Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla L.) se původně vyskytoval v jižní a východní Evropě. V současné době se pěstuje téměř na celém světě, a k největším producentům patří Maďarsko. Jako léčivou rostlinu ho znali již Egypťané, Řekové i Římané a Anglosasové ho považovali za jednu z 9 posvátných bylin. V současné době je heřmánek, či jeho obsahové látky, hojně využíván nejen ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu, ale i v parfumerii, kosmetice a aromaterapii.

Heřmánek může být poškozován četnými patogeny a škůdci jak během vegetace, tak po uskladnění. K nejčastějším patogenům především padlí Golovinomyces cichoracearum a Podosphaera fusca a plísně Pustupa tragopogonis (syn. Albugo tragopogonis), Paraperonospora leptosperma a Peronospora radii. Objevit se ale mohou i rzi Puccinia anthemidis, Puccinia matricariae nebo kořenové hniloby Phytophthora cactorum, Halicobasidium purpureum a Cylindrosporium matricariae.

Na heřmánku jsou popsány dva druhy padlí. Kromě Golovinomyces cichoracearum i Podosphaera fusca (syn. Sphaerotheca fusca, S. fuliginea). Rozlišení jednotlivých druhů je však možné pouze mikroskopicky. První symptomy Golovinomyces cichoracearum se objevují v podobě drobných bělavých skvrn po obou stranách listů. Mycelium se rozrůstá pouze na povrchu pletiva a do pokožkových buněk vrůstají jen haustoria, která zajišťují dostatek živin pro jeho růst a vývoj. Napadení se stává viditelnější, jakmile se začnou vytvářet rozmnožovací orgány, tj. konidiofory s konidiemi. Konidie, roznášené vzdušnými proudy, zajišťují rychlé rozšíření padlí v porostu. Za dostatečně vysoké relativní vzdušné vlhkosti (vyšší než 80 %) a při teplotách nad 15 °C klíčí na povrchu pletiv. Silné srážky redukují nové infekce, protože konidie ve vodě praskají. Období s krásným teplým počasím a silnými rosami jsou ideální pro velmi rychlé rozšíření padlí. Z počátku jednotlivé skvrny se velmi rychle slévají a bělavý moučnatý povlak postupně pokrývá celou rostlinu. Následkem je velká ztráta asimilační plochy, potlačení růstu, žloutnutí, zasychání a odumírání listů i snížení počtu květů, které jsou drobnější a deformované.  S menší násadou květů je spojena i výrazně nižší sklizeň. V pokročilém stadiu napadení se na myceliu vytvářejí i plodnice pohlavního stadia, tzv. chasmothecia (dříve kleistothecia). Zpočátku drobné, světle žluté, kulovité útvary postupně hnědnou a v konečné fázi jsou černé, dobře viditelné. Podosphaera fusca tvoří chasmothecia především na stonku a rubu listů. Padlí přezimuje plodnicemi (obsahují aska s askosporami) a myceliem. G. cichoracearum se vyskytuje i na dalších druzích rostlin, např. pampelišce (Taraxacum), měsíčku (Calendula) či řebříčku (Achillea).

Pro ochranu porostu před padlím je možné uplatnit preventivní opatření, tj. zajistit optimální stanovištní podmínky a aplikovat posilující prostředky, případně přípravky na bázi síry (pokud jsou v daném roce povoleny v Seznamu povolených přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin...

Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.