Liečivé rastliny/Léčivé rostliny - časopis vydavateľstva Herba

Časopis o zdraví, fytoterapii, výžive, prírodnej kozmetike | Viac ako 50 rokov zaujímavého čítania
Články písané odborníkmi | ...vyliečime, spríjemníme, navoniame, potešíme, poradíme...

Všetky čísla

Seminář o léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách (4)

Seminář o léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách (4)

Uvádzame posledné prednášky z tohto seminára vo forme abstraktov


 

Léčivé rostliny - rostliny budoucnosti

E. Masarovičová 1, K. Kráľová 2, M. Kummerová 3
1Katedra fyziológie rastlín, Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského, Bratislava
2Chemický ústav, Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského, Bratislava
3Katedra fyziologie  a anatomie rostlín, Masaryková Univerzita, Brno

Světová zdravotnická organizace uvádí, že více než 80 % světové populace v rozvojových zemích je závislá na lidovém léčitelství. Pres 1,3 miliardy lidí na světe si může jen těžko dopřát moderní léky a proto se uchyluje k využívání snadno dostupných léčivých rostlin. Z 350 000 vyšších rostlin bylo zatím identifikováno 35 000 druhů, které se dají využít k léčebným účelům. Až 90 % těchto léčivých a aromatických rostlin s nimiž se obchoduje v Evropě se stále sbírá ve volné přírodě a rychlý nárůst poptávky po některých druzích způsobuje drancování přírodních zdrojů těchto druhů. Z asi 2 000 LAKR, se kterými se obchoduje v Evropě, pochází 1 200 – ­1 300 z volné přírody a jen asi 130 - 140 je pěstováno v kultuře. V rámci Evropské unie se LAKR pěstují asi na 70 000 hektarech orné půdy. Sběr LAKR ve volné přírode však i nadále převažuje zejména v evropských zemích východního bloku, včetně Slovenska. V Evropské Unii se ročne vyprodukuje asi 20 000 - 30 000 tun LAKR, produkce pocházejí z volné přírody. Například v Maďarsku tvorí LAKR pocházející z volné přírody 30 - 50 % obchodované produkce a pravděpodobně stejná je situace i na Slovensku. V současné době jsou LAKR testované pro možné pěstování, šlechtění a také pro využití v tradiční medicíně. Jsou základem pro budoucí využití, včetně biotechnologických postupů využívaných k zlepšení biologické účinnosti přírodních látek jako možnosti využít tyto rostliny jako nove přírodní drogy. Přírodní medikamenty, jakož i požadavky na dodržování základních bioetických pravidel jsou neustále otázkou současné diskuse.


Rumanček kamilkový (Matricaria recutita L.) – význam tejto liečivej rastliny vo svetovom priestore

I. Šalamon
Katedra ekológie, Fakulta humanitných a prírodných vied, Prešovská univerzita v Prešove, SR

Rumanček, Matricaria recutita L., je všeobecne známy ako burina – burina s liečivými schopnosťami. História tejto liečivej rastliny siaha do čias egyptských faraónov, používa sa v súčasnej fytoterapii a niet pochýb o tom, že sa bude používať aj v budúcnosti. Rumanček je burina s liečivými vlastnosťami, ktorá spája čoraz viac ľudí po celom svete. Globalizácia rumančeka je prospešná, pomáha posilňovať ľudské zdravie bez nežiaducich účinkov na celom svete. Preto si rumanček zaslúži našu pozornosť ako umelecký výtvor prírody. Liečivá sila prírodných účinných zložiek si však zaslúži aj náš rešpekt. Príspevok prináša stručné informácie o histórii rumančeka, jeho biodiverzite (chemotypoch), šľachtení, pestovaní, zbere a pozberových technológiách, introdukcii pestovania v rôznych zemepisných častiach sveta (USA, Veľká Británia, Austrália) a o výsledkoch skúmania kvalitatívnych a kvantitatívnych ukazovateľov silice.


MONITORING VYBRANÝCH ŠKODLIVÝCH ČINITEĽOV V PORASTOCH ŠALVIE LEKÁRSKEJ (SALVIA OFFICINALIS) A MEDOVKY LEKÁRSKEJ (MELISSA OFFICINALIS)

P. Bokor, M. Habán, A. Šimanská
Slovenská pol'nohospodárska univerzita v Nitre

Pri pestovaní liečivých rastlín sa môžeme stretnúť s množstvom problémov, ako je výskyt burín, chorôb a škodcov. S týmito faktormi sa stretávame aj pri pestovaní medovky a šalvie. Výskyt chorôb a škodcov v porastoch liečivých rastlín medovky (Melissa officinalis) a šalvie (Salvia officinalis) bol zisťovaný v lete roku 2003. Počas našich pozorovaní sme zaznamenali výskyt patogénov Alternaria alternata, Erysiphe cichoracearum, Sclerotinia sclerotiorum a Fusarium spp. ako aj niektoré druhy hmyzu. Boli to najmä Eupterix atropunctata a Empoasca pteridis (Homoptera, Cicadelidae), ktoré môžu poškodzovať liečivé rastliny a spôsobovať straty na množstve a kvalite získavanej drogy.


HEŘMÁNEK PRAVÝ (MATRICARIA RECUTITA L.) PĚSTOVANÝ EKOLOGICKÝM A KONVENČNÍM ZPŮSOBEM S OHLEDEM NA KVALITU PRODUKCE

A. Vildová 1, Š. Kala 2,  P. Berglová 2, M. Štolcová 1, T. Hlavsa 3
1ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra rostlinné výroby
2ČZU v Praze, PEF, Katedra řízení
3ČZU v Praze, PEF, Katedra statistiky

Heřmánek pravý (Matricaria recutita L.) patří mezi 8 nejvýznamnejších pěstovaných evropských druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Heřmánek lékařský (Matricaria recutita L.) je také jednou z nejstarších a nejpoužívanejších drog pěstovaných v České Republice. V současné době se pěstuje asi na 90 ha orné půdy, z toho asi 1/5 je certifikována jako ekologická orná půda. Trend přechodu z konvenčního k ekologickému způsobu hospodaření se začíná projevovat i v oblasti pěstování a zpracování bylinných komodit jako je třeba i heřmánek pravý. V této oblasti zemědělství zatím působí jen málo společností, které by se zabývali pěstováním a zpracováváním léčivých rostlin ekologickým způsobem. Z toho důvodu vzniká projekt, který by měl determinovat, jakým způsobem by se měli pěstitelé a zpracovatele BIO komodit, přizpůsobovat podmínkám a zvyklostem trhu zpracovatelů komodity. Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, v našem případě tradiční české léčivé rostlině heřmánku pravému. Výzkum probíhal v rámci řešení grantového projektu nazvaného CIGA 21160/13 13/213133 "Heřmánek lékařský (Matricaria chamomilla L.) pestovaný v ekologickém a konvenčním zemědělství a možnosti jeho na zpracovatelském trhů."


RASTLINNÉ ZDROJE KYSELINY ROZMARÍNOVEJ A MOŽNOSTI  ICH VYUŽITIA

M. Habán, P. Otepka, P. Bokor, M. Poláček, K.Sliž
Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre

V práci bol experimentálne dokázaný obsah kyseliny rozmarínovej v ôsmich rôznych rastlinných zdrojoch prostredníctvom kvapalinovej chromatografie metódou modifikovanou podľa Wang et al.. Variabilita obsahu bola zistená v závislosti od skúmaného druhu, resp. analyzovanej odrody. Najvyšší obsah kyseliny rozmarínovej bol v druhoch: Origanum heracleoticum (46 272,0 mg.kg -1 suš.), Salvia verticillata L. (34 118,0 mg.kg -1 suš.), Prunella laciniata (L.) L. (32677,8 mg.kg -1 suš.), Melissa ojjicinalis L. (34697,8 mg.kg -1 suš.). Možnosti využitia izolovanej kyseliny rozmarínovej sú rôzne a zaoberajú sa nimi viaceré výskumné tímy. Prvotné výsledky obsahu kyseliny rozmarínovej získanej z dopestovaných rastlinných surovín budú predmetom ďalšieho výskumu.


STANOVENÍ CHEMICKÉHO SLOŽENÍ A BIOLOGICKÉ AKTIVITY VYBRANÝCH DRUHŮ RODU NIGELLA

L. Kokoška 1, J. Havlík 2, P. Maršík 3, P. Landa 3
1Katedra tropických a subtropických plodin a agrolesnictví, Institut tropů a subtropů, Česká zemědělská univerzita v Praze
2Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky, Fakulta agrobiologie, potravinových a přirodních zdrojů, Česká zemědělská   univerzita v Praze
3Oddělení rostlinných explantátů, Ústav organické chemie a biochemie, Akademie věd České republiky

V rámci této studie byla testována in vitro antimikrobiální a protizánetlivá aktivita extraktů, silic a obsahových látek izolovaných z vybraných druhů rodu Nigella, a to především z druhů N. arvensis, N. damascena, N. nigellastrum, N. hispanica, N. orientalis a N. sativa. Při porovnání antimikrobiální aktivity extraktů ze semen jednotlivých druhů byla detekována významná aktivita u N. arvensis a N. orientalis. Zároveň byla ze semen obou těchto druhů izolována silice a bylo popsáno jejich chemické složení. Dále byl zaznamenán významný vliv čtyř rozdílných typů extrakce na antimikrobiální aktivitu a chemické složení silice ze semen N. sativa. V rámci dalšího testování biologické aktivity byl detekován in vitro protizánetlivý efekt některých obsahových látek ze semen druhu N. sativa (např. dithymochinonu, thymohydrochinonu, thymolu a thymochinonu).

Lze predpokládat, že výsledky této práce mohou být využity ve farmaceutickém nebo potravinářském průmyslu při vývoji nových bylinných nutraceutik, funkčních potravin, potravních aditiv a farmaceutických nebo veterinárních přípravků. Tyto výsledky také přispěly k lepšímu porozumění chemotaxonomických vztahů v rámci jednotlivých druhů rodu Nigella.


ON-LINE HPLC METODY: VÝVOJ METODY NA STANOVENÍ INHIBITORŮ ENZYMU CYP1A2

J. Havlík 1, S. M. F. Jeurissen 2,3, F. W. Claassen 2, T.A. Van Beek 2
1Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky, Praha
2Wageningen University, Laboratory of Organic Chemistry, Wageningen, The Netherlands
3Wageningen University, Division of Toxicology, Wageningen, The Netherlands

Byla vyvinuta on-line metoda HPLC pro screening rostlinných extraktů na přítomnost látek, inhibujících lidský cytochrom P450 1A2 (CYP1A2). Metoda spočívá v propojení systému vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detektorem s diodovým polem a kontinuální biotestem. V biotestu jsou využity lidské rekombinantní enzymy CYPlA2, které konvertují substrát methoxyresorufin na jeho fluorescenční metabolit resorufin, za přítomnosti NADPH. Analyty, které inhibují CYP1A2 a tím snižují produkci resorufinu jsou detekovány na fluorescenčním detektoru jako negativní piky. Byly stanoveny detekční limity pro známé inhibitory CYP1A2, metoda byla dále prověřena na rostlinných extraktech. Metoda poskytuje pohotovou informaci o CYP1A2 inhibiční aktivitě individuálních složek v komplexních směsích, napr. rostlinných extraktech a může najít využití v hledání inhibitorů v léčivých rostlinách, ovoci, zeleninách apod. Rostlinné inhibitory cytochromů P450 hrají významnou roli v interakci léčiv a vzniku některých typů rakoviny.

Home Archív Všetky čísla 2007 6/2007 Seminář o léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách (4)