Zánět je obranná reakce tkáně nebo orgánu na poškození. Záněty mohou mít různou příčinu a různé projevy. Klasické příznaky zánětu jsou bolest, otok, zarudnutí, zteplání a porucha funkce. Tyto příznaky mají různé intenzity a můžeme je pozorovat např. na kůži postižené zánětem po proniknutí bakteriální infekce. Při zánětu se z buněk uvolňují látky, tzv. mediátory zánětu, které způsobují celou řadu zánětlivých změn. Některé mediátory mají celkové účinky na organismus, mohou např. způsobit zvýšení teploty, nechutenství.

Při zánětu dutiny ústní (stomatitida) může být postižena celá sliznice nebo jen její části (jazyk, dásně). Vyvolán může být bakteriemi, herpetickými viry, plísněmi, ale někdy také doprovází celkové onemocnění. Akutní nebo chronické záněty dásní – gingivitida, mohou za určitých podmínek přejít v těžší formu zánětu, která postihne všechny tkáně závěsného aparátu zubu (parodontitida).

Zánět hltanu (faryngitida), který se projevuje bolestivostí v krku, zarudnutím a hlenovitým povlakem často provází zánět dýchacích cest. Současně se může rozvinout také zánět hrtanu (laryngitida), projevující se chrapotem až ztrátou hlasu a kašlem. U malých dětí mohou těžké formy zduření hrtanu způsobit až dušení. Při nachlazení se obvykle rozvíjí i zánět nosohltanu (nazofaryngitida).

Zánětlivá onemocnění kůže se souborně označují jako dermatitida a může jít o různé formy ekzému a choroby kůže vyvolané zevními vlivy, např. i slunečním zářením. Projevy tohoto onemocnění jsou velmi rozmanité. Kůže může být také porušená drobnějším poraněním a odřeninami nebo závažněji poškozená vředy různého rozsahu a těžkými nehojícími se ránami.

Látky s protizánětlivým působením obsahuje mnoho léčivých rostlin. Při léčbě a mírnění obtíží způsobených zánětem sliznic a kůže se uplatní drogy, které obsahují látky s účinkem protizánětlivým a antibakteriálním. Tyto účinky byly zjištěny u mnoha přírodních látek - flavonoidů, tříslovin, složek silice, iridoidů, diterpenů a triterpenů. Protizánětlivě působí také polysacharidy (sliz). Regeneraci poškozené kůže urychlují ω-6 nenasycené mastné kyseliny (součást např. konopného oleje) a další nenasycené mastné kyseliny obsažené v olejích z klíčků pšenice, kukuřice v oleji pupalkovém nebo oleji brutnákovém.

Některé rostlinné drogy se používají na různé formy zánětu již mnoho let a jejich účinky jsou ověřené. Jiné se využívají jen při specifických obtížích. Některé drogy se používají zejména lidově. Nálevy nebo odvary z drog sloužící k výplachům, kloktání, omývání kůže a k obkladům je třeba připravovat vždy čerstvé, aby se předešlo kontaminaci výluhů mikroorganismy a plísněmi (zvláště výluhy ze slizových drog) nebo snížení účinnosti (výluhy z tříslovinných drog).

Drogy uvedené v následujícím přehledu jsou pro jednoduchost řazeny abecedně. Kromě použití na záněty na kůži a sliznici se často používají i při jiných potížích, v tomto textu ale další účinky zmiňovány nejsou. Podrobné informace o jednotlivých drogách lze nalézt v článcích uveřejněných v časopise Léčivé rostliny nebo v  odborné literatuře.

Agrimoniae herba – nať řepíku, vňať repíka

Agrimonia eupatoria L., řepík lékařský, repík lekársky (Rosaceae).

Drogu tvoří sušené kvetoucí vrcholky.

Obsahové látky

Třísloviny (5 %), flavonoidy, triterpeny, polysacharidy.

Použití

Zevně se používá v dávce 1,5 – 3 g ve formě nálevu výplachu a kloktání při zánětech dutiny ústní, k omývání nebo k vlhkým obkladům při mírných zánětech kůže a k ošetření malých ran.

 Arctii radix – lopuchový kořen, koreň lopúcha

Arctium lappa L. – lopuch větší, lopúch väčší a další příbuzné druhy a hybridy (Asteraceae)

Drogu tvoří usušené kořeny s oddenkem zbavené postranních kořínků, před sušením se krájí Synonymní názem je Bardanae radix.

Obsahové látky

Polysacharidy, hlavně inulin (až 50 %). Triterpeny, deriváty kyseliny skořicové, lignan arctiin.

Použití

Užívá se ošetřování mastné pleti, při akne, při psoriasis, při mykozách a k ošetřování ran.

 Aloe – aloe, aloa

Aloë barbadensis MILL., Aloe barbadoská, Aloa barbadoská, Aloë ferox MILL., aloe kapské, aloa ozbrojená a jejich kříženci (Asphodelaceae). 

Ve střední části listů se nachází parenchymatické slizové pletivo. Po oprání listů se okolní pletiva odstraňují, kompaktní slizovitá hmota se z listů izoluje a dále zpracovává (pasterizuje, suší ve sprejových sušárnách). Známá je jako aloe gel.

Obsahové látky

Sliz je tvořený polysacharidy acetylmanany a glukomanany a glykoproteiny. Další obsahové látky jsou steroidy, saponiny, minerály, enzymy, aminokyseliny.

Použití

Mechanismus působení zahrnuje více faktorů a není dosud zcela objasněn. Aloe gel působí protizánětlivě, antibakteriálně a hojivě, změkčuje a hydratuje kůži, má účinek uklidňující a immunostimulační. Užívá se při různých potížích - při dermatitidách po radiační terapii, na špatně se hojící rány (bércové vředy, popáleniny aj.), různé typy vředů, na afty v ústech. Využívá se i v kosmetických přípravcích, např. na ošetření pleti po slunění.

 Althaeae radix – proskurníkový kořen, koreň ibiša

Althaea officinalis L. – proskurník lékařský, ibiš lekársky (Malvaceae).

Drogu tvoří usušený kořen, může být loupaný i neloupaný.

Obsahové látky

Droga obsahuje až 35 % slizu, hlavní součástí je polysacharid rhamnogalakturonan, další složky jsou glukany a arabany. Další obsahové látky jsou škrob, pektin, flavonoidy.

Použití

Pro obsah slizu působí zklidnění podrážděné sliznice v ústech a hltanu a s tím spojeného kašle, zevně se používá k ošetřování kůže při zánětech, popáleninách, vředech. Účinek slizu na sliznice a regeneraci tkání podporují výsledky testování vodného extraktu z kořenů i izolovaného slizu.

Používá se v dávce 3 – 15 g drogy, nálev se obvykle připravuje 4 - 6 hodinovou macerací drogy s vodou  teplou do 40 °C.

Arnicae flos – arnikový květ, kvet arniky

Arnica montana L., prha horská, arnika horská (Asteraceae).

Drogu tvoří sušené květní úbory, sbírají se v červnu - červenci.

Obsahové látky

Seskviterpenické laktony, flavonoidy, silice,aminy, xanthofyly, lutein.

Použití

Zevně působí protizánětlivě, analgeticky, antisepticky, podporuje granulaci; přípravky se používají k ošetřování ran, trombóz, modřin, edémů. Využití má při bolesti kloubů, svalů, zánětu žil, na ošetření ran po bodnutí hmyzem.  Doporučená dávka drogy lokálně jsou 2,0 g.

Avenae fructus – plod ovsa

Avena sativa L. – oves setý, ovos siaty (Poaceae)

Drogou je usušené semeno.

Obsahové látky

Proteiny, lipidy, steroidní saponiny, deriváty kyseliny skořicové, flavonoidy.

Použití

Při mírných zánětech kůže, při spáleninách po opalování, ošetřování malých ran na kůži. Lidově se používá na ošetřování omrzlin.

Bistortae rhizoma – rdesnový oddenek, podzemok hadovníka

Persicaria bistorta (L.) SAMP. (syn. Polygonum bistorta L.), rdesno hadí kořen, hadovník väčší (Polygonaceae).

Drogu tvoří oddenky zbavené postranních kořínků.

Obsahové látky

Třísloviny, triterpeny, flavonoidy.

Použití

Působí adstringentně a protizánětlivě při zánětu v ústní dutině, používá se na ošetření ran, popálenin, hemoroidů.  

Calendulae flos – měsíčkový květ, kvet nechtíka

Calendula officinalis L., měsíček lékařský, nechtík lekársky (Asteraceae).

Drogu tvoří usušené, zcela rozkvetlé květy, které jsou oddělené od lůžka. Sbírají se z plnokvětých oranžových odrůd.

Obsahové látky

Flavonoidy, saponiny, jejich množství a složení závisí na době sběru a odrůdě. Triterpenické alkoholy a jejich diestery, karotenoidy, xanthofyl, hydroxykumariny, silice. Polysacharidy (15 %) jsou tvořené ve vodě rozpustnými rhamnoarabinogalaktany a arabinogalaktany.

Použití

Působí protizánětlivě, hojivě na kůži a sliznici, podporuje granulaci tkáně (účinky přisuzovány

saponinům a polysacharidům). Má antibakteriální a antimykotický účinek.

Lidově je hodně oblíbená, používá se při mnoha potížích a využívá se také v léčebné kosmetice. Mohou se vyskytnout alergické reakce na kůži. Doporučená dávka pro místní použití je 1,0 – 2,0 g.

Centellae asiaticae herba – nať centely asijské, vňať centely ázijskej

Centella asiatica (L.) URBAN, pupečníkovec asijský, syn. centela asijská, centela ázijská (Apiaceae; řazena též mezi Hydrocotylaceae), známá je pod jménem gotu-kola.

Doc. RNDr. J. Spilková, CSc.

(Ukážka)