Liečivé rastliny/Léčivé rostliny - časopis vydavateľstva Herba

Časopis o zdraví, fytoterapii, výžive, prírodnej kozmetike | Viac ako 50 rokov zaujímavého čítania
Články písané odborníkmi | ...vyliečime, spríjemníme, navoniame, potešíme, poradíme...

Všetky čísla

Rakytník řešetlákový

Ing. J. Bajer

Rakytník řešetlákový - použití v tradiční a moderní medicíně

Rakytník je již dávno známý jako léčivá rostlina. Lidové lékařství Číny, Mongolska a Řecka jej využívalo při léčení plicních, jaterních, zažívacích, kloubových onemocněních, i v kosmetice. Rakytník pomáhá od hlenů, zánětů, reguluje krevní oběh, hojí sliznici, pomáhá při bolestech hrdla a léčí trávicí soustavu.

Rakytníkové listy jsou významné obsahem vápníku a hořčíku. Hořčík hraje důležitou roli pro zdraví cév a srdce a také snižuje nebezpečí aterosklerózy.

Při používání plodů rakytníku se zlepšuje celkový stav lidského organismu a zvyšuje se jeho výkonnost. Plody a šťáva stimulují sekreční orgány žaludku. V lidové léčbě se proto také používá odvar z plodů pro léčbu žaludečních chorob a odvar z plodů spolu s listy a výhonky se používá k léčbě revmatismu a dny.

V období „ studené války“ byl právě v Rusku rakytník zvláště ceněn, a to především pro obsah rakytníkového oleje. Ten totiž velmi účinně regeneruje pokožku i sliznice při popáleninách i při radiačním záření. Tehdy se proto počítalo s rakytníkem jako se strategickou rostlinou k léčbě po případném atomovém útoku. Velmi dobrý účinek má  natírání oleje okolní zdravé tkáně při radioterapii a výborně regeneruje pokožku postiženou popáleninami, omrzlinami či ekzémy. Olej z rakytníku má také baktericidní účinek a používá se proti mnohým chorobám. Ničí zlatého stafylokoka, hemolytického streptokoka a některé další anaerobní mikroorganismy. Regeneruje žaludeční sliznici a pravděpodobně  ničí bakterii Helicobacter pylori, která je původcem vzniku žaludečních vředů. Na spolehlivé vyléčení tohoto onemocnění se doporučuje čajová lžička oleje 3x denně nalačno. Rakytníkový olej se také využívá při léčení aterosklerózy v 15 g dávce 3x denně po dobu 30 dnů. Pod vlivem oleje a příslušné diety se u lidí se sklerózou koronárních cév zlepšil zdravotní stav, zmizely nebo se velmi omezily stavy stenokardie, zastavily se poruchy vegetativně cévní, zmizely závratě a krevní tlak se normalizoval. Olej se používá  jako prevence tohoto onemocnění.

O   Helicobakter pylori,   který je v zažívacím ústrojí člověka se tvrdí, že  při enormních stresech  atakuje sliznice tak ,že spolupůsobí na vznik rakoviny. Rakytníkový olej se nabízí jako prevence i tohoto těžkého onemocnění.

Nemoci tlustého střeva, konečníku, vnitřní hemoroidy a erozní jizvy byly úspěšně léčeny pomocí čípků (2 čípky denně po 10 dnů) z výtažku rakytníkových plodů, palmojádrového tuku, emulgátoru a z hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO4). Rakytníkový olej působí antioxidačně a snižuje obsah volných radikálů, funguje jako analgetikum, tlumí bolest, užívá se jako prevence rakovinného onemocnění. Tmavý olej brání dystrofii svalů a upravuje množství pohlavních hormonů.

Čaj z listů je výborný prostředek při prevenci rakoviny prostaty i žaludku.

Pěstování

Rakytník lze rozmnožovat semenem i vegetativně (kořenovými výhonky, odnožemi, řízkováním, zřídka roubováním a tkáňovými kulturami v laboratoři). Nejednodušší je rozmnožování semeny, avšak semenáčky nedědí vlastnosti  původní odrůdy. Kromě toho je mezi nimi asi polovina jedinců samčích, pylových. Rozmnožování semenem se využívá hlavně u sazenic určených pro výsadby k protierozním, lesohospodářským a okrasným účelům. Využívá se též při šlechtitelské praxi k získání lepších odrůd.

Semena rakytníku jsou při uchování v  suché místnosti klíčivá po dobu dvou let. Mohou se vysévat na jaře či na podzim. Na podzim se semena vysévají před příchodem mrazů – koncem října nebo začátkem listopadu. Dříve se vysévat nemohou, protože by vyklíčila již na podzim a mladé semenáčky by zmrzly. Před jarním výsevem se semena stratifikují po dobu 1 měsíce při teplotě 1 – 5 0C. Vysévat je potřeba hustě, aby bylo později možné semenáčky použít pro přepichování. Norma výsevu je 3 – 5 g na jeden běžný metr řádku. Semena se zasypou 1 cm vrstvou lehké zeminy. Obvykle vzcházejí postupně, nejednotně. Dobrému růstu semenáčků také výrazně prospívá moření semen výluhem z drcených kořenů starých rostlin, kde jsou hlízkové  bakterie.

První rostlinky se objevují 7. – 10. den po výsevu koncem dubna až začátkem května. I když je rakytník světlomilnou rostlinou, mladé rostlinky je nutné stínit a dle potřeby i zalévat. Osvědčilo se nastýlání meziřadí pilinami nebo rašelinou. Přepichování je nejvhodnější ve fázi prvého páru pravých listů. Přitom současně zaštípneme kořen. Při dobré péči rostlinky rychle rostou a v září až říjnu již dosáhnou 15 – 25 cm výšky, přitom mají 20 – 30 lístků a některé i 4 – 5 bočních výhonků.

Vegetativní rozmnožování

Pro uchování cenných hospodářských vlastností odrůd rozmnožujeme rakytník vegetativně. Očkování se neosvědčilo (očka vůbec nepřirůstají nebo v dalším roce vyhynou).

Úspěšné je roubování dvouletých semenáčů nebo roubování do koruny vzrostlých keřů. Nejlepší výsledky dalo roubování dvouletých semenáčků, na nichž po seříznutí vyrostl nový jednoletý výhon. Ujmulo se až 80 % roubů. Roubuje se zlepšenou „anglickou kopulací“. Ujímání roubu na starší výhony nebo do korun starých keřů bylo podstatně horší.

Velmi dobře se může rakytník rozmnožovat kořenovými odnožemi, nejvhodnější je jarní výsadba. Při odběru odnoží je nutno dát pozor, aby pocházely z keře, který chceme množit, protože rakytník velmi široce koření a při hustší výsadbě snadno dojde k záměně odrůd. Rostliny z kořenových odnoží si plně zachovají vlastnosti mateřských rostlin.

Z dřevitých řízků rakytník také dobře zakořeňuje. Řízky se mohou odebírat od poloviny listopadu do konce března. Lépe koření řízky ze samičích (plodových) rostlin, řízky z pylových rostlin zakořeňují hůře. Řízek je dlouhý 15 cm a musí mít v průměru nejméně 0,5 cm. Řízky před výsadbou necháme přezimovat pod sněhem nebo ve fólii a chladu. Řízky nesmí vyrašit. Před vlastní výsadbou se postaví do nádoby a do poloviny délky se zalijí vodou. Vodu je třeba pravidelně vyměňovat, s výsadbou se začíná po objevení bělavých špiček kořínků. Vysazují se ve sponu 25 – 30 cm x 10 – 15 cm. V době vegetace musí mít kořenící řízky dostatek vody.

Pro získání velkého množství rostlin v krátké době je nejlepším řešením rozmnožování bylinnými řízky. Automatickým mlžením se pod fóliovými kryty vytvoří příznivé podmínky pro kořenění částí bylinných výhonů rakytníku. K zajištění dobrých výsledků při zakořeňování je třeba splnit několik podmínek. Určující jsou doba odběru řízků, stav matečných rostlin, ze kterých se odebírají řízky, použití stimulátoru, kvalita substrátu, teplota a vlhkost vzduchu. Nejvhodnější doba odběru řízků je od poloviny června do poloviny července. Matečné porosty musí být dobře udržované. Ze starých keřů řízky obtížně zakořeňují, zvláště pylové samčí rostliny. Při zakořeňování se osvědčily stimulátory růstu. Báze řízků se máčí 14 – 16 hodin ve směsi 50 mg kyseliny indolyloctové a 50 mg naftyloctové a 1 l vody. Řízky se řežou o délce 8 – 10 listů a pokud se dávají pod automatické mlžení,  spodní listy se odstraní. Spodní řez na řízku se doporučuje těsně pod listem. Z matečných rostlin se řízky odebírají ráno, aby příliš neuvadaly. Pod automatickým zamlžováním se napíchají do vzdušného substrátu (směs rašeliny s perlitem), při půdní teplotě 25 oC pak zakořeňují za 3 – 4 týdny. Velmi důležitá je potom příprava zakořeněných řízků na přezimování. Postupně se snižuje četnost zamlžování a odstraňuje stínění, až jsou vystaveny plnému slunci. Přes listy se aplikuje výživa, aby mladé rostliny co nejlépe vyzrály. Stane se však, že 15 – 30 % rostlinek zimu nepřežije i když dobře zakořenily. Důkladný postřik fungicidy je nezbytný.

Choroby a škůdci rakytníku

V původních divokých porostech je řada houbových chorob, které v pro ně příznivých letech rakytník napadají, častěji při mrazovém poškození. Kromě houbových chorob poškozujících listy, je rakytník nejčastěji napadán mšicemi, a to zelenou rakytníkovou mšicí Capithophorus hippophaes, kterou lze snadno zničit běžnými prostředky (např. Mospilan).

 Pokračování