Liečivé rastliny/Léčivé rostliny - časopis vydavateľstva Herba

Časopis o zdraví, fytoterapii, výžive, prírodnej kozmetike | Viac ako 50 rokov zaujímavého čítania
Články písané odborníkmi | ...vyliečime, spríjemníme, navoniame, potešíme, poradíme...

Liečivé rastliny 2014

Udržitelný sběr planých rostlin ve Střední Evropě – kopřiva dvoudomá

Ing. Gabriela  Růžičková, PhD.

Udržitelný sběr planých rostlin ve Střední Evropě – kopřiva dvoudomá

Milí čtenáři, pokračujeme v seriálu o způsobech sběru, zpracování a tradičním využití sběrových druhů zemí střední Evropy v rámci mezinárodního projektu „Podpora sběru a zpracování tradičních, planě rostoucích rostlin pro zmírnění společenských a ekonomických nerovností ve střední Evropě“ (Traditional and wild, 2011 – 2014). Program CENTRAL EUROPE je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Českými partnery byly Mendelova univerzita v Brně a Regionální Agrární komora Jihomoravského kraje.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.), kopřivovité – Urticaceae

Vybrané lidové názvy pro kopřivu: žihlava, prhlava, žíhavka, žahavka, kropiva, pokřiva, prhlinka, pyhlavka. Název pochází pravděpodobně z lat. urere = pálit, dioica z řec. di = dva, oikia = dům (dvoudomá). Starší název kopriva – kropiva znamenal rostlinu, která se dá kropit, spařit pro dobytek (např. pro housata), odtud název oukrop – řídká polévka, spařený chleba, paření pro dobytek.

Kopřiva dvoudomá je vytrvalá bylina s dlouhými, plazivými, žlutavými oddenky, vysoká 25 – 200 cm, lodyha je přímá, nevětvená nebo v horní části bohatě větvená, výrazně 4-hranná, chlupatá, vzácně lysá. Listová čepel je široce vejčitá až kopinatá, 5 – 10 x 3 – 5 cm, na vrcholu zašpičatělá, na bázi srdčitá, pilovitá až hrubě pilovitá, vzácně zubatá až hrubě zubatá. Listy jsou na svrchní straně chlupaté, řidčeji olysalé, tmavě až šedavě želené. Na spodní straně jsou chlupaté, často s nápadně nahloučelými žahavými chlupy na žilkách. Květy jsou jednopohlavné, jednodomé nebo dvoudomé v jednopohlavných (velmi vzácně v oboupohlavných) květenstvích. Prašníková květenství jsou přímá, latovitá, řídká, pestíková květenství jsou kratší, v klasu nebo hroznu, za květu přímá, po odkvětu nící, s dlouhými žahavými chlupy. Plodem jsou vejčité nažky, šedavé až světle hnědé, matné, vzácněji slabě lesklé.

Kopřiva dvoudomá se vyskytuje ve vlhkých lesích, křovinách, akátových porostech. Roste hojně u plotů, na rumištích, okrajích cest a silnic, na březích potoků a řek, na opuštěných místech. Jde o nitrofilní druh. Vyžaduje vysokou vlhkost půdy, polostín nebo slunné polohy. Daří se jí ve všech druzích půdy kromě těžkých jílovitých nebo velmi lehkých písčitých.

Příbuznými druhy jsou: Kopřiva menší (k. žahavka, k. palčivá, lat. Urtica urens L.), která  je nižší než k. dvoudomá, má menší listy, je jednoletá a květy má jednodomé. V Německu se občas pěstuje pro extrakci chlorofylu. V tradiční medicíně se využívá podobně jako kopřiva dvoudomá. Kopřiva lužní (Urtica kioviensis Rogow.) je vytrvalá, s tlustými plazivými oddenky. Listovou čepel je široce vejčitá, s roztroušenými chlupy nebo lysá. Vyskytuje se v lužních lesích. Kopřiva kulkonosá (Urtica pilulifera L.) je jednoletá bylina, čepel je široce vejčitá a hluboce pilovitě zubatá, s žahavými i nežahavými chlupy (po dotyku velmi intenzivně pálí). Přechodně zplaňuje, původem je ze středozemí. V botanických zahradách můžeme nalézt U. dodartii L. a Urtica cannabina L.

Kopřivu můžeme rozmnožovat výsadbou oddenků, semeny nebo výsadbou sazenic ze starších rostlin. Setí se provádí na jaře nebo na konci léta do řádků 30 cm, půda se uválí, semena klíčí za 14 dní. Výsadba sazenic se provádí na jaře do řádků na vzdálenost 20 cm. Pozemek udržujeme vlhký.

Sběr

Sbíráme listy a nať (červenec – září, v době před květem rostlin), zřídka oddenek (na podzim) a semena (v době zralosti, srpen – září). Sběr provádíme za příznivého, suchého počasí, lodyhy odřezáváme nebo odstřiháváme 10 cm nad zemí. Listy můžeme odtrhávat v porostu směrem od vrcholku k bázi nebo ihned po seči. Lodyhy by neměly být silnější než 5 mm, aby dobře schly. Nesbíráme plně kvetoucí rostliny a rostliny v okolí hnojišť. Vhodná denní doba je navečer (vysoký obsah látek).

Z rostliny sbíráme pouze tu část, která poskytuje požadovanou drogu (např. otrháváme pouze listy). Nevytrháváme rostlinu s kořeny, semena otrháváme nebo sdrháváme rukou. Rostliny sbíráme pouze na stanovištích s dostatečně početnou populací.

Sušení

Kopřivu sušíme volně na lískách, v přirozeném proudění vzduchu, ve stínu, ve stodolách, na půdách. Nesušíme na přímém slunci. Materiál je možné dosušovat umělým teplem do 50 °C. Pokud listy nebo nať během sušení obracíme, tak velmi opatrně, neboť se snadno drolí. Dbáme na tmavozelenou barvu usušené drogy, nesmí být černá. Sesychací poměr pro nať je 5 : 1. Kopřiva je náchylná k zapaření. Balíme ji do papírových nebo jutových pytlů nebo do uzavíratelných nádob, skladujeme na vzdušných a suchých místech. Během skladování v jutových žocích občas kontrolujeme zda materiál neplesniví.

Obsahové látky

Listy obsahují třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy (kempferol, isorhamentin, kvercetin), fytosteroly, silice, sliz, chlorofyl, beta karoten, vitamin B, C, K, histamin, acetylcholin, glukokininy, minerální látky. Oddenky obsahují b-sitosterol a jeho glukosid, skopoletin, lignany, specifický lektin UDA, polysacharidy, monoterpendioly a jejich glukosidy, třísloviny.

Použití a využití v lidovém léčitelství

Listy a nať působí jako hemostatikum, mírné diuretikum, antidiabetikum, adstringens, antirevmatikum. Používají se při arthritis a arthrosis, ovlivňují funkci jater a žlučníku, pomáhají při arterioskleróze, upravují metabolismus, hojí rány, nežity a furunkly. Z oddenků se připravují extrakty, které působí jako diuretikum a antiflogistikum při mikčních potížích, odvar z oddenků má močopudné účinky při otocích.

Zevně se například  kopřivová tinktura používala proti svědivým vyrážkám, kopřivce, padání vlasů, do kosmetiky jako tonikum, s arnikovým lihem na spáleniny. Odvar ze sušených listů pomáhá odhleňovat průdušky. Droga může snižovat účinek současně podávaných antidiabetik. Alergické kožní reakce jsou vzácné. V lidovém léčitelství se prášek ze semen používal při průjmech, úplavici a astmatu. Kopřivová nať se využívá ve veterinární medicíně ke zlepšení srsti zvířat. Mladé listy se upravují jako špenát, přidávají se do omelet, bramborových jídel, polévek, salátům. Kopřiva byla po II. světové válce nadějnou přadnou rostlinou, zpracovávala se na vlákno podobně jako len. Dávkování pro kopřivu je 10 g drogy na 250 ml vody v nálevu, 100 – 150 ml šťávy denně, ½ – 1 kávová lžička prášku ze semen 2 – 4 x denně.

Recepty

Tinktura pro růst vlasů

1 lžíci řezaných listů a oddenku zalijeme 3 lžícemi 45% lihu a necháme 14 dní stát na slunci v dobře uzavřené sklenici. Poté zfiltrujeme a zředíme ¼ l vody. Roztokem masírujeme vlasovou pokožku.

Kopřivový sirup

250 g kopřiv přelijeme 1,5 l vody, krátce povaříme a necháme 24 hod macerovat. Scedíme, přidáme dvojnásobné množství (objemově) cukru a svaříme do hustoty medu. Užíváme 3 x denně polévkovou lžíci.

Bylinná směs pro čištění krve

Pýr plazivý oddenek 10 g, rozmarýn lékařský list 10 g, pampeliška lékařská kořen 10 g, řebříček růžový list 10 g, třezalka tečkovaná nať 10 g, růže šípková plod 10 g, jalovec obecný plod 10 g, kopřiva velká list 10 g, bříza bělokorá list 10 g, trnka obecná květ 5 g. Užívání – 10 g směsi se přidá do 750 ml vroucí vody, 2 min vaříme, 2 hod louhujeme. Nálev je určen pro celodenní pití, po dobu 10 dnů, pak přejdeme na další směs.

Veškeré vzdělávací materiály z projektu Traditional and wild jsou přístupné v anglické i české mutaci webu www.traditionalandwild.eu.

Home Archív Liečivé rastliny 2014 Liečivé rastliny 5/2014 Udržitelný sběr planých rostlin ve Střední Evropě – kopřiva dvoudomá