Mgr. M. Šenkýř

Navzdory poněkud zavádějícímu názvu, který by mohl čtenáři evokovat instituci, nabízející produkty z léčivek k praktickému využití, je Centrum léčivých rostlin (CLR) ryze botanickou zahradou. Její historie se začala psát v 50. letech 20. století. Navázala na zřízení farmaceutické fakulty při Masarykově univerzitě v Brně v roce 1952, které si vyžádalo založení speciální experimentální zahrady. Již v té době totiž spousta léčivých rostlin, volně žijících v přírodě, začínala být chráněna anebo byly jejich počty v přírodě nedostačující, mnoho druhů se muselo dovážet ze zahraničí. Posláním budované zahrady bylo vytvořit plně samostatné pracoviště, které bude sloužit pro praktickou výuku posluchačů farmaceutické fakulty.

Zásluhou doc. RNDr. Věry Spurné-Košové, CSc. a prof. RNDr. PhMr. Vladimíra Homoly získala fakulta v roce 1952 malý pozemek, na kterém se začaly pěstovat vybrané druhy pro vědecké a výukové účely. O tři roky později se začala pod vedením odborného instruktora Stanislava Dvořáka budovat zahrada nová, na pozemku tehdejšího ministerstva školství a kultury, na Kraví hoře. Za pomoci dobrovolnických brigád studentů a pracovníků fakulty se během jednoho roku podařilo bez větších investic vytvořit středisko plně odpovídající svým účelům. Následně byla v areálu postavena budova se zázemím pro zaměstnance, sušárnou rostlin a experimentální laboratoří.

V roce 1959 byla fakulta přemístěna do Bratislavy, o dva roky později se definitivně odřízla i od zahrady, která administrativně přešla pod správu lékařské fakulty. V té době došlo málem k zániku zahrady a její přeměně v rekreační lesopark, ale zásluhou prof. MUDr. RNDr. Karla Halačky, vedoucího Katedry hygieny a epidemiologie, však zůstala zachována. Prof. Halačka měl k léčivým rostlinám kladný vztah, propagoval pěstování a popularizaci především kořeninových aromatických druhů.

Při zakládání zahrady léčivek bylo získáno a vysazeno přibližně 280 druhů a odrůd rostlin. Tento sortiment se postupem času rozšiřoval především zásluhou Ing. Pavla Musila, který zahradu vedl v letech 1977 – 2012. V současnosti je na ploše necelého 1 hektaru pěstováno kolem 900 tuzemských i exotických rostlinných druhů. Základem sortimentu jsou druhy, jejichž drogy jsou součástí českého lékopisu, dále rostliny odpradávna používané v lidovém léčitelství, ale také druhy kořeninové, zeleninové či jinak využitelné, nechybí ani rostliny jedovaté. Mnohaletou chloubou CLR je sortiment druhů z čeledi mákovitých (Papaveraceae) a zemědýmovitých (Fumariaceae), čítající na 60 druhů (původně více než 100). Tuto sbírku založil prof. MUDr. Jiří Slavík, DrSc., jehož pracovní skupina v rámci lékařské fakulty se od roku 1949 zabývala vědeckým výzkumem alkaloidů, jež jsou pro rostliny zmíněných čeledí typické.

Areál CLR je strukturovaný tabulovým systémem. Ve střední části se nachází 7 základních tabulí, z nich každá je osázena tematicky ohraničenými druhy. Tak například první tabule návštěvníky seznámí s léčivkami, které jsou vhodné (a i využívané) pro velkoplošné pěstování, sklizeň a zpracování (kupříkladu Marrubium vulgare – jablečník obecný, Callendula officinalis – měsíček lékařský, Verbascum densiflorum – divizna velkokvětá, Lavandula angustifolia – levandule lékařská či Digitalis lanata – náprstník vlnatý), tabule druhá prezentuje kořeninové druhy (Ocimum basilicum – bazalka pravá, Anethum graveolens – kopr vonný, Artemisia dracunculus – pelyněk kozalec čili estragon, Trigonella foenum-graecum – pískavice řecké seno či Pimpinella anisum – bedrník anýz), na tabulích s jednoletými druhy se střídají a kombinují plodiny potravinové (Glycine max – sója luštinatá, Fagopyrum esculentum – pohanka obecná, Panicum miliaceum – proso seté, Chenopodium quinoa – merlík chilský, známý jako nepravá obilnina quinoa či Cynara scolymus – artyčok zeleninový), a podobně. Celý vnitřní prostor je lemován souvislými plochami, na kterých jsou pěstovány především keře a stromy. Malá část zahrady je koncipována jako středoevropský biom opadavých lesů s typickými zástupci využitelnými v lidovém léčitelství – Quercus robur – dub letní, Tilia cordata – lípa srdčitá, Betula pendula – bříza bělokorá, Crataegus laevigata – hloh obecný, Prunus spinosa – trnka obecná, v podrostu pak Pulmonaria officinalis – plicník lékařský, Arum maculatum – áron plamatý, Asarum europaeum – kopytník evropský či Convallaria majalis – konvalinka vonná.

Nahodile jsou v tabulích rozmístěné jednoleté i vytrvalé, více či méně známé léčivé, užitkové i jedovaté rostliny. Za zmínku stojí Echinacea purpurea – třapatka nachová, Rhaponticum carthamoides – parcha léčivá, Tribulus terrestris – kotvičník zemní, Astragalus membranaceus – kozinec blanitý, Eleutherococcus senticosus – eleuterokok ostnitý, Vitex agnus-castus – drmek obecný, Codonopsis pilosula, Lacryma coix-jobi – slzovka obecná, tropické obiloviny z rodu Sorghum – čirok, řada druhů šalvějí – Salvia officinalis, S. pratensis, S. nemorosa, S. verticillata, S. sclarea, S. aethiopis, S. patens, S. transsylvanica, S. glutinosa, S. argentea, S. tesquicola, S. viridis, nechybí ani barvířské rostliny jako Indigofera tinctoria – indigovník pravý, Rubia tinctorum – mořena barvířská či Isatis tinctoria – boryt barvířský. Již mnoho let je v CLR úspěšně kultivována četnými mýty opředená rostlina s českým jménem pokřín lékařský, Mandragora officinarum (syn. M. vernalis). Nově probíhají rovněž pokusy o kultivaci příbuzných druhů M. officinalis (syn. M. autumnalis) a M. turcomanica.

V roce 2000 byl v zahradě postaven malý skleník, původně sloužící jako pěstební zázemí. Stále více je využíván i jako zimoviště subtropických a tropických druhů, které nepřečkají naši středoevropskou zimu. Tyto druhy jsou v létě v květináčích zapuštěny do záhonů, kde si je mohou návštěvníci prohlédnout, osahat či očichat. Zajímavým takto pěstovaným druhem je Melaleuca alternifolia – kajeput střídavolistý, jehož silice s antiseptickými účinky je komerčně prodávaná pod označením tea-tree olej. Kromě něj jsou návštěvnicky lákavé blahovičníky (Eucalyptus sp.), Simmondsia californica – jojoba kalifornská, Laurus nobilis – vavřín vznešený (bobkový list) anebo zázvoru příbuzný galgán lékařský – Alpinia officinarum.

Po mnoho let bylo centrum veřejnosti nepřístupné. Brány zahrady se začaly otevírat od roku 1962, avšak pouze na 2 – 3 týdny v roce, kdy byly pořádány výstavy. Během historie tyto výstavy měnily název, nyní jsou známy jako „Výstava léčivých rostlin“. Změna přišla teprve nedávno s nástupem nové vedoucí pracovnice, Ing. Lei Jedonkové, která se zasloužila o zpřístupnění zahrady po značnou část vegetační sezóny. Od roku 2013 je tak CLR otevřené od května do září ve všechny pracovní dny. Tradiční výstavy přitom zůstaly zachovány, v současném pojetí se jedná víceméně o dočasné rozšíření otevíracích hodin, po dobu výstavy je rovněž možné zakoupit výrobky z léčivých rostlin anebo jejich sazenice. Výstava začíná vždy v polovině června.

Postupně se poněkud změnilo i poslání zahrady. Dříve striktně edukativní a vědecko-výzkumné zaměření se dnes stále více posouvá k rekreačnímu a popularizačnímu využívání areálu. S CLR spolupracují školy na všech úrovních, pořádají se zde exkurze pro různé zájmové skupiny či spolky. Původně jednoduché jmenovky s označením jména rostliny a užitné části se postupně přepracovávají na výkladové cedulky, které návštěvníkům přibližují využití druhu, obsahové látky a různé zajímavosti. Ve spolupráci s Farmakologickým ústavem LF MU jsou na jmenovky umisťovány QR kódy s odkazem na atlas léčivých rostlin, který detailně popisuje vlastnosti léčivek na podkladu empirických studií. Výhledově je zvažována reorganizace výstav tak, aby probíhaly vícekrát v roce a byly zaměřeny na různá témata, rovněž se předpokládá navýšení nabídky veřejných přednášek.

Přestože se význam zahrady jako celku mění, určitá část stále zůstává pod taktovkou výzkumného využití. V minulosti na tomto poli pracovníci ve spolupráci s jinými institucemi zaznamenali významné úspěchy. Například již zmíněná pracovní skupina prof. Slavíka objevila v různých druzích čeledi Papaveraceae na 35 nových alkaloidů (mezi nimi také makarpin, izolovaný z druhu Macleaya microcarpa), detailně je fyzikálně i chemicky popsala a testovala na biologickou aktivitu. Vědci se zasloužili rovněž o vypracování nové, velmi přesné a rychlé metody izolace kvartérních alkaloidů, jejíž předností je, že se dá využít k izolaci isochinolinových alkaloidů i v rostlinách z jiných taxonomických skupin. I dnes probíhá výzkum mákovitých rostlin v čele s prof. RNDr. Evou Táborskou, CSc., přednostkou Biochemického ústavu LF MU. Velkého úspěchu dosáhl také výzkumný tým pod vedením doc. MUDr. Ivy Slaninové, Ph.D., z Biologického ústavu LF MU, kterému se podařilo objevit zajímavé vlastnosti zmíněného alkaloidu makarpinu v souvislosti s jeho použitím při značení nukleových kyselin pro průtokovou cytometrii. V praxi je možné jej využít zejména při testování a hodnocení velkého množství biologicky aktivních látek z hlediska účinku na průběh buněčného cyklu. Dále pak může být využit v diagnostice, např. leukémie nebo jiných nádorových onemocnění. V roce 2007 byla patentována metoda optického rozlišování nádorových a nenádorových buněk v organismu, k níž je využíván právě alkaloid makarpin.

Kromě biochemických úspěchů má CLR zásluhu i v oblasti šlechtitelství. Dlouholetý vedoucí Ing. Musil ve spolupráci s uznávaných šlechtitelem Ing. Milošem Chládkem, CSc. vyšlechtili odrůdu proskurníku lékařského – Althaea officinalis ‚Chlum‘. Její předností je produkce kvalitní drogy a odolnost vůči rzi slézové. Spolupráce s Katedrou botaniky Farmaceutické fakulty v Hradci Králové přivedla při řešení státního úkolu „Význam pěstování medvědice léčivé“ na svět odrůdu medvědice lékařské – Arctostaphyllos uva-ursi ‚Arbuta‘. Šlo o první vyšlechtěnou odrůdu tohoto druhu v Evropě, její výhodou je vyšší obsah účinné látky arbutinu až o 70 % oproti lékopisným požadavkům a také snadnější zavádění do kultur či polokultur.

Přínosem CLR dnes je také tvorba praktických výukových materiálů pro studenty vysokoškolských oborů. V letošním roce probíhá projekt s názvem „Sbírka rostlinných drog obsažených v současném lékopise“. Na jeho výstupu bude sestava přibližně 130 lékopisných drog uložených v plastových dózách, které budou využívány jako ukázkový materiál. Na podobných projektech CLR spolupracuje také s Ústavem přírodních léčiv Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně či Farmakologickým ústavem LF MU.

Studentům vysokých škol jsou také nabízeny možnosti odborných praxí, témata na bakalářské či diplomové práce, a to jak v oblasti farmakologie, tak v oborech botanických, mykologických, fytopatologických, ale i zoologických. Unikátní poloha zahrady na rozhraní termofytika a mezofytika spolu s bohatým sortimentem druhů středoevropských, jihoevropských, kontinentálních či oceánických, boreálních i vysokohorských nabízí bohaté možnosti pastvy rozličných druhů bezobratlých živočichů, ale také živnou půdu pro vzácné druhy mikroskopických hub a řas.

O zahradu dlouhodobě pečují pouze tři zaměstnanci, z toho jsou dva zahradníci a jeden vědecko-výzkumný pracovník. Zasloužilým odborníkem, pracujícím v zahradě od roku 1976, je Jiří Liška, již třináctým rokem ho doplňuje zahradnice Jana Forštová. V nejvytíženějších měsících před výstavou s pracemi obvykle pomáhají dva až tři brigádníci. Dříve bývalo zvykem, že v tomto období chodili na výpomoc v rámci praxe žáci středních zahradnických škol, pozvolna však tato zvyklost upadla v zapomnění. Vedoucí pracovnicí je Ing. Lea Jedonková, aktuálně na mateřské dovolené je zastoupena Mgr. Milanem Šenkýře