Liečivé rastliny/Léčivé rostliny - časopis vydavateľstva Herba

Časopis o zdraví, fytoterapii, výžive, prírodnej kozmetike | Viac ako 50 rokov zaujímavého čítania
Články písané odborníkmi | ...vyliečime, spríjemníme, navoniame, potešíme, poradíme...

Liečivé rastliny 2014

Udržitelný sběr planých rostlin ve Střední Evropě I.

V novém seriálu o volně rostoucích rostlinách se budeme věnovat výsledkům, které tři roky mapoval projekt „Podpora sběru a zpracování tradičních, planě rostoucích rostlin pro zmírnění společenských a ekonomických nerovností ve střední Evropě“, zkráceně „Traditional and wild“. Tento projekt je realizován od roku 2011 do roku 2014 v rámci programu Evropské unie CENTRAL EUROPE a je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Českými partnery je Mendelova univerzita v Brně a Regionální Agrární komora Jihomoravského kraje.

Seznámíme Vás s pojmy jako udržitelný sběr a jeho principy, s tradičními druhy rostlin sbíranými a zpracovávanými v Polsku, Maďarsku, České republice a Slovinsku. Nakonec se budeme věnovat jednotlivým druhům podrobněji z hlediska praktického sběru a zpracování.

Mizející tradice

Tradice využívání volně rostoucích rostlin ve Střední Evropě je velmi dlouhá a sahá do doby, kdy se primitivní člověk učil rozpoznávat jedlé druhy v okolní přírodě. Tyto rostliny člověka chránily před různými chorobami, konzervovaly jídlo, barvily oblečení a používaly pro vydělávání zvířecích kůží. Některé se používaly při náboženských obřadech, ke zdobení příbytků a zvláštních příležitostech. Mnoho rostlinných druhů tak dělalo člověku společnost po staletí, často se jejich využití měnilo pro nové potřeby. Takto se vytvořila bohatá tradice využívání planých rostlin a většinu minulosti byla předávána z generace na generaci ústně. Pouze posledních 150 let zde máme písemné záznamy, které dovolily přístup k informacím mnoha společenským skupinám. Je ironií, že v době masové komunikace ve světě se toto dědictví předchozích generací ztrácí. Zkušenosti tisíce lidí se zapomíná a jejich rozsáhlé znalosti budou navždy zapomenuty.

Situace ve Střední Evropě se začala měnit s ekonomickou transformací, která nastala ke konci 20. století. Principy volného trhu nebyly řádně “usazené” a ze dne na den se lidé museli učit zápasit s mnohem zkušenějšími zeměmi západní Evropy. Po prvních letech zmatení a chaosu se obyvatelé Polska, Maďarska, České republiky a Slovinska přizpůsobili nové realitě, ovšem často čelili radikální změně jejich životního stylu. Obyvatelé vesnic, kteří se živili jako rolníci, farmáři, se překvalifikovali a získali práci ve městech. Tráví tak mnoho času dojížděním do zaměstnání a zpět. Mnoho rodin se rozdělilo když jejich členové byli nuceni jít za prací mimo region. Všechny tyto faktory, které se staly v relativně krátkém časovém období, nepřispívaly k tradičnímu přenosu informací od starších generací.

Etnobotanická studie

Abychom mohli zmapovat současné znalosti v oblasti sběru planých rostlin, jejich využívání a zpracování, byly společně s kolegy z ostatních jmenovaných zemí sestaveny dotazníky pro dospělé a děti. Tyto dotazníky se týkaly také výrobků typických pro vesnici nebo region. Součástí šetření bylo poznávání druhů. Dotazníky byly šířeny do vybraných mikroregionů, které vykazují dlouhodobě ohrožení z hlediska nezaměstnanosti, vysokého průměrného věku, špatné infrastruktury. Naši terénní pracovníci jezdili za lidmi na semináře, do domácností, škol a školek, na setkání různých klubů.

Plané rostliny v kuchyni národů

Převážná většina respondentů ze Slovinska a České republiky uvedla, že plané rostliny se často v rodině požívaly při přípravě jídel. V Maďarsku a Polsku to byla asi polovina domácností. Nejčastěji využívané druhy ve všech sledovaných zemích byly: houby, borůvky, maliny, ostružiny, jahody, plody bezu černého, kořen křenu selského a také byliny jako kopřiva, třezalka tečkovaná, jitrocel, heřmánek, zeměžluč, pelyněk pravý, ostružinový list, šalvěj, druhy máty, čerstvé listy česneku medvědího a pampelišky lékařské (oba druhy pro přípravu salátů), květenství lípy a šípky. Ve Slovinsku a Maďarsku se k přípravě jídel používá šeřík, květenství borůvek, mladé větévky smrku, planý chřest, kaštany, granátová jablka a heřmánek. Češi často používají květenství a plody bezu černého pro přípravu limonády, likérů a sirupu.

Sbírané rostliny se nejčastěji uchovávají v sušené formě, v závislosti na regionu a zemi. Suché rostliny slouží k přípravě tinktur, macerátů v oleji nebo medu. Účastníci dotazníkového šetření často uváděli, že rostlinný materiál mrazí, zejména plody. V Maďarsku se vyrábí destilát z vína (palinka) nebo brandy. V Polsku se byliny macerují v alkoholu, který si buď pálí sami nebo nakupují. V Maďarsku se byliny nakládají do olivového oleje, v Polsku a České republice do řepkového oleje.

Oblíbené léčivé rostliny

Nejvíce využívané druhy planých rostlin k léčebným účelům jsou: řebříček obecný, bez černý, kopřiva dvoudomá, druhy lípy, heřmánek pravý, borůvka černá, bříza bělokorá, růže šípková, třezalka tečkovaná, zeměžluč obecná. Maďarští obyvatelé uvedli navíc: česnek medvědí, hloh obecný, jalovec obecný, gingko, zlatobýl, netřesk, trnka obecná, mateřídouška obecná, ořešák královský. V Polsku se objevily tyto druhy: jitrocel, vlaštovičník větší, hluchavka bílá, list ostružiníku, pampeliška lékařská, podběl lékařský, přeslička rolní, šťavel kyselý, brusinka, kostival lékařský, planý rozmarýn, větévky smrku. Ve Slovinsku se objevily tyto druhy: arnika horská, hořec žlutý, kaštanovník, fenykl obecný, dubová kůra, kokoška pastuší tobolka, levandule lékařská. Češi uvedli specielně tyto druhy: šalvěj, divizna, sedmikráska, prvosenka jarní, kaštanovník, česnek medvědí, světlík lékařský. Některé druhy jsou v různých zemích využívány odlišným způsobem. Například hořec žlutý se v Polsku používá pouze jako dekorativní rostlina, a spolu s arnikou jsou v Polsku a v České republice chráněné druhy.

Plané rostliny v kultuře

Plané rostliny se ve Střední Evropě hojně využívaly při různých slavnostech a náboženských obřadech. Ale například v Maďarsku již tyto tradice pomalu vymizely a respondenti nemají téměř žádné znalosti z této oblasti. Obdobně odpovídali lidé z ostatních zemí. Údaje se omezily pouze na polský a český zvyk používat zelené nebo barvené jmelí jako vánoční rostlinu, zatímco ve Slovinsku se jmelí používá do adventních věnců. V Polsku se myrtové větévky používají při křtu a prvním svatém přijímání. Ve Slovinsku se myrtou obdarovávali mladí lidé, zatímco větévka rozmarýnu se dávala do rukou zemřelého. Plody jalovce se používaly k vykuřování rakví, společně s větvemi jedle nebo dubu. V Polsku a České republice se vysazovaly keře bezu černého v blízkosti statků a maštalí, aby ochránily zvířata před nákazou morem. O svatodušní neděli se domy zdobily větvemi různých stromů, které rostly v blízkosti. V Polsku se nejvíce používala lípa, bříza nebo olše. Ve všech zemích přinášel a přináší čtyřlistý list jetele jeho majiteli štěstí. Polští obyvatelé věří, že azalka přináší dlouhý život, jmelí bohatství, vřes utrpení, čekanka štěstí pro cestovatele, pelyněk bolesti žaludku. Podle staré slovanské tradice chrání česnek proti upírům, pelyněk přináší neštěstí. Na druhou stranu slunečnice v české tradici znamená úspěch a rozmarýn svatbu v blízké budoucnosti.

(S použitím textů Partnerství projektu Traditional and wild)

Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D.

Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brně, Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebujete mať nainštalovaný JavaScript.

Home Archív Liečivé rastliny 2014 Liečivé rastliny 1/2014 Udržitelný sběr planých rostlin ve Střední Evropě I.