Liečivé rastliny/Léčivé rostliny - časopis vydavateľstva Herba

Časopis o zdraví, fytoterapii, výžive, prírodnej kozmetike | Viac ako 50 rokov zaujímavého čítania
Články písané odborníkmi | ...vyliečime, spríjemníme, navoniame, potešíme, poradíme...

Všetky čísla

Agronomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně

V roce 2009 oslavuje Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 90 let od svého založení. Od vzniku univerzity byla věnována pozornost výuce a výzkumu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Později v rámci všeobecné snahy rozšiřovat sortiment zemědělsky pěstovaných druhů (období krize) se započalo s výukou a výzkumem léčivých rostlin na ústavu (stolici) všeobecné a specielní produkce rostlinné, což je současný Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, který je jedním z nejstarších na univerzitě.

Při vzniku zahradnického oboru a fakulty se výuka i výzkum rozdělily. Na AF se věnovala pozornost více pěstovaným druhům léčivých rostlin, které jsou  běžně zařazované do polních osevních postupů (námel, máta, ostropestřec, heřmánek, náprstník, kmín, fenykl apod.)., Nelze opomenout podíl univerzity na zavedení velkoplošného pěstování fenyklu obecného na Hustopečsku, dále podíl na tvorbě pěstitelského postupu pro kmín, což je směr výzkumu na němž se pracovníci univerzity (AF) podílí významnou měrou doposud (15 let práce na projektech Národní agentury pro zemědělský výzkum). Miříkovité druhy léčivých, aromatických a kořeninových rostlin jsou v oblasti výzkumu, jak z hlediska pěstování, tak z hlediska studia obsahových látek doménou pracovníků agronomické fakulty. Pracovníci fakulty jsou aktivními členy orgánů Ministerstva zemědělství a Ministerstva zdravotnictví, které se věnují léčivým rostlinám.

Od roku 2000 do roku 2005 byl řešen výzkumný projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum (NAZV) 0129 Inovace technologií vybraných léčivých, aromatických a kořeninových rostlin s ohledem na obsahové látky a jejich využitelnost.

Cílem projektu byla inovace technologií pěstování, stabilizace a zvýšení biologického potenciálu vybraného spektra léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR), které jsou vhodné pro zemědělskou produkci v ČR.

Indikátory dosažení byly kromě pěstitelských technologií také prvky integrované ochrany u vybraných LAKR, dále posouzení genových zdrojů vybraných LAKR pro možnou tvorbu nových odrůd a rozšíření sortimentu pěstovaných LAKR o netradiční druhy.

Na Agronomické fakultě MZLU v Brně se v rámci tohoto projektu řešila problematika koření ze skupiny miříkovitých – fenykl obecný (Foeniculum vulgare), koriandr setý (Coriandrum sativum) a anýz vonný (Pimpinella anisum). Pokusy probíhaly v provozních podmínkách konkrétních pěstitelů. Technologické postupy, které jsou výsledkem projektu u miříkovitých druhů jsou v praxi používány. Výsledky projektu byly publikovány ve vědeckých a odborných časopisech.

Od roku 1997 je na Agronomické fakultě věnována pozornost otázkám pěstování kmínu kořenného. V projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum Studium biodiverzity kmínu kořenného (Carum carvi L.) a jeho využití v integrované rostlinné produkci, který byl řešen v letech 1997-2000 byly dosaženy tyto závěry:

Mezi registrovanými odrůdami nebyly podstatné rozdíly v pokusných letech. Odrůda Kepron vykazovala však v rámci sledovaných znaků největší variabilitu znaků a je dobře využitelná k dalšímu šlechtění. Největší četnost  vyšších obsahů silic vykazovala odrůda Rekord.

V průběhu řešení byla vyzkoušena nová metoda na stanovení obsahu silic, která omezuje možné chyby experimentátora – superkritická fluidní extrakce.

Fyziologická sledování potvrdila výsledky o kvalitě odrůdy Rekord, která produkovala průběhu klíčení z důvodu vysokého obsahu silic nejvíce etanu. Při pěstování je třeba věnovat pozornost preemergentnímu ošetření kmínu.

V průběhu řešení projektu byl zjištěn značný vliv povětrnostních podmínek jednotlivých ročníků na změny druhového spektra patogenů. Moření osiv kmínu nevykazuje pozitivní efekty, spíše naopak oddaluje a zpomaluje klíčení a vzcházení rostlin. Žádná z chorob nadzemních částí rostlin kmínu přenosných semeny však neovlivňuje klíčivost a vzcházivost. Foliární aplikace fungicidních přípravků v kmínu je opodstatněná, ale stejně jako u herbicidů zůstává velkým problémem pouze omezený počet povolených pesticidních přípravků.

Je nezbytné, aby byl velký důraz kladen na výběr vhodného pozemku a kvalitně provedenou agrotechniku, ve spojení se správně zvolenou a načasovanou chemickou ochranou. Nedodržení těchto zásad se následně odrazí v rapidním snížení výnosových parametrů, zbytečným odčerpáním živin, vyššími ztrátami při sklizni a v neposlední řadě se projeví i zhoršenými podmínkami pro následnou plodinu. Na tento projekt navázal další: Využití stávajících odrůd kmínu kořenného (Carum carvi L.) a nových metod v jeho šlechtění pro zvýšení kvalitativních a kvantitativních parametrů. Výsledkem projektu bylo vypracování metodiky pro pěstování kmínu kořenného (Carum carvi L.). Pro účely metodiky po celou dobu řešení srovnávaly nejvíce pěstované registrované odrůdy Rekord, Prochan a Kepron. Ve výnosotvorných znacích nebyly mezi odrůdami zjištěny rozdíly ani při pěstování v různých výrobních oblastech. Výnosotvorné znaky byly ovlivněny průběhem počasí v pokusných letech. Za nový přínos pro pěstitelskou technologii lze považovat poznatek o vhodnosti pěstování kmínu v krycí plodině jarní pšenice při jejím sníženém výsevku, a také to, že kmín lze pěstovat i v oblastech méně příznivých, tj. v nižších a teplejších polohách, avšak s nebezpečím vlivu přísušků.

Na základě zjištění minimálních morfologických rozdílů mezi odrůdami se podařilo s jistotou rozlišovat „ozimé“ genotypy kmínu od genotypů kmínu se standardní délkou vegetační doby.

Z výsledků projektu a při souhlasném stanovisku držitelů licence herbicidních přípravků byl dle zákona č. 326/2004 Sb., podán Státní rostlinolékařské zprávě „Návrh na povolení rozšířeného použití přípravku na ochranu rostlin“ u herbicidu AFALON 45 SC. pro preemergentní ošetření v navrhované aplikační dávce 2,0 l.ha-1 a u herbicidu KERB 50 W v uvažované dávce 3,0 kg.ha-1 pro postemergentní ošetření v prvním vegetačním roce kmínu. U obou uvedených herbicidů byla společným jmenovatelem především vysoká míra selektivity vůči rostlinám kmínu kořennému. Mimo tuto skutečnost přípravek AFALON 45 SC v navrhované aplikační dávce vykazoval velmi dobrou až výbornou herbicidní účinnost vůči plevelné složce na stanovišti a ve všech sledovaných letech patřil z hlediska výnosu nažek z jednotky plochy k nejlepším z preemergentně herbicidně ošetřených variant. Herbicid KERB 50 W mimo výše uvedené výborné selektivity vůči rostlinám kmínu, prokazoval také velmi dobrou účinnost vůči citlivým dvouděložným plevelům a podobně jako AFALON 45 SC se řadil k nejlepším, tentokrát postemergentně ošetřeným variantám. Přesto, že do konce roku 2008 nebyly zatím výše uvedené herbicidy (AFALON 45 SC a KERB 50 W) povoleny pro navrhované ošetření porostů kmínu kořenného, očekává se jejich registrace v rámci minoritních indikací v horizontu následujících několika měsíců.

V současné době tato plodina k udržení a posílení svého významu vyžaduje využití veškerých poznatků výzkumu, šlechtění, pěstování a obchodu, i když patří k malým, ale významným komoditám českého zemědělství.

V ČR existuje od roku 1996 sdružení Český kmín. Sdružení požádalo v roce 2004 o udělení označení původu českých odrůd kmínu v ČR. Toto označení původu je založeno na klimatických a půdních podmínkách a na tradici pěstování kvalitního kmínu v českých zemích. EK zapsala označení „ČESKÝ KMÍN“ do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení nařízením Komise (ES) č. 433/2008 ze dne 20. května 2008. To potvrdilo vysokou úroveň českého kmínařství, což je pro pěstitele a zpracovatele kmínu v ČR nejen zavazující, ale i důležitý obchodní faktor. Významnou měrou přispěl k získání „označení“ výzkum na Agronomické fakultě MZLU v Brně.

Na Agronomické fakultě je věnována pozornost také dalším léčivým, kořeninovým a aromatickým plodinám jako jsou heřmánek pravý (Matricaria recutita L.), perila křovitá (Perilla frutescens L.), ostropestřec mariánský (Silybum marianum L.) a dalším, především s hlediska pěstitelského v souvislosti s kvalitativními požadavky na produkovanou drogu. Další oblastí výzkumu jsou antimikrobiální a antifungální účinky rostlinných extraktů a silic v souvislosti s alternativním ošetřením plodového koření a jeho mikrobiální čistotou. Na Agronomické fakultě v současné době vznikl projekt v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – Terciální vzdělávání, výzkum a vývoj v oblasti Partnerství a sítě. Projekt má název Partnerská síť v oblasti speciálních plodin. Cílem projektu je vytvořit síť partnerů z oblasti výzkumu, vývoje, terciálního vzdělávání a soukromého sektoru a posílit spolupráci na poli speciálních plodin. Dále je cílem navázat kontakty v oblasti výzkumu, vývoje, zkvalitnění výuky, přenosu informací a spolupráce na projektech a zvýšit uplatnitelnost výsledků této spolupráce v praxi. Projekt předpokládá zapojení pedagogických i nepedagogických pracovníků terciálního vzdělávání a studentů vysokých škol. Projekt je podporován EU, Evropským sociálním fondem, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Ing. Blanka Kocourková, CSc., Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D. Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství.

Home Archív Všetky čísla 2009 6/2009 Agronomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně