Liečivé rastliny/Léčivé rostliny - časopis vydavateľstva Herba

Časopis o zdraví, fytoterapii, výžive, prírodnej kozmetike | Viac ako 50 rokov zaujímavého čítania
Články písané odborníkmi | ...vyliečime, spríjemníme, navoniame, potešíme, poradíme...

Všetky čísla

Pohanka obecná v terapii

Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum) Moench. je rostlina dvouděložná, patří do čeledi rdesnovitých (Polygonaceae). Příbuznou rostlinou je pohanka tatarská, (Fagopyrum tataricum) Gaertner. Pohanka pochází z Asie, patrně z oblasti mezi Bajkalským jezerem a Mandžuskem. Patří k nejmladším kulturním rostlinám. Do Evropy se dostala až ve 13. století z východu. Na našem území se hojněji pěstovala asi od 16. století, a to zejména v horských oblastech, na chudých půdách Beskyd, v karpatské oblasti a na východním Slovensku. V současné době se její pěstování na našem území opět obnovuje.

Někteří autoři rozlišují dva typy odrůd. Jeden typ z oblasti Japonska, Koreje, jižní Číny, Nepálu a Indie, kde jsou rostliny vysokého vzrůstu, silně olistěné a později zrající. Tyto odrůdy potřebují k tvorbě generativních orgánů minimálně desetihodinovou délku dne. V Evropě a severní Číně je druhý typ odrůd, kde stačí devítihodinový den k nasazení generativních orgánů. Jsou to odrůdy ranější, méně vzrůstné a olistěné. Léčebně se využívá především kvetoucí nať (Herba fagopyri), případně i slupky. Z natě se získává rutin. Pohankové nažky (Semen fagopyri) tvoří hodnotnou potravinu s dostatkem vlákniny.

Pohanka obsahuje flavonoidy rutin, isoorientin, orientin, vitelin. Nejdůležitější obsahovou látkou v kvetoucí nati a ve slupkách plodů je rutin. V plodech nacházíme komplex vitaminů skupiny B, vitamin E a řadu prvků, především draslík, fosfor, hořčík, vápník a ve stopách železo, měď, mangan a zinek. Léčebně zajímavý je i obsah cholinu a skutečnost, že pohankové nažky obsahují řadu plnohodnotných bílkovin. Obsah bílkovin v semenech pohanky je 10 – 14 %, obsah škrobu 55 – 70 %, olejnatost semen 1,5 – 3,7 %, obsah celkové vlákniny v semenech je 3,4 – 5,2 %. Z více nenasycených mastných kyselin je významný obsah kyseliny linolové. Lipidy z pohanky obsahují 0,2 % fyziologicky aktivních rostlinných sterolů: sitosterol a compesterol. Hlavní fenolické látky ve slupkách a mouce pohanky jsou rutin, 2-epikatechin, hyperosid a kvercetin.

Semena pohanky obsahují proteiny, které mohou způsobit hypersenzitivní reakci. Dokonce po požití pohankových koláčů nastávají někdy alergické reakce. Fagopyrin obsažený v pohance způsobuje přecitlivělost na světlo, takzvaný fagopyrismus.

Pohanka je i zdrojem selenu. Obsah selenu v semenech pohanky se zvýšil asi 8,5krát po aplikaci roztoku selenu na listy ve fázi kvetení. Tato metoda by z pohanky vytvořila bohatý zdroj selenu a užitečnou surovinu pro obohacení potravinářských výrobků. Pohanková nať se podává pro zvýšení pevnosti a pružnosti cévních stěn. Využívá se při léčbě křečových žil, hemoroidů, bércových vředů, ale i při poruchách prokrvení končetin, charakterizovaných červenými nitkami, a také jako prevence proti praskání cév uvnitř organismu (např. proti náhlým příhodám mozkovým). Nažky se léčebně využívají ke snižování cholesterolu, při chorobách střev a k detoxifikaci organismu. Pohanka se užívá při artritidách, má posilující účinek na imunitní systém. Je vhodná i pro ženy v těhotenství, pro diabetiky, a protože neobsahuje lepek, i pro nemocné s celiakií. Konzumace pohanky chrání před srdečními chorobami, protože snižuje LDL cholesterol a zvyšuje HDL cholesterol.

Doc. RNDr. L. Tůmová, CSc.

Pohanka obecná v terapii