.

Práca bola nasmerovaná k odhaleniu najvhodnejšieho druhu zlatobyle spomedzi troch u nás rastúcich – Solidago virgaurea L., Solidago gigantea Aiton. a Solidago virgaurea subsp. minuta L. Vo vodných záparoch kvetov, pripravených podľa SL 1, sa stanovila imunomodulačná aktivita týchto druhov. Konkrétne išlo o aktivitu kandidacídnu, lyzozýmovú a baktericídnu. Výsledky boli navzájom porovnané.

Práca vznikla za podpory grantovej úlohy č. 1/1185/04 VEGA MŠ SR.

Ľ. Fordinálová, M. Bukovský, I. Mašterová, D. Grančai

Univerzita Komenského, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky, Bratislava, SR

e-mail: Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebujete mať nainštalovaný JavaScript.

Semenářská technologie a výběr šlechtitelského materiálu  u šalvěje lékařské (Salvia officinalis).

 

Úkol byl řešen za podpory MZe ČR pod číslem QD 0129 Inovace technologií vybraných léčivých, aromatických a kořeninových rostlin s ohledem na obsahové látky a jejich využitelnost.   práci jsme vycházely ze šalvěje  odrůdy Krajová. Při podrobnějším studiu kvetení této odrůdy jsme zjistili nízkou tvorbu semen. Prašníky byly většinou rozmacerované a když byly zralé nepraskaly. Ze čtyř možných semen v květu  se vytvořilo jedno nebo vůbec žádné. Na parcele o velikosti 200 m2 jsme našli několik rostlin, kde byl zjištěn fertilní pyl včetně praskajících prašníků ( 5,7 % rostlin ze studovaného souboru mělo kvalitní  samčí generativní orgány s dostatkem pylu). V časovém opakování jsme opětovně zjistili u těchto rostlin pukající prašníky. Rovněž  při generativním namnožení  materiálu  byl zjištěn u potomstva fertilní pyl. Byl zjištěn průměr vytvořených a sklizených semen 1,33 na 1 květ (7,5 g/1 rostlinu), zatímco u jedinců bez fertilního pylu byl zjištěn  průměr sklizených semen 0,60 ks na 1 květ (4,8 g/1 rostlinu). Rostliny s fertilním pylem budou  použity do dalšího šlechtění.

Hodnocení účinku herbicidů byla prováděna vizuálně podle procentní stupnice, která odpovídá aktuální metodice SRS (dle mezinárodní metodiky EPPO). Byla hodnocena selektivita ve třech termínech a herbicidní účinnost. Při výsevu šalvěje lze jako perspektivně použitelný hodnotit preemergentně aplikovaný linuron (Afalon 45 SC) a isoproturon (Tolkan FLO). Po vytvoření pravých listů lze použít herbicidy na bázi dicamby (Banvel 480 S 0,1l/ha) a bentazonu (Basagran Super 1,5 l/ha).

Sklizeň na semeno 2002 - ruční sklizeň bez desikace 313 kg.ha-1, kombajnová sklizeň s desikací Reglone 247 kg.ha- 1.

Sklizeň na semeno 2003 - kombajnová sklizeň  po desikaci Reglonem 94 kg.ha-1. Extrémní sucho snížilo výnosy semene. Cena osiva je uměle nadhodnocena.

J  Hofbauer, P. Šmahel

Výzkumný ústav pícninářský, spol. s.r.o.  Troubsko, ČR, e-mail: Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebujete mať nainštalovaný JavaScript.

Perspektívy uplatnenia tuzemských fytofarmák na trhu Európskej únie

Slovenská republika je bohatá na rôzne druhy liečivých rastlín. V minulosti sa z nich značná časť exportovala na západoeurópske trhy. I napriek všeobecne zvýšenému celosvetovému záujmu o lieky na báze prírodných látok, klesá v SR počet výrobcov liekov na báze liečivých rastlín – fytofarmák, čo sa prejavuje aj v exporte. Napríklad zo 468 fytofarmák registrovaných v Českej republike bolo 119 fytofarmák registrovaných slovenskými firmami, avšak po predaji Slovakofarmy, a .s. , Divízie Liečivé rastliny Malacky, ich ostalo len 33. Podľa nás ani tento počet nie je konečný, pretože nie sú všetky zaregistrované fytofarmaká ealizované na českom trhu. Ešte horšia situácia ako v ČR je situácia so slovenskými fytofarmakami na trhoch v susediacich štátoch a v štátoch EU, kde ich počet je minimálny.

Jednou zo základných podmienok uvedenia fytofarmaká na trh v cudzine, a teda aj v krajinách EU, je ich registrácia.

Slovenská legislatíva , konkrétne Zákon č. 140/98 Z. z. o liekoch a zdravotníckych pomôckach v znení neskorších predpisov nepozná pojem fytofarmakum. V definovaní tohto pojmu sme si museli vypomôcť terminológiou uvedenou v iných materiáloch, konkrétne anatomicko-terapeutico-chemickou klasifikáciou (ATC) odporučenou Svetovou zdravotníckou organizáciou (WHO), predpisom SUKL-u, Praha, REG-33-Požadavky na registraci fytofarmak, ako aj predpismi The European Agency for the Evaluation of Medical Products (EMEA).

Vymedzenie pojmu fytofarmaka ako lieku je veľmi dôležité, nakoľko na trhu je zavedených neprehľadné množstvo prípravkov z liečivých rastlín, ktoré nie sú registrované ako liek a predstavujú inú kategóriu, napríklad kategóriu doplnkov výživy, hraničných prípravkov, kozmetických výrobkov, atď.

Základným predpokladom uvedenia lieku na trh, a teda aj fytofarmaka, je jeho registrácia v príslušnom štáte. Pri tomto právnom akte posudzuje registračný orgán registračnú dokumentáciu dnes už vo formáte CTD, pričom posudzuje aj záležitosti dodržiavania správnej výrobnej praxe (pri fytofarmakách aj správnej poľnohospodárskej praxe). Jednou z podstatných častí dokumentácie moderného fytofarmaka sú aj výsledky klinických skúšok.

Z načrtnutých problémov vyplývajú závery, že pri nedostatku kapitálovo silných výrobcov fytofarmák, ktorí dokážu zvládnuť proces výskumu a vývoja moderných fytofarmák a následne pripraviť kvalitnú registračnú dokumentáciu, majú tuzemské fytofarmaká veľmi malú šancu uplatnenia sa na trhoch EU. Je to základný predpoklad k následným krokom marketingového charakteru.

Valdemar Štalmach, Valéria Ostrovská

Liečivé rastliny v prevencii a v terapii Alzheimerovej choroby

 

Alzheimerova choroba je deštruktívne ochorenie mozgu a patrí do skupiny chorôb nazývaných demencie. S predlžujúcim sa vekom a rastúcim podielom starších osôb v populácii sa jej výskyt trvale zvyšuje. Prvá býva postihnutá krátkodobá pamäť. Neskôr dochádza k ireverzibilnému poškodeniu aj dlhodobej pamäti. Chorý postupne a spravidla pomaly stráca svoje rozumové schopnosti.

V súčasnosti nie je známy liek, ani žiadne účinné preventívne opatrenia, ktoré by zabraňovali vzniku tohto ochorenia.  Oficiálne liečebné postupy iba zmierňujú a stabilizujú príznaky ochorenia, nie však jeho príčinu. Používané liečivá patria väčšinou do skupiny inhibítorov acetylcholínesterázy. Ich používanie však okrem jednostranného liečebného prístupu vyvoláva mnohé vedľajšie a nežiaduce účinky. Cieľom je preto najmä vývoj liečiv s novým mechanizmom účinku a so zníženými nežiaducimi účinkami. Okrem syntetických látok je značná pozornosť celosvetovo venovala aj obsahovým látkam vyšších rastlín.

Prednáška sa zaoberala všeobecnou charakteristikou ochorenia, jeho doteraz známymi príčinami a aktuálnymi poznatkami biologického skríningu vybraných rastlín a ich obsahových látok, ktoré priaznivo ovplyvňujú vybrané biochemické parametre mozgu súvisiace s Alzheimerovou chorobou.

Práca vznikla v rámci grantového projektu VEGA č. 1/1185/04

Milan Nagy

Univerzita Komenského, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky, Bratislava, SR,

e-mail: Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebujete mať nainštalovaný JavaScript.

 

 

 

 

AdSense