Liečivé rastliny/Léčivé rostliny - časopis vydavateľstva Herba

Časopis o zdraví, fytoterapii, výžive, prírodnej kozmetike | Viac ako 50 rokov zaujímavého čítania
Články písané odborníkmi | ...vyliečime, spríjemníme, navoniame, potešíme, poradíme...

Liečivé rastliny 2014

Moruše – známá neznámá léčivá rostlina

Zuzana Blažková

Moruše – známá neznámá léčivá rostlina

Moruše (rod Morus) je v našich současných podmínkách nepříliš známou rostlinou, která má však především v Asii dlouhou tradici v lidovém léčitelství a v současné době je předmětem mnoha vědeckých studií po celém světě. Moruše jsou opadavé stromy nebo keře s jehnědovitým květenstvím a vyskytují se v mírném a subtropickém pásmu Asie, Afriky, Evropy a celé Ameriky.

Plody moruší, složené z malých peckoviček, jsou podlouhlého nebo válcovitého tvaru a jsou podobné malinám či ostružinám. V závislosti na druhu mají bílou, červenavou až černou barvu, jsou šťavnaté a mají mdlou až sladce nakyslou chuť. Plody se dají konzumovat čerstvé nebo ve formě džemů kompotů či šťáv. Pro svou jemnou a často nevýraznou chuť však nebývají za tímto účelem pěstovány komerčně. V Turecku, Řecku a dalších zemích jsou součástí tradičních národních pokrmů.

Moruše jsou nejznámější asi v souvislosti s produkcí hedvábí. Jejich listy slouží jako jediná potrava nočního motýla bource morušového, jehož housenky tuto přírodní textilii vytvářejí.

Moruše a tradiční léčitelství

Rod Morus má dlouhou historii v lidovém léčitelství Koreje a Číny. Již v roce 659 před Kristem nacházíme v dochovaných pramenech zmínku o použití moruše bílé k léčebným účelům v Číně a Čínský lékopis zmiňoval morušové listy, kořenovou kůru, větévky a plody jako součást léčivých přípravků. Byly užívány k léčbě beri-beri, zácpy, kašle, závratí, hučení v uších a močové inkontinence. V moderní čínské Materii Medice je moruše klasifikována jako krevní tonikum. V čínské tradiční medicíně je kůra a kořeny součástí antidiabetických směsí. V Britském lékopise se vyskytuje morušový sirup, který je užíván především jako korigens chuti a barvy, ale vykazuje i mírně laxativní a expektorační účinky a jako kloktadlo ulevuje bolesti v krku.

Kůra kořenů má svíravou chuť a je využívána k pročištění a odčervení. Kořen má adstringentní účinky a je jednou ze složek čínského léku zvaného Sohaku-hi, který snižuje hladinu cukru v krvi. Kůra je také používána při chronické bronchitidě a rozedmě plic.

Plody moruší jsou tradičně využívány za účelem vyživení kůže i krve a mají příznivý vliv na játra a ledviny. Používají se při stařecké zácpě, chudokrevnosti, depresích a horečce a mají antioxidační vlastnosti. Šťáva z nezralých plodů posiluje zdraví, obohacuje krev, uklidňuje, podporuje metabolismus alkoholu, harmonizuje vnitřní sekreci a podporuje imunitu.

Na čínských trzích se moruše často prodává ve formě pasty zvané Sangshengao. Pasta se smíchá s horkou vodou a vzniká nápoj, který působí blahodárně na játra a ledviny, zlepšuje sluch a projasňuje zrak.

Antioxidační účinek

Současný výzkum se zabývá rozborem obsahových látek moruší a testováním jejich biologické aktivity. Moruše je významná obsahem fenolických látek s vysokou antioxidační aktivitou. Antioxidačně působící látky mají schopnost zhášet volné radikály, které v organismu vznikají obvykle jako následek různých forem stresu (nemoc, záření, cigaretový kouř, kontakt s pesticidy apod.). Volné radikály kyslíku a dusíku reagují s  DNA, lipidy a proteiny, což může vést k poškození tkání a vzniku jak akutních, tak chronických onemocnění.

Za antioxidační účinek moruší jsou zodpovědné především flavonoidy – látky složené z více fenolických jader s vysokým počtem hydroxylových skupin, které mají schopnost redukovat reaktivní sloučeniny. Jejich různými chemickými obměnami (např. připojením isoprenoidních jednotek) se potencuje a rozšiřuje jejich biologická aktivita. Flavonoidy se v rostlinách vyskytují nejčastěji jako glykosidy, což znamená, že na jejich molekulu je připojena jedna či více molekul sacharidu. Přítomnost sacharidu v molekule zvyšuje její rozpustnost ve vodě. Mezi flavonoidní sloučeniny moruší patří např. dobře známý rutin, kvercetin, kaempferol, morin, kuwanon C a další.

Antioxidanty hrají významnou úlohu především při prevenci kardiovaskulárních onemocnění, aterosklerózy a neurodegenerativních chorob. Ateroskleróza je charakterizována jako tzv. kornatění tepen, které vzniká ukládáním tukových částic (především cholesterolu) do stěny cév. V místě vzniku aterosklerotického plátu dochází k zánětlivé reakci, zúžení cévy, snížení její pružnosti a omezení krevního průtoku. Výzkum na myších prokázal, že podávání prášku z morušových listů významně snížilo oxidaci LDL částic, která je zodpovědná za vznik aterosklerózy. Jiná studie na myších popisuje, že aplikace flavonoidů získaných z morušových listů způsobila do 12 hodin významné snížení hladin krevních lipidů.

Příznivý vliv antioxidantů na stěnu cév byl testován také při Alzheimerově nemoci. Při tomto neurodegenerativním onemocnění dochází k postupné demenci. Původ nemoci není zcela znám, ale z neuropatologických nálezů víme, že mozková tkáň nemocných obsahuje tzv. beta-amyloidní plaky – shluky patologických proteinů, které způsobují poškození a zánik nervových buněk a spojů. Výzkumem bylo zjištěno, že morušový extrakt inhibuje tvorbu beta-amyloidních proteinů a snižuje jejich neurotoxickou aktivitu.

Moruše a diabetes mellitus

Diabetes mellitus je chronické metabolické onemocnění, které je charakterizováno vysokou hladinou krevního cukru a nedostatečnou funkcí inzulinu. Inzulin snižuje hladinu cukru v krvi a zajišťuje jeho dodání do tkání a metabolismus. V zásadě rozlišujeme dva typy onemocnění – tzv. první a druhý typ. Diabetes mellitus prvního typu (dále DM1) je důsledkem zániku buněk slinivky břišní, které produkují hormon inzulin. Tyto buňky jsou zničeny vlastním imunitním systémem, a proto se DM1 často řadí k autoimunitním nemocem. Diabetes mellitus druhého typu (DM2) je charakterizován tzv. inzulinovou rezistencí – stavem, kdy buňky tkání nejsou schopny inzulin plně využít.

Komplikacemi chronického diabetu jsou mikrovaskulární postižení jako retinopatie, angiopatie, nefropatie či neuropatie, vznikající následkem dlouhodobě zvýšené hladiny cukru v krvi a jeho působení na stěny drobných cév.

Jak již bylo zmíněno výše, v Číně a dalších asijských zemích je moruše využívána ve formě antidiabetických čajů. Odvar z jednoho gramu listů ve 100 ml vody působí inhibičně na α-glukosidasu, sacharasu, maltasu a další enzymy štěpící složitější cukry. Hlavním původcem antidiabetického účinku moruší je pravděpodobně alkaloid 1-deoxynojirimycin, obsažený v listech i kůře. Navíc již zmíněná antioxidační aktivita příznivě působí na vaskulární komplikace při diabetu.

Ukážka

Home Archív Liečivé rastliny 2014 Liečivé rastliny 6/2014 Moruše – známá neznámá léčivá rostlina